Na Mendelově univerzitě hledají metody, jak udržet vodu v půdě a pomoci osivu
Vědci stanovili dva základní postupy. Prvním byla aplikace hydroabsorbentů, tedy látek, které zadržují vodu, přímo do půdy. "Pro experimenty byly využity dva typy pomocných půdních látek s touto vlastností – přírodní lignit, jehož zdroje jsou snadno využitelné, a hydroabsorbent s názvem Hydrogel," nastínil Petr Salaš ze zahradnické fakulty.
Ve druhé fázi vědci využili hydroabsorbent jako součást směsi, ve které obalili osivo vybraných jetelovin a travin. "Když se obalené osivo vyseje do půdy, zaprší nebo se zaleje, hydroabsorbent nabobtná, a když semeno začne klíčit, má k dispozici ihned zdroj vody. Kořínky totiž okamžitě vyhledají hydroabsorbent, napojí se na jeho strukturu a čerpají vodu," popsal Salaš.
Pro zlepšení kvality půd testovali vědci různé kombinace hydroabsorbentů a přírodního lignitu - hnědého uhlí. Využili konkrétně jihomoravský lignit, který má některé podobné vlastnosti jako rašelina.
"Dvacet let jsme u nás na fakultě věnovali neenergickému využití lignitu, který se donedávna těžil na jižní Moravě. A jedním z možných využití je právě použití v zemědělství jako podpůrného prostředku pro rozvoj půdní organické hmoty," uvedl Miloslav Pekař z Fakulty chemické Vysokého učení technického.
Projekt poukazuje na to, že je potřeba změnit některé postupy v zemědělství. "Poslední roky máme velice intenzivní projevy sucha na mnoha místech, i v letošním roce najdete právě na jižní Moravě podniky, které mají nižší výnosy. Bez zásahů, na které poukazuje tento projekt, udržet výnosy bohužel nedokážeme. Jediným zdrojem vody jsou u nás srážky, takže zemědělec už nemůže sázet jen na to, že zaprší, ale musí kalkulovat s tím, aby vodu měl. Bez vody žádná plodina nedá výnos," upozornil klimatolog Jaroslav Rožnovský z Mendelovy univerzity.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (8)
meluzína
28.11.2022 12:14Hydrogel jsem vyzkoušela pod stromy, pytel 25kg stál kolem 9.000Kč, rozdíl proti vyzrálému hnoji je jen ten, že je to drahé drahé dvojnásob (1x za hydrogel a 1x za odvoz nevyužitého hnoje), rozdíl v prospívání stromků moc nevidím.
Zajímalo by mě kdo tyhle výzkumy platí, mám už delší dobu pocit, že vědátoři dnes primárně zkoumají jak distribuovat víc umělotin za víc peněz a jak to sypat do polí a do zvířat, co nejvíce točit byznys, absolutně nemají zájem cokoliv užitečného vymyslet.
pavel peregrin
28.11.2022 14:14 Reaguje na meluzínaTi, kdo tyto zhovadilosti pod rouškou "vědeckosti", ale vpravdě pavědeckosti, prosazují, jsou příčinou toho, že skuteční vědci se snaží tento stav napravit, i cestou různých půdních gelů apod.
Samozřejmě, že kárka vyzrálého hnoje či kompostu prospěje půdě mnohem víc, ale vemte na dlani chlup, když vinou idiotských amatérů tam není!!
František Dvořák
28.11.2022 14:47Michal Ukropec
28.11.2022 15:01Petr
28.11.2022 18:53vaber
29.11.2022 09:31to je přírodní zákon,
pochybuji ,že vědátoři zruší gravitaci a změní přírodní zákony ,ale to jim nebrání se tvářit jako že to dokáží,
to je snažší poručit větru dešti
pavel peregrin
29.11.2022 09:53 Reaguje na vabervaber
30.11.2022 10:08 Reaguje na pavel peregrinjá nic nezkoumám ,ale mám záhon ,kde půda má humusu nad průměrem ,asi dost,
a stejně vysychá, dokonce bych řekl ,že lehká nakypřená půda vysychá rychleji než těžká ,humus nehumus,
nevidím zásadní rozdíl