https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/na-chodniku-jsme-si-vsichni-rovni.bezpecnost-dopravy-nam-ale-nezaruci
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Mohou chodci, cyklisté a auta bezpečně sdílet jeden prostor? Mohou, když se to dobře vymyslí

9.12.2021 18:12 | PRAHA (Ekolist.cz)
Ulice se sdílenou dopravou pro chodce, cyklisty i motoristy ve Vídni.
Ulice se sdílenou dopravou pro chodce, cyklisty i motoristy ve Vídni.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz
Udržet chodníky bezpečné pro chodce je jedním z důvodů, proč města budují infrastrukturu zvlášť určenou pro cyklisty, elektrokola a koloběžky. Jenže česká města v tomto směru zaspala. Cyklisté jsou posíláni do vozovky mezi auta, kde se jen těžko mohou cítit bezpečně. A logicky se přesunou tam, kde je to pro ně bezpečnější – na chodník. Pokud se to vymyslí dobře, mohou jeden chodník sdílet i pěší i kola a stále je to bezpečné. A někdy je dokonce možné, aby takový prostor používala i auta.
 

Ačkoli to může znít nesmyslně, na vybraných místech to může pomoci. Pokud zrušíme rozdělení na chodník a silnici a pustíme auta, chodce i cyklisty do jednoho prostoru, může to vést k tomu, že všichni zúčastnění věnují více pozornosti a ohledu ostatním. Důležitou podstatou takových sdílených dopravních míst je, že se při jejich přípravě myslí na ty, kteří jsou nezranitelnější: na chodce.

Odvážní jezdi na sdílených koloběžkách jedou ve vozovce.
Odvážní jezdi na sdílených koloběžkách jedou ve vozovce.
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | Piqses

Ti v takovém prostoru mají přednost před auty, nesmí je ale záměrně blokovat. Auta smí jet maximální rychlostí 20 km/hodinu, což vede ke snížení rychlostního rozdílu mezi všemi, kdo prostor užívají. Pro vozidla platí jednoduchá pravidla: pomalá jízda a přednost zprava.

„Když tohle téma diskutuji v podmínkách České republiky, tak se setkávám s názorem: ‚Auta a chodci dohromady?! To bude nebezpečné,‛“ vypráví dopravní inženýr Vojtěch Novotný. Tato obava se mu ale nepotvrzuje. „Sdílený prostor je osvědčený dopravně inženýrský postup realizovaný na stovkách míst v Evropě i ve světě,“ uvádí Novotný ve svém vystoupení ne konferenci Pěšky městem.

Sdílený dopravní prostor

Na takzvaných sdílených dopravních prostorech se ruší překážky jako obrubníky a zábradlí a dokonce se tam ani nepoužívá dopravní značení. Prostranství má jednu výškovou úroveň a je přístupné všem dopravním prostředkům. Cílem je dosáhnout očního kontaktu mezi uživateli, prostor musí být přehledný, aby umožnil dostatečnou „šířku vidění“. Záměrná zjevná nejistota podporuje skutečnou bezpečnost. Celkově sdílené prostory nebo zóny setkávání, jak se jim někdy říká, vedou ke zklidnění dopravy.

Klasické dopravní členění. Chodci na chodník, tramvaje a auta na silnici.
Klasické dopravní členění. Chodci na chodník, tramvaje a auta na silnici.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Googlemaps.com

„Pro mě osobně je sdílený prostor jakýmsi návratem k původnímu přirozenému vnímání ulice, kdy nesegregujeme jednotlivé uživatele, kdy ulice není čistě jenom dopravní stavbou, ale je to prostor, kde jsou vytvořené podmínky pro různé uživatele a aktivity,“ říká dopravní inženýr.

Sdílený dopravní prostor se podle Novotného hodí pro významné městské třídy, terminály veřejné dopravy, malá náměstí a úzké ulice, prostor křižovatky s charakterem náměstí, lokální ulice se školním kampusem nebo pro zklidnění ulice v blokové zástavbě.

Sdílený prostor na náměstí dokáže vytvořit jakousi zónu potkávání, kterou nerozděluje silnice s rychle projíždějícími auty, a každý se v tomto prostoru může cítit bezpečně. Jako příklad uvádí Novotný náměstí Castle Square v městě Caernarfon ve Walesu. Prostor náměstí s dvouproudou silnicí a zbytkovými plochami byl při rekonstrukci přetvořen právě ve sdílený dopravní prostor, čímž se dosáhlo toho, že lidé se pohybují po celé ploše náměstí. Je možná tam vjet i autobusem městské hromadné dopravy a autem, což se děje například v případě zásobování.

Sdílený dopravní prostor na náměstí Castel Square v Caernarfonu. Před a po rekonstrukci náměstí.
Sdílený dopravní prostor na náměstí Castel Square v Caernarfonu. Před a po rekonstrukci náměstí.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Sdílený prostor v ČR nechceme

V České republice se zatím sdílené dopravní prostory legálně navrhovat nedají, česká legislativa je nezná. Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy si sice nechal vypracovat studii na to, jak je možné sdílený prostor zavést do českého právního systému, ukázalo se ale, že o to není zájem.

Když Novotný a jeho tým poslali na ministerstvo dopravy návrh vymezení sdíleného prostoru spolu s analýzou potřebných právních změn, odpověď se skládala ze dvou vět: „Ministerstvo dopravy chápe princip sdíleného prostoru. V současné době nevidíme aktuální urgentní potřebu zavádět sdílený prostor do legislativy.“ A to přesto, že samo ministerstvo ve svých koncepčních dokumentech uvádí, že dopravní režim sdíleného prostoru se zavést má.

Pěší zóna na Andělu, kam je povolen vjezd všem vozidlům. Zpočátu kromě cyklistů - těm se umožnil vjezd v roce 2008.
Pěší zóna na Andělu, kam je povolen vjezd všem vozidlům. Zpočátu kromě cyklistů - těm se umožnil vjezd v roce 2008.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Praha.eu

Přesto se sdílený prostor i v Česku objevuje. Zatím se označuje jako obytná zóna, jejíž dopravní režim je hodně podobný. Problém je, že obytná zóna by opravdu měla být jen v rezidenčních územích.

Jako další formální možnost se nabízí označit prostor značkou pěší zóny, kam se povolí vjezd všem vozidlům. To však poněkud narušuje systémovost a srozumitelnost konceptu pěší zóny. „Dvě místa v Praze takhle už ale fungují. Je to na Smíchově u Anděla a kousek sdíleného prostoru na I. P. Pavlova u tramvají, kde začíná Lublaňská ulice,“ říká Vojtěch Novotný.

V Praze mají s konceptem sdíleného dopravního prostoru podle Novotného problém i památkáři, kteří vidí jako předmět památkové ochrany i historické rozdělení prostoru na chodník i vozovku. Vzájemná diskuze s dopravními inženýry vedla ke kompromisu, že je možné mít jednu úroveň prostoru, ale je potřeba vizuálního rozlišení. A na prostoru, kde býval chodník, zachovat dlažbu pražské mozaiky.

Na chodníku jsme si všichni rovni

Přestože sdílený dopravní koncept může pomoci proměnit mnohá místa s problematickou dopravní situací do prostranství, kde se dá dobře a volně pohybovat, někteří odborníci upozorňují na to, že bychom se neměli vzdávat chodníků. „Chodníky jsou opravdu jediná místa, kde jsme si dopravně rovni,“ říká Jim Walker, dopravní konzultant a propagátor chůze.

Vojtěch Novotný mu ale oponuje. „Studie z Holandska sice říkají, že v některých případech mají chodci pocit menšího komfortu nebo bezpečnosti, když nejsou na tom svém chodníčku, kam auta nemohou vjet, ale tvrdá data říkají, že na sdíleném prostoru vždy dochází ke snížení počtu dopravních nehod nebo jsou ty nehody s daleko menšími následky než v tom původním klasickém dopravně-inženýrském řešení,“ komentuje názory na chodníky versus sdílený dopravní prostor Novotný.

Dopravní inženýr věří, že cestou k bezpečnějšímu dopravnímu prostoru není segregace jednotlivých dopravních způsobů, ale naopak jejich spojování: „Domnívám se, že integrované užívání prostoru a ten produktivní chaos, který přináší vyšší bezpečnost, je právě tou cestou pro veřejná prostranství.“


reklama

 
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (18)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ig

9.12.2021 10:46
Proč ne, to je úplně v pořádku. Ale jen tam, kde to jde a nelámat to za každou cenu přes koleno, jako jsou (například, jeden z mnoha negativních příkladů) "vídeňské" tramvajové zastávky v Praze v ulici Komunardů. Když je takhle vyřešená cílová, zcela neprůjezdné oblast (třeba obytná čtvrť), nejspíš to všichni uvítají protože těch sto metrů dojedou a nikdo jim tam nepřejede děti. Ale když se takhle z čiré ideologie upraví náhodně vybraný kus města, tak to opravdu raději né.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

9.12.2021 11:56 Reaguje na
A nesmí u toho chybět slušnost všech zúčastněných !
Odpovědět

Viktor Šedivý

10.12.2021 12:41 Reaguje na smějící se bestie
Těžko čekat na slušnost tam, kde většina zúčastněných bude mít pocit, že je to jen něčí naschvál, co hezky vypadá na vizualizaci, ve skutečnosti akorát překáží.
Odpovědět
Pe

Petr

9.12.2021 12:49
Já si myslím, že toto je sice hezká představa, jen zcela nekompatibilní s mentalitou naší dnešní společnosti. A dobře vymyslet to nestačí.
Hezky to bylo popsáno v diplomce ve včerejším článku - že kapitalismus svými zájmy způsobuje individualizaci společnosti, ve které je každý každému soupeřem a konkurentem. A je naivní očekávat, že lidé stráví celý den konkurenčním bojem o živobytí, a pak vyjdou ven a jako mávnutím kouzelného proutku k sobě začnou být ohleduplní, laskaví a tolerantní.
A nepomáhá tomu ani současná legislativa, která preferuje styl Vše zakázáno pod velkou pokutou.
Odpovědět
ig

9.12.2021 14:15 Reaguje na Petr
Ten úsudek o individualizaci mi přijde poněkud unáhlený :-) Já to vidím přesně obráceně - lidé se chovají individuálně a každý si směřuje za vlastním cílem, což se projevuje jako kapitalismus :-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.12.2021 15:21 Reaguje na Petr
Když si vezmu nejkapitalističtější stát Evropy, což je nejspíš Švýcarsko, tak tam se lidé k sobě chovají extrémně ohleduplně.
Ten problém je jinde. Lidé frustrovaní chudobou jsou agresivní, lidé bohatí a úspěšní jsou daleko v pohodě i na ulici.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.12.2021 17:45 Reaguje na Pavel Hanzl
Na to jste přišel jak? Moje matka byla z deseti dětí, byli
chudí a měli se rádi až do smrti. No a čím bohatší rodina,
tak více soupeření o dědictví a majetky. Chudoba cti netratí
a to vyšší procento lumpáků mezi chudými je dáno poměrem
chudých ke skutečně bohatým, kterých je pouhý zlomek. Vaše
sociologické dedukce jsou opravdu perla, protože slušnost
musí být v prvé řadě dílem výchovy a v druhé řadě vymáhána
bez rozdílu obsahu peněženky. Ani jedno dnes není normou
a to je ta největší chyba dnešní společnosti. Slušnost
schází i některým zdejším diskutérům a některé je zase
těžké slušně pojmenovat.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.12.2021 21:00 Reaguje na Břetislav Machaček
Psal jsem o Švýcarsku a ne o babišistánu.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

11.12.2021 09:49 Reaguje na Pavel Hanzl
Ano, v prvé větě a já odpovídám na ten blábol z
věty druhé, kterou popisujete vztahy mezi lidmi
bez konkretizace země. Pište s rozmyslem a hlavně
si pamatujte, co jste napsal. Ono to není problém snadno dohledat. Neexistuje na světě země, kde
se někdo necítí chudší než jiní a to ani v tom vzoru. Jinak je to jako srovnávat bankovního
úředníka se stotisícovým platem a uklízečku.
Vypíchnou jednu zemi se specifickou ekonomikou
a pět na ni ódy, je z říše utopických ideologií
o beztřídní společnosti všelidového blahobytu.
Odpovědět
DV

DV

12.12.2021 18:19 Reaguje na Břetislav Machaček
Když to vezmu zcela marxisticky, tak úředník se stotisícovým platem je námezdní pracovní síla, která musí pro svého zaměstnavatele a majitele, což je ohromný houf euroatlantických důchodců, vytvořit dostatečnou nadhodnotu, aby bylo možné dodržet úroky na spořeních na důchod. Jinými slovy, ten bankovní úředník je vykořistován mnohem více, než lemplácká přeplacená uklízečka, která má příjem zaručen minimální mzdou. Takže je potřeba bankovníjo úředníka okrást, aby bylo možné zaplatit lemláckou uklízečku, která je na rozdíl od toho bankovního uředníka oproti ostatnímu světu brutálně přeplacená.
Odpovědět
DV

DV

12.12.2021 18:28 Reaguje na Břetislav Machaček
Utopické ideologie o beztřídní společnosti všelidového státu tu především propagujete Vy. A podprahově vedete ten svůj zhovadilý třídní boj proti těm pracovitým, tedy těm, kdož byli pracovití už na škole, a dobře se učili. Jakýkoli manuální lempl nemůže být pracovitý, chaqrakter člověka se utváří do 10 let věku, a težko může být v dospělosti pracovitý někdo, kdo na to ve škole sral, až to smrdělo, spolužákům kradl svačiny, a vyřvával, že jeho fotr je horník, kdo je víc, že, Macháčku.
Odpovědět
DV

DV

12.12.2021 18:15 Reaguje na Petr
Hm, na rozdíl od Vás si pamatuji, ten individualismus v socialistické společnosti, kdy mezi sebou zasloužilé soudružky bojovaly ve frontě na cokoliv. HLUPÁKU.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

9.12.2021 16:03
Auto při 20 km/h stráví jízdou 3* tolik času, než auto jedoucí 60 km/h. To autoři podobných objevů netuší. Ani netuší jak je to se spotřebou a emisemi při pomalé jízdě.
Odpovědět

Viktor Šedivý

9.12.2021 21:52 Reaguje na Richard Vacek
To bude další krok. Nějaký aktivista změří hluk a emise a začne brečet, jak je to hrozný a co ti lidé v těsné blízkosti aut musí vytrpět. A už se bude chystat zákaz.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

10.12.2021 15:00 Reaguje na Viktor Šedivý
Tou dobou už budou jezdit auta na elektriku, emise nula a jedno, jak rychle jedete.
Odpovědět
DV

DV

12.12.2021 18:20 Reaguje na Pavel Hanzl
Automobil na elektřinu není dopravní prostředek, je to šidítko na uklidnění akciových trhů, hlupáku.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

10.12.2021 15:18
Je fajn se dočíst, že je IPR se svými nápady poněkud osamocen.

Jinak ty ilustrační fotky jsou krásným kouzlem nechtěného.
Na e-koloběžce na chodník fakt nikdo nepatří, a sdílet prostor s cyklisty a auty si jako chodec představit dovedu. Sdílet jej s 15T ve Spálené fakt ne a nehodlám si to ani představovat.

Kovářiková by se měla občas trochu zamyslet.

Odpovědět
DV

DV

12.12.2021 18:23 Reaguje na Svatá Prostoto
Já v pohodě dokážu sdílet prostor s gumokoly. Prostě normálně jdu. Občas stylem nárazník, kapota, střecha, kufr nárazník zem, a když se ozvalo rypákování, tak se mi v každé ruce objevil cikánský teploměr, a dotyčný poděkoval, že jsem jej nenutil nestát na chodníku. Občas nosím i Glocka, ale na toho nemuselo dojít nikdy.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist