Odpůrci těžby uranových hald na Příbramsku předali MŽP petici
Kritici se obávají nepříznivého vlivu na životní prostředí a zdraví lidí a doporučují zanechat odvaly v nynějším stavu. Stoupenci poukazují na to, že se díky odtěžení hald v okolí sníží radonová zátěž. Příbramské odvaly představují podle dřívějšího vyjádření zástupců Diama ekologickou zátěž se středním rizikem, což znamená, že se s nimi musí něco udělat.
Jeden z autorů petice, starosta Petrovic a krajský zastupitel za STAN Petr Štěpánek spolu s peticí na ministerstvo donesl i dopis ministrovi Richardu Brabcovi (ANO), v němž ho vyzval, aby "neumožnil zásadní negativní zásah do životního prostředí na Příbramsku." Štěpánek ČTK řekl, že na ministerstvu nebyl nikým přijat a dokumenty zanechal na podatelně. Pospíšilová uvedla, že ministerstvo na dopis s peticí odpoví ve standardním termínu, což je 30 dní.
Počátkem září Štěpánek s dalšími odpůrci protestoval proti těžbě před pobočkou Diama v Příbrami, akce se zúčastnilo kolem 60 lidí. Ředitel odštěpného závodu Správa uranových ložisek v Příbrami Zbyněk Skála ČTK řekl, že kritikům nabízel jednání u kulatého stolu, ti to ale podle něj odmítli. Podle jeho osobního názoru je cílem protestu zviditelnění před volbami, Štěpánek na Příbramsku kandiduje do Senátu.
Na ministerstvu životního prostředí byla zahájena dvě zjišťovací řízení k posouzení vlivu na životní prostředí (EIA), jedno se týká odvalu šachty číslo 15 a druhé odvalů šachet 11 a 19. "Závěry obou zjišťovacích řízení v procesu EIA k chystané likvidaci uranových hald na Příbramsku finalizujeme," uvedla dnes Pospíšilová.
Příbramské uranové ložisko se rozkládá od Kamenné po Dubenec. Rozlohu má 52 kilometrů čtverečních, délku téměř 25 kilometrů a šířku až čtyři kilometry. Celkový objem vydobytých prostor činí 44,5 milionu metrů krychlových. Založeno bylo 26 odvalů, na něž bylo uloženo téměř 28 milionů krychlových metrů hlušiny.
reklama