Není rosa. Industriální hospodaření na obrovských polích se musí změnit, tvrdí farmář
„Není rosa,“ ilustruje zemědělec Daniel Pitek problém oslabeného malého vodního cyklu, tedy koloběhu výparu vody a místních srážek. Voda by se mohla odpařovat z jezírek, mokřadů, listů stromů. Ty ale v intenzivně využívané zemědělské krajině chybí. Aby se voda v území udržela, potřebujeme podle něho vytvářet travnaté pásy, meze, louky, mokřady. Pokud chybí, dochází k rychlému odtoku vody a tím i erozi. Voda odtéká do řek a potoků a splachuje s sebou úrodnou zem s vysokým obsahem živin.
Pitek je jedním z kritiků klasického velkoplošného hospodaření, které se zaměřuje na co největší výnos bez zohlednění funkcí krajiny, které zabraňují erozi půdy, umožňují zadržení vody a tlumí změny teploty. Na diskuzi moderované Ladislavem Mikem v Brně v rámci festivalu Ekofilm měl příležitost vyjádřit svůj nesouhlas před náměstkem ministra zemědělství Alešem Kendíkem a zástupcem Agrární komory Janem Doležalem.
„Není nadále možné provozovat industriální velkoplošné hospodaření na obrovských polích za výrazného využití chemie. Zemědělství má jít směrem rodinných farem s pestrou produkcí, kde sedláci při svém hospodaření udržují a zlepšují mimoprodukční funkce půdy a krajiny. A zadržování vody je tou funkcí nejdůležitější,“ shrnuje Daniel Pitek své výhrady. Pitek sám na svém hospodářství kolem Milešovky vytvořil desítky tůní a rybníků, z náletů mezi poli nechává vyrůst remízky a usiluje o vytvoření pestré škály prostředí.
Stát dává zemědělcům na podobnou péči o krajinu peníze, protože uznává, že na nich majitel půdy nezbohatne. Na polích to ale téměř nikde není vidět – letošní léto proběhla sklizeň v červenci a poté slunce pálilo do vyprahlé obnažené půdy. Ke kritice se připojil i biolog, politik a moderátor debaty Ladislav Miko. „Měli jsme problém najít příklad pěstování meziplodin do dokumentu o krajině. Ale neříkejte mi, že to nejde. Třináct let jsem žil v Belgii a tam jsou meziplodiny na polích všude,“ reagoval Miko na pokus o obhajobu současného hospodaření Jana Doležala.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (13)
Eco Hunter
13.11.2018 09:08Lukáš Kašpárek
13.11.2018 12:16 Reaguje na Eco HunterJan Škrdla
14.11.2018 23:43 Reaguje na Lukáš KašpárekJiří Svoboda
13.11.2018 11:40Lukáš Kašpárek
13.11.2018 12:19 Reaguje na Jiří Svobodahttp://zitkrajinou.cz/puda/meziplodiny-chrani-pole-vylepsuji-pudu/
Jan Šimůnek
13.11.2018 13:10 Reaguje na Lukáš KašpárekJan Škrdla
13.11.2018 18:11 Reaguje na Jan ŠimůnekMilan Milan
13.11.2018 20:04Jan Šimůnek
14.11.2018 09:32Spörerovo minimum doznívalo na konci vlády Vladislava Jagelonského a většina vlády jeho syna (to byl ten "král Holec", co za něj byla "za groš celá ovce") spadá do teplého období. Následující Maunderovo minimum (v "historicky dohledné době" asi nejstudenější) začalo až +- s nástupem 30leté války po smrti Rudolfa II.
Jan Škrdla
14.11.2018 23:39 Reaguje na Jan ŠimůnekKrál Holec se říkalo Ladislavu Pohrobkovi, který žil více než o půlstoletí dříve (v polovině 15. století).
viz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ladislav_Pohrobek
Jinak ta teplota v období co popisujete byla nižší než dnes, viz graf na straně 2: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/ok/klimazmena/files/cc_chap04.pdf
Jan Šimůnek
15.11.2018 12:40O králi Ludvíkovi Jagelonskému kronikář jako nekrolog napsal, že mu předčasně narostly zuby, předčasně nastoupil na trůn (desetiletý) a předčasně zemřel, ještě než mu narostly vousy. Na posledním portrétu (na Wikipedii), datovaném rokem jeho smrti, sice nějaké vousy má, ale zřejmě nic moc (napadá mě rouhavé srovnání s Miloušem ze Saturnina) a asi je neměl dlouho. Za vlády Jagelonců šla ekonomika státu nahoru. Ludvík také v posledních letech své vlády donutil znepřátelené šlechtické klany (vedly domácí války už za vlády jeho otce) k zemskému míru, což opět zlepšilo ekonomiku státu.
Ladislav Pohrobek v Čechách v podstatě nepanoval, protože přijel z Uher a velmi rychle zemřel (patrně na akutní myeloidní leukémii). Tedy k němu nemohla být přiřazena nějaká "léta jeho vlády". Za jeho vlády, včetně let panování Jiřího z Poděbrad jako zemského správce, byla ekonomická situace země spíš špatná.
Takže tím pozitivně vzpomínaným Holcem byl spíš Ludvík; ne vše na Wikipedii je pravda.
Za krále Ludvíka (a za prvních Habsburků) se pěstovaly jako polní plodina melouny (to v současnosti nejde bez předpěstování ve folijníku) a podobné na teplo náročné plodiny. Prokázáno zachovaným účetnictvím.
Jan Škrdla
15.11.2018 18:02 Reaguje na Jan ŠimůnekJinak melouny se v nejteplejších oblastech pěstují i bez fóliovníků. Předpokládám, že např. na jihu Slovenska se mohly pěstovat i dříve. Jako důkaz toho, že bylo v 16. století tepleji než dnes to u mě neobstojí.
Jan Šimůnek
16.11.2018 09:53Opravdu nevím, ve které dějepisné knížce nebo kronice jsem toto označení Ludvíka Jagelonského četl, ale znám toto spojení už někdy od gymplu, což přes 40 let.
Melouny na pražský královský dvůr se tehdy pěstovaly v Polabí. A tam je dnes ještě bez předpěstování ve skleníku nebo fólijníku nevypěstujete. A to ještě tehdy neuměli roubovat melouny na dýně, což (mj.) zvýší jejich vitalitu a zkrátí vegetační dobu. Takto roubované melouny se již dnes dají pěstovat po předpěstování sazenic ve skleníku i ve výškách nad 400 m.n.m.