reklama

zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

/ zpravodajství / zprávy

Přihlášení

Nejstarší tropický deštný prales světa byl vrácen původním obyvatelům Austrálie

29.9.2021 14:59 | CANBERRA (ČTK)

Diskuse: 7

Na základě nové dohody budou nyní prales spravovat původní majitelé půdy společně s vládou státu Queensland, později by se chtěli Austrálci stát jedinými správci.

Licence |

Některá práva vyhrazena

Foto | Eulinky / Flickr

Australský stát Queensland oznámil, že vrátil nejstarší tropický deštný prales světa původním obyvatelům. Les Daintree, který je od roku 1988 na seznamu světového dědictví UNESCO, roste již více než 180 milionů let a je známý velkou biodiverzitou, uvedla agentura Reuters. Podle ní ale prales, který je součástí stejnojmenného národního parku, trpí v současné době klimatickými změnami a různými průmyslovými aktivitami, včetně těžby dřeva.

Na základě nové dohody budou nyní prales spravovat původní majitelé půdy společně s vládou státu Queensland, později by se chtěli Austrálci stát jedinými správci. Dohoda vrací původním obyvatelům také tři další queenslandské národní parky, přičemž celková rozloha vráceného území přesahuje 160 000 hektarů půdy.

"Tato dohoda uznává jejich právo vlastnit a spravovat svou zemi, chránit svou kulturu a sdílet ji s návštěvníky," prohlásila ministryně životního prostředí státu Queensland Meaghan Scanlonová.

Zpravodajský server BBC News připomíná, že tropický deštný prales Daintree leží v blízkosti Velkého bariérového útesu a je jednou z nejnavštěvovanějších turistických lokalit Austrálie. Návštěvníci zde obdivují drsnou přírodu s divokými řekami, vodopády, roklemi a bílými písečnými plážemi.

Do vlastnictví původních obyvatel Austrálie se již dříve dostaly národní park Uluru s posvátnou horou Austrálců či národní park Kakadu, píše agentura Reuters.

reklama

tisknout poslat

BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Dále čtěte |

tučňák císařský Foto: Christopher Michel Flickr

V Austrálii se poprvé objevil tučňák císařský, endemický druh Antarktidy

Australští vědci zjistili složení koulí, kvůli kterým Sydney zavřelo pláže

Požár australské buše Foto: StephenMitchell Flickr

Australský stát chtěl vypálit jedinou oblast, kde roste vzácná orchidej

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (7)

Petr

29.9.2021 15:26

Ať už je to kdekoiv, a u pralesů by to mělo platit obzvlášť už z názvu, a tedy bez výjimky, proč proboha musí přírodu všude někdo vlastnit, spravovat, obhospodařovat,...? Příroda není náš majetek. Proč ji nemůžeme nechat být?

Odpovědět

ZŠ

Zbyněk Šeděnka

29.9.2021 15:39 Reaguje na Petr

Obhospodařování znamená mimo jiné i kontrolu, zda si z té rezervace někdo nedělá svůj soukromý zdroj příjmů nezákonnou těžbou dřeva nebo sběrem či odchytem a následným prodejem chráněných druhů rostlin či živočichů.

Odpovědět

Petr

29.9.2021 15:54 Reaguje na Zbyněk Šeděnka

To neouhlasím, to je překroucený výklad.
Mně jde obecně o přístup lidstva. Proč se chová tak majetnicky k něčemu, co majetek není. Žádá úcta, žádná pokora. Všude jen majetek, peníze.
Nechme přírodu přírodou, tak je jí nejlíp. Na co člověk sáhne, tam sedm let tráva neroste.

Odpovědět

ZŠ

Zbyněk Šeděnka

29.9.2021 16:36 Reaguje na Petr

Když necháte tu přírodu jenom tak, o to více ji lidé budou ničit až se ztratí úplně. Bohužel je to přístup konzumní společnosti. která vše přepočítává na peníze.

Odpovědět

Pavel Hanzl

11.11.2021 09:46 Reaguje na Zbyněk Šeděnka

No právě. A místňáci by mohli velmi rychle zjistit, že na vyplundrování toho lesa můžou dobře vydělat.
Tohle má řešit stát.

Odpovědět

Jarka O.

29.9.2021 20:51 Reaguje na Petr

Má pravdu p. Šeděnka. Ale když chcete obecně, tak některé společnosti či spíše jejich vůdci se hádali/hádají i o vesmír, neomezují se jen na vlastnictví planety. Nepochopení pojmů v tom asi bude. Rozdíl je mezi přírodou, tu máme chránit, rušit pochody v ní co nejméně, a krajinou, kterou jsme přetvořili (už dávno). O tu bychom se měli starat. Máme ní užitek, tak jí něco musíme vracet, a to péči. A kdo? Nejjednodušší to je řešené státně, národně. Globalní starost vyznívá pro lokální obyvatelstvo arogantně, jako panské rady, a není to oblíbené. Mě by celkem za nějakou dobu zajímal popis, jak dopadly ty NP ve vlastnictví Maorů.

Odpovědět

Majka Kletečková

29.9.2021 21:54

Indiánské kmeny zastávaly názor, že zemi, půdu nikdo z lidí nevlastní a je lidé mají posvátnou a morální povinnost zemi chránit. V USA jsou ekologické charitativní organizace, které některým indiánským kmenům v současné době pomohly sehnat peníze, za které si pak indiáni zpět odkoupili část území, na kterém kdysi po dlouhé věky jejich předci žili a které jim bylo násilím zabráno bílými osadníky.

Odpovědět

Nejčtenější články

reklama

reklama

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.