Na neprodukční plochy budou moci farmáři v letošním roce vyčlenit méně pozemků

16.2.2024 00:48 (ČTK)

Diskuse: 5

Neprodukční plochou se většinou rozumí půda ponechaná ladem, jsou to ale také živé ploty či stromy.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Podíl z pozemků, který musí zemědělci vyčlenit na takzvané neprodukční plochy, se pro letošní rok sníží ze sedmi na čtyři procenta. Zemědělcům pobírajícím takzvanou ekoplatbu, jejímž cílem je podpořit zemědělské postupy prospěšné pro životní prostředí a udržitelné hospodářství, tento podíl klesne ze současných osmi na pět procent. Ministerstvo zemědělství (MZe) tak reaguje na výjimku, kterou v tomto týdnu jako ústupek vůči protestujícím zemědělcům učinila Evropská komise. Ministerstvo upozornilo na to, že výjimka bude platit jen letos.

Neprodukční plochou se většinou rozumí půda ponechaná ladem, jsou to ale také živé ploty či stromy. Zemědělské podniky s méně než deseti hektary orné půdy jsou z této povinnosti obvykle vyňaty.

"Nechceme, aby čeští zemědělci byli znevýhodněni vůči zemědělcům z Francie nebo Belgie, proto jsme rychle zareagovali na upravené nařízení Evropské komise tak, aby změny mohli zemědělci promítnout ve svém hospodaření již v letošním zemědělském roce,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). MZe podle něj také uvolní pravidla pro využití neprodukčních ploch. Budou na nich moci být plodiny vázající dusík, meziplodiny, tedy rostliny, které se pěstují mezi dvěma hlavními plodinami, ochranné pásy, krajinné prvky či úhory. Možná je podle resortu také kombinace těchto ploch.

"Částečná výjimka je reakcí na několik žádostí od členských států o větší flexibilitu s cílem lépe reagovat na výzvy, kterým čelí zemědělci v Evropské unii," uvedla už dříve Evropská komise ve svém prohlášení. Nařízení vstoupilo v platnost ve středu 14. února a je platné retroaktivně od 1. ledna po dobu jednoho roku, tedy do 31. prosince.

MZe v tiskové zprávě upozornilo na to, že v případě těch neprodukčních ploch, na kterých loni zemědělci uplatnili takzvaný zelený úhor, musí zůstat bez ohledu na současnou výjimku po dobu dvou let zachovány.

reklama

tisknout poslat

BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Dále čtěte |

Zemědělský výbor podpořil rozpočet ministerstva zemědělství s výdaji téměř 59 miliard korun

Chovatelé očekávají, že stavy hospodářských zvířat se budou dále snižovat

V zemědělství chybí až 5000 lidí, polovina absolventů SŠ končí v jiných oborech

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (5)

Slavomil Vinkler

16.2.2024 06:48

Neprodukční, povinné plochy by měly být i lesní. Louky a zejména okraje lesů k polím, by měly být tak několik metrů od pole, s trvalým porostem, ale kosené nebo spásané.

Odpovědět

pepa knotek

16.2.2024 07:32

Nebýt likvidace našeho potravinářského průmyslu, na něj navazující živočišné výroby, mohly se pěstovat např. pícniny pro dobytek a ne zelený úhor.

Odpovědět

Milan Milan

16.2.2024 09:11

My co jsme dělali s půdou jsme tomu říkali jednoduše "úhor", akorát na to nemuseli být stanovené vědecky vypočítané procenta... Cíl - odpočinek půdy.Teď se část zemědělských ploch využívá intensivně, ale často ne na potraviny, ale aby bylo co spálit.

Odpovědět

Břetislav Machaček

18.2.2024 11:10

Ono to je další zvrácenost stejná, jako pěstovat biopaliva a biomasu pro
energetiku. Pokud nechám 10% půdy ladem, tak ji nejen zaplevelím a budu
ji muset chemií a nebo těžkou technikou odplevelit, ale taky budu muset
těch stávajících 10% produkce nějak nahradit. Buď budu o to intenzivněji
pěstovat plodiny na tom zbytku (což už se stalo po vyčlení polí pro tu
energetiku) a nebo to odvezu odněkud, kde kvůli tomu vykácejí pralesy.
Je to ekologie naruby, když si na 10% budeme hrát na ekology a 90% budeme
o to více ždímat pomocí chemie a genového inženýrství. Za rok se půda,
kterou 9 let( ladem bude půda při 10% pouze jednou za deset let) budete
intenzivně "dojit", nevzpamatuje. To trvá několik let, než se v ní doplní
organická hmota, půdní mikroorganismy a půdní hmyz. Tento pavědecký nápad
nemá jiný smysl, než snížit množství domácí produkce a uvolnit trh pro
dovozy z Ukrajiny a jiných zemí, kde kvůli tomu kácejí ty pralesy. Mi
už se chce opravdu z té EU zvracet, když vidím ty dopady jejich agrární
politiky na naši krajinu. Pšenice, kukuřice, řepka a přibude jednoletý
plevelem zaprasený úhor. Další rok postřik na odplevelení a tuny hnojiv
vyrobených z ropy. Opět žádný hnůj, který skončí v bioplynovce a žádné
pícniny, které na rozdíl od plevelů půdu opravdu vylepší. Vůbec se těm
zemědělcům nedivím, že protestují proti nesmyslům, protože vidí jejich
dopady na půdu a své hospodaření se všech lidí nejlépe. To pitomci z
měst nevidí a když, tak tomu nerozumí, proč tomu tak je.

Odpovědět

Alouš Pekelník

19.2.2024 11:43 Reaguje na Břetislav Machaček

Tohle jste tak v kostce shrnul velmi pěkně...:-)

Odpovědět

Nejčtenější články

reklama

reklama

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.