Novina, na kterou se dlouho čekalo: Čína hodlá zakázat jednorázové plasty Video
Čína je největším producentem a současně spotřebitelem plastů na světě. A momentálně také v celkovém objemu (nikoliv v přepočtu na obyvatele) jedním z největších producentů odpadů. S přesnými čísly tu musíme opatrně. Nejsou totiž k dispozici, Čína je zásadně nepouští do světa. Takže víme například jen to, že v roce 2017 dokázala sesbírat 217 milionů tun domácího/komunálního odpadu. Nevíme ale, kolik ho nesesbírali a už vůbec, kolik z něj dokázali recyklovat. Víme jen střípky informací. Třeba to, že svou největší sedmdesáti hektarovou skládku dokázali naplnit o 2,5 roky dříve, než sami počítali. Nebo že v roce 2010 vyprodukovali 60 milionů tun plastových odpadů. Tehdy to bylo asi třikrát víc, než celá EU dohromady. A z těchto kusých indicií se dalo jen usuzovat, že odpady jsou v Číně velký problém. Ale nic moc konkrétního.
Pětiletka, které svět drží palce
Zprávy ze zasedání Národní komise pro rozvoj a reformy, která v Číně schvaluje část plánovacích pětiletek, obvykle svět moc nevnímá. Jenže tentokrát, v neděli 19. ledna, zaznělo na sjezdu něco opravdu podnětného. Raději se na to posaďte: Návrh na zákaz plastových sáčků a tašek ve všech čínských městech, s platností od roku 2022. Zákaz jednorázových plastových obalů na všech tržnicích od roku 2025. Časově zatím přesně nespecifikovaný zákaz výroby ultratenkých sáčků o síle menší než 0,025 milimetrů. Snížení užití jednorázových plastů v libovolném restauračním/občerstvovacím podnikání o 30 %. Kompletní zákaz nabídky jednorázových plastů v hotelech a ubytovacích zařízeních od roku 2025. Některé změny a omezení začínají platit letos v červenci, jiné později, ale od roku 2025 by už Čína měla být bez jednorázových plastů. Už můžete vydechnout.
Čína mění kurz odpadového hospodářství. Podruhé
Obecně jsou tyto změny představeny tak, že nejprve budou provedeny ve městech a pak se postupně protlačí na venkov. Který vůči změnám zaujímá konzervativnější. Ale v Číně bychom napočítali 65 měst s počtem obyvatel nad milion (žije v nich 60 % populace), takže výsledky budou poměrně brzy a razantně znát. Při snaze dohlédnout důsledků těchto změn je těžké nepodlehnout optimismu. Čína už jednou „překopala“ pravidla hry na globální recyklaci, když se v roce 2017 zřekla dovozu odpadu druhotných surovin ze zahraničí a přivedla tím světová recyklační schémata ke krachu.
Nyní se sama hodlá vzdát produkce a používání „životní prostředí znehodnocujících odpadů“ na vlastním území. Vzhledem k odhadovanému objemu plastových odpadů v Číně je to změna, která nemá ve světě srovnání. Vždyť odtud pochází třetina všech jednorázových obalů na Zemi. Z hlediska problematiky odpadového hospodářství a pro životní prostředí je to naprosto zásadní událost. Otázkou samozřejmě zůstává, zda a jak se Číně podaří tuhle pětiletku naplnit. Případně, jestli po jednom kroku správným směrem neučiní ještě pár dalších.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (4)
Pavel Hanzl
28.1.2020 08:19Pokud by mikrotenový sáček stál třeba 5,-Kč a igelitová taška 50,-, spotřeba by šla velmi rapidně dolů a hlavně by se získaly peníze na dobrý sběr a recyklaci.
Jiří Daneš
28.1.2020 16:35 Reaguje na Pavel HanzlMilan Milan
28.1.2020 12:26Pavel Hanzl
28.1.2020 12:39 Reaguje na Milan MilanTohle by se mohlo rozšířit na všechna uhlíková paliva (nejlépe celosvětově). Pro občana to vykompenzovat zrušení daně z příjmu i jiných tzv. "parazitních" daní.