https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/novina-na-kterou-se-dlouho-cekalo-cina-hodla-zakazat-jednorazove-plasty
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Novina, na kterou se dlouho čekalo: Čína hodlá zakázat jednorázové plasty Video

28.1.2020 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Čína je největším producentem a současně spotřebitelem plastů na světě. A momentálně také v celkovém objemu (nikoliv v přepočtu na obyvatele) jedním z největších producentů odpadů.  / Ilustrační foto
Čína je největším producentem a současně spotřebitelem plastů na světě. A momentálně také v celkovém objemu (nikoliv v přepočtu na obyvatele) jedním z největších producentů odpadů. / Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Jaký bude mít zákaz plastových uchošťouchů v české kotlině vliv na koncentraci mikroplastů v oceánech? Kromě utišení svědomí necelých 11 milionů obyvatel ČR to valný přínos pro životní prostředí nejspíš znamenat nebude. Ale když se pro takový zákaz rozhodne 1,4 miliardy lidí v Číně? BBC nyní referuje o zásadní a dlouho očekávané změně v čínském spotřebním průmyslu a odpadovém hospodářství. Příslibu zákazu jednorázových plastů.
 

Čína je největším producentem a současně spotřebitelem plastů na světě. A momentálně také v celkovém objemu (nikoliv v přepočtu na obyvatele) jedním z největších producentů odpadů. S přesnými čísly tu musíme opatrně. Nejsou totiž k dispozici, Čína je zásadně nepouští do světa. Takže víme například jen to, že v roce 2017 dokázala sesbírat 217 milionů tun domácího/komunálního odpadu. Nevíme ale, kolik ho nesesbírali a už vůbec, kolik z něj dokázali recyklovat. Víme jen střípky informací. Třeba to, že svou největší sedmdesáti hektarovou skládku dokázali naplnit o 2,5 roky dříve, než sami počítali. Nebo že v roce 2010 vyprodukovali 60 milionů tun plastových odpadů. Tehdy to bylo asi třikrát víc, než celá EU dohromady. A z těchto kusých indicií se dalo jen usuzovat, že odpady jsou v Číně velký problém. Ale nic moc konkrétního.

Plasty v řece v Asii.
Plasty v řece v Asii.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Pětiletka, které svět drží palce

Zprávy ze zasedání Národní komise pro rozvoj a reformy, která v Číně schvaluje část plánovacích pětiletek, obvykle svět moc nevnímá. Jenže tentokrát, v neděli 19. ledna, zaznělo na sjezdu něco opravdu podnětného. Raději se na to posaďte: Návrh na zákaz plastových sáčků a tašek ve všech čínských městech, s platností od roku 2022. Zákaz jednorázových plastových obalů na všech tržnicích od roku 2025. Časově zatím přesně nespecifikovaný zákaz výroby ultratenkých sáčků o síle menší než 0,025 milimetrů. Snížení užití jednorázových plastů v libovolném restauračním/občerstvovacím podnikání o 30 %. Kompletní zákaz nabídky jednorázových plastů v hotelech a ubytovacích zařízeních od roku 2025. Některé změny a omezení začínají platit letos v červenci, jiné později, ale od roku 2025 by už Čína měla být bez jednorázových plastů. Už můžete vydechnout.

Plasty v řece v Asii.
Plasty v řece v Asii.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Čína mění kurz odpadového hospodářství. Podruhé

Obecně jsou tyto změny představeny tak, že nejprve budou provedeny ve městech a pak se postupně protlačí na venkov. Který vůči změnám zaujímá konzervativnější. Ale v Číně bychom napočítali 65 měst s počtem obyvatel nad milion (žije v nich 60 % populace), takže výsledky budou poměrně brzy a razantně znát. Při snaze dohlédnout důsledků těchto změn je těžké nepodlehnout optimismu. Čína už jednou „překopala“ pravidla hry na globální recyklaci, když se v roce 2017 zřekla dovozu odpadu druhotných surovin ze zahraničí a přivedla tím světová recyklační schémata ke krachu.

Nyní se sama hodlá vzdát produkce a používání „životní prostředí znehodnocujících odpadů“ na vlastním území. Vzhledem k odhadovanému objemu plastových odpadů v Číně je to změna, která nemá ve světě srovnání. Vždyť odtud pochází třetina všech jednorázových obalů na Zemi. Z hlediska problematiky odpadového hospodářství a pro životní prostředí je to naprosto zásadní událost. Otázkou samozřejmě zůstává, zda a jak se Číně podaří tuhle pětiletku naplnit. Případně, jestli po jednom kroku správným směrem neučiní ještě pár dalších.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (4)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PH

Pavel Hanzl

28.1.2020 08:19
To mi nějak nesedí. Zakázat používat na tržnicích, když se ale stále vyrábí? To přece nemá logiku. Buď zarazit výrobu (čínské řešení) nebo brutálně zdanit (evropské).
Pokud by mikrotenový sáček stál třeba 5,-Kč a igelitová taška 50,-, spotřeba by šla velmi rapidně dolů a hlavně by se získaly peníze na dobrý sběr a recyklaci.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

28.1.2020 16:35 Reaguje na Pavel Hanzl
Zkuste myslet, platí přece, že bude-li zakázáno použití, tak nebude poptávka, nabídka rychle skončí a výroba toho, co nikdo nepoptává, také. (Tak jako výroba amerických automobilů v Detroitu, jak jsem viděl na vlastní oči).
Odpovědět
MM

Milan Milan

28.1.2020 12:26
Taková daň zatím neexistuje. A taky by to položilo hodně výrobců a to asi nikdo v podstatě nechce. Přijít o kšeft....?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.1.2020 12:39 Reaguje na Milan Milan
Ále existuje. Jmenuje se to spotřební daň a je to uvaleno na výrobky, které jsou škodlivé, ale výrobně levné. Tj. na alkohol a tabák. Taky ekologické, tj.na benzín a naftu.
Tohle by se mohlo rozšířit na všechna uhlíková paliva (nejlépe celosvětově). Pro občana to vykompenzovat zrušení daně z příjmu i jiných tzv. "parazitních" daní.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist