https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/odsolovani-morske-vody-nici-zivotni-prostredi.nejen-spotrebou-energie-ale-take-toxickou-solankou
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Odsolování mořské vody ničí životní prostředí. Nejen spotřebou energie, ale také toxickou solankou

16.5.2019 11:25 | PRAHA (Ekolist.cz)
Do osmdesátých let byly odsolovací zařízení jen takovou technologickou hříčkou, ale dnes jich máme ve světě přes 16 000. Západ Evropy, subsaharská a východní Afrika, Karibik, Severní Amerika, Pacifik, sever Afriky a střední východ. Jsou už všude, a plánují se tisíce dalších. Což může být značný problém. / Ilustrační foto
Do osmdesátých let byly odsolovací zařízení jen takovou technologickou hříčkou, ale dnes jich máme ve světě přes 16 000. Západ Evropy, subsaharská a východní Afrika, Karibik, Severní Amerika, Pacifik, sever Afriky a střední východ. Jsou už všude, a plánují se tisíce dalších. Což může být značný problém. / Ilustrační foto
Zdroj | Waleed Alzuhair/Flickr
Někdy je hezké nalézt technické řešení problému, které nepůsobí další komplikace. Odsolovací zařízení na úpravu mořské vody na pitnou ale evidentně tenhle případ nebudou. Odpadní solanky z nich je totiž příliš, takže prakticky vyhubí vše ve svém dosahu. Píše o tom ScienceNews.org.
 
Nedostatek pitné vody je jedním z problémů, který se dost zřetelně rýsuje v dohledné budoucnosti. Pro lidské osídlení na pobřeží moří tu ale existovala slibná cesta: odsolovací zařízení.

V principu existovalo několik možností, jak mořskou vodu zbavit soli. Buď na principu odpařování, chemické či elektrické separacie nebo třeba s využitím membránového jevu reverzní osmózy. Od počátku se s tím pojily jisté nevýhody, například vysoká energetická náročnost zpracování.

Ale v situaci, kdy máte opravdu žízeň, na účet za elektřinu zrovna nekoukáte. Zvlášť, když budoucnost slibovala zapracování obnovitelných zdrojů energie, nebo třeba reaktorů jaderných elektráren.

Odsolování pro každého

Do osmdesátých let byly odsolovací zařízení jen takovou technologickou hříčkou, ale dnes jich máme ve světě přes 16 000. Západ Evropy, subsaharská a východní Afrika, Karibik, Severní Amerika, Pacifik, sever Afriky a střední východ. Jsou už všude a plánují se tisíce dalších. Což může být značný problém. A to nejen kvůli emisím, které produkují zdroje energie pro odsolování.

Výstupem, odpadním produktem odsolování, je totiž solanka. Extrémně slaná voda, v podstatě nasycený roztok soli. Kolik? 142 miliard litrů každý den. Za každým litrem odsolené pitné vody je totiž 1,5 litru solanky, která se vrací zpátky do životního prostředí.

Moře je sice ohromné a slané, ale my do něj každý den připustíme cirka polovinu průtoku Niagarských vodopádů slaného koncentrátu.

Žíznivé sjezdovky v poušti

Což je základ pro dost nepříjemné dilema. „Na jedné straně tu máme snahu o napojení lidské populace, zvláště v suchých oblastech, potřebným množstvím kvalitní vody,“ říká Manzoor Qadir z kanadské Univerzity OSN. „Ale v ten samý čas tu máme ohromnou zátěž pro životní prostředí, kterou tento proces způsobuje.“

Zátěž navíc není distribuována rovnoměrně. Přes 70 % slaného znečištění plyne do moří ze severu Afriky a středního východu. Anebo ještě adresněji: jen čtyři země středního východu jsou odpovědné za 55 % tohoto slaného příspěvku. Nejmenujeme a neukazujeme prstem, ale podívejte se sami, kdo má skleníky a sněhem pokryté sjezdovky uprostřed horké pouště.

Kvalita není pro všechny

Vysoce koncentrovaný slaný odpad často obsahuje těžké kovy a různé chemikálie, bránící srážení a usazování. Také je často velmi horký a zbavuje okolní vodu kyslíku. Je výrazně hustší, než okolní prostředí, takže se jako slaná peřina tlačí vodní masou a pomalu klesá ke dnu. Kde otráví vše ve svém dosahu.

„Pochopitelně, že existují mezinárodní standardy pro nakládání se solankou a používání k životnímu prostředí šetrných technologií odsolování,“ dodává Yoram Cohen, chemik Kalifornské univerzity. „Ale jestli se jimi někdo vážně řídí, to nemohu říct.“

Znamenalo by to další zábor půdy pro ukládání solanky v nádržích a jímkách, postupné čištění, extrakci kovů (hořčíku, uranu) a třeba odčerpávání vysrážené soli k dalšímu průmyslovému zužitkování.

„Takže ano, teoreticky můžete solanku odpařit, abyste získali sůl,“ říká Cohen. „Ale cena za to je vysoká.“

Stávající průmyslové odsolovací technologie dokáží z mořské vody vykřesat 1000 litrů pitné vody za cenu 0,5 až 2 dolarů. Což je mimochodem tolik vody, kolik v průměru spotřebují dva Američané za den. Nebo tolik peněz, kolik má průměrný Afričan na den. Dodatečné zpracování solanky by tuto cenu ještě zvýšilo.

Nejmodernější odsolovací technologie, které využívají grafénové oxidy, jsou o poznání účinnější a produkují také méně solanky. Ale země, které produkují nejvíce solanky je nevyužívají, a jiné země na ně zatím nemají.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (28)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ig

16.5.2019 09:53
Nehledají ti autoři jen za každou cenu nějaký nový problém? Sjezdovka v poušti je spíš legrace, většinou tu vodu lidé sprostě pijí, myjí se a zalévají trávníky. Byl jsem už na několika místech kde jiný zdroj vody není a je to jediný způsob jak tam zařídit více-méně normální život. Takže kromě vyhubení lidí se s tím stejně nic dělat nedá. Druhá možnost je, že ty práce měly zarytým aktivistům podprahově sdělit, že mořská voda je plná uranu :-) který se ale zatím nevyplácí takhle těžit, protože uranu je všude dost a je levný.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

17.5.2019 14:02 Reaguje na
Kdyby jste se zamyslel, tak váš komentář nedává smysl.
Článek tvrdí, že solanku z odsolování vypouští převážně jen několik států.
Jak vysvětlíte, že ostatní státy ji vypouští méně? Je to tím, že by tam lidé míň pili, to asi ne.
Odpovědět
ig

17.5.2019 15:44 Reaguje na Martin Jasan
Kdybste se zamyslel, tak pochopíte, že jádro mého komentáře spočívá v tom, že se další parta aktivistů cpe do ekobyznysu s prezentací naprosto nesmyslného problému.

Co se týká různého množství solanky, bude to asi tím, že odsolují různé množství vody. Třeba mají víc aridních oblastí, žije tam víc lidí nebo jsou prostě jen bohatší a mohou si dovolit zalévat ty trávníky, zatímco jiné státy nikoliv :-)

A to o tom uranu je už jen připojený lehký vtípek. Předpokládám že zbytečný, protože určitě znáte tabulku koncentrací prvků v mořské vodě nazpaměť :-)
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

18.5.2019 11:26 Reaguje na
Ano, je to proto, že to jsou bohatší státy. Když se podíváte do orig. článku, tak tam jsou vyjmenované.

A tedy je to čistě dopad vyžadovaného "luxusu" (vody v poušti).
Tedy váš komentář, že:

"Byl jsem už na několika místech kde jiný zdroj vody není a je to jediný způsob jak tam zařídit více-méně normální život. "

je špatně. Tečka.
Odpovědět
ig

18.5.2019 13:39 Reaguje na Martin Jasan
Jsem zvědavý, jak byste si poradil třeba v těch Emirátech, Izraeli nebo dejme tomu na Lanzarote bez odsolené mořské vody :-)
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

19.5.2019 17:47 Reaguje na
Asi dobře, protože Izrael tento problém nezpůsobuje v takové míře.
Odpovědět
ig

16.5.2019 09:53
Nehledají ti autoři jen za každou cenu nějaký nový problém? Sjezdovka v poušti je spíš legrace, většinou tu vodu lidé sprostě pijí, myjí se a zalévají trávníky. Byl jsem už na několika místech kde jiný zdroj vody není a je to jediný způsob jak tam zařídit více-méně normální život. Takže kromě vyhubení lidí se s tím stejně nic dělat nedá. Druhá možnost je, že ty práce měly zarytým aktivistům podprahově sdělit, že mořská voda je plná uranu :-) který se ale zatím nevyplácí takhle těžit, protože uranu je všude dost a je levný.
Odpovědět
ig

16.5.2019 09:55 Reaguje na
Udělejte prosím něco s tím redakčním systémem, možná by stačil timeout proti nechtěnému násobnému vkládání příspěvků...
Odpovědět
jm

16.5.2019 12:36
Trošku nechápu kde jako je problém... Vodu se vším co je v moři vezmu, z roztoku vezmu část vody a roztok vrátím tam odkud jsem ho vzal... Tudíž v moři žádná sůl, kovy, uran, kryptonit nepřibývá. Zůstává tam přesně stejné množství jako na začátku... A množtví odebrané vody je směšné k objemu moře a jeho přítokům... A co odeberu tak se stejně vrátí - i ze sjezdovky na poušti se voda odpaří a naprší zpátky.
Zase ekomr.i vymýšlí problém a natáhnou ruku na dotace aby ho mohli "řešit"
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

16.5.2019 19:01 Reaguje na
Ano, to zvýšení salinity se projeví jen u výpusti solanky, ve větší vzdálenosti od ní už se to naředí tak, že se to na kvalitě vody nemůže projevit. Jde spíš o to, aby se k odsolování využívaly obnovitelné zdroje, zejména solární panely, ne spalování fosilních paliv (hlavně ropy). Potřeba odsolené vody je hlavně tam, kde je také dostatek slunečního svitu.
Odpovědět
P

Pavel Novák

16.5.2019 13:23
Autor je možná ekolog, ale chybí mu základní chemické znalosti. Uvádí: "Za každým litrem odsolené pitné vody je totiž 1,5 litru solanky, která se vrací zpátky do životního prostředí." Průměrná salinita moří je 3,5%, to je 35 g soli (hlavně chloridu sodného)v 1 kg mořské vody. Kdybychom tedy všechnu sůl z 1 kg mořské vody nějak odstranili a "přesunuli" ji do 1,5 litru neodsolené mořské vody, její koncentrace by vzrostla na 5,83 %. Solanka ve smyslu nasyceného roztoku chloridu sodného obsahuje 26% NaCl, to je podstaně víc než 5,83. A kromě toho se odsolováním vlastně z moře jen odebírá (skoro)čistá voda jako při přirozeném odpařování. Se solí se nic neděje, prostě v moři jen zůstane. Odsolená voda zase jednou do moře doteče, přirozeně odpařená naprší. Nic neubyde a nic nepřibyde. Další počty by ukázaly, kolik činí poměr vody odsolené a odpařené. To by si mohl pan Dohnal mohl zkusit vypočítat, aby příště zbytečně neplašil.
Odpovědět
MV

Martina Vránová

16.5.2019 18:20 Reaguje na Pavel Novák
Kromě fyziky, matematiky a podobných exaktních věd je v tom ale něco, co ještě věc přesahuje : Celek není jen souhrn jednotlivých částí, jsou v něm obsaženy i vztahy mezi těmi částmi.
Tudíž mořská voda, která prošla nějakým technologickým zařízením, není už...zkrátka když ve vodě uvaříte pár brambor, nevezmete si už tu vodu na pití. I když jste tu přece smíchali 2 jedlé "ingredience" - pitnou vodu a brambory. Proběhl ale nějaký proces a prvky se dostaly do nových vztahů, fyzikálních, chemických...z těch jsou nejspíš pak v té solance těžké kovy atd., jak je uváděno v článku. A to ať už vlivem chemických pochodů nebo "vylouhované" z těch technologických zařízení.

Zajištění pitné vody je oprávněný důvod k této činnosti - ovšem sjezdovky v poušti, to je odporná rozežranost, která vede....
Odpovědět
P

Pavel Novák

16.5.2019 18:51 Reaguje na Martina Vránová
To jste trochu vedle, je to ne příliš složitá fyzika. Váš příměr s bramboračkou nesedí, protože brambora obsahuje hlavně organické látky, které se teplotou mění, a některé se vyluhují do vody. Odsolování vody je jako když Popelka přebírala mák a hrášek, jen ty částečky jsou trochu menší. A nedělá se to ručně ani s mravenečky, ale například filtrováním přes hódně husté filtry. Žádné těžké kovy tam nevzniknou a z těch filtrů se taky nic neuvolní.
A kdybyste chtěla z vody z uvařených brambor udělat pitnou, šlo by to klidně přes odsolovací zařízení. Ale jednodušší je vodu předestilovat, jak to dělají kosmonauti. Ti dokonce pijí vodu ze své vlastní moči.
Odpovědět
ig

16.5.2019 20:38 Reaguje na Martina Vránová
Na fyzice a dalších vědách je krásné právě to, že je nic nepřesahuje. To co se stane s mořskou vodou jde prostředky vědy změřit i popsat - a kdyby to náhodou nešlo, věda udělá všechno pro to, aby ty nepopsatelné jevy zjistila a zahrnula. V tomhle případě to ale tak složité nebude. Skoro nic se tam v procesu reverzní osmózy nepřidává, jen chlór a ten se zase pečlivě vychytá aby nepoškodil membrány. Těžké kovy jen tak z ničeho nevzniknou a v zařízení nejsou, není důvod (možná tak ještě chrom z nerezi, ale toho se fakt moc nevyluhuje - a v mořské vodě už beztak je).
Odpovědět
lu

17.5.2019 12:16 Reaguje na
samozřejmě chápu, že když se ta hodně velká odsolovačka umístí naprosto nevhodně, že to má potenciál solidně vyvraždit třeba nějaký záliv s úzkým hrdlem. ale když se to pouští někam, kde se to dost zředí, tak to asi dramatický problém nebude.
Odpovědět
MV

Martina Vránová

17.5.2019 22:01 Reaguje na
Ano, uznávám, máte pravdu v tom, že jsem použila nesprávný příměr, protože brambory jsou organické. A vím také to, že na fyzice a dalších vědách je krásné to, že nic nepřesahuje, jak píše pan ig. Takže bych mohla přijmout, že odsolováním mořské vody se opravdu nic (škodlivého) nově nezjeví ani neztratí.
Ovšem milý pane Nováku, v případě interakce organických hmot tam ke změnám dojde - nezjeví se sice nic nového, ale promění se VZTAHY. Tudíž předestilovaná nebo odsolená voda z brambor by nebyla žádná pochoutka, přestože prvky souhlasí. Neboť jak jistě víte - i při naprosto přesné znalosti prvků (např.brambory) jejich "smícháním" prostě normální brambora nebude. Čili - Celek není jen suma částí.
Jsem ale ochotná akceptovat, že ve světě anorganiky to...nemusí...platit...
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.5.2019 19:32 Reaguje na Pavel Novák
Je to prostě klasická ukázka toho, jak lze bláboly ekologů vyvrátit informacemi z látky pro základní školy a elementárními výpočty typu trojčlenky, kterých ekologové nejsou schopni.

A potom po nás chtějí, abychom věřili tomu, co plácají.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

17.5.2019 14:05 Reaguje na Pavel Novák
Ano, tak jak to popisujete je to pravděpodobně nesmysl. To ale neznamená, že chybu udělali autoři. Je pravděpodobně v interpretaci. Pokud chcete o problému vědět více, můžete se podívat na originál.

https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0048969718349167

A i na výzkum ohledně vypouštěné solanky:
https://www.sciencedirect.com/topics/earth-and-planetary-sciences/brine
Odpovědět
KK

Karel Karel

16.5.2019 13:53
To masivní odsolování mořské vody, kdy vzniká jedovatá solanka, mi připomíná starou
zkušenost, že každé objevené plus má i svoje mínus a záleží jen na tom, co převažuje..
Např. norská vláda zveřejnila výzkum, kde ekologické modly - větrné elektrárny - nejsou
tak ekologické, jak se tvrdí. V některých oblastech jsou obrovské počty turbín a ovlivňuje
to formování srážkových mraků a tedy i změnu v přísunu vláhy do určité oblasti...
Také vysoké provozní náklady nejsou to pravé ořechové...
Odpovědět
ig

16.5.2019 16:55 Reaguje na Karel Karel
Neměl byste prosím odkaz? Já když jsem jednou spočítal a v diskusi zveřejnil na jakou vzdálenost musí větrná elektrárna vytvářet srážkový stín, schytal jsem to tady coby kacíř a fyzikální nedouk :-)
Odpovědět
jh

jaqen hghar

16.5.2019 15:15
Přiznám se rovnou, je mi tak nějak jedno, jesli je v okolí odsolovacích stanic zvýšená koncentrace soli, ale co mi vadí, je nesmyslné solení našich silnic, zvláště ke konci zimní sezóny, kdy se potřebují soli zbavit. Při celodenních plusových teplotách a suchém počasí se letos obzláště překonávali, kdy v okolí Hranic, noční směna sypala rovnou vrstvy soli, nevěříte?, koukněte se na výkazy. Takže v budoucnu bude nutno i u nás instalovat odsolovací stanice.
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.5.2019 19:34
A, mimochodem, sůl není jed. Zabíjí (v opravdu velkém množství) zcela nespecificky (podobně jako např. kyseliny nebo louhy) a nemá v těle nějakou cílovou strukturu (což je podmínkou toho, aby byla látka označena za jed).
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

17.5.2019 14:07 Reaguje na Jan Šimůnek
Kdo kromě vás uvažuje nebo tvrdí, že sůl je jed?
Ale zkuste vypít litr nasyceného roztoku soli.
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.5.2019 07:52 Reaguje na Martin Jasan
Je to v textu článku.
Odpovědět
F

Fero Metam

17.5.2019 21:32
ono, asi by se stačilo zamyslet nad tím, že vypadá to, v mori vody moc je, jen človek ji znečistuje, a ted i filtruje - a zas ničí prostredí jiným živočíchúm....proste človek svím počínáním vše nakonec ničí, máme dost filipa na to, abychom delali veci užitečné, jen by sme nemohli videt ve všem bohatství, a obmedzit konzum
Odpovědět
KP

Katka Pazderů

18.5.2019 06:14
No, a vidíte, v Kataru používají slanou vodu ve sklenících k závlaze. Resp. nejdříve ji proženou otevřeným kanálem ve skleníku, kde se část vody odpaří, skane po listech ke kořenům (jasně, že je to systém hydroponie v plsti) a zbytek jde ven a zpátky do moře. Prostě tu sůl tolik nekoncentrují, aby se dala ta solanka ještě čerpat. A lépe se to ředí a není to tolik toxické.
Odpovědět
ig

18.5.2019 08:46 Reaguje na Katka Pazderů
Zajímavá metoda. Ale v tom vědeckém článku se do ní také navážejí, prý zvyšuje salinitu sice jen o 20 %, ale zase zvyšuje teplotu té vody o 5 a více stupňů, což je taky strááášný průšvih. Je vidět, že lidi už fakt nemají do čeho píchnout tak píšou takovéhle vědecké práce :-)
Odpovědět
mm

matka2deti matka2deti

20.5.2019 10:52
Původní článek vůbec seriózně nezhodnocuje skutečný stav, ale o problematice píše velice okrajově. Důležité je, že se hledají řešení. A že se budou v budoucnu pilovat. Např. co taková klesající salinita některých moří? Takže jakákoliv diskuse tu není na místě.
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě

 


Pražská EVVOluce
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist