Na hromadě odpadů v Tichém oceánu žijí pobřežní organismy, uvádí studie
Velká tichomořská odpadková skvrna je nezměrné množství odpadků o rozloze bezmála milion kilometrů čtvereční, tedy zhruba o velikosti Egypta, která se rozkládá mezi pobřežím Kalifornie a Havaje. Na rozdíl od organického materiálu, který se rozloží a potopí do vln v horizontu měsíců, nanejvýš let, může plastový odpad na hladině plout desetiletí. Poskytuje přitom útočiště živočichům po celé generace.
"Překvapilo nás, jak časté tam byly druhy žijící u pobřeží. Byly na 70 procentech odpadu, který jsme našli," uvedla vedoucí autorka studie zveřejněné v odborném časopise Nature Ecology & Evolution Linsey Haramová z amerického Národního ústavu pro potraviny a zemědělství (NIFA).
Haramová spolu s kolegy zkoumala 105 kusů plastu vylovených z tichomořské odpadkové skvrny v období od listopadu 2018 do ledna 2019. Na odpadcích našli 484 mořských bezobratlovců patřících ke 46 různým druhům, z nichž 80 procent se běžně vyskytuje u pobřeží.
"Poměrné velké procento rozmanitosti, kterou jsme našli, tvořily pobřežní druhy, a nikoliv původní druhy žijící na otevřeném oceánu, které jsme převážně očekávali," uvedla Haramová. Důsledky zavlečení těchto nepůvodních druhů nejsou podle ní dosud plně známy.
"Pravděpodobně se tu soupeří o místo (...) a o zdroje potravy. Druhy se ale také mohou požírat navzájem. Je těžké přesně určit, co se děje, ale viděli jsme důkazy toho, jak se některé pobřežní sasanky živí druhy z volného moře, takže víme, že k určitému lovení tu dochází," řekla Haramová.
Skvrnu odpadu v Tichém oceánu vytvořil systém mořských proudů rotující v jeho severní části. Nelze si ji představit jako ostrov, uvedl Matthias Egger z organizace The Ocean Cleanup. "Když tam jste, vidíte jen nedotčený modrý oceán," uvedl Egger, který týmu Haramové pomáhal s výlovem vzorků.
"Představte si to jako noční oblohu. Když v noci obrátíte zrak vzhůru a vidíte všechny ty bílé tečky, tak zhruba tak vidíte odpadkovou skvrnu. (Odpad) není tak koncentrovaný, ale je ho tam hodně ... když tam jste, tak čím déle se díváte, tím více plastů uvidíte," dodal.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (8)
Karel Zvářal
19.4.2023 10:52Michal Uhrovič
19.4.2023 10:58 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
19.4.2023 11:12 Reaguje na Michal Uhrovičsmějící se bestie
19.4.2023 11:40 Reaguje na Karel Zvářalale to by stálo peníze, vyhodit přes vodu až do moře, je zadarmo, že !
Jindřich Duras
20.4.2023 11:25 Reaguje na Karel ZvářalJasně, stopnout zvyšování populace a omezit spotřebu a tak. Jenomže tohle jsou hezké deklarace v praxi nerealizovatelné.
Populace se snad vlivem různých faktorů nakonec sníží (ve 2050 by se ten nárůst měl zastavit), ale do té doby ještě přibydou dvě miliardy lidí ... Ostatně, už se někdo nechal slyšet, že zastavení růstu populace je špatná zpráva :-D! Jojo, ekonom...
Karel Zvářal
20.4.2023 13:06 Reaguje na Jindřich DurasRichard Vacek
19.4.2023 12:17A platí to samozřejmě i naopak - pro ptáky je guáno odpad se kterým si neví rady (oni si s tím ale žádné starosti nedělají), pro nás to je skvělé fosforečné hnojivo.