Nizozemská policie během protestu zemědělců střílela na traktor
7.7.2022 18:10 | AMSTERDAM
(ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
Policie v severní provincii Frísko uvedla, že při incidentu zazněly varovné výstřely a že příslušníci byli následně nuceni vystřelit na traktor, který se snažil najet do policejních vozidel. Zahájeno bylo oficiální vyšetřování.
Nevoli mezi nizozemskými zemědělci vyvolal vládní návrh na snížení emisí - například oxidů dusíku nebo čpavku - o 50 procent do roku 2030. Očekává se, že reformy budou zahrnovat snižování počtu hospodářských zvířat i odkup některých farem, kde zvířata produkují velké množství čpavku.
Zemědělci tvrdí, že jsou nespravedlivě postihováni a že přicházejí o jakoukoliv perspektivu do budoucna. Na protest proti vládním plánům zablokovali na několik dní silnice a distribuční centra supermarketů, což vyvolalo obavy z nedostatku potravin.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Policie zadržela na demonstraci v Haagu klimatickou aktivistku Thunbergovou
V Berlíně začal první soud s aktivisty kvůli poškození Braniborské brány
Švédští policisté znovu zasáhli proti aktivistům včetně Thunbergové u sídla parlamentuOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
JD
Jindřich Duras
8.7.2022 11:50Jen na okraj aniž bych chtěl tamní situaci soudit:
Státy jako Nizozemsko, Belgie a podobně mají obrovskou nadprodukci v živočišné výrobě. Nadprodukcí myslím nadprodukci vzhledem k tomu, co krajina unese. Z chovu dobytka je takové množství hnoje atd., že dostupné půdy jsou už totálně přehnojené, takže se z nich luhují živiny, které ničí nejen kvalitu sladkých vod, ale také poměry v moři. Ty živiny se z těch půd budou - kdyby se teď úplně přestalo hnojit - ještě desítky let. Za vládní dotace a z evropských fondů se pak platí projekty na téma vysušování exkrementů a výroba granulátu nebo výroba docela bílých čistých hnojiv, případně spékání na biouhel, přičemž tyto produkty se pak musí převážet do jiných států EU, např. do Francie. Už řadu let zemědělci zásadně odmítají jakkoli přizpůsobit svou výrobu poměrům v krajině. (Krmiva se dovážejí z jiných zemí v podobě granulí, takže místní tráva není zásadním krmivem.)
Takže:
Já nechci takovéhle hospodaření platit ze společných prostředků EU a držím palce nizozemské vládě, aby se jí podařilo narovnat poměry v tamním hospodaření s krajinou.
Kéž by i jiné státy dokázaly odolávat vydírání traktory na silnicích!
Odpovědět
Státy jako Nizozemsko, Belgie a podobně mají obrovskou nadprodukci v živočišné výrobě. Nadprodukcí myslím nadprodukci vzhledem k tomu, co krajina unese. Z chovu dobytka je takové množství hnoje atd., že dostupné půdy jsou už totálně přehnojené, takže se z nich luhují živiny, které ničí nejen kvalitu sladkých vod, ale také poměry v moři. Ty živiny se z těch půd budou - kdyby se teď úplně přestalo hnojit - ještě desítky let. Za vládní dotace a z evropských fondů se pak platí projekty na téma vysušování exkrementů a výroba granulátu nebo výroba docela bílých čistých hnojiv, případně spékání na biouhel, přičemž tyto produkty se pak musí převážet do jiných států EU, např. do Francie. Už řadu let zemědělci zásadně odmítají jakkoli přizpůsobit svou výrobu poměrům v krajině. (Krmiva se dovážejí z jiných zemí v podobě granulí, takže místní tráva není zásadním krmivem.)
Takže:
Já nechci takovéhle hospodaření platit ze společných prostředků EU a držím palce nizozemské vládě, aby se jí podařilo narovnat poměry v tamním hospodaření s krajinou.
Kéž by i jiné státy dokázaly odolávat vydírání traktory na silnicích!
JO
Jarka O.
10.7.2022 18:53 Reaguje na Jindřich DurasTo je zajímavá informace. Nevím, jak jiná znečištění, např. hormony, co se týče nitrátů, Holandsko se drží na předních místech s jejich množstvím v zelenině, a zřejmě také ve vodách. Jestliže je realita, co píšete, může být příčinou nadměrný chov skotu a mají co řešit. Nitráty se ve spodních vodách mohou zdržovat opravdu dlouho, jak také píšete, a jak se jich z nich zbavit, je otázka pro výzkum.Plán pro dusík zahrnuje však prý i drahé filtry spalin, které také trochu oxidů dusíku samozřejmě zachytí, ale jsou údajně neúměrně drahé a efekt malý.
V Čechách problém s přehnojením, které by vydrželo desítky let, jak vidíme, není, hnoje je málo. Do Čech se dováží hnůj z Německa. A tam zase problém s nitráty ve studních blizko zemědělství také mají a zemědělci o něm neradi mluví na veřejnosti. Řešit je správně, ale ne střelbou, možná tím vývozem, snížením produkce sýra...těžko říct, když moc přesně nevíme, o co jde.
Odpovědět
V Čechách problém s přehnojením, které by vydrželo desítky let, jak vidíme, není, hnoje je málo. Do Čech se dováží hnůj z Německa. A tam zase problém s nitráty ve studních blizko zemědělství také mají a zemědělci o něm neradi mluví na veřejnosti. Řešit je správně, ale ne střelbou, možná tím vývozem, snížením produkce sýra...těžko říct, když moc přesně nevíme, o co jde.
