Norsko se snaží zastavit drahé výlety sobů do Ruska, na hranici opravuje plot
Norsko zahájilo práci na obnově zchátralého plotu na hranici s Ruskem, aby zabránilo sobům vydávat se do sousední země. Výlety sobů do Ruska přicházejí Oslo draho. Moskva totiž po Norsku požaduje odškodné za to, že sobi spásají vegetaci v ruském národním parku, uvedla dnes agentura AP.
Podle norského zemědělského výboru podalo Rusko dvě žádosti o kompenzace. V prvním případě chce téměř 50 000 norských korun (104 000 Kč) za každého soba, který se přišel pást do přírodní rezervace Pasvik v ruské Murmanské oblasti. V druhém případě Rusko vyzvalo Norsko k vyplacení paušální částky téměř 47 milionů norských korun (98 milionů Kč) za dobu, kdy se norští sobi pásli v rezervaci, již tvoří především jezera, řeky, lesy a mokřady, píše agentura AP.
Pastevectví sobů se ve střední a arktické části Norska věnují původní obyvatelé, Sámové (Laponci). Ti obývají území Laponska táhnoucí se od severních oblastí Norska přes Švédsko a Finsko do Ruska. Většina jich žije právě v Norsku.
Výbor uvedl, že letos přešlo z Norska do Ruska 42 sobů, z nichž 40 se podařilo vrátit zpět a návrat dvou zbývajících se očekává v brzké době. Sobi, kteří navštívili Rusko, byli utraceni z obavy, aby se do sousední země nevypravili znovu, řekl Magnar Evertsen ze zemědělského výboru.
Plot, který má přimět soby zůstat v Norsku, se táhne podél norsko-ruské arktické hranice v délce 150 kilometrů a pochází z roku 1954. Norské úřady uvedly, že do 1. října plánují nahradit sedm kilometrů dlouhou část bariéry mezi norským hraničním přechodem Storskog a jezerem Hamborgvatnet. Výstavba vyjde na 3,7 milionu norských korun (7,7 milionu Kč).
Práce je podle Evertsena náročná, protože dělníci musí zůstat po celou dobu na norské straně hranice. Pokud dělník vkročí na ruské území, může být obviněn z nelegálního vstupu.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (18)
Je až neskutečné, jak hloubce buzerační systém si Rusi dotáhli až do tak nesmyslných detailů.
Odpovědět
Spíš je zajímavé, že my zase patříme k té části světa, která staví ploty.
Odpovědět
Plot je zařízení proti někomu. Plot proti Západu byl zcela nesmyslný, byl to plot proti naší kultuře a historii, plot proti Rusům je ochrana naší kultury a historie.
Odpovědět
Hezky řečeno. Rusáci mají sice taky "kulturu" a historii, ale o to slušný civilizovaný člověk nestojí.
Odpovědět
Historii mají děsnou, ale jejich kultura byla vždy svébytná a výrazná, jejich dumky a lidové písně, sakrální ikonografie, achitektura, kroje i ty vysmívané matrjošky nikde jinde na světě nenajdete. Tohle všechny zničili soudruzi po VŘSR a nahradili ideologií komunismu a když se ten ukázal jako slepá větev a padl, nezbylo jim NIC. Jenom mentalita Hordy.
Odpovědět
Domácí zvířectvo jim vyžírá porost v rezervaci a oni mají být v klidu, jo?
Odpovědět
Sobi tam žili a pásli se tam vždycky. Prostě jen čistá ruská buzarace. Jezdit tanky a házet bomby do ukrajinských rezervací jim blbý nepřipadá.
Odpovědět
Mám vlastní zkušenost. Navštívil jsem národní park v Jakutsku. Do parku jezdí lovit a rekreovat se běžně věrchuška. Velitelé letiště, vysocí papaláši Omonu, lampasáci, atd. Létají tam ,,andulama " nebo což je novinka vznášedly, takže se dostanou kamkoli. Místní by tam také rádi, ale ti mají jen obyčejné čluny, nebo traktory, navíc je tam nepustí strážci parku. S jedním jsem mluvil, říkal, že není sebevrah, aby se pustil do křížku ,,bossem". Je pravdou, že ten park je tak rozlehlý, že těch několik kulichů, ryby a zvěř nezlikviduje. Kolem vesnic je, ale zvěře a ryb málo, vše je vypytlačeno, v řekách kolem lidských sídel je každých 50 metrů sít a říkali, že za jeleny musí hodně daleko.
Odpovědět
Vzdyt ale podobne to bude i u nas. Vyjet si - napriklad - zastrilet na jeleny nekde na Labske ci Lucni louce nemuze kdejaky mistni myslivecky jouda, tohle bylo vzdy rezervovano pro prominenty stavajiciho vladnouciho systemu s jejich obsluznym personalem slozenym z mistnich ekologu :)
Odpovědět
Koukám, že tě rusáčtí známí bývalého hradního čučkaře museli pěkně vytočit.
Odpovědět
No nevím, státní lesy snad pronajímají honitby za úplatu a nájemci by tam měli hospodařit za určených podmínek. Pokud je to honitba státních lesů, tak doprovod provádí lesník, že by lovce doprovázel ekolog, to je pro mne novinka. Ale, jak to funguje doopravdy nevím. Slyšel jsem, že v na západě naší republiky jsou stohlavá stáda jelenů sik, kteří spásají co vidí, tam asi bude nějaká podivná struktura podobná té v Rusku, která to umožnuje.
Odpovědět
Je vidět, že Vás minula kauza lov v oboře Lány za dumpingové ceny pro funkcionáře hradu.
Odpovědět
Kauza mne neminula. Mizerie a zlodějina krytá bývalým presidentem čučkařem.
Odpovědět
No jak to funguje? Slušný jelen je takových 100 - 200 tisíc a kapitální za pár set tisíc. Neboli taková honitba, pokud tam je taková zvěř, je přes odstřely prodávané hostům zisková. Proto tam drží třeba vyšší stavy zvěře, třeba na určitý úkor poškozování stromků.
Ale taky tam tu zvěř nejspíš skutečně chovají. Myslivci tam sedí na posedech, pozorují a tu zvěř mají obeznanou, neboli ji znají po jednotlivých kusech. Aspoň tu trofejní. A odstřely plánují dopředu po konkrétních kusech. Špičku nejlepších trofejních jelenů si nechávají, dokud nezestárnou a dostatečně nerozšíří své geny v populaci, ostatní trofejní nechávají střílet hostům v době, kdy za ně utrží nejvíc a řadoví myslivci vylepšují geny odstřelem "zespodu" spíš na maso, všech zakrnělejších, nemocnějších, nestandartních...
Stohlavá stáda jelenů by měli být jeleni Sika a naší jeleni s příměsí Sika. Ti mají dáno v genech se na zimu sdružovat v těch stohlavých stádech. Která mohou v lese a na poli páchat obrovské škody. naši původní jeleni mají v genech se zimu sdružovat v malých stádečkách, která moc neškodí.
Odpovědět
Tomu rozumím, ale nechápu, jak to, že tato stohlavá stáda nikomu nevadí. Zemědělcům sklidí pole v lese sežerou mladé stromky. Musí být někdo komu to vyhovuje a umlčí hlasy poškozených a pak také máme státní správu, která dohlíží na stavy zvěře. To mi vysvětlete.
Odpovědět
|
|