Novelu zavádějící zálohy na PET lahve a plechovky předloží Hladík vládě v létě
Podle Hladíka je nutné novelu schválit, neboť zavádí principy cirkulární ekonomiky. Očekává, že pro ni podporu v koalici má, kabinetu ji předloží v létě. Aktuálně ji má na stole Legislativní rada vlády.
"Tenhle zákon je pro Českou republiku, pro její obyvatele. Fakt nechci, aby se povalovaly PETky a plechovky. Pokud neprojde tento zákon, tak pojedu kampaň do každé obce a budu ukazovat, jaký mají dneska efektivní systém. Kde PET lahve a plechovky končí," řekl Hladík.
Podle Brabce by se zavedením zálohování možná zvedlo procento recyklace PET lahví, mohlo by to ale vést k tomu, že by se více pohazovaly volně ostatní plastové odpady. Lidé jsou podle něj nyní zvyklí nosit všechny plasty do žlutých kontejnerů a když budou některé z nich muset nosit do odběrných míst, zbytek třeba vyhodí do směsného odpadu.
Z experimentu ministerstva životního prostředí a společnosti Adastra Lab, který sledoval 100 nápojových plastových lahví vytříděných do žlutých kontejnerů, vyplývá, že se do recyklačního zařízení v Česku dostane čtvrtina PET lahví po třech měsících od vhození do kontejneru na plasty. Odhaduje se, že ze všech PET lahví uvedených na trh v ČR se jich dostane k recyklaci přes polovinu. Některé vytříděné lahve podle nich skončily například v přírodě nebo na parkovišti.
Ze zjištěných dat vyplynulo, že 39,6 procenta PET lahví po třech měsících končí v třídírně odpadů nebo sběrném dvoře. Do recyklačního centra se dostane 19,3 procenta z vytříděných lahví, 11,8 procenta putuje na skládku a zbylých 4,3 procenta na jiná místa, například louku, parkoviště u soukromého domu či okolí benzinové čerpací stanice. Téměř každá desátá PET lahev skončí v zahraničí, v případě experimentu nejčastěji k recyklaci na Slovensku či ve Francii. Brabec daný průzkum označil za nereprezentativní.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (10)
Jiří Kvítek
24.6.2024 06:58Ale co naděláme - zoufale potřebuje vykázat alespoň nějakou činnost, tak to prosadí "hlava nehlava".
To jsme to dopracovali!
Emil Bernardy
24.6.2024 09:12 Reaguje na Jiří KvítekLibor Šprysl
25.6.2024 08:43Libor Šprysl
25.6.2024 08:44Radim Zaňka
25.6.2024 17:46Za prvé, podíl PET lahví ve vytříděném plastu je asi 50 %. Z toho pak plyne, že množství žlutých kontejnerů může klesnout na polovinu. Ubude tedy svozu i nákladů na kontejnery a údržbu prostoru, nehledě na to, jak hyzdí naše veřejná prostranství, o žlutých popelnicích na chodnících před domy v obci ani nemluvě.
Bude to vyváženo zvýšením svozu ze sběrných míst zálohovaných obalů, ale bude se jednat o čistou surovinu, takže poklesnou ceny na třídění a zvýší se uplatnitelnost. Odpad se samozřejmě bude muset před svozem lisovat, takže to zase nebude tak hrozné co do nároků na prostor uložení a svozu. Předpokládám, že takové slisování bude významně lepší než "smáčknutí" ve svozovém vozu ze žlutých kontejnerů.
Ostatní plasty bude v budoucnu nejlepší naházet do jedné popelnice se zbytkovým odpadem. Je k tomu více důvodů. Jakmile bude zakázáno skládkování komunálního odpadu, pak vzroste množství spalovaného odpadu a zbytný plast se bude v odpadu hodit, protože výhřevnost plastů je zpravidla vyšší než u černého uhlí. Pokud je potřeba spálit zbytkový odpad, není vhodné vytřídit každý kelímek od salátu. Recyklade je buď drahá, nebo je ta směska taková, že konečné využití je pouze u druhořadých výrobků (prkna na plot, lavičky apod.). Bohužel s recyklací jakéhokoli plastu se nám do výrobků dostávají i různé toxické látky, které byly před mnoha lety zakázány, ale v těch recyklátech jdou znovu do spotřeby. Proto říkám, že je nejlepší většinu plastů vyjma PET spalovat.
Dnes se vytřídí 80 % PET lahví. Je to dost, ale těch 20 % je v absolutních číslech sakra hodně. Osvěty bylo dost, některé jednoduššeji myslící bytosti v našem okolí nepřesvědčím nikdy, prostě je jim to jedno, kam co hodí. Tento systém nijak neznevýhodňuje ty, kteří se chovají nezodpovědně, naopak je pro ně lehčí. Ti, kteří myslí na zdravější prostředí nás všech, vytřídí co nejvíce odpadu. Už mne nebaví po někom sbírat vyházené lahve v příkopech.
Pak ale vůbec nerozumím těm 4 Kč zálohy na láhev. Před třiceti lety byla záloha na pivní lahev 3 Kč a je dosud. Dnes by to mohlo být reálně nějakých 15 Kč. Takže jako rozumnou částku bych viděl 10 Kč. Za prvé to nikoho nezruinuje, za druhé se to dobře počítá, za třetí to odradí od vhození do koše nebo do lesa, nakonec možná i od nákupu nápoje někde na cestě a využití vlastní lahve s vodou. Ale toho by nakonec mohlo mít negativní dopad na spotřebu, takže možná proto je ta záloha tak nízká.
Pročesávání kontejnerů bezdomovci se nebojím. Nevšiml jsem si za poslední roky jediné pivní lahve v kontejneru se sklem, nehledě na to, že do kontejnerů se zpravidla hodí jen sešlápnuté nebo poškozené lahve, takže by je to beztak dost dlouho nebavilo.
Na zálohování je třeba se dívat z delší perspektivy a v kontextu s ostatními způsoby nakládání s odpadem. Osobně by mne nejvíce potěšilo, pokud by zálohovací systém vedl k tomu, že by se více lidí zamyslelo nad tím, jestli se jim vyplatí donést vodu, vypít vodu, odnést obal do obchodu, nebo prostě spotřebu těch patoků (většina) omezit. Protože vhození do popelnice (dnes už přede dveřmi) je přeci tak jednoduché...
Tonda Selektoda
26.6.2024 08:50 Reaguje na Radim ZaňkaJan Drbušek
1.7.2024 13:02 Reaguje na Radim ZaňkaMěsta a obce v celé republice se mají dělit pouze o 15 % z vybraných záloh za nevrácené PET lahve a plechovky. Pokud budeme mít stejný přístup k vracení láhví do obchodu jako k třídění, tak kompenzace budou zanedbatelné. Jejich vyplácení má být navíc maximálně po dobu pěti let, takže o tyto prostředky dřív nebo později obce přijdou. Obchody a nejspíš i benzínky budou muset uzpůsobit prodejny a nakoupit automaty pro skladování použitých lahví. Nápojáři se zálohováním vymaní z příspěvku odpovědnosti a navíc jim klesnou výrobní náklady. Pochybuji, že se do cen nápojů promítne to, co oni ušetří. Lidé to zkrátka někde zaplatí. Miliardy, které bude zálohování stát, se prostě někde musí vzít.
Podle zákona jsou města a obce původcem a vlastníkem odpadu. V případě zálohování by z šedých a žlutých kontejnerů zmizely plechovky a PET lahve, které jsou nejhodnotnějším odpadem. Jejich prodej částečně platí svoz tříděného odpadu, díky tomu je cena svozu nižší. PET lahve a plechovky se totiž dobře recyklují a mají široké využití oproti ostatním materiálům, jako například igelitové sáčky, které jsou v podstatě nerecyklovatelné. Nápojářské společnosti si hodnotu těchto materiálů uvědomují a nejspíš proto o ně jeví takový zájem - prakticky chtějí mít ty tržby z prodeje nejhodnotnějšího recyklátu.
Má vzniknout pozice operátora pro zálohování, což bude určitě nápojářský monopol. Cena vytříděného PET materiálu se dlouhodobě pohybuje kolem 10 tisíc korun za tunu. Při současném třídění 43 tisíc tun se tak jedná o půlmiliardový byznys, což je už velmi zajímavé číslo.
Ministerstvo zálohování zdůvodňuje splněním požadavků EU na třídění odpadu. Jenže už nyní v oblasti PET tyto podmínky splňujeme a budeme plnit i v dalších letech. Pokud se podíváme na čísla, tak už v současné době vytřídíme zhruba 43 tisíc tun PET lahví ročně, přičemž cíl pro rok 2029 je 48 tisíc tun.
Takže abychom splnili cíle EU, investujeme 5 miliard na zavedení systému a provoz bude stát až 2 miliardy. Jde tedy o splnění rozdílu pouhých 5 tisíc tun za 15 miliard korun, a to pouze za PET lahve a plechovky. Poměr cena výkon je absurdní. Za tyto peníze je možné pořídit moderní třídící linky pro celou republiku, které vyřeší třídění pro všechny materiály. Prostě jak je u nás typické, tak chtějí zkurvit to funkční.
Zálohování navíc řeší pouze PET lahve a plechovky od výrobců nápojů, nic jiného. Navíc si neporadí ani s PET lahvemi od mléka nebo džusů. Abychom splnili cíle EU musíme řešit veškerý odpad, tedy i sklo, papír, kovy nebo dřevo. Měli bychom se soustředit na zlepšení současného systému třídění třeba rozšířením sítě moderních třídících linek. Například nová třídící linka OZO v Ostravě je schopná z odpadu vytřídit PET lahve a plechovky s účinností více než 95 %.
Na Slovensku bylo zálohování správný krok, protože tam třídili jen cca 60 % PET. U nás se vytřídí 82 %. Jiné země, jako Polsko, to chtějí odložit. UK [úspěšně otestovalo zálohování pomocí QR[(https://packagingscotland.com/2024/04/polytag-and-ddrs-alliance-to-partner-in-digital-drs-push/)
PET lahve nyní sbíráme již z 82 %, od roku 2029 to má být 90 %. Pro výjimku ze zálohování podle EU (PPWR) je nutné sbírat od roku 2026 alespoň 80 % PET, a také 80 % plechovek. PET lahve bychom tedy splňovali, pro plechovky, kterých nyní sbíráme okolo 50 %, lze využít právě digitální systém zálohování.
U Slovenska to mělo smysl, když byli o třetinu horší ve třídění než my teď. Švédsko to má od 1984, tam to bylo beztak ještě horší, holt takto začali od začátku s jiným systémem - i tak jsou na 85 % PETek, my na 82 % bez záloh. Německo to má taky už přes 20 let, od roku 2003.