ČR loni dala 21,65 miliardy korun na opatření proti suchu, meziročně o 5,16 miliardy méně

Česko loni vynaložilo na opatření k omezení následků sucha 21,65 miliardy korun, což je o 5,16 miliardy méně než v roce 2023. Státní rozpočet se podílel na podporách z 13,55 procenta, zdroje z fondů EU tvořily víc než tři čtvrtiny. Podíl peněz, které EU vydalo na zmírnění následků sucha v ČR, loni vzrostl zhruba o desetinu. Vyplývá to ze zprávy o pokroku plnění Koncepce ochrany před následky sucha pro území ČR na roky 2023 až 2027. Koncepce obsahuje 43 opatření k omezení následků sucha a nedostatku vody, jejich plnění je podle zprávy dlouhodobé a stát loni pokračoval v jejich realizaci podle finančních možností.

Mezi opatření například patří obnova přirozených vodních prvků v krajině, kde je cílem v maximální možné míře zvýšit retenci vody v krajině, snížit a zpomalit povrchový odtok vody a zajistit doplňování podzemních vod. Opatření má na starost ministerstvo životního prostředí, které za loňský rok na obnovu mokřadů, tůni, pramenišť nebo revitalizaci vodních toků poskytlo přes 614 milionů korun.

Součástí opatření je mimo jiné postupné zavádění principů takzvaného precizního zemědělství, tedy chytrých technologií, které přispějí k omezení kontaminace vodních zdrojů pesticidy. Koncepce podporuje také ekologické zemědělství, protože přispívá k řešení zachování biodiverzity, zabránění degradace půd a chrání vodní zdroje.

Na zajištění zdrojů požární vody v lesích a leteckého hašení lesních požárů šlo loni 46,7 milionu korun. Náklady na rozšíření a zkvalitnění vodohospodářské infrastruktury vodovodů, kanalizací, úpraven vody a čistíren odpadních vod dosáhly v roce více než 1,42 miliardy korun. Od roku 2021 do loňska se podařilo vybudovat 65 kilometrů vodovodů, osm úpraven vod, vodojemy o celkovém objemu 2328 metrů krychlových, 221 kilometrů kanalizací a 74 čističek odpadních vod.

Cílem koncepce je také rozvíjet systémy na monitoring sucha a optimalizovat hospodaření s vodními zdroji. Stát by chtěl například prodloužit predikční dobu pro vývoj hydrologické situace.

Ze zdrojů ministerstva zemědělství šlo na realizaci opatření v loňském roce 13,2 miliardy korun, z ministerstva životního prostředí (MŽP) sedm miliard, ministerstvo průmyslu a obchodu se podílelo částkou 1,44 miliardy korun. Z ministerstva zemědělství šlo loni na opatření v porovnání s rokem 2023 o 7,23 miliardy korun méně, naopak MŽP poskytlo o víc než tři miliardy korun více.

Rok 2024 byl podle zprávy nejteplejším rokem na území ČR za dobu pozorování, dostatečný výskyt srážek v první polovině roku ale zabránil rozvoji sucha. Sucho se objevilo až v srpnu a září, v druhé polovině září ale následovaly extrémní srážkové úhrny, které svým objemem překonaly situaci z roku 1997. Vzniklé škody po povodních, zejména na majetku, vodní infrastruktuře či monitorovacích stanicích, se projevují i v plnění opatření obsažených v koncepci, vyplývá ze zprávy.

---

reklama

---