https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ochrana-zemedelske-pudy-pred-vystavbou-zustava-jen-na-papire-upozornuje-zemedelsky-svaz
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ochrana zemědělské půdy před výstavbou zůstává jen na papíře, upozorňuje Zemědělský svaz

13.4.2021 20:07 | PRAHA (Ekolist.cz)
Skrývka ornice při výstavbě cyklostezky. U stavby vysokorychlostní železnice je potřeba minimální koridor o šířce 30-40 metrů, plus doprovodné stavby. Ilustrační snímek.
Skrývka ornice při výstavbě cyklostezky. U stavby vysokorychlostní železnice je potřeba minimální koridor o šířce 30-40 metrů, plus doprovodné stavby. Ilustrační snímek.
Foto | Michal Biskup / Sdružení pro Vinoř
Zemědělský svaz ČR upozorňuje na nedostatečnou ochranu zemědělské půdy před jinými veřejnými zájmy. Jako příklad uvedl na dnešní tiskové konferenci výstavbu vysokorychlostní tratě Praha – Brno, jejíž koridor by podle zástupců svazu mohl být zabrat pozemky o výměře až 3300 ha.
 

„V žádném případě nechceme zpochybňovat strategický význam vysokorychlostních tratí pro Českou republiku a napojení těchto tratí na evropskou síť vysokorychlostních tratí, nicméně jsme přesvědčeni o tom, že se stát nechová zodpovědně k zemědělské půdě, ke stejně strategicky významnému aspektu, jako jsou vysokorychlostní tratě,“ uvedl na dnešní tiskové konferenci předseda Zemědělského svazu ČR (ZS ČR) Martin Pýcha.

Stát by měl podle svazu minimalizovat zábor půdy při výstavbě trati. Zástupci svazu poukazují na to, že výstavbě skladovacích hal, domů, silnic i železnice se dává přednost před zemědělským využíváním pozemků. Za posledních 50 let u nás podle údajů ZS ČR ubylo přes 250 tisíc hektarů zemědělské půdy. Mezi lety 2005 – 2019 ubylo 116 110,5 hektaru.

Stavba vysokorychlostní trati Norimberk–Ingolstadt–Mnichov.
Stavba vysokorychlostní trati Norimberk–Ingolstadt–Mnichov.
Foto | S. Terfloth / Wikimedia Commons

Hospodářský význam pozemků se podle svazu nerespektuje ani u plánovaných liniových staveb. Právě u připravované výstavby koridoru pro vysokorychlostní trať Praha – Brno se z uvažovaných variant zvažuje varianta procházející Polabím, oblastí s nejúrodnější půdou v republice. „Dojde tím k nevratnému zničení těchto pozemků a poškození majitelů půdy nejen přímou výstavbou, ale hrozí také znesnadnění přístupu k ostatním pozemkům,“ varuje Martin Pýcha.

Výstavba koridoru se dotkne stovek zemědělců hospodařících v jeho plánované trase. Jedním z nich je společnost PIAS Suchdol, která by přišla až o sto hektarů nejkvalitnějších pozemků. „Hovoří se o výstavbě vysokorychlostní trati, ale nás, jako vlastníka dosud nikdo nekontaktoval. Přitom na našich pozemcích se už pohybují geodeti,“ uvedl zástupce společnosti Jan Mikulka.

Kromě zemědělské půdy zasahuje plánovaná trasa i do povodí řeky Vrchlice, která je zdrojem pitné vody pro 60 tisíc obyvatel Kutnohorska. „Hrozí, že dojde k ovlivnění hydrologické bilance a přerušení některých přítoků,“ doplnil Mikulka.

Mikulka dodal, že státní orgány hovoří o tom, že plánovaný zábor půdy by měl činit zhruba 40 metrů na šířku. Ve skutečnosti se podle něj tento údaj týká pouze samotné trati, nezapočítává protihlukové stěny, dopravní stožáry a další. Mikulka řekl, že problematická byla i jižní varianta trati. Možností by podle něj mohla být modernizace současných tratí. Zemědělský svaz se kvůli výstavbě koridoru sešel ze zástupci ministerstva dopravy a Správy železnic, další jednání se mají uskutečnit v květnu.

Svaz upozorňuje na to, že ačkoli je půda podle zákona považována za základní bohatství státu, v územním plánování je zemědělství setrvale ignorováno. Ochrana půdy, kterou stanoví zákon o ochraně zemědělského půdního fondu, se ukazuje jako nedostatečná.

Způsobem, jakým by se daly nejkvalitnější pozemky ochránit, je podle Zemědělského svazu stanovení specifických oblastí zemědělství podle nového stavebního zákona, tedy území, která mají strategický význam pro zemědělskou prvovýrobu.

„Apelujeme na politiky, ať už této vlády, nebo budoucí, aby stát konečně přistoupil k půdě jako ke strategickému zdroji a nadefinoval si něco jako nedotknutelnou rezervu zemědělské půdy v České republice, která bude nezastavitelná,“ řekl dnes Martin Pýcha.

Podle předsedy zemědělského svazu je v některých obcích k zástavbě určena až třetina zemědělského půdního fondu, místo aby se ve větší míře využívaly tzv. brownfieldy. Pýcha uvedl, že by chtěl, aby bylo jasné, kolik zemědělské půdy je podle existujících záměrů státu a obcí určeno k zastavění a kolik zemědělské půdy je ještě určeno pro zemědělskému hospodaření do budoucna.

„Každý den přicházíme o sedm hektarů zemědělské půdy, přičemž zpravidla jde o nejkvalitnější půdu,“ uvedl na tiskové konferenci Martin Pýcha. Tento údaj se týká roku 2018, o rok později se míra úbytku opět zvýšila na 7,3 ha denně.

Česká republika má v rámci střední Evropy nejvíce průmyslových a skladových ploch na obyvatele ve střední Evropě. Na tisíc obyvatel u nás připadá téměř 850 m2 průmyslové plochy, zatímco v Polsku tento ukazatel vychází na 542 metrů čtverečních na tisíc obyvatel. Vyplývá to z údajů realitní poradenské společnosti Cushman & Wakefield, které uveřejnili letos v březnu.


reklama

 
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Katka Pazderů

Katka Pazderů

13.4.2021 17:08
Je velmi těžké zakazovat státu stavět "důležité" liniové stavby. Někdy to není stát, ale jeho složky, kraje, obce, bohužel jedinou kompenzací za vyjmutí půdy ze ZPF je platba dle zákona. POkud chcete po investorovi stavby nové silnice, aby někde tento zábor půdy kompenzoval vysázením stromořadí, remízků, apod., bohužel máte smůlu. Zákon zná jen finanční kompenzace za zábor ZPF a tyto jsou prostě velmi nízké. První, co by nová vláda měla udělat, je zvednout tyto platby za vynětí do nějaké "astronomické" výše. Pak se budou investoři lépe rozhodovat, bohužel ale asi jen ti soukromí. Státu to bude jedno, co si zaplatí do rozpočtu za vynětí půdy ze ZPF.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

13.4.2021 19:45 Reaguje na Katka Pazderů
Jaké demokratické zastupce jsme si zvolili, takové máme. Všichni přece víme, jak jsou, třeba ty cyklostezky nezbytné.Naši potomci, přece nemohou jezdit po polních a lesních cestách a cestičkách jezdit tak jak jsme jezdili my. To by si mohli ublížit, jsou tak křehcí ...
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

13.4.2021 19:49 Reaguje na Katka Pazderů
Platby za vynětí ze zemědělské půdy, by měly být opravdu tak vysoké, aby developerům i státu zašla chuť na ni, na tu zemědělskou půdu. To, co se dnes s půdou děje, je prasárna.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.4.2021 19:30
A to je teprve vytyčování trasy a reagují zatím pouze zemědělci. Až zjistí
ekologové kudy to povede, tak to zablokují a rolníci se zblázní, když budou
z pole na pole jezdit desítky kilometrů daleko přes nadjezd či podjezd.
Rychlotrať není lokálka s desítkami úrovňových přejezdů a se stromy podél
tratě tvořící zelený "tunel" udržovaný průjezdem vozidel. I ten hluk
bude podstatně vyšší a protihlukové stěny nebudou všude a dostatečně
účinné. Tak jsem zvědav kdy se položí základní kámen a kdy se bude
stříhat páska. Tipuji tak za 30. let prvých pár kilometrů, jako ukázka
"vyspělosti" dopravy.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.4.2021 08:07 Reaguje na Břetislav Machaček
Za 30 let se bude slavnostně otevírat poslední úsek opravené D1, bohužel s tím, že ty prvně spravované jsou už zase tenkodromem.
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

14.4.2021 12:00 Reaguje na Břetislav Machaček
To "pouze zemědělci" je tragické. Když se mluví o hospodaření na půdě, tak to jsou zemědělci ti jediní a nejdůležitější, po kom se chce absolutní ochrana všeho pro dobro ostatních občanů. Ale když jde o zničení půdy záborem na stavby, jsou to "pouze zemědělci", jejichž názor nehraje žádnou roli.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.4.2021 14:16 Reaguje na Marcela Jezberová
Nějak tak jsem to myslel, že zatím oni první zareagovali
a ti ostatní spokojeně podřimují. Ano zemědělci jsou první
na řadě a správně poukazují na stále větší zábory půdy.
Mimo líniových staveb nutné infrastruktury je nehorázné,
že se ten zábor děje na stavby všemožných hal, parkovišť
a satelitních městeček. Toto jsou vše stavby vhodné do
míst po bývalých továrnách často s železničním i silničním
napojením včetně třeba kanalizací, vodovodů atd. Vím, že
je snazší stavět na "zelené louce" a co tak to podmínit
tím, že budu muset jinde vytvořit rekultivací stejnou
výměru včetně navezení ornice a podornice ze skrývky nové
stavby? Vím, že mnohé investory to odradí, ale mějme na
paměti, že ta půda je novou stavbou navždy ztracena a bude
jednou asi chybět. Argumenty, že se na ní pěstují pouze
paliva mohou být časem pasé, až se vyplatí zase pěstovat
zdravé domácí potraviny sice s menším výnosem, ale i za
větší cenu. Lidé se stoupajícími příjmy si budou časem
více vybírat a může tu být naděje, že budou ochotni více
zaplatit za tuzemské potraviny blízké bioprodukci z polí,
které tak zbytečně huntujeme biopalivy a biomasou. Tak
budou ty produkty kupovat ze zahraničí, když my svá pole
zastavíme. Velká smůla je navíc vlastnická struktura, kdy
mnohým vlastníkům jde pouze o to půdu zpeněžit, než ji
pronajímat k zemědělským účelům. V mém okolí nebýt osvícené
vedení radnice, tak už je zastavěno kdejaké pole a louka,
která jsou ke zklamání vlastníků určeno k zemědělství a ne
ke stavbě RD a podnikatelských provozů. Snad to tak vydrží,
protože už nyní jsou rezervy při využití starých staveb
nevhodných ani k rekonstrukcím. Město je tak likviduje
a umožňuje výstavbu tam a ne někde na polích v okolí.
Jinde se tak ale neděje, půdy rapidně ubývá a zemědělci
správně jako první bijí na poplach. Jinak jsem nikde neviděl, že by se po výstavbě nové silnice stará změnila
na pole a nebo alespoň na nesjízdný krajinný prvek se
stromy a křovinami. Duplicitně tak fungují obě i s těmi
duplicitními náklady na údržbu.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

13.4.2021 20:06
Tak to už trvá 30let. Liniové dopravní stavby jsou však pro společnost přednější/užitečnější, než velkosklady a fabriky na " zelené louce ", které nějak " nevadí ".
Odpovědět
ss

smějící se bestie

13.4.2021 20:09 Reaguje na smějící se bestie
A ty plánované dálnic, okruhy a část vysokorychlostní trati už mělo být v provozu, dávno.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

13.4.2021 20:48
Všichni jsou ekologičtí a mají zájem o zdravou krajinu, kterou jim ti zlí a vypočítaví zemědělci ničí. Vždyť oni ji potřebují, aby se mohli jezdit kochat a ne aby jim zemědělci prášil, dělali hluk, vytahování bláto na silnici a nebo nedejbože jezdili s postřikovačem.
A nato aby se mohli jezdit kochat je potřeba dostatek dálnic a obchvatů každé druhé obce aby v pátek a v neděli neměli na silnicích zácpy to je přeci pochopitelné.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

14.4.2021 08:30
Vzhledem ke skutečnosti, že 45% zemědělské produkce směřuje do " kotlů a motorů " jako biopaliva, je výstavba nových komunikací přínosem.
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

14.4.2021 11:56 Reaguje na Michal Ukropec
Těch 45% zemědělské produkce do kotlů a motorů jste vzal kde? Víte vůbec, co se produkuje v zemědělství? A víte, co se z toho všeho vyrábí?
Odpovědět
Kajetán Hostička

Kajetán Hostička

15.4.2021 11:00
Kde se bere najednou ta ochota bojovat za půdu?

Porovnejte si letecké snímky třeba s rokem 2012 a pak s historickými mapami a uvidíte, co jste neviděli.
Ubývají ohromné rozměry půdy pro objekty které jsou kolikrát přínosné asi jako plavební stupeň v Děčíně když v Německu jezy nepostaví.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist