https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/na-hromade-odpadu-v-tichem-oceanu-ziji-pobrezni-organismy-uvadi-studie
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Na hromadě odpadů v Tichém oceánu žijí pobřežní organismy, uvádí studie

19.4.2023 10:30 | WASHINGTON (ČTK)
Velká tichomořská odpadková skvrna.
Velká tichomořská odpadková skvrna.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Na Velké tichomořské odpadkové skvrně, vrstvě plastového odpadu plující uprostřed Tichého oceánu, prospívá velká komunita pobřežních živočichů včetně malých krabů a sasanek. Od jejich původního domova je dělí tisíce kilometrů, přesto na volném oceánů zdárně konkurují místním druhům, zjistili podle serveru CNN odborníci.
 

Velká tichomořská odpadková skvrna je nezměrné množství odpadků o rozloze bezmála milion kilometrů čtvereční, tedy zhruba o velikosti Egypta, která se rozkládá mezi pobřežím Kalifornie a Havaje. Na rozdíl od organického materiálu, který se rozloží a potopí do vln v horizontu měsíců, nanejvýš let, může plastový odpad na hladině plout desetiletí. Poskytuje přitom útočiště živočichům po celé generace.

"Překvapilo nás, jak časté tam byly druhy žijící u pobřeží. Byly na 70 procentech odpadu, který jsme našli," uvedla vedoucí autorka studie zveřejněné v odborném časopise Nature Ecology & Evolution Linsey Haramová z amerického Národního ústavu pro potraviny a zemědělství (NIFA).

Haramová spolu s kolegy zkoumala 105 kusů plastu vylovených z tichomořské odpadkové skvrny v období od listopadu 2018 do ledna 2019. Na odpadcích našli 484 mořských bezobratlovců patřících ke 46 různým druhům, z nichž 80 procent se běžně vyskytuje u pobřeží.

"Poměrné velké procento rozmanitosti, kterou jsme našli, tvořily pobřežní druhy, a nikoliv původní druhy žijící na otevřeném oceánu, které jsme převážně očekávali," uvedla Haramová. Důsledky zavlečení těchto nepůvodních druhů nejsou podle ní dosud plně známy.

"Pravděpodobně se tu soupeří o místo (...) a o zdroje potravy. Druhy se ale také mohou požírat navzájem. Je těžké přesně určit, co se děje, ale viděli jsme důkazy toho, jak se některé pobřežní sasanky živí druhy z volného moře, takže víme, že k určitému lovení tu dochází," řekla Haramová.

Skvrnu odpadu v Tichém oceánu vytvořil systém mořských proudů rotující v jeho severní části. Nelze si ji představit jako ostrov, uvedl Matthias Egger z organizace The Ocean Cleanup. "Když tam jste, vidíte jen nedotčený modrý oceán," uvedl Egger, který týmu Haramové pomáhal s výlovem vzorků.

"Představte si to jako noční oblohu. Když v noci obrátíte zrak vzhůru a vidíte všechny ty bílé tečky, tak zhruba tak vidíte odpadkovou skvrnu. (Odpad) není tak koncentrovaný, ale je ho tam hodně ... když tam jste, tak čím déle se díváte, tím více plastů uvidíte," dodal.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.4.2023 10:52
Ano, Óda na bordel aneb "vědci" mají nad čím bádat. Mě by spíše zajímalo, co tam nenašli, přitom by to tam mělo být. Kolik želv, ptáků a ryb zahyne po pozření plastů, kolik mikroplastů se dostává do potravního řetězce. Mám čím dál větší pocit, že lidstvo je stále více blbější. Místo snahy tu ostudu zlikvidovat, budeme kolem toho bádat? Neuvěřitelné!
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

19.4.2023 10:58 Reaguje na Karel Zvářal
nic jiného přírodě nezbývá, než se na lidskou blbost adaptovat :-D
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.4.2023 11:12 Reaguje na Michal Uhrovič
Mě vždycky dojímají ta chytrá řešení, kterých je plný éter. Oč lepší by to bylo spálit, ale to ne, to by bylo "neekologické"! To jsou potom ta Debilova "chytrá řešení".
Odpovědět
ss

smějící se bestie

19.4.2023 11:40 Reaguje na Karel Zvářal
1*
ale to by stálo peníze, vyhodit přes vodu až do moře, je zadarmo, že !
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

20.4.2023 11:25 Reaguje na Karel Zvářal
Spíš to vidím tak, že dobrá řešení už nemáme... Prostě NEJSOU. To se týká i drobných potíží, co řešíme u nás.
Jasně, stopnout zvyšování populace a omezit spotřebu a tak. Jenomže tohle jsou hezké deklarace v praxi nerealizovatelné.
Populace se snad vlivem různých faktorů nakonec sníží (ve 2050 by se ten nárůst měl zastavit), ale do té doby ještě přibydou dvě miliardy lidí ... Ostatně, už se někdo nechal slyšet, že zastavení růstu populace je špatná zpráva :-D! Jojo, ekonom...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.4.2023 13:06 Reaguje na Jindřich Duras
Nemohu souhlasit. Dobrá řešení známe, ale nejsou prioritou. Dělat výzkum života na plovoucím plastovém ostrovu mi přijde stejně uvalené, jako dělat výzkum, kolik ptáků se zabije na čirém sklu či zrcadlech (stěny smrti). To se objevilo až v novověku, ví se o tom, ale řeší se to velmi liknavě a nechotně, dokonce se objevují nové stavby v tomto "moderním" řešení. Prostě těm, co to projektují a schvalují postavit do cesty čiré tlusté sklo, aby se probrali. A "ekonomům" s loděmi plných odpadu to vyvalit před haciendou, aby z toho měl též něco...
Odpovědět
RV

Richard Vacek

19.4.2023 12:17
Prostě je načase přestat se dívat na svět homocentricky a vidět vše šířeji. Pro nás odpad, pro jiné druhy domov, útočiště, potrava.
A platí to samozřejmě i naopak - pro ptáky je guáno odpad se kterým si neví rady (oni si s tím ale žádné starosti nedělají), pro nás to je skvělé fosforečné hnojivo.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

24.4.2023 14:53
Já bych v Tichém oceánu produkci toho odpadu podporoval. Pokud na něm žijí pobřežní organismy, jedná se o velice žádanou matrici, která podporuj ukládání oxidu uhličitého do oceánů. Tyto odumřelé nebo bezvládné organismy totiž z tamějšího slunečního světla, oxidu uhlíku a živin vytvoří biomasu a jak odumřou nebo spadnou z tzěch plastů, většina z nich klesně až úplně na dno a tam se uloží. A tím na geologické věky ten uhlík uloží.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist