Národní park Křivoklátsko by měl zahrnout 16 procent současné CHKO

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) navrhuje, aby se národním parkem stalo nejcennějších 102 kilometrů čtverečních Křivoklátska, tedy 16 procent současné chráněné krajinné oblasti.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Josef Hanus / Shutterstock

Na území budoucího národního parku podle ministerstva žijí desítky ohrožených rostlin a živočichů, třeba čáp černý, mlok skvrnitý nebo luňák červený, z rostlin například tis červený nebo mochna bílá. Ochranáři si cení zejména lesů v nadmořských výškách mezi 200 a 600 metry nad mořem. Lesy tvoří největší lesní komplex ve vnitrozemí ČR a staly by se prvním národním parkem, který by nebyl přeshraniční, tedy by neměl svůj protějšek v cizině.

Chráněná krajinná oblast (CHKO) Křivoklátsko, která byla vyhlášena 24. listopadu 1978, má rozlohu 628 km2. Leží při západním okraji Středočeského kraje (okresy Beroun, Kladno a Rakovník), částečně zasahuje i do kraje Plzeňského (okresy Plzeň-sever a Rokycany).

Jde o pahorkatinu s výraznými hřbety, rozkládá se podél středního toku Berounky a 64 procent území tvoří lesy. Nejvyšším vrcholem je Těchovín (616 metrů), nejnižším bodem je Berounka v Hýskově (217 metrů). Má pestré tektonické i horninové složení, typický je současný výskyt údolí s horským klimatem a teplých a suchých vrcholů kopců, kde se daří teplomilným živočichům a rostlinám.

CHKO Křivoklátsko tvoří největší lesní komplex ve vnitrozemí ČR s nebývale pestrým složením stromů a velkým podílem přírodních porostů; na území se dá nalézt více než 1800 druhů cévnatých rostlin, 84 původních druhů dřevin a 155 druhů ptáků, z nichž 120 zde i hnízdí.

V březnu 1977 vyhlásilo UNESCO oblast světovou biosférickou rezervací, CHKO je také součástí evropské soustavy Natura 2000. Na území CHKO jsou čtyři národní přírodní rezervace, 16 přírodních rezervací a sedm přírodních památek.

Správa CHKO sídlí ve Zbečně na Rakovnicku. Na území CHKO se nacházejí středověké hrady Křivoklát, Točník, Žebrák, Krakovec či zříceniny Týřov a Jenčov, zámky Zbiroh, Nižbor a Lány či rozhledny Máminka na Krušné hoře a Velká Buková.

V listopadu 1998 řekl u příležitosti 20. výročí vyhlášení CHKO tehdejší ředitel Správy chráněných krajinných oblastí a současný šéf Agentury ochrany přírody a krajiny František Pelc, že Křivoklátsko má zřejmě jako poslední území v ČR reálnou šanci získat statut národního parku.

Myšlenka na vyhlášení pátého národního parku na území ČR se oživila za úřadování bývalého ministra životního prostředí Martina Bursíka, v přípravách pokračovali i jeho nástupci.

Proces vyhlašování národního parku začal v březnu 2010, už tehdy se kvůli obavě z případných omezení postavili proti parku někteří obyvatelé dotčených obcí, nesouhlasnou petici podepsalo v roce 2012 na 14.000 lidí. Přestože reprezentace Středočeského kraje vyhlášení Národního parku Křivoklátsko odmítla, ministerstvo životního prostředí v přípravách pokračovalo. Příznivci vzniku národního parku argumentují významností území, množstvím rostlinných druhů a živočichů i vysokou lesnatostí. Odpůrci kritizují případné omezení přístupu do některých oblastí, zrušení soukromých honiteb či změny v těžbě dřeva.

Loni v červnu středočeští zastupitelé vyhlášení národního parku podpořili. Záměr ocenil také ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Může tak začít příprava podkladů pro vznik parku, konečné slovo bude mít Sněmovna.

Vyhlášení Národního parku Křivoklátsko si dala do programového prohlášení nová koaliční vláda Petra Fialy (ODS). MŽP vyzvalo k přípravě jeho vyhlášení. Kraj začal na konci minulého roku jednat s obcemi, jichž se vyhlášení národního parku dotkne. Vyhlášení národního parku podle MŽP neznamená omezení pohybu veřejnosti.