https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/nase-obydli-rostou.dobre-pro-nas-spatne-pro-zivotni-prostredi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Naše obydlí rostou. Dobře pro nás, špatně pro životní prostředí...

7.4.2020 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Trendem bydlení je spíše větší nahloučení a méně individuálního prostoru.
Trendem bydlení je spíše větší nahloučení a méně individuálního prostoru.
Průměrná rozloha našich obydlí, domů i bytů v posledních 60 letech globálně vykazuje setrvalý růst. Alespoň to na základě výzkumu tvrdí Katherine Ellsworth-Krebsová z Lancaster University. Na jedné straně sympatický doklad vzrůstající životní úrovně má ale nepříjemné environmentální dopady. Píše o tom Conversation.
 

Na první pohled to zjevné není: města se živelně rozrůstají a žije v nich stále více lidí. Takže se zdá, že trendem bydlení je spíše větší nahloučení a méně individuálního prostoru. Jenže změna tu je. Za posledních 40 let si průměrný občan v Číně polepšil na rozloze svého obydlí o 30 metrů, a Brit za posledních 15 let o 4 metry čtvereční. Ellsworth-Krebsová tento jev připisuje tzv. druhému demografickému přechodu. Lidé, kteří si to díky zlepšení vlastní ekonomické situace mohou dovolit, mají vyšší nároky na obývaný prostor, pohodlí, soukromí. A byť se jejich nároky s postupem času mění, vyzískaný zastavěný prostor jim už zůstává. Třeba když z velkého rodinného domu vyletí ptáčata do světa (aby založila své vlastní domácnosti) a zůstane dům poloprázdný.

Z práce Ellsworth-Krebsová, která původně měla podobu zvědavého pátrání po tom, kolik metrů čtverečních užitné plochy připadá na hlavu v jednotlivých státech, postupně začalo vycházet několik zásadních poznatků. Ano, s 80 metry čtverečními na osobu mají pro sebe nejvíc místa Australané, zatímco 10 metrů připadá na průměrného obyvatele v Kambodži. Ukázalo se ale také, že na 40 % skandinávských (a 30 % britských) domácností je nyní zabydleno jen jednou osobou. Pro životní prostředí je zase zásadní souvislostí fakt, že zatímco průměrná rozloha domácností po celém světě každoročně narůstá o 3 %, energetická efektivita staveb se ročně zvyšuje jen o 1,3 %.

To znamená, že je tu ještě velká spousta energeticky neefektivních obydlí a staveb, u nichž v průměru přibývá energii konzumujícího objemu prostoru. Což je problém, protože jen spotřeba energií na vytápění je odpovědná za 70 % emisní bilance domácností. Často poloprázdných a možná nepřiměřeně velkých. Ellsworth-Krebsová zmiňuje, že v současnosti propagované úsporné technologie – formy nízkouhlíkového vytápění, spořivé žárovky a tepelná čerpadla – nedokáží tento tlak dlouhodobě ustát.

Řekněme, že v hypotetické domácnosti nedaleké budoucnosti bude připadat 90 metrů čtverečních na jednoho obyvatele. A v takové optimistické domácnosti bude jedno, že se tu topí tepelným čerpadlem a svítí spořivkami: bilance spotřeby tohoto domu bude stejně extrémní, jako u mnohem menšího, staršího a nešetrného obydlí. Ani chytré technologie totiž nedokáží zázraky. „Abychom snížili celkové energetické nároky domácností, musíme začít vytvářet smysluplnou politiku bydlení, raději než zlepšovat technologii energetické efektivity jednotlivých domácností,“ uzavírá to Ellsworth-Krebsová.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RV

Richard Vacek

7.4.2020 06:40
A přitom roztroušená zástavba vytváří pestré prostředí, kde se vyskytuje řada různých biotopů. Díky tomu, že mám domek na dostatečně velkém pozemku, je tento pozemek biologicky cennější, než okolní lány monokultury. Najde se u mě místo pro ještěrky, ježka a i nějaké roští, kde žije kdoví co. Při náhradě řepkových lánů (400 000 hektarů) rodinnými domky na luxusním pozemku 4 000 m2 tady máme místo pro 1 000 000 přepychových rodinných domků s pozemky, kde by se vešel jak malý lesík, tak pár ovocných stromů, odpočinková zóna. A jako bonus bychom nemuseli znehodnocovat naftu řepkovým olejem.
Jaký to rozdíl oproti zahušťování výstavby a strkání rodin do malých krabic vydávaných za důstojné bydlení.
Odpovědět
mr

8.4.2020 21:52 Reaguje na Richard Vacek
To je názor, jako byste spadl s jahody přímo na znak. Podobné fantasmagorie (lidé žijí v králíkárnách a všichni by měli mít vilku se zahrádkou) tu vypouštěl jeden rozumbrada v 89. A davy mu tehdy za takovou pitominu aplauzovaly. To raději ten řepkoolej.
Odpovědět

Jan Šimůnek

7.4.2020 08:20
IMHO názorná ukázka toho, jak je fundamentalisticky pojatý ekologismus v antagonistickém rozporu se zájmy lidí, včetně bazálních lidských práv a demokracie. Zelení jsou prostě nová totalita, střídající komunismus a fašismus / nacismus, svou podstatou ještě mnohem horší.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

7.4.2020 09:11
Ať se pan Dohnal nezlobí ale poslední dobou co článek to perla.
Velice se mi líbí ,jak jde žonglovat s čísly. Jak spojovat nespojitelné. Jakou má asi vypovídající hodnotu tvrzení že Angličanovi vzrostla plocha bydlení o 4m2 a Číňanovi o 30 m2, když nevíme jaká byla plocha původní nebo jaká je nynější celková plocha.
Co má proboha společného rozloha domácnosti , která narůstá ročně o 3% s energetickou efektivitou staveb s ročním zvýšením jen o 1,3%? Nic. Navíc zvyšování rozlohy domácností dopadá spíš na vrub nových výstaveb a ty se z velké části nyní již realizují jako nízkoenergetické či pasívní. Atd.
Ta velká spousta energeticky neefektivních obydlí a staveb, se plošně většinou nerozšiřují. Nemají totiž v té staré zástavbě většinou kam růst. ( pouze tedy vertikálně a kdo chtěl „vyhnat barák o štok výše, ho již o ten štok dávno vyhnal“). V průměru tedy nepřibývá energii konzumujícího objemu prostoru.
40 % skandinávských (a 30 % britských) domácností je nyní zabydleno jen jednou osobou. Zase chybí doplňující údaje, které by problematiku osvětlily.
Nebude tou smysluplnou politikou bydlení, potom podle autora , spíš snaha dělat z lidí sardinky?.
Odpovědět
Radomír  Dohnal

Radomír Dohnal

7.4.2020 10:34 Reaguje na Jarek Schindler
Uctivě zdravím. Copak o to, autor snese dost. Článkem referuje o názoru a studiích paní Katherine Ellsworth-Krebsová z Lancaster University. To, jestli se s ní sám shoduje nebo považuje její závěry za podnětné, je už něco jiného. Ale kdyby to bylo k diskuzi – ano, vidím to tak, že se průměrná plocha k obývání postupně zvětšuje. A vidím, že těch chytrých/úsporných a soběstačných, energeticky efektivních obydlí zase navzdory propagovanému trendu nepřibývá tolik, jako těch normálních. Takže ano, myslím si, že se to někde v budoucnu protne, a někdo ve velkém eko-baráku nakonec propálí tolik energie, jako třeba důchodkyně někde z Anglie, v nezatepleném baráku. Ano, líbí se mi, že ta paní Ellsworth-Krebsová upozorňuje na to, že „jen technika to neutáhne“. Ale osobně se děsím jen při představách, co by nejspíš myslela tou politikou bydlení. Protože mi to smrdí nějakou králíkárnou na předpis. Článek ale není o tom, co si myslím já, ale ta paní.
Odpovědět
ig

7.4.2020 12:29
Nj, je to tisící prvá varianta na Jevonsův efekt. Zlepší se izolace baráků a lidi místo toho, aby méně propálili, postaví větší barák se stejnou spotřebou. Osobně nejsem výjimka, mám větší barák než rodiče, ale plynu spotřebuju stejně :D
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

7.4.2020 16:41
"To znamená, že je tu ještě velká spousta energeticky neefektivních obydlí a staveb, ... " ... to je sice fajn konstatování, ale tak nějak v praxi úplně naprd. Muselo by to být doplněno min o regionální rozdíly, stejně jako o důvody, které k tomuto stavu vedou.

Energeticky neefektivní obydlí někde na severu znamená jednak citelně vyšší náklady, a/nebo citelně větší makačku. Oproti tomu takové obydlí v oblastech, kde je vytápění po většinu roku zbytné, nemusí být nějak zásadní problém. Stejně tak těžko apelovat v tomto směru na někoho, kdo je někde ve slumu rád, že tu střechu nad hlavu vůbec z něčeho zbastlil.

Nehledě na takové vychytávky jako byl styl života, kdy v zimě se obývala jen 1-2 místnosti, které se navíc vytápěly rozdílně, a s příchodem tepla se využíval zbytek stavení. Takto přesně to fungovalo v řadě chalup na vesnicích ještě před pár desítkami let.
Odpovědět

Jan Šimůnek

9.4.2020 16:36 Reaguje na Svatá Prostoto
Energeticky "neefakivní" domy mají na Islandu. Mají dost termální vody, buď získané přímo, nebo jako odpad z geotermálních elektráren.

Prostě snaha o fašistické zglajchšaltování bydlení podle zelených fantasmagorií (a ještě pro různé státy s různými přírodními podmínkami i různými kulturními tradicemi) je naprosto nesmyslná.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist