https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/na-9-mistech-v-libereckem-kraji-vysadil-spolek-vzacne-tisy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Na 9 místech v Libereckém kraji vysadil spolek vzácné tisy

15.1.2021 15:56 | LIBEREC (ČTK)
Tis je původní dřevina české krajiny, rostl v lesích na území prakticky celé dnešní České republiky. Těžba a takřka nulová výsadba v minulosti vedly k velkému úbytku této dřeviny nejen v české krajině, ale v celé Evropě.
Tis je původní dřevina české krajiny, rostl v lesích na území prakticky celé dnešní České republiky. Těžba a takřka nulová výsadba v minulosti vedly k velkému úbytku této dřeviny nejen v české krajině, ale v celé Evropě.
Sazenice vzácného tisu červeného loni liberecký spolek Čmelák vysadil na devíti místech v Libereckém kraji. Podařilo se mu také najít v kraji dalších 56 lokalit vhodných pro výsadbu 1400 sazenic. Majitelé pozemků s výsadbou tisů souhlasí, informovala za spolek Romana Prošková.
 

"V letošním roce budeme hledat peníze na jejich výsadbu a ochranu před zvěří. Vysazené tisy by měly do budoucna vytvořit ohniska přirozeného šíření tisových semenáčků do krajiny," dodala. Tis je původní dřevina české krajiny, rostl v lesích na území prakticky celé dnešní České republiky. Těžba a takřka nulová výsadba v minulosti vedly k velkému úbytku této dřeviny nejen v české krajině, ale v celé Evropě. "Tisy z české krajiny mizí i dnes. Nesvědčí jim rychlé oteplování a vysoušení krajiny, jsou to stromy velmi dlouhověké, ale také velmi konzervativní," uvedl Jiří Antl, který má ve spolku Čmelák projekt na starosti.

Záchraně tisu se spolek Čmelák věnuje už 23 let a do krajiny vysadil přes 750 tisů. Zabývá se také mapováním míst, kde se tisy nacházejí, sběrem jejich semen i pěstováním sazenic. Loni spolek na projekt návratu tisů do přírody získal dotaci z ministerstva pro životní prostředí ve výši zhruba 200 000 korun. Poprvé je loni také sázel ve volné krajině, předchozí výsadby směřovaly do lesů. Nově jsou u Světlé pod Ještědem, ve Smržovce na okraji Jizerských hor, v Rousínově v Lužických horách, u Stvolínek a Nového Oldřichova na Českolipsku. "Tím, že porostou na osluněných místech, mohou plodit už ve 20 až 30 letech, zatímco v přirozeném prostředí zastíněného lesa začíná tis plodit až v 70 až 120 letech," uvedl Antl. Na každém místě podle něj vysadili po čtyřech sazenicích. Další tisy členové spolku sázeli v lese. "Dostaly se na čtyři nové lokality v okolí Liberce, na každou z nich zamířilo 25 kusů," dodala Prošková.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Zbyněk Šeděnka

15.1.2021 17:07
Tis červený zase tak vzácný není, protože se jako okrasná dřevina pěstuje v řadě zahrad. Tam ale spíše jako řízkovanec, takže netvoří stromky, ale rozkladité keře. Jinak snahu na návrat této dřeviny do českých lesů oceňuji, protoře v komerčních smrkových monokulturách pro tis červený nebylo místo. Tady se jednalo jenom o kšeft.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.1.2021 19:26 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Mám na zahradě čtyřmetrové semenáče a jsou to nádherné stromy.
Zatím bez škůdců a chorob. Z přírody jich znám z mnoha míst
a obdivuji jejich vitalitu přežít i ve skalách, větru atd.
Na své kvalitní dříví v minulosti doplatil a po opadnutí
zájmu už nedošlo k cílené obnově. Hlavně si ho nesplést,
jako kdysi dvě dívky z Ostravy s jedlí a navařit si čaj.
Kdysi jsem slyšel, že byl v okolí pastvin likvidován pro
možnost otrav zvířat okusujících jehličí.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

16.1.2021 13:13
Tis červený je řazený mezi jedovaté rostliny,nebezpečný nejen pro děti ale zvěř. Osobně by jsem byl v tomto případě opatrnějším. U ekologických a ochranářských organizací by měl být větší důraz brán na vzdělání a používání .
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

16.1.2021 15:34 Reaguje na Krejcar Stanislav
Ta jedovatost se projeví buď při konzumací nebo při vniknutí do rány na těle. Osobně jsem opakovaně manipuloval s mladým rostlinami i jejich révky holýma rukama, přičemž nikdy jsem ani náznak otravy nezaznamenal. Je ale fakt, že okamžitě po manipulaci jsem si šel ruce pořádně umýt.
Mimochodem, ty červené bobulky, skrývající semeno, jedovaté nejsou, ale to samotné semeno už ano.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

16.1.2021 20:07 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Já mám na zahradě 4, opravdu hodně letité a starší než jsem já, a zcela upřímně, až doteď mne při jejich "udržbě" nenapadlo to řešit nějak jinak, než u ostatních rostlin. S výjimkou té svině pichlavé hlohu, kde si tedy člověk musí dávat majzla opravdu fest ... a i tak nějakou tu ránu vždy schytám. Ale kvete krásně, to zase jo.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

16.1.2021 13:22
Každá iniciativa snažící se naši krajinu dostat na lepší úroveň má moje poděkování i úctu.
Nehledí pouze na své osobní zájmy, ale snaží se přinést užitek všem.
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.1.2021 16:25 Reaguje na Miroslav Vinkler
Tis byl v nedávné minulosti považován za plevel. Užití pro něj moc nebylo, protože do mýtného věku dorůstá až po stovkách let.
Roztomilé jsou tisové porosty u některých hradů, protože je tam za časů luků a kuší vysázeli jako "strategickou surovinu", a než to vyrostlo, tak luky a kuše nahradily zbraně na střelný prach. Např. u zříceniny hradu Netřeb.

Problematické je, že někteří býložravci nerozpoznávají tis jako jedovatý a jsou schopní se ho nažrat až chcípnou (třeba koně). Podle některých zdrojů jsou přežvýkavci odolnější, tudíž se snad jed zčásti likviduje v bachoru.

Červený míšek (opravdu to není bobule, je to takový kalíšek a semeno je v něm zčásti obnažené) je jedinou nejedovatou částí rostliny (vyzkoušel jsem to, s trochou svírání mezi hýžděmi, ale co by člověk pro své poučení neudělal, že?). Takže to má blbě v jedné z detektivek paní A. Christie, která nechala vraha právě tyhle váčky přidat do marmelády pro svou oběť.

Problém při vysazování tisů je ten, že je tis dvoudomý a samičích rostlin je ze semen normálně výrazně méně než samčích. Proto je vhodné do takovýchto výsadeb, jak jsou popsány v článku, přidat "pro zichr" nějaký řízkováním vytvořený samičí exemplář, jinak můžete v lokalitě vytvořit "čistě pánskou jízdu". Semena dost často roznášejí jednak ptáci, jednak některé druhy mravenců.

Tis je také jediný náš jehličnan, který má spící pupeny. Všechny ostatní jehličnany spolehlivě zahubíte ořezáním všeho zeleného, ale tis je s to vyrazit nové větvičky i z pařezu. Je to jeden z důvodů, proč se tis používá v zahradách na živé ploty, různě záměrně formované keře apod. Má to výhodu i tehdy, pokud je použit jako bonsaj.

S tím oteplováním bych se moc nezalamoval, máme na zahradě na dost teplém stanovišti (Znojmo, jižní svah) velký tis a krásně prosperuje.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist