Ochrana zemědělské půdy před výstavbou zůstává jen na papíře, upozorňuje Zemědělský svaz

Skrývka ornice při výstavbě cyklostezky. U stavby vysokorychlostní železnice je potřeba minimální koridor o šířce 30-40 metrů, plus doprovodné stavby. Ilustrační snímek.

Foto | Michal Biskup / Sdružení pro Vinoř

„V žádném případě nechceme zpochybňovat strategický význam vysokorychlostních tratí pro Českou republiku a napojení těchto tratí na evropskou síť vysokorychlostních tratí, nicméně jsme přesvědčeni o tom, že se stát nechová zodpovědně k zemědělské půdě, ke stejně strategicky významnému aspektu, jako jsou vysokorychlostní tratě,“ uvedl na dnešní tiskové konferenci předseda Zemědělského svazu ČR (ZS ČR) Martin Pýcha.

Stát by měl podle svazu minimalizovat zábor půdy při výstavbě trati. Zástupci svazu poukazují na to, že výstavbě skladovacích hal, domů, silnic i železnice se dává přednost před zemědělským využíváním pozemků. Za posledních 50 let u nás podle údajů ZS ČR ubylo přes 250 tisíc hektarů zemědělské půdy. Mezi lety 2005 – 2019 ubylo 116 110,5 hektaru.

Stavba vysokorychlostní trati Norimberk–Ingolstadt–Mnichov.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | S. Terfloth / Wikimedia Commons

Hospodářský význam pozemků se podle svazu nerespektuje ani u plánovaných liniových staveb. Právě u připravované výstavby koridoru pro vysokorychlostní trať Praha – Brno se z uvažovaných variant zvažuje varianta procházející Polabím, oblastí s nejúrodnější půdou v republice. „Dojde tím k nevratnému zničení těchto pozemků a poškození majitelů půdy nejen přímou výstavbou, ale hrozí také znesnadnění přístupu k ostatním pozemkům,“ varuje Martin Pýcha.

Výstavba koridoru se dotkne stovek zemědělců hospodařících v jeho plánované trase. Jedním z nich je společnost PIAS Suchdol, která by přišla až o sto hektarů nejkvalitnějších pozemků. „Hovoří se o výstavbě vysokorychlostní trati, ale nás, jako vlastníka dosud nikdo nekontaktoval. Přitom na našich pozemcích se už pohybují geodeti,“ uvedl zástupce společnosti Jan Mikulka.

Kromě zemědělské půdy zasahuje plánovaná trasa i do povodí řeky Vrchlice, která je zdrojem pitné vody pro 60 tisíc obyvatel Kutnohorska. „Hrozí, že dojde k ovlivnění hydrologické bilance a přerušení některých přítoků,“ doplnil Mikulka.

Mikulka dodal, že státní orgány hovoří o tom, že plánovaný zábor půdy by měl činit zhruba 40 metrů na šířku. Ve skutečnosti se podle něj tento údaj týká pouze samotné trati, nezapočítává protihlukové stěny, dopravní stožáry a další. Mikulka řekl, že problematická byla i jižní varianta trati. Možností by podle něj mohla být modernizace současných tratí. Zemědělský svaz se kvůli výstavbě koridoru sešel ze zástupci ministerstva dopravy a Správy železnic, další jednání se mají uskutečnit v květnu.

Svaz upozorňuje na to, že ačkoli je půda podle zákona považována za základní bohatství státu, v územním plánování je zemědělství setrvale ignorováno. Ochrana půdy, kterou stanoví zákon o ochraně zemědělského půdního fondu, se ukazuje jako nedostatečná.

Přečtěte si také |

Ivan Vystrčil: Opravdu chceme zastavovat další a další zemědělskou plochu?

Způsobem, jakým by se daly nejkvalitnější pozemky ochránit, je podle Zemědělského svazu stanovení specifických oblastí zemědělství podle nového stavebního zákona, tedy území, která mají strategický význam pro zemědělskou prvovýrobu.

„Apelujeme na politiky, ať už této vlády, nebo budoucí, aby stát konečně přistoupil k půdě jako ke strategickému zdroji a nadefinoval si něco jako nedotknutelnou rezervu zemědělské půdy v České republice, která bude nezastavitelná,“ řekl dnes Martin Pýcha.

Podle předsedy zemědělského svazu je v některých obcích k zástavbě určena až třetina zemědělského půdního fondu, místo aby se ve větší míře využívaly tzv. brownfieldy. Pýcha uvedl, že by chtěl, aby bylo jasné, kolik zemědělské půdy je podle existujících záměrů státu a obcí určeno k zastavění a kolik zemědělské půdy je ještě určeno pro zemědělskému hospodaření do budoucna.

„Každý den přicházíme o sedm hektarů zemědělské půdy, přičemž zpravidla jde o nejkvalitnější půdu,“ uvedl na tiskové konferenci Martin Pýcha. Tento údaj se týká roku 2018, o rok později se míra úbytku opět zvýšila na 7,3 ha denně.

Česká republika má v rámci střední Evropy nejvíce průmyslových a skladových ploch na obyvatele ve střední Evropě. Na tisíc obyvatel u nás připadá téměř 850 m2 průmyslové plochy, zatímco v Polsku tento ukazatel vychází na 542 metrů čtverečních na tisíc obyvatel. Vyplývá to z údajů realitní poradenské společnosti Cushman & Wakefield, které uveřejnili letos v březnu.