https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/na-czu-v-pondeli-zacne-evropsky-kongres-ochranarske-biologie
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Na zemědělské univerzitě v Praze začne Evropský kongres ochranářské biologie

22.8.2022 00:06 | PRAHA (ČTK)
Jeden z bloků přednášek se bude věnovat návratu velkých kopytníků, například zubrů nebo losů, do krajiny.
Jeden z bloků přednášek se bude věnovat návratu velkých kopytníků, například zubrů nebo losů, do krajiny.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Vojtěch Lukáš / Česká krajina
V Praze dnes začne šestý ročník Evropského kongresu ochranářské biologie (ECBB Prague 2022), bude se konat do pátku na České zemědělské univerzitě (ČZU). V rámci konference, jejíž letošním tématem je krize biodiverzity v měnícím se světě, se budou konat tři sympozia věnující se návratu velkých zvířat do evropské krajiny, informovala organizace Česká krajina.
 

Konference je oficiální akcí českého předsednictví EU a pořádá ho Society for Conservation Biology (SCB) ve spolupráci s ČZU. Podle mluvčí univerzity Karly Mráčkové se zaregistrovalo zhruba 800 účastníků ze 45 zemí.

Jeden z bloků přednášek se bude věnovat návratu velkých kopytníků, například zubrů nebo losů, do krajiny. "Důležitým tématem budou dosavadní zkušenosti, jak novodobé, tak historické, s vlivem pastvy velkých kopytníků na krajinu, vegetaci a faunu jak lesních, tak nelesních ekosystémů v tuzemsku i napříč Evropou," uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd ČR.

Účastníci kongresu budou mít možnost navštívit rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Další ze sympozií bude mít téma migrace kopytníků nebo velkých šelem a průchodnosti krajiny pro velká zvířata. Tématem třetího sympozia bude socioekonomický aspekt návratu velkých zvířat do Evropy.

"Tento typ péče o přírodu již nepředstavuje nějakou okrajovou alternativu, ale je součástí hlavního proudu ochrany přírody v Evropě, s nímž se počítá od Středomoří po Skandinávii," doplnil Dalibor Dostál z organizace Česká krajina. Lze podle něj také očekávat, že v budoucnu bude práce s velkými kopytníky v přírodě nezbytností. Levná péče o krajinu s využitím těchto zvířat podle něj bude možností, jak zachovat v krajině biologickou rozmanitost.

Na programu je také diskusní panel věnující se konfliktu na Ukrajině. Zúčastní se ho mimo jiné náměstkyně ukrajinského ministra životního prostředí a přírodních zdrojů a odborníci z Bělověžského národního parku.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (6)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

me

meluzína

22.8.2022 11:05
Já těmhle projektům fandím, ale říkám si, co je špatného na návratu normálních českých krav a koz a ovcí do krajiny? Proč tu máme mít bizony a zubry a exmoory, když tu můžeme mít normální krávy, kozy, ovce atd. využívané v normálním zemědělství. To musíme mít na jedné straně agrotovárny na živé maso (např. normovaný prostor pro 222kg=1m2 u býčků na roštovém výkrmu) a na druhou stranu parky s divokými zvířaty?
Intenzivní pastva také není pro krajinu úplně ideální (tj. degradace půdy když je moc zvířat na malou plochu + bezmozkovité odčervování), ale nedá se najít nějaký kompromis? Vím, že kulturní plemena neustojí podmínky drsnějších pastvin, a ani nebudou mít takové přírůstky jako v agrotovárně, ale nejde najít nějaký kompromis? Agrotovárna nebo bizoni? Musí to být pokaždé ode zdi ke zdi?
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

22.8.2022 11:46 Reaguje na meluzína
Tak on i ten bizon - zubr evropský - u nás ještě donedávna žil. Tuším někdy do půle osmnáctého století. ;)
Odpovědět
me

meluzína

22.8.2022 13:29 Reaguje na Petr Eliáš
Já těmhle projektům opravdu fandím. V dnešní době je beru jako ostrůvky pro přežití - útočiště pro druhy které v průmyslově těžené krajině nemají šanci přežít. Lepší takovýhle ostrůvek života s exmoorama a zubry než nic. Velcí býložravci jsou moje srdeční záležitost a dělá mi radost že se začíná ukazovat jak důležití jsou pro přírodu.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

22.8.2022 12:18 Reaguje na meluzína
Ony ty zvířata jsou šlechtěna na odolnost proti počasí i parazitům a neočekává se od nich užitkovost. Běžné krávy a ovce a kozy nemůžete mít celý rok venku. Výjimkou by byly zdivočelé ovce=muflon a zdivočelé kozy = bezoárová. No ale o těch se (nesmyslně) tvrdí, že jsou nepůvodní. A i kdyby,kdo by je bez užitkovosti choval?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

22.8.2022 12:27 Reaguje na Slavomil Vinkler
Na Pálavě probíhala tisíce let pastva ovcí a koz z okolních vesnic. Pálava byla bez keřové vegetace, ale s docela obsáhlým společenstvím stepních rostlin. Pak byla řízená pastva nahrazena muflony a kozami bezoárovými. v 90 letech byla tato zvířata jako nepůvodní vysídlena. Dnes je Pálava neuvěřitelně zarostlá keři a stepní rostliny mizí.
Odpovědět
me

meluzína

22.8.2022 13:20 Reaguje na Slavomil Vinkler
Mám rozdílnou zkušenost - naprostá většina plemen českou zimu dá v pohodě a v lepším zdraví než ve VKK- čestr v pohodě, u masných plemen mě nenapadá plemeno, které by to nedalo, ale osobní zkušenost nemám, nechci tvrdit věci na které jsem si nesáhla. S dostatečným příkrmem a zázemí v přístřešcích, samozřejmě. Přírůstky nižší nejsou a úmrtnost telat je nižší něž na VKK. S vyjímkou mléčných krav, to jsou aristokratky a ty musí dostat nóbl zacházení i baštu (ale znám jerseyky chované celoročně venku a i když nejsou šampionky v užitkovosti, jsou zdravé a pěkné). U ovcí mi přijde nejrizikovější jaro s bahněním, ale ovce pod střechou pod střechu snad nepotřebují vůbec (snad v horách, nevím). S kozama nemám zkušenost.
Odčervování je kapitola sama o sobě. Dobrý sluha, zlý pán. Bohužel, paraziti jsou rezistentní začínají dohánět náskok a naopak zvířata díky intenzivnímu chemickému odčervování (od 90letch v ČR) svou přirozenou odolnost proti začervení ztrácejí. Co bude za 40-50let? Stihne se vymyslet ještě silnější chemie (s ještě věším dopadem na bezobratlé a vodní živočichy), anebo si za drahé peníze budeme kupovat GMO? Já bych raději šla tradiční cestou šlechtění a tvrdého výběru chovných zvířat na přirozenou odolnost, ale to myslím není cílem šlechtění pro agrotovárny - tam jsou potřeba plemena, která vyprodukují "hodně masa hned" a snesou stres z vysoké koncentrace zvířat a výkalů na malé ploše.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist