Ombudsman prověří, jak úřady reagovaly na ohrožení vody po požáru galvanovny
"Potřebujeme zjistit, jak a kdy se všechny zapojené úřady o znečištění řeky dozvěděly a jestli správně a včas reagovaly. Ptát se budeme například také na to, kdo na místě likvidaci havárie řídil," uvedl Křeček. Šetření zahájil z vlastní iniciativy.
Ekologická katastrofa na Bečvě v roce 2020 podle dřívějších Křečkových zjištění ukázala, že právní úprava týkající se likvidace havárie na vodách je nejasná a nedostatečná. Doporučil proto změnu vodního zákona. Aktuálně připravovaná novela ale podle ombudsmana velkou naději nepřináší. Ministerstvu životního prostředí poslal k návrhu několik připomínek.
"Novela měla stanovit jasná pravidla, kdo likvidaci havárie řídí. To se však nestalo. Z návrhu ani důvodové zprávy není jasné, kdy řídí práce při zmáhání havárie hasičský záchranný sbor a kdy vodoprávní úřad. Obsahově se navíc v návrhu překrývá náplň 'záchranných a likvidačních prací' a 'prací při zneškodňování havárie',“ upozornil ombudsman.
Nově zahájené šetření věnované postupu úřadů při likvidaci nebezpečných látek v řece Trkmance by mělo podle ombudsmana ověřit, zda úřady zvládly i podle současných předpisů správně zareagovat. Pokud se ukáže, že i tentokrát panovala mezi jednotlivými aktéry zapojenými do likvidace havárie podobná nedorozumění jako v případě Bečvy, půjde podle ombudsmana o další důkaz toho, že je nezbytné vodní zákon změnit.
"K novelizaci musí ministerstvo přistoupit zodpovědně. Potřebujeme jasná pravidla, abychom dokázali podobné havárie zvládnout bez větších následků pro přírodu i lidi v okolí," řekl Křeček.
Hasiči u požáru galvanovny zasahovali v noci na 10. června. Škoda činí asi 300 milionů korun. Hasiči tehdy vyhlásili nejvyšší stupeň požárního poplachu. Na místě jich zasahovalo asi 240, dvě desítky z nich se zranily. Při požáru také unikly nebezpečné chemické látky.
reklama