Nový stavební zákon podle ekologických organizací zhoršuje ochranu přírody, lidem také nepomůže

Nový stavební zákon podle ekologických organizací zásadně zhoršuje ochranu životního prostředí. To, že by o kácení stromů či zabírání zemědělské půdy měly rozhodovat jen stavební úřady, je podle nich špatně. Lidem nová právní úprava také nepomůže. ČTK o tom informovali zástupci Asociace ekologických organizací Zelený kruh a Hnutí Duha. Zákon dnes schválila Sněmovna. Má nahradit dosavadní zákon z roku 2006 a zjednodušit a zrychlit stavební řízení.

Sněmovna zákon schválila proti původnímu vládnímu návrhu tak, že veškeré stavební úřady přejdou pod stát. Budou spadat pod Nejvyšší stavební úřad a budou organizovány podobně jako třeba finanční úřady.

"Právě schválený stavební zákon zásadním způsobem zhoršuje ochranu životního prostředí. O kácení stromů, zásazích v lesích, zabírání zemědělské půdy budou nově rozhodovat pouze stavební úřady. Tedy úřady, které mají v popisu práce povzbuzovat výstavbu," uvedla dnes za asociaci Petra Kolínská.

"Stavební úřady dokonce budou mít poslední slovo při výstavbě v národních parcích. Slibovaná zlepšení – tedy vymahatelnost lhůt nebo posílení pravomocí obcí při územním plánování – se přitom do zákona nedostala," dodala. Nový zákon tak podle asociace zhorší postavení všech aktérů. Ekologičtí aktivisté požadují, aby ho Senát zamítl.

"Z hlediska krajiny, národních parků, chráněných krajinných oblastí a rezervací v podstatě nový stavební zákon dlouhodobějším horizontu povede k ne úplně koordinované zástavbě krajiny. Tam hrozí stavby i průmyslových objektů, hal," řekl ČTK Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Kritický je k omezení pravomocí správ národních parků, chráněných krajinných oblastí a rezervací regulovat zástavbu. "Vlastně všechny procesy, které půjdou mimo takzvaný regulační plán, tak už půjdou mimo správy národních parků. Teď to bude dělat stavební úřad," uvedl. Také on podotkl, že stavební inženýr se na ochranu krajiny dívá jinak než krajinný architekt nebo biolog.

Ekologickým organizacím se také nelíbí, že o žádosti stavebníka rozhodne úředník, který je "stovky kilometrů daleko" a nezná místní poměry. Též zmínily obavu, že centralizovaný stavební úřad bude náchylnější ke korupci, zákon podle nich navíc neobsahuje žádné protikorupční pojistky.

Jako klady zákona zmínili konec dělení na územní a stavební řízení a to, že by byla podle zákona zelená infrastruktura nově součástí veřejné infrastruktury. Jako pozitivum vidí také elektronizaci agendy - například žadatelé budou moci vkládat dokumentaci přes portál stavebníka elektronicky. Přesto se podle ekologů jedná o tak špatně připravený zákon, že je třeba ho přepracovat a schválit v novém volebním období.

"Návrh nesplňuje ani to, s čím byl připravován. To, že by měl zrychlit povolování staveb. Což je potřeba, nikdo nezpochybňuje, že nynější lhůty jsou velmi dlouhé. Ale tady chybí analýza kvůli čemu vlastně to povolování staveb je takto dlouhé. A tento návrh ani toto nezajistil," uvedl Bláha.

Nyní zákon dostane k projednání Senát. Má platit od 1. července 2023, ale už od ledna příštího roku se budou moci podle něj začít nabírat noví úředníci. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) již dříve řekla, že do státní správy by ze současných stavebních úřadů mohlo přejít 5000 až 6000 lidí. Podle ministerstva pro místní rozvoj ubude úředníkům až 40 procent agendy.

---

reklama

---