https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/nyt-outsideri-resi-lepe-problemy-tvrdi-vedci-na-zaklade-vyzkumu-koz
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Outsideři řeší lépe problémy, tvrdí vědci na základě výzkumu koz

10.4.2023 01:10 | BARCELONA (ČTK)
Vyšlo najevo, že život ve složitější sociální skupině nebo domestikace - což platilo jak pro velbloudy, tak pro kozy - jsou spojené s větší ochotou zkusit úkol vyřešit. Dalším faktorem, který vědci odhalili, bylo společenské postavení jednotlivých zvířat v hierarchii skupiny.
Vyšlo najevo, že život ve složitější sociální skupině nebo domestikace - což platilo jak pro velbloudy, tak pro kozy - jsou spojené s větší ochotou zkusit úkol vyřešit. Dalším faktorem, který vědci odhalili, bylo společenské postavení jednotlivých zvířat v hierarchii skupiny.
Foto | MTSOfan / Flickr
Ať už to je spravedlivé, nebo ne, kozy nepatří mezi zvířata, která by proslula schopností řešit problémy. To je spíše doména krkavců nebo šimpanzů, kteří jsou známi tím, že obratně zvládají nové a neobvyklé situace, jako je třeba svačina, k níž se mohou dostat jen s pomocí použití nástroje.
 

Když ale schováte jídlo do neznámé nádobky a přiklopíte ho víčkem, koza si k němu také může najít cestu, zjistila nová studie, o níž informoval server listu The New York Times (NYT). Ovšem nebude to každá koza, uvedl tým vědců, který studii vypracoval. Zvířata, která ve své sociální skupině fungovala jako outsideři, byla v řešení a vyřešení problému nejlepší.

Studovat schopnost inovativního myšlení, jako je řešení nových problémů nebo starých problémů novými způsoby, může být u mnoha zvířat složité, říká postgraduální student psychologie na Barcelonské univerzitě Álvaro Caicoya.

Postavte do jejich blízkosti něco nového a neobvyklého a mnoho druhů zvířat uteče, protože v přírodě "nové a neobvyklé" často znamená "smrtící". Mnoho studií se proto zaměřuje na primáty a ptáky, kteří sice mohou být o něco méně plaší, ale při studiích pak poskytují jen úzce vymezené závěry.

"Jestli chceme mít ucelenou představu o tom, jak se u zvířat vyvíjí poznání, pak nemůžeme testovat stále stejné druhy," dodal Caicoya. A to je chvíle, kdy přicházejí na scénu kozy, přímorožci, paovce hřívnaté, koně Převalského, žirafy, velbloudi jednohrbí a řada dalších kopytníků.

Álvaro Caicoya a jeho kolegové zkoumali 13 druhů kopytníků, přičemž jejich studie zahrnovala celkem 111 jedinců žijících v zoologických zahradách ve Španělsku a Německu. Pro každý druh výzkumníci vybrali obzvláště neodolatelnou potravu - mrkev, vojtěšku nebo jinou pochoutku - a umístili ji do zakrytých kelímků v jejich výbězích. Pak vědci čekali, co se stane.

Ve studii, kterou zveřejnil odborný časopis Proceedings of the Royal Society B, autoři uvedli, že přibližně 38 procent zvířat se neznámým nádobkám zcela vyhýbalo. Z těch, která se k pohárku přiblížila, se čtyřiceti jedincům podařilo sejmout víčka, aby se dostali k potravě. Nejúspěšnější byli jednohrbí velbloudi a kozy, kde se k potravě dostalo 86, respektive 69 procent jedinců.

Vyšlo najevo, že život ve složitější sociální skupině nebo domestikace - což platilo jak pro velbloudy, tak pro kozy - jsou spojené s větší ochotou zkusit úkol vyřešit. Dalším faktorem, který vědci odhalili, bylo společenské postavení jednotlivých zvířat v hierarchii skupiny.

Zjistilo se také, že zvířata, která patřila mezi outsidery nebo se nacházela nízko na společenském žebříčku, měla menší strach z nových objektů, větší ochotu je zkoumat a větší šanci získat odměnu.

Není ale jasné, zda tato zjištění platí i ve volné přírodě - život v zoo totiž může podporovat jiné chování než například život na savaně. Mohly by však existovat dobré důvody k tomu, proč jsou jedinci, kteří se cítí být vyloučení ze skupiny, otevřenější ochotě zkoušet nové věci.

"Ti, kteří jsou na okraji skupiny, mají menší přístup k potravě a mají větší problémy s přežitím v přírodě," uvažuje student Caicoya. "Takže jsou to zároveň jedinci, kteří obvykle více riskují, aby získali potravu."

Možná tedy platí, že nouze je nejlepší motivací zkoušet něco nového.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (3)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Homo Destruktor

Homo Destruktor

10.4.2023 01:03
Není zatím jasné jestli jsme úplně blbí, ale je to třeba ještě prozkoumat.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

10.4.2023 06:56 Reaguje na Homo Destruktor
1*
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

10.4.2023 09:07
Takové "vědecké" výzkumy jsou skutečně nenahraditelné. Obdobné ústavy bych zrušil bez náhrady.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist