Na jihu Brazílie vyhlásili stav nouze kvůli požárům v mokřadu Pantanal
25.6.2024 13:00
(ČTK)
Mokřady Pantanal, které leží na jihozápadě Brazílie a zasahují i do Bolívie a Paraguaye, jsou vzácným ekosystémem rozkládajícím se na asi 160 000 kilometrech čtverečních.
Brazilská ministryně životního prostředí Marina Silvaová po krizovém jednání vlády řekla, že rozsáhlé požáry Pantanalu jsou důsledkem klimatických změn, extrémního sucha a také pálení porostu k získání zemědělské půdy. Uvedla také, že regionální vlády vyhlásily do konce roku zákaz kontrolovaného pálení, které bude považováno za trestný čin.
Od ledna do 23. června zaznamenal brazilský Národní ústav pro výzkum vesmíru (INPE) v Pantanalu na 3260 ohnisek požárů, což je o třetinu více než ve stejném období roku 2020. Ten byl přitom považován za nejhorší rok co do počtu lesních požárů v této oblasti za dobu vedení těchto statistik.
Od letošního ledna už spálily plameny na 627 000 hektarů (6270 kilometrů čtverečních) půdy, což je více než dvojnásobek oproti roku 2020, kdy to bylo od ledna do 22. června 261 000 hektarů. Hlavní sezona lesních požárů v této oblasti přitom ještě nezačala, napsal sever BBC.
Mato Grosso do Sul decretou situação de emergência em cidades atingidas por incêndios no Pantanal.
— Jornalismo TV Cultura (@jornal_cultura) June 25, 2024
A medida, com validade de 180 dias, visa combater o fogo e auxiliar as regiões afetadas.#JornaldaCultura #JC pic.twitter.com/HGdB44Wcop
Mokřady Pantanal, které leží na jihozápadě Brazílie a zasahují i do Bolívie a Paraguaye, jsou vzácným ekosystémem rozkládajícím se na asi 160 000 kilometrech čtverečních.
Jejich malá část, zhruba procento rozlohy - národní park Pantanal Matogrossense, je od roku 2000 zapsána na seznamu přírodního světového dědictví UNESCO.
V oblasti žije mnoho druhů zvířat, včetně jaguára, ocelota, jelence bahenního, mravenečníka velkého, vydry obrovské, čápa jabiru či kajmana žakaré (též yacaré). A kromě stromů a rostlin tam i zvířata trpí a umírají v důsledku lesních požárů.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
V Kolumbii ubytovávají organizátoři COP16 delegáty v motelech lásky
Kolumbijská gerila vyzvala delegáty, aby nejezdili na konferenci OSN
Sesuvy půdy si v Mexiku vyžádaly šest životů a tři zraněnéOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (17)
JS
Jiří Svoboda
25.6.2024 15:25"... a také pálení porostu k získání zemědělské půdy".
"Uvedla také, že regionální vlády vyhlásily do konce roku zákaz kontrolovaného pálení, které bude považováno za trestný čin."
"A kromě stromů a rostlin tam i zvířata trpí a umírají v důsledku lesních požárů."
V těchto souvislostech, nebylo by lepší, kdyby to fungovalo jako samoobnovitelný hospodářský deštný les, v němž se dřevo těží a zpracovává a dává obživu místním lidem?
Ono když se vyžaduje nějaký striktní zákaz, který se beztak nedodrží, může to mít mnohem vážnější následky, než kdyby se uplatnilo nějaké "kompromisní" řešení.
Odpovědět
"Uvedla také, že regionální vlády vyhlásily do konce roku zákaz kontrolovaného pálení, které bude považováno za trestný čin."
"A kromě stromů a rostlin tam i zvířata trpí a umírají v důsledku lesních požárů."
V těchto souvislostech, nebylo by lepší, kdyby to fungovalo jako samoobnovitelný hospodářský deštný les, v němž se dřevo těží a zpracovává a dává obživu místním lidem?
Ono když se vyžaduje nějaký striktní zákaz, který se beztak nedodrží, může to mít mnohem vážnější následky, než kdyby se uplatnilo nějaké "kompromisní" řešení.
Karel Zvářal
25.6.2024 15:57 Reaguje na Jiří SvobodaTam hoří převážně travnato-křovinatá lesostep a vyschlé rákosiny. V posledních letech je tam abnormální sucho, požáry zřejmě pochází od lidí, pravděpodobně pastevců, v těch mokřinách (po většinu roku) se nic pěstovat nedá, nevjede tam technika. Otázka je, proč ta voda v řekách sytících Pantanal tolik chybí, jestli se valná část nevypotřebuje na závlahy a pro lidskou potřebu.
Odpovědět
JS
Karel Zvářal
26.6.2024 09:22 Reaguje na Jiří SvobodaZ čeho? V Brazílii je sucho, vysychá i Amazonka, okolo P. je krajina zemědělsky využívaná, a řeky jsou zdrojem závlah pro polnosti.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
26.6.2024 09:48 Reaguje na Karel ZvářalAle ty závlahy vlastně navyšují odpar, ochlazují krajinu a přispívají k malému vodnímu cyklu. Takže dobře, ne?
Odpovědět
Karel Zvářal
26.6.2024 09:57 Reaguje na Jiří SvobodaTo je otázka. Ona MVC je i bouřka (kroupy, vichr), na kterou zemědělci nejsou moc zvědaví.
Odpovědět
JS
Pe
Petr
26.6.2024 13:31 Reaguje na Jiří SvobodaAno, dobře, jen svým rozsahem zcela nedostatečně. Krajina už je natolik změněná, že aby to nahradilo funkci původního pralesa a udrželo klima v původní podobě, muselo by se to dít asi tak stokrát víc. To se neděje, a tak krajina zbavená původního pralesa, který tam tu vodu a vodní cyklus automaticky udržoval, nenávratně vysychá.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
26.6.2024 15:57 Reaguje na PetrAle jak pan Zvářal psal. "travnato-křovinatá lesostep a rákosiny." Tam asi nikdy nebyl prales.
Asi není dobré vydávat přání za realitu.
Vy si fakt myslíte, že prales se může udržet pouze tím, že je pralesem, nezávisle na přísunu vzdušné vlhkosti, která se někde v oceánech odpařila?
Odpovědět
Asi není dobré vydávat přání za realitu.
Vy si fakt myslíte, že prales se může udržet pouze tím, že je pralesem, nezávisle na přísunu vzdušné vlhkosti, která se někde v oceánech odpařila?
Karel Zvářal
26.6.2024 16:26 Reaguje na Jiří SvobodaSavany/pampy a přechodové biotopy v LA jsou odpradávna. O změnách proudění tu byly zmínky nejen ode mě, byť osobně ten (let.dopravou) zneužívaný J-stream do toho též zahrnuji, no ale především velké odlesněné, tj. zahliněné a zastavěné oblasti mají na změny proudění vliv.
Odpovědět
Pe
Petr
26.6.2024 21:02 Reaguje na Jiří SvobodaSamozřejmě ne všude, jsou místa kde to opravdu nejde, ale tady ano. Možná ne přímo v Pantanalu, nebo ne po celém, ale okolní krajina a vlastně velká část kontinentu ano, to býval prales. Lidé ho vykáceli a krajinu změnili. A tak gigantická změna se samozřejmě nemohla neprojevit - na klimatu. Celé Ameriky, i světa, kde se navíc děje to samé.A tak to dnes na mnoha místech vypadá, že tam prales ani být nemohl. Ale mohl. Les a prales má totiž schopnost zadržet obrovská množství vody a postupně svojí existencí a rozšiřováním změnit klima a vše, co s tím souvisí. Bohužel to platí i opačně.
Odpovědět
Pe
Petr
26.6.2024 21:10 Reaguje na PetrKdybychom tady u nás všechny lesy vykáceli, myslíte že by naše klima a krajina zůstaly stejné? Ne. Změnilo by se to tu k nepoznání a připomínalo nejspíš moravskou Saharu. Bylo by to tu vyprahlé, v létě čtyřicítky, silné větry by tu honily prachové bouře a místy by se vytvářely písečné duny (které tu ostatně na mnoha místech máme jako památku na doby, kdy to tu tak skutečně bylo). A trvalo by mnoho let, než by se les zase postupně rozšířil a vrátil klima, krajinu a vodu zpátky.
Odpovědět
Pe
Petr
26.6.2024 22:01 Reaguje na PetrOstatně, to jak vegetace postupně mění okolí může vidět a asi to i zná, skoro každý. Třeba doma, na dlažbě kolem domu. Dříve či později se v některé spáře uchytí nějaká rostlina. Pak další a další. Kdybychom to nechali, tak jich bude přibývat, bude přibývat i prachu, který se kolem nich zachytí. Rostliny porostou, postupně se kolem nich vytvoří ostrůvky půdy... až časem celá dlažba zaroste. Pak se uchytí první keře a stromy... a za nějaké ty roky tam už poroste les, a místo suché a rozpálené dlažby tam bude hezky chladno a vlhko, porostou tam houby... Tak moc umí vegetace měnit svoje stanoviště. A když se toto děje ve velkém, dokáže to změnit celé kontinenty a klima na nich.
My teď děláme opak - celé kontinenty vegetace zbavujeme, a velmi se divíme, že rostou teploty a vše vysychá.
Odpovědět
My teď děláme opak - celé kontinenty vegetace zbavujeme, a velmi se divíme, že rostou teploty a vše vysychá.
BM
Břetislav Machaček
27.6.2024 08:33Ochrana přírody musí jít ruku v ruce s potřebami lidí a nikoliv jít proti.
Bojem lidí s lidmi ve jménu ochrany přírody nakonec ochranáři boj prohrají,
protože košile je lidem bližší, než kabát. Zkuste vysvětlit hladovému, že
nemá zabít od hladu chráněné zvíře a nevypálit prales, aby na něm pěstoval
potraviny pro své děti! Pokud se společnost nevypořádá s obrovskými rozdíly mezi lidmi, tak pro ně bude příroda POUZE zdrojem obživy. Bohužel bohatá
číst populace k tomu přispívá více, ač se holedbá, že právě ona chrání tu
přírodu lépe, než zbytek. Ano, my si můžeme dovolit nechat pole rovněž
kdysi vzniklé vypálením pralesa ladem, protože nakoupíme potraviny z míst,
kde nyní ty pralesy vypalují . My je k tomu vlastně nutíme, aby to dělali
a pak se divíme, jaký vliv to má na celou planetu. Vraťme se nohama na zem
a nehrajme si pouze v té naší ZAHRÁDCE na ekology a mysleme na to, že bez
globální ekologie nemá ta naše pražádný význam. Inteligentním lidem to ani
nemusím více vysvětlovat, ale bohužel ekofanatici to asi nepochopí nikdy.
Ti budou nadále pole měnit na divočinu a v hospodářských lesích nechat tlít dřevo, které pak jako náhradu dovezeme přes půl zeměkoule z pralesů. Ono je
to velice jednoduché a stačí se vrátit k udržitelnému hospodaření na půdě
a v lesích a nehrát si na boha stvořitele měnícího krajinu na dobu před příchodem lidí. Není lépe méně intenzivně pěstovat na současné ploše, než
její část vrátit přírodě a ten zbytek o to více huntovat a nebo deficit
dovážet odněkud, kde kvůli tomu vypalují pralesy? Lidé MYSLETE, nebo už
nemáte čím díky mozkožroutovi ?
Odpovědět
Bojem lidí s lidmi ve jménu ochrany přírody nakonec ochranáři boj prohrají,
protože košile je lidem bližší, než kabát. Zkuste vysvětlit hladovému, že
nemá zabít od hladu chráněné zvíře a nevypálit prales, aby na něm pěstoval
potraviny pro své děti! Pokud se společnost nevypořádá s obrovskými rozdíly mezi lidmi, tak pro ně bude příroda POUZE zdrojem obživy. Bohužel bohatá
číst populace k tomu přispívá více, ač se holedbá, že právě ona chrání tu
přírodu lépe, než zbytek. Ano, my si můžeme dovolit nechat pole rovněž
kdysi vzniklé vypálením pralesa ladem, protože nakoupíme potraviny z míst,
kde nyní ty pralesy vypalují . My je k tomu vlastně nutíme, aby to dělali
a pak se divíme, jaký vliv to má na celou planetu. Vraťme se nohama na zem
a nehrajme si pouze v té naší ZAHRÁDCE na ekology a mysleme na to, že bez
globální ekologie nemá ta naše pražádný význam. Inteligentním lidem to ani
nemusím více vysvětlovat, ale bohužel ekofanatici to asi nepochopí nikdy.
Ti budou nadále pole měnit na divočinu a v hospodářských lesích nechat tlít dřevo, které pak jako náhradu dovezeme přes půl zeměkoule z pralesů. Ono je
to velice jednoduché a stačí se vrátit k udržitelnému hospodaření na půdě
a v lesích a nehrát si na boha stvořitele měnícího krajinu na dobu před příchodem lidí. Není lépe méně intenzivně pěstovat na současné ploše, než
její část vrátit přírodě a ten zbytek o to více huntovat a nebo deficit
dovážet odněkud, kde kvůli tomu vypalují pralesy? Lidé MYSLETE, nebo už
nemáte čím díky mozkožroutovi ?
Pe
Petr
27.6.2024 09:05 Reaguje na Břetislav MachačekSoučasné technologie navýšily produktivitu na mnohonásobek produktivity minulosti, kdy bylo potřeba mnoho půdy. Tolik zemědělské půdy už nepotřebujeme a jak správně říkáte, měli bychom směřovat k udržitelnosti. Současný poměr přírody a lidských ploch a půdy, včetně zemědělské ale udržitelný není, vysoké vegetace a vodních ploch je zoufale málo na to, aby dokázaly udržet stabilní klima v zabetonované a vydlážděné krajině. Poměr je nutné měnit - po celém světě a tak dlouho, dokud nebude stav vyvážený a klima opět stabilní.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
28.6.2024 09:55 Reaguje na PetrAno produktivita narostla, ale i množství konzumentů produkce.
Je pokrytecké to o čem píši, že se u nás orné půdy zbavujeme, ale nevadí nám, že jinde i musejí získat likvidací přírody.
Je to POUZE jiný typ kolonialismu, kdy jeden bude žít v
zámku obklopeném parkem a někdo jiný v chatrči na poli
ukradenému pralesu. POKRYTECTVÍ je programem GRYNDÝLU,
který odsouvá problémy jinam a na jiné, aby se mohl pyšnit
zelenými úspěchy doma. Tímto klima pouze zhorší!
Odpovědět
Je pokrytecké to o čem píši, že se u nás orné půdy zbavujeme, ale nevadí nám, že jinde i musejí získat likvidací přírody.
Je to POUZE jiný typ kolonialismu, kdy jeden bude žít v
zámku obklopeném parkem a někdo jiný v chatrči na poli
ukradenému pralesu. POKRYTECTVÍ je programem GRYNDÝLU,
který odsouvá problémy jinam a na jiné, aby se mohl pyšnit
zelenými úspěchy doma. Tímto klima pouze zhorší!
Pe
Petr
28.6.2024 12:24 Reaguje na Břetislav MachačekSouhlasím, je to lhaní sami sobě. Ale na druhou stranu i my jsme tu půdu získali vypálením pralesa. Jsme na tom tedy všichni úplně stejně. Není někdo lepší a někdo horší. A napravit to musíme všude, jinak to dopadne velmi špatně - opět všude a pro všechny.
Odpovědět
