https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/neni-rosa-industrialni-hospodareni-na-obrovskych-polich-se-musi-zmenit-tvrdi-farmar
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Není rosa. Industriální hospodaření na obrovských polích se musí změnit, tvrdí farmář

13.11.2018 01:03 | PRAHA (Ekolist.cz)
„Není rosa,“ ilustruje zemědělec Daniel Pitek problém oslabeného malého vodního cyklu, tedy koloběhu výparu vody a místních srážek. Ilustrační snímek.
„Není rosa,“ ilustruje zemědělec Daniel Pitek problém oslabeného malého vodního cyklu, tedy koloběhu výparu vody a místních srážek. Ilustrační snímek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Ozeleňování zemědělství se možná děje, ale jen na papíře. V krajině dosud vidět není. V přírodě naopak pozorujeme důsledky 80 let odvádění vody z krajiny. Problém je, že v posledních letech nám voda začíná chybět a potřebujeme ji do krajiny vrátit. Tématu vody v krajině se v říjnu věnoval diskusní seminář, konaný v rámci filmového festivalu Ekofilm.
 

„Není rosa,“ ilustruje zemědělec Daniel Pitek problém oslabeného malého vodního cyklu, tedy koloběhu výparu vody a místních srážek. Voda by se mohla odpařovat z jezírek, mokřadů, listů stromů. Ty ale v intenzivně využívané zemědělské krajině chybí. Aby se voda v území udržela, potřebujeme podle něho vytvářet travnaté pásy, meze, louky, mokřady. Pokud chybí, dochází k rychlému odtoku vody a tím i erozi. Voda odtéká do řek a potoků a splachuje s sebou úrodnou zem s vysokým obsahem živin.

Pitek je jedním z kritiků klasického velkoplošného hospodaření, které se zaměřuje na co největší výnos bez zohlednění funkcí krajiny, které zabraňují erozi půdy, umožňují zadržení vody a tlumí změny teploty. Na diskuzi moderované Ladislavem Mikem v Brně v rámci festivalu Ekofilm měl příležitost vyjádřit svůj nesouhlas před náměstkem ministra zemědělství Alešem Kendíkem a zástupcem Agrární komory Janem Doležalem.

„Není nadále možné provozovat industriální velkoplošné hospodaření na obrovských polích za výrazného využití chemie. Zemědělství má jít směrem rodinných farem s pestrou produkcí, kde sedláci při svém hospodaření udržují a zlepšují mimoprodukční funkce půdy a krajiny. A zadržování vody je tou funkcí nejdůležitější,“ shrnuje Daniel Pitek své výhrady. Pitek sám na svém hospodářství kolem Milešovky vytvořil desítky tůní a rybníků, z náletů mezi poli nechává vyrůst remízky a usiluje o vytvoření pestré škály prostředí.

Stát dává zemědělcům na podobnou péči o krajinu peníze, protože uznává, že na nich majitel půdy nezbohatne. Na polích to ale téměř nikde není vidět – letošní léto proběhla sklizeň v červenci a poté slunce pálilo do vyprahlé obnažené půdy. Ke kritice se připojil i biolog, politik a moderátor debaty Ladislav Miko. „Měli jsme problém najít příklad pěstování meziplodin do dokumentu o krajině. Ale neříkejte mi, že to nejde. Třináct let jsem žil v Belgii a tam jsou meziplodiny na polích všude,“ reagoval Miko na pokus o obhajobu současného hospodaření Jana Doležala.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Eco Hunter

Eco Hunter

13.11.2018 09:08
Škoda, že se do článku už nevlezl i ten pokus (sic!) o obhajobu současného hospodaření. Holt internetové články nejsou, na rozdíl od papírových novin, nafukovací, že? A ještě by se třeba šířily nesprávné informace.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

13.11.2018 12:16 Reaguje na Eco Hunter
žeprej Eco Hunter :D vy budete mít jistě racionální a nezkreslené názory :D
Odpovědět

Jan Škrdla

14.11.2018 23:43 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Zas na druhou stranu, mohli bychom si udělat obrázek o tom, koho jsme si to zvolili (resp. většina občanů). Říká se přece, že ryba smrdí od hlavy.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

13.11.2018 11:40
K poslednímu odstavci článku: "letošní léto proběhla sklizeň v červenci a poté slunce pálilo do vyprahlé obnažené půdy". A když do takové půdy něco zasejeme, dopadne to lépe nebo dokonce ještě hůře?
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

13.11.2018 12:19 Reaguje na Jiří Svoboda
Tady najdete odpovědi na své otázky....

http://zitkrajinou.cz/puda/meziplodiny-chrani-pole-vylepsuji-pudu/
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.11.2018 13:10 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Za Jagelonců bylo období, kdy se z jednoho pole daly sklidit dvě úrody ročně. Bylo ovšem tepleji než nyní.
Odpovědět

Jan Škrdla

13.11.2018 18:11 Reaguje na Jan Šimůnek
Zajímavé, že období vlády Jagelonců spadá do tzv. malé doby ledové. Viz odkaz: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/ok/klimazmena/files/cc_chap04.pdf
Odpovědět
MM

Milan Milan

13.11.2018 20:04
No paráda, to řepkové pole vpravo od onoho zemědělce!!! ukazuje co se změnilo v hospodaření a nakládání s půdou. Dotace a zisky jsou cílem, samotná rozumná hospodářská činnost je vedlejší produkt. Pole se nehnojí organickým hnojem, protože stavy živočišní výroby radikálně klesly a není čím. Na pole se již nevyváží ani močůvka, ani ty žumpy protože se to nesmí a navíc i smrdí. Zelené hnojení se nevyplácí. Výsledek? Mikroorganismy nemají živiny, humus se netvoří a v půdě téměř není a tudíž se voda neváže na půdu. Co vlastně po té jalové, popráškovaně, pesticidy a herbicidy prosycené půdě vlastně chcete??? Jo rozumovat,nebo hledat problémy v minulosti nejlépe v padesátých letech, tak to by nám šlo......
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.11.2018 09:32
@Jan Škrdla
Spörerovo minimum doznívalo na konci vlády Vladislava Jagelonského a většina vlády jeho syna (to byl ten "král Holec", co za něj byla "za groš celá ovce") spadá do teplého období. Následující Maunderovo minimum (v "historicky dohledné době" asi nejstudenější) začalo až +- s nástupem 30leté války po smrti Rudolfa II.
Odpovědět

Jan Škrdla

14.11.2018 23:39 Reaguje na Jan Šimůnek
Syn Vladislava Jagelonského Ludvík, nebyl král Holec.
Král Holec se říkalo Ladislavu Pohrobkovi, který žil více než o půlstoletí dříve (v polovině 15. století).
viz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ladislav_Pohrobek

Jinak ta teplota v období co popisujete byla nižší než dnes, viz graf na straně 2: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/ok/klimazmena/files/cc_chap04.pdf

Odpovědět

Jan Šimůnek

15.11.2018 12:40
@Jan Škrdla
O králi Ludvíkovi Jagelonskému kronikář jako nekrolog napsal, že mu předčasně narostly zuby, předčasně nastoupil na trůn (desetiletý) a předčasně zemřel, ještě než mu narostly vousy. Na posledním portrétu (na Wikipedii), datovaném rokem jeho smrti, sice nějaké vousy má, ale zřejmě nic moc (napadá mě rouhavé srovnání s Miloušem ze Saturnina) a asi je neměl dlouho. Za vlády Jagelonců šla ekonomika státu nahoru. Ludvík také v posledních letech své vlády donutil znepřátelené šlechtické klany (vedly domácí války už za vlády jeho otce) k zemskému míru, což opět zlepšilo ekonomiku státu.
Ladislav Pohrobek v Čechách v podstatě nepanoval, protože přijel z Uher a velmi rychle zemřel (patrně na akutní myeloidní leukémii). Tedy k němu nemohla být přiřazena nějaká "léta jeho vlády". Za jeho vlády, včetně let panování Jiřího z Poděbrad jako zemského správce, byla ekonomická situace země spíš špatná.
Takže tím pozitivně vzpomínaným Holcem byl spíš Ludvík; ne vše na Wikipedii je pravda.

Za krále Ludvíka (a za prvních Habsburků) se pěstovaly jako polní plodina melouny (to v současnosti nejde bez předpěstování ve folijníku) a podobné na teplo náročné plodiny. Prokázáno zachovaným účetnictvím.
Odpovědět

Jan Škrdla

15.11.2018 18:02 Reaguje na Jan Šimůnek
Nejen na Wikipedii se píše, že králem holcem byl označován Ladislav Pohrobek. Podle některých zdrojů se takto označoval i Václav III. To, že je to přívlastek Ludvíka Jagelonského, jste si vymyslel.
Jinak melouny se v nejteplejších oblastech pěstují i bez fóliovníků. Předpokládám, že např. na jihu Slovenska se mohly pěstovat i dříve. Jako důkaz toho, že bylo v 16. století tepleji než dnes to u mě neobstojí.
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.11.2018 09:53
@Jan Škrdla
Opravdu nevím, ve které dějepisné knížce nebo kronice jsem toto označení Ludvíka Jagelonského četl, ale znám toto spojení už někdy od gymplu, což přes 40 let.

Melouny na pražský královský dvůr se tehdy pěstovaly v Polabí. A tam je dnes ještě bez předpěstování ve skleníku nebo fólijníku nevypěstujete. A to ještě tehdy neuměli roubovat melouny na dýně, což (mj.) zvýší jejich vitalitu a zkrátí vegetační dobu. Takto roubované melouny se již dnes dají pěstovat po předpěstování sazenic ve skleníku i ve výškách nad 400 m.n.m.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist