Nová studie: Oxid uhličitý má na oteplování menší vliv, než tvrdí OSN
Vědci se ve své studii snažili odhadnout tzv. citlivost klimatu - tedy jak bude Země reagovat na přibývání oxidu uhličitého v atmosféře. Například Mezivládní panel OSN pro klimatické změny (IPCC) ve své zprávě z roku 2007 uvádí, že zdvojnásobení koncentrací oxidu uhličitého v atmosféře ve srovnání s předindustriálními hodnotami povede k oteplení při povrchu Země o 2-4,5 °C. Nejlepší odhad ("best estimate") růstu teploty činí v odhadech IPCC přibližně 3,0 stupně.
Oregonští vědci ovšem došli k nižším hodnotám. "Velká část minulých studií odhadovala citlivost klimatu pouze na základě dat od roku 1850 a nezahrnovala důsledně paleoklimatická data," uvedl Andreas Schmittner z Oregonské státní univerzity, hlavní autor studie. "Pokud zrekonstruujete povrchové teploty souše i oceánu z vrcholu poslední doby ledové před 21 000 lety (tzv. Last Glacial Maximum, tedy období posledního maximálního zalednění Země - pozn. aut.) a porovnáte je se simulacemi klimatických modelů, vidíte docela jiný obrázek."
Schmittner se svými kolegy tak došel k závěru, že nejlepší odhad oteplení při zdvojnásobení koncentrací oxidu uhličitého v atmosféře činí 2,3 stupně. Zároveň snížili rozsah oteplení, k němuž by mělo dojít se 66% pravděpodobností. Zatímco podle IPCC jde o 2-4,5 stupně, podle Schmittnera je to 1,7-2,6 stupně.
"Když jsme se poprvé podívali na paleoklimatická data, překvapilo nás, jak malé bylo tenkrát ochlazení oceánu," uvedl k výzkumu Smittner. "V průměru byl oceán pouze o dva stupně Celsia chladnější, než je dnes, a přitom planeta vypadal zcela jinak - Severní Ameriku a severní Evropu pokrývaly obrovské ledovce, moře měla hladinu mnohem níže a bylo v nich více ledu, v ovzduší bylo víc prachu."
"To ukazuje, že i malé změny v teplotě oceánů mohou mít obrovský dopad na jiném místě, zejména na souši ve středních a vyšších nadmořských výškách," vysvětluje Schmittner. Pokračování v současné míře spotřeby fosilních paliv může podle něj vést k podobnému oteplení povrchu oceánů, jaké rekonstrukce ukazují pro období mezi vrcholem poslední doby ledové a dneškem.
"Pak bychom skutečně mohli očekávat na souši drastické změny. Naše studie však ukazuje, že stále máme čas tomu předejít," uzavírá Andreas Schmittner.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Rok 2024 byl nejteplejším rokem v historii měření, uvedla služba Copernicus i OSN
Copernicus: Průměrná globální teplota v roce 2024 poprvé překonala hodnotu 1,5 °C nad předindustriální úrovní
V názoru na Green Deal jsou Češi rozpolcení, většina se obává zdražování energiíOnline diskuse
Tahle studie - 6. 12. 2011 - AlešDejme tomu když vám 10 let prakticky nestoupá křivka 3 letého průměru teplot - Družice RSS můžeme tvrdit že se neotepluje. Ale vezmu celé družicové měření RSS MSUhttp://www.climate4you.com/GlobalTemperatures.htm 30 letý průměr se zvýšil asi o 0,3°C za 30 let , při roční variabilitě 98-99 téměř 1°C to není vůbec nic. V roce 2100 bude možná o 1°C tepleji než dnes. Bude takové oteplení vůbec vadit ? Já říkám že skutečné dopady budou pozitivní ! a po roce 2100 ? EU , Čína , Indie bude téměř bez levných fosilních paliv. Ty bude k dispozici jen severní Amerika, Rusko, Austrálie a Středí východ , dále pak pár globálně nevýznámných států. Jaké budou globální emise CO2 ? - malé ! |
