MŽP zastavilo řízení o možném zpřístupnění šumavského Modrého sloupu
Šumavský park letos navrhoval otevření stezky, pokud se rozšíří klidové území rezervace. Druhou podmínkou bylo, že v NP Šumava a NP Bavorský les bude minimálně 735 tetřevů. Při posledním sčítání z let 2016 až 2018 jich bylo 605. MŽP však s návrhem nesouhlasilo.
"Odvolací orgán se právě s touto konstrukcí Správy, že je možné průchod Luzenským údolím mezi Březníkem a Modrým sloupem v časově omezeném rozsahu kompenzovat formou rozšířeného klidového území v místech, kde se již tetřev vyskytuje, neztotožňuje. Má za to, že v takovém případě nejde o kompenzaci, ale činnost, kterou je Správa povinna zajišťovat ze zákona," uvedl náměstek ředitele NP Šumava Martin Pazourek.
Cesta Luzenským údolím na hraniční přechod s Německem Modrý sloup je zavřena téměř 80 let. V minulosti byla v nepřístupném pohraničním pásmu, v posledních letech na trasu nesměli lidé hlavně kvůli možnému ohrožení populace tetřeva hlušce. MŽP před třemi lety vydalo nesouhlasné stanovisko ohledně toho, jaký dopad na životní prostředí (EIA) by mělo otevření stezky.
"Byl jsem přesvědčen, že podmínky, za jakých jsem navrhl zpřístupnit toto území veřejnosti, a které ještě zpřísnil schvalující orgán, jsou z hlediska ochrany populace druhu dostatečné. Z rozhodnutí odvolacího orgánu ale vyplývá, že by kompenzační opatření mělo mít zcela jinou podobu. Z podstaty ekologie tetřeva hlušce, jeho nároků na prostředí a dynamiku vývoje a z výhrad odvolacího orgánu ke konstrukci možných kompenzačních opatření usuzuji, že taková opatření nelze vytvořit na území Národního parku Šumava a jen velmi stěží na území CHKO Šumava. Proto rozhodnutí odvolacího orgánu akceptuji," řekl ředitel NP Šumava Pavel Hubený.
reklama
Dále čtěte |
Na rozvoj obcí v národních parcích poputuje 150 milionů korun, uvedlo MŽP
Návštěvníci Šumavy chápou význam mrtvého dřeva. Rozšiřovali by bezzásahová území!
Šumavské lesy jsou pestřejší. Přibývá velkých stromů a rozšiřují se plochy smíšených lesůOnline diskuse
Všechny komentáře (4)
Honza Honza
15.12.2022 08:53Svatá Prostoto
15.12.2022 16:55 Reaguje na Honza HonzaHonza Honza
15.12.2022 20:08 Reaguje na Svatá ProstotoEkologicky pestřejší je řidší les, přesto potřebujeme hlavně zahuštěný les, který lépe drží vodu a spotřebovává více CO2. Ve vodních nádržích se tvoří metan a shromažďuje se tam toxické bahno ze špinavých řek- přesto vodní plochy potřebujeme jako zásobárnu vody. Potřebujeme osázet města zelení i když se z důvodu zahradní architektury více používají invazivní a cizokrajné druhy.
Kdo pro detail není schopen vidět blaho celku, jedná proti
celku.
Břetislav Machaček
16.12.2022 09:08a sušilo seno. Nebo když po té cestě jezdily gazíky pohraničníků a chodili
psovodi se psy. Není to něčím jiným, než otevřením stezky mimo hnízdění
na několik dnů v roce jako třeba na Libavé zpřístupnění pramene Odry a
jiných památných míst? Samozřejmě klidová oblast bez lidí je potřebná,
ale nebudou tam chodit ani ti "vyvolení" z řad ochranářů a zkoumat v době
hnízdění jak se tetřevům daří a "vyvolení" z nejvyšších funkcí lovit
"přemnoženou" zvěř? Nebude to nakonec uzurpace přírody "vyvolenými" a
zákaz pro ty nevyvolené? Mi o to nijak nejde, ale jsou lidé jako byl
třeba pan Kincl a ti to nesli těžce, že tam nemohli ani jednou ročně.
