https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/norovani-zbytecne-drasticky-zpusob-lovu-nebo-myslivecka-tradice-a-efektivni-regulace-lisek
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Norování: Zbytečně drastický způsob lovu, nebo myslivecká tradice a efektivní regulace lišek?

29.7.2015 03:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Za normálních okolností liška před psem z nory uteče jinou chodbou, kde ji čeká rychlá smrt zastřelením. Má-li ale mláďata, čeká ji i psa vyčerpávající souboj. Liška svá mláďata neopustí.
Za normálních okolností liška před psem z nory uteče jinou chodbou, kde ji čeká rychlá smrt zastřelením. Má-li ale mláďata, čeká ji i psa vyčerpávající souboj. Liška svá mláďata neopustí.
Foto | Holly / Flickr
Záběry z norování lišek by asi většina lidí označila jako drastické. Jsou plné vyceněných zubů, vrčení, kňučení a zmítajících se do sebe zakousnutých těl psů a lišek. Kulisu amatérských videosnímků často doplňuje povzbuzování přítomných myslivců, kteří do vykopaných liščích nor pouštějí své vycvičené psy. Podle některých lidí jde o zcela nehumánní způsob lovu a proti norování lišek sepisují petice. Pro některé myslivce je to součást myslivecké tradice a sepisují petice na podporu norování. Jaké jsou argumenty obou stran a proč se vlastně něco jako norování lišek vůbec provozuje?
 

Pokud jste dosud nikdy o norování lišek neslyšeli, pravděpodobně se po zhlédnutí několika videí z norování stanete dalším signatářem Petice pro zákaz norování v ČR. Jejím spoluautorem a propagátorem je Jiří Beneš, který si předsevzal za cíl prosadit úplný zákaz tzv. norování, a to včetně zákazu zkoušek loveckých psů z norování. Argumentuje především utrpením lovených zvířat. Norování považuje za zbytečnou a krutou tradici. Nad rámec věcné diskuze to on a další početní příznivci zákazu norování dokládají zmíněnými drastickými záběry a snímky, které chytnou za srdce každého, komu není utrpení živých tvorů lhostejné.

Letos v říjnu se má projednávat novela Zákona o myslivosti (449/2001 Sb.) a signatáři petice se snaží prosadit, aby se norování (tj. lov zvěře pod zemí za pomoci psů) přesunul do kategorie zakázaných způsobů lovu. Žádají také odstranění výjimky ze zákona, jež myslivcům umožňuje dočasně držet lišky k výcviku psů-norníků, a volají po změně stanovené doby lovu tak, aby byla liška v době vyvádění mláďat hájena. Ochránci zvířat a přirození odpůrci norování jsou ve svém záměru jednotní. To se ovšem nedá říct o myslivcích. Česká myslivost není monolit a stovky mysliveckých sdružení, které mají na 95 000 členů, přistupují k praxi norování odlišně. Příčiny jsou různé: v některých honitbách je lišek relativně málo a myslivci se s nimi dokáží vypořádat i jinak, ne ve všech mysliveckých sdruženích je při lovu kladen takový důraz na práci a výcvik norníků.

Konečné řešení myslivecké otázky

Pokud si ale můžeme dovolit popisné zjednodušení, myslivci povětšinou berou Petici pro zákaz norování jako nepatřičný zásah do své působnosti, práv a letitých tradic. Proto na sebe dlouho nenechala čekat druhá petice, Pro zachování norování. „Hlavním důvodem bylo předat zákonodárcům a další veřejnosti vzkaz, že v naší společnosti je vedle osob usilujících o zákaz norování i skupina, zasazující se o zachování tohoto způsobu lovu lišek," říká autor petice a předseda mysliveckého sdružení Černovice Jiří Kšica.

Hranice mezi barikádami Pro zákaz a Proti zákazu nebyla uvnitř myslivecké obce zcela jasná, alespoň dokud byla diskuze vedena ve věcné rovině a řešilo se například téma proč vlastně proti liškám zasahovat nebo jak jinak než norováním se s liškami vypořádat. Názorový spor se mezi signatáři obou petic a nezúčastněné většiny stal v průběhu posledních týdnů poměrně vyhroceným. Mezi ochránci zvířat se strhl "hon na myslivce", jejich příspěvky pod internetovými diskuzemi zavánějí "konečným řešeními myslivecké otázky" a nešetří vulgaritou. Myslivci, kteří se ještě nedávno sami neváhali postavit proti norování, přestali být vidět. Pro mnohé z nich se debata dostala do roviny útoku na stavovskou čest a když dojde na lámání chleba, pak jsou raději na jedné lodi s těmi zlými „sadistickými řezníky s flintou", ke kterým ale mají rozhodně svou prací a celoživotním zájmem blíž, než k "batikovaným sluníčkovým extrémistům, kteří nerozeznají lišku od jezevce", kteří se nyní jejich letité snahy a tradice snaží torpédovat.

To chápou jen myslivci

Realitou je, že drtivá většina signatářů petice Pro zákaz nikdy norování nebo výcvik loveckých psů na vlastní oči neviděla a své rozhodnutí zakládají jen na bezprostředních dojmech ze videí a fotografií, které prostě silně emoce vyvolávají. Co ke shlédnutí doporučují myslivci? „Pokud chcete vidět, jak probíhá norování, můžou si pustit například film Za trnkovým keřem s Tomášem Holým," navrhuje Jiří Kšica. Dlužno dodat, že film nabízí zjevně velmi idealizovanou podobu norování, viz odkaz. „Žádná smečka sadistických myslivců ani týrání zvířat zde nejsou vidět." A doplňuje, že ke každé problematice, a zvláště k záležitosti kolem živých tvorů, bychom měli přistupovat nanejvýš pečlivě, s potřebnými znalostmi, dobře a objektivně informováni. „Aktivní myslivci jsou vesměs lidé vnímaví k živé přírodě, přístupní k diskusi a argumentům," říká Kšica.

Vytvořený predační tlak.
Vytvořený predační tlak.

Autor tohoto článku se chtěl přesvědčit na vlastní oči, jak vypadá norování ve skutečnostné praxi. Přes veškerou snahu se mu pozvání na norování od myslivců nepodařilo získat. Postoj oslovených myslivců přitom demonstruje odpověď jednoho ze zástupců jihočeského mysliveckého sdružení, který si nepřál být jmenován: „Nezlobte se, ale já vás na norování prostě nevezmu. Nemyslím si, že by se vám to jako nějak nelíbilo, ale prostě byste to nepochopil. To lidi prostě nechápou, to chápou jen myslivci.“

Proč je potřeba regulovat lišky?

Myslivci norování obhajují mimo jiné tím, že je to jedna z možností regulace počtů lišek v přírodě. Důvodem poptávky po regulaci není vzteklina lišek, jak bývá často uváděno, ale paradoxně její faktická nepřítomnost v české liščí populaci. Tato nemoc totiž výrazně snižovala početní hustotu lišek, které jinak každoročně vyvedou pět až osm mláďat. Při jejich krmení uloví velké množství drobné zvěře, mladých zajíčků, ale i bažantů a koroptví, které v naší krajině rozhodně nemůžeme považovat za hojné. Odlov lišek tedy snižuje predační tlak v rámci celého ekosystému. Zatímco na konci devatenáctého století se na našem území ulovilo ročně 5–7 tisíc lišek, dnes podle statistik myslivci odloví 60–75 000 kusů, dalších 10-15 000 lišek zahyne na silnicích pod koly aut. Odlov lišek, pro někoho možná trochu podivně, pomáhá k ochraně přírody.

„Představte si, že předmětem ochrany v systému Natura 2000 je například tetřívek," vysvětluje myslivec Jiří Kšica. „Liška je jedním z jeho hlavních predátorů, a to bez ohledu na to, že její hlavní kořistí podle ročního období jsou hlodavci. Jestliže tedy ulovíte vyšší počet lišek, a to i pomocí norovaní, pomáháte k přežití chráněnému druhu."

S tím, že je nezbytné i nadále určité druhy zvířat v některých oblastech regulovat lovem, však souhlasí i autor petice proti norování Jiří Beneš. Podpisem jedné či druhé petice vlastně vyjadřujete svůj souhlas s tím, že lišky budou i nadále v českých zemích hubeny jako škodná. Zakopaný pes je ale ve způsobu provedení regulace.

Jak lze regulovat stavy lišek?

V principu jsou jen tři způsoby, jak redukovat lišky. Dají se použít živochytné lapače, norování nebo odstřel (na čekané, vnadidlech, při společných lovech). „Liška je opravdu hodně obezřetné zvíře, nezřídka mění svoje trasy a doby kdy opouští noru," říká Martin Lang z mysliveckého sdružení Tři topoly. „Snazší je to v polní honitbě, než v komplikovaném lesním terénu. Ale zkuste si sami najít přikrčenou lišku v lánu kukuřice. Liška je navíc aktivní hlavně za soumraku a v noci. Když strávíte dlouhé dny pozorováním a zjistíte, kudy chodí, tak pak ještě musíte najít vhodné stanoviště pro odstřel a trefit velmi malý cíl. Rozhodně to není jen o zmáčknutí prstem."

Je to myslivecká tradice
Je to myslivecká tradice

Právě náročnost terénu honitby a časové dispozice myslivců jsou hlavními faktory, které rozhodují o preferenci způsobu lovu lišek. Zatímco v některých honitbách je na čekané odstřeleno až 100 % lišek a nemusí se proto přistupovat k jiným metodám, jinde je to méně než 20 %. „Tady na vyšebrodsku nenorujeme,“ říká Jan Poláček z Lesní správy Vyšší Brod. „Nechováme totiž pernatou ani drobnou zvěř, takže stačí, co postřílíme normálně přes zimu. Úplně jiné je to třeba ve Vodňanech a na Netolicku.“ V celorepublikovém statistickém přehledu se norování každoročně dotýká 10-15 % liščí populace, ale v některých regionech (například Hodonínsko) je to často více než 40 %.

„Spousta myslivců na lišku prostě nevystřelí, jelikož jim hluk z vyslané rány zaplaší srnce či divočáka, na kterého čekají a který jim na rozdíl od lišky naplní mrazák," říká Jiří Beneš „Pokud myslivci přestanou při lovu odstřelem preferovat zvířata, která jsou pro ně atraktivnější a ze svých posedů budou střílet i lišky, hravě tuto případnou procentuální ztrátu doženou."

Dochází tak k situaci, kterou si ne každý signatář petic plně uvědomuje. Autoři petice Proti norování vlastně vyzývají myslivce, aby méně norovali, ale raději více stříleli. S odstřelem lišek to ale není tak jednoduché: na čekané jsou zastoupeny spíše starší kusy. Ty myslivci v jarním období zpravidla neloví, neboť by mohlo dojít usmrcení rodičovské lišky a liščata by v noře pomřela hlady.

Co je na norování špatného?

„Už samotná nutnost regulace volně žijících zvířat je špatně," tvrdí Jiří Beneš. „Pokud jsme v minulosti s přírodou hospodařili tak, že jsme z ní odstranili některé druhy zvířat (především šelmy) a musíme zastávat jejich roli v ekosystému, je ze samé podstaty tohoto konání nutné, abychom se ke zvířatům, kterých se tato regulace dotýká, chovali s maximálním respektem. Při norování ke zvířatům žádný respekt nebo základy etiky dodržovány nejsou." Beneš dále podotýká, že norování je možná odkazem mysliveckých tradic, ale právě překonávání přežitých tradic je součástí vývoje lidské civilizace. „Pokud by tomu tak nebylo, žijeme dodnes v paleolitu." A dodává, že „norování je marginálním způsobem lovu. Jeho zákaz v žádném případě nemůže způsobit přemnožení lišek ani rozšíření vztekliny." Co jej vlastně pohnulo k sepsání petice?

V celorepublikovém statistickém přehledu se norování každoročně dotýká 10-15 % liščí populace, ale v některých regionech (například Hodonínsko) je to často více než 40 %.
V celorepublikovém statistickém přehledu se norování každoročně dotýká 10-15 % liščí populace, ale v některých regionech (například Hodonínsko) je to často více než 40 %.

„Především projevy neúcty ke zvířatům zdokumentované na fotografiích a videích, které myslivci umisťovali na internet a které si mohl kdokoliv prohlédnout." Za zásadní považuje provádění norování v době, kdy liščí fena pečuje o svá mláďata. „Každý, opravdu každý živý tvor musí mít garantované právo na výchovu svých potomků.“ Norování je podle něho neetickým způsobem lovu v kterémkoliv období a nemá podle něho smysl se bavit o tom, zda by bylo možné norování v době, kdy liška o mláďata už nepečuje. Při norování liška podle něj zbytečně trpí. „Vadí mi ale především to, že utrpení, které při norování prožívají liška, mláďata i psi, způsobuje ze své vlastní libovůle člověk," říká Beneš.

Nástroj selektivní regulace

A co o norování soudí Jiří Kšica? „Norování, stejně jako každý jiný lov, se má provádět tak, aby se lišky pokud možno rychle usmrtily bez zbytečného utrpení. I domácí zabijačka se dá provést rozdílně z pohledu citlivosti k usmrcovanému zvířeti." Norování je prý postaveno na přirozeném nepřátelství lišky a psa, jejichž nevraživost je přirozená. Hlavní výhodou norování je přímé zacílení na selektovaný druh, které má předejít odlovu necílených druhů a případnému utrpení zvířete. „Člověk je v uvedeném procesu regulující element, ale jinak je to pořád ´přírodní výběr´," říká Kšica. K tomu, že se mnoha lidem zdá norování kruté, dodává: „Viděli jste, jak třeba domácí kočka učí koťata chytat myši na živé myši? Podobně tak činí liška s měsíčním zajíčkem. Budeme s tím něco dělat?“

Správně provedený selektivní lov je znakem dobrého myslivce.
Správně provedený selektivní lov je znakem dobrého myslivce.

Je tedy norování kruté a nehumánní? „Na světě je spousta nehumánních a krutých věcí a přesto se provádějí," soudí Martin Lang. „Příprava norování zabere poměrně hodně času, ale samotný souboj psa s liškou nemusí trvat dlouho. Ne každý pes je dávič a ne každá liška zůstává v noře, když se k ní pes blíží. Poměrně často se stává, že psa pustíte do jednoho vstupu nory a druhým liška vběhne do připraveného sklopce." Lang dále upozorňuje, že k norování se jen zřídkakdy přistupuje, pokud existují jiné alternativy. „Lovecký pes není jen nástroj, ale je to miláček rodiny. Jeho pořízení a výcvik je jedním z vůbec nejdražších. Nikdo zbytečně při norování neriskuje jeho život."

Je to myslivecká tradice a je to efektivní

Myslivci norování považují za důležitou součást odkazu tradic a také často nenahraditelný způsob, jak regulovat početnost stavu lišek. „Norování k myslivosti patří, stejně jako jezevčíci a teriéři," říká Jiří Kšica. Jenže součástí mysliveckých tradic bylo i lovení zvěře do želez, které je dnes již postaveno mimo zákon. Nemohou se tedy myslivci vzdát i norování, které tolik vadí signatářům Petice proti norování, a raději více střílet? „Chytání do želez, šlehaček a podobných zařízení není jen tradice, ale praktika, kterou vymysleli lidé jako jednoduchý a efektivní nástroj k zabíjení zvířat," říká Lang. Myslivost podle něj stejně jako jakákoliv jiná činnost prošla vývojem a od některých praktik se oprostila.

„Možná to vypadá, jako že to myslivci dělají pod nátlakem společnosti, ale není tomu tak. Železa si nevybírají a toho jsou si myslivci dobře vědomi. Správně provedený selektivní lov je znakem dobrého myslivce. Lišek je v dnešní době opravdu hodně. A vždycky, když si odepřete efektivní způsob řešení problému, pravděpodobně se vám velmi zkomplikuje dosažení kýženého cíle. V tomto případě je to redukce lišek na únosnou mez, nikoliv jejich vyhubení."

Myslivci norování považují za důležitou součást odkazu tradic a také často nenahraditelný způsob, jak regulovat početnost stavu lišek.
Myslivci norování považují za důležitou součást odkazu tradic a také často nenahraditelný způsob, jak regulovat početnost stavu lišek.

Výcvik českých norníků na Slovensku

Se zachováním tradice norování se ale pojí další praktiky, vůči kterým signatáři Petice proti norování ostře vyhrazují. V Čechách je od roku 2000 zakázán kontaktní výcvik psů k norování a myslivci se při výcviku musí spokojit s jeho bezkontaktní variantou. Ta obnáší vypuštění psa do umělé liščí nory, ve které jsou pes a liška odděleni přepážkou. „Kontaktní výcvik psů v naší petici nežádáme," upozorňuje Kšica. Přitom se zastánci norování shodnou, že kontaktní norování je pro výcvik psů praktičtější. „Jak efektivní se vám zdá provádět výcvik v autoškole pouze na trenažéru?" ptá se Lang. „Jezdci formule také přiznávají, že tratě si občas projedou i na počítačové hře, aby znali sled zatáček, ale bez praxe by skončili v první zatáčce bouračkou. To je důvod, proč spousta psovodů jezdí dělat zkoušky na Slovensko. Tam to pořád ještě chápou."

Čeští myslivci, kteří se vydají se svými norníky za hranice splnit mezinárodní kynologické zkoušky CACIT, tam ale jezdí pravidelně. „Majitel psa se přijede ukázat mezi lidi se stejnými zájmy, chce ukázat, že jeho pes je dobrý, že předchozí zkouška nebyla vykonána jen náhodou," popisuje člen mysliveckého sdružení, který si nepřál být jmenován. „Pochopitelně je pak větší pravděpodobnost, že bude mít jeho pes více zájemců o krytí, u feny zase, že udá narozené štěňata. A s tím se pojí větší finanční ohodnocení, a taky pocit být v tom co dělá nejlepší. Takové to, čím víc CACITů – tím lépe." Kontaktní i bezkontaktní norování se ale neobejde bez lišek, což dává dobrou představu o tom, co se děje s liščaty či liškami vytaženými z nory, pokud nejsou utraceny hned po vynorování.

Pošlete Ekolistu dar

Líbil se Vám článek? Přispějte na vznik dalšího        

reklama

Další informace |
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

lu

29.7.2015 10:53
ehm, nerozumím tomu, ale jaké je dnešní zdůvodnění zákazu želez? v situaci, kdy nějaká ta vyfikundace co odešle esemesku při sklapnutí přijde na pár korun a myslivec na mopedu dorazí do půlhodinky (a zviřátko netrpí) a na lišku, kunu, divočáka, nutrii a podobné mazlíčky je to staletími prověřená metoda.
v porovnání s dohledáváním postřeleného zvířete někde v houští mi to zas jako taková surovost nepřijde.
Odpovědět
JK

Jan Kotyza

1.8.2015 07:36 Reaguje na
pochopil by jsi velmi rychle, ty jelito, kdyby se ti do želez chytilo tvoje dítě.
Odpovědět
lu

11.8.2015 22:11 Reaguje na Jan Kotyza
vážený pane Kotyzo,
1. tykejte si své babičce, Vy jedno sprosté prasátko. 2. pokuste se prosím překročit svůj stín a argumentovat trochu věcněji. považujete železa za výrazně nebezpečnější pro děti, náhodné kolemjdoucí, milence dovádějící v mlází a podobně než střelce na posedech a krvelačné psíky? proč? považujete snad železa za výrazně surovější k lišce než postřelení či potrhání norujícím psíkem? popravdě, zákaz želez, ok, polykacích zabijáků a podobných tichých pastí je takový historický relikt z dob kdy bylo právo myslivosti vyhrazeno úzké skupině lidí (což je v zásadě v pořádku, jedná-li se o majitele půdy) a stavělo tiché a nenápadné pytláctví mimo zákon.
3. ono vůbec se děje mnoho věcí jaksi lidu pro zábavu. čili přemnožená zvěř (černá a srnčí, lišky a zavlečenci) bezesporu je, působí škody hospodářké, i ta gája si zapláče (chudák tetřívek je vyštván do výšek pod skluznice lyžníků kam prase nevystoupá), je to prezentováno jako problém div ne kontinentálního rozměru, leč výsledkem je veselé halali s povolením střílení pouze lončáků, bachyně zůstávají aby bylo po čem bouchat napřesrok.
Odpovědět
KP

Karel Padevet

29.7.2015 11:58
Prostě nám tu, díky štědré podpoře z veřejných peněz vyrostla generace "aktivistů" kteří by nejraději zakázali či regulovali všechno.
Přitom v převažující míře o věci samé nevědí vůbec nic nebo velice málo.
Občané si tak ze svých peněz platí ty, co ji dělají problémy a zvyšují jejich životní náklady... hezky kousek po kousku... a jsou v podstatě v pozici "pomalu vařené žáby".
Odpovědět
OH

Olda Havlíček

31.7.2015 09:16
Myslivci žíjí stále v době, která dělila zvířata kolem nás na UŽITEČNÁ ( = sežratelná lovcem, ) a ŠKODNOU. Škodná jsou všechna zvířata, která si na té první skupině také chtějí "smlsnout ". Škodnou je třeba ovšem za každou cenu zlikvidovat ( viz rysi na Šumavě, orli všude, lišky, psíci mývalovití,kuny, vlci...... ) !
Tahle skupina lidí ( kolik jich je ? )zcela rozhoduje o tom, koho ve zbytku naší přírody my všichni potkáme, uvidíme, vyfotografujeme.... Bohužel i soudruzi zákonodárci si rádi vystřelí a tak máme zákony, které tohle umožňují. Norování, železa, sklopce, jedovaté nástrahy - všechno je dobré.
Jistý pokrok tu je - např. odchov bažantů. Soudruzi myslivci ochovají ve voliérách bažanty, následně je vypustí a vyplaší ( porvé letí) a radostně s pocitem dobře vykonané práce je rozstřílí na cucky.
Odpovědět
KP

Karel Padevet

31.7.2015 22:26
je nepochybně lepší, kdy o věci rozhodují ti, co tomu rozumí... než aktivisté dojící veřejne rozpočty kteří nerozumí ničemu ale kecají do všeho.
Odpovědět
JK

Jan Kotyza

1.8.2015 07:35 Reaguje na Karel Padevet
Jakými disponujete důkazy pro své tvrzení, že ti, kteří stojí za peticí, jsou placeni z veřejných rozpočtů? Máte přehled o jejich vzdělání? Raději mlčte, vy šašku. Tipuji vás na člověka, který si od šesté ranní do půl třetí odpoledne válí šunky v nějaké továrně a z továrny si jde zanadávat na imigranty, politiky, aktivisty, podnikatele a nezaměstnané do hospody. A večer usíná s pocitem, jak tomu světu zase trošku pomohl ke světlejším zítřkům.
Odpovědět
KP

Karel Padevet

3.8.2015 09:33
Jako obvykle - důkaz jste poskytl sám... když dojdou argumenty, dojde na urážky oponenta....
Odpovědět
FT

František Tůma

24.8.2015 11:39
Vážený pane Padevete,
pominu Vaši tendenční snahu o diskreditaci odpůrců norování a jejich vědomostí. Domnívám se, že myslivci alibisticky ignorují podstatné otázky tohoto tématu.
Dovolím si citovat ze základů ekologie: "Mezi populací predátora a kořisti existuje zpětná vazba, kdy růst populace predátora vyvolá pokles populace kořisti. Pokles populace kořisti znamená omezení potravních zdrojů a vyvolá následný pokles populace predátora. Díky poklesu populace predátora se vytvoří lepší podmínky pro populaci kořisti a ta může opět růst. Obě populace tak cyklicky kolísají kolem určitých hodnot a nehrozí nebezpečí, že by se některá z nich přemnožila nad únosnou mez".

Argument s lovem lišek nahrazujícím vzteklinu je zcestný a alibistický. Vzteklina ani lov totiž není limitující faktor počtu lišek, ale je to úživnost prostředí nebo-li "nosná kapacita prostředí". Jedná se o regulaci tzv. "bottom-up. Opakem je regulace predátory nebo člověkem tzv. "top-down". Z logistické rovnice pak vyplývá, že přírůstek je velký úměrně k nezaplněné kapacitě prostředí. Jinými slovy, čím více zabije vzteklina nebo člověk lišek, tím rychleji budou přibývat. A tedy na čím menším počtu se je snaží člověk udržet, tím víc jich musí každoročně zabít. Ale zatímco vzteklina byla nevyhnutelná a měla alespoň funkci přírodního výběru, o lidském počínání nelze říct ani jedno.
Lišky nejsou jediným přenašečem vztekliny a dají se proti ní úspěšně očkovat, což dokazuje fakt že u nás byla vzteklina naposledy prokázána před 13 lety.
Vybíjení lišek by bez očkování stejně nemohlo šíření vztekliny zastavit - možná lehce zpomalit.
Nadpočetní stav lišek vadí pouze nezodpovědným chovatelům (především v evropě nepůvodních bažantů), kteří sami podporují jejich přemnožení poskytováním dostatku snadné kořisti (a kteří zřejmě neumí postavit plot).

Jak je možné, že se údajné devastační účinky přemnožení lišky neprojevují třeba v CHKO (NPR), kde se nevybíjí?
Když by se tedy lišky ustálily na přirozeně větším počtu než teď a tím zredukovali počet přemnožených hlodavců, tak by to vadilo konkrétně čemu?
Nikdo lišky nejí a teorie o zvýšení "úživnosti honitby" je zcestná a v důsledku zvrácená. Myslíte snad, že to má podporovat diverzitu marným bojem proti přírodní rovnováze?
Proč tedy musí být loveno kolem 60 000 lišek ročně?

Ještě nedávno jsem si myslel, že myslivost je humánnější alternativou velkochovů, ale začínám o tom dost pochybovat, když každý kus ulovené zvěře je podmíněn zbytečnou a často krutou smrtí lišky a dalšími nezbytnými zásahy do přírody, která by měla patřit všem.

Lišky se loví jen kvůli sobeckým zájmům myslivců. A kdyby je to nebavilo, tak by to nedělali.
Odpovědět
LZ

Leon Zumr

23.9.2015 23:09 Reaguje na František Tůma
Koukám odborník kterého svět neviděl :-)))))))))))))))
Odpovědět
FT

František Tůma

31.5.2016 09:39 Reaguje na Leon Zumr
Zato schopnost argumentace od lidí, kteří týrají zvířata včetně svých vlastních, už ani neočekávám.
Odpovědět
FT

František Tůma

5.9.2015 20:42
A k té (ne)efektivnosti:
https://books.google.cz/books?id=brzvCAAAQBAJ&lpg=PA280&ots=gcXYYRECHy&dq=fox%20numbers%20europe&pg=PA280#v=onepage&q&f=false
Odpovědět
FT

František Tůma

5.9.2015 20:44
http://www.thefoxwebsite.net/foxhunting/huntcontrol
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě

 


Pražská EVVOluce
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist