Osevní plocha pro jednu plodinu se v místech ohrožených erozí zmenší na třetinu Aktualizováno
24.1.2022 12:30 | PRAHA
( ČTK)
Maximální výměra půdy pro osetí jednou plodinou se zmenšovala už v předchozích letech. Od roku 2020 byla omezena na 30 hektarů v oblastech ohrožených erozí a od začátku loňského roku činila maximálně 30 hektarů i pro oblasti mimo ohrožení. Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Na třetinu by se měla zmenšit plocha pro osetí jednou plodinou v oblastech silně ohrožených erozí. Od příštího roku bude zřejmě moci činit jen deset hektarů. Uvedl to na twitteru ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Zpřísňují se tak podmínky, které musí zemědělci dodržovat, aby měli nárok na dotace. Úpravu ještě musí schválit Evropská komise. Zatím je plocha pro monokultury omezena jak v oblastech ohrožených erozí, tak i v neohrožených lokalitách na 30 hektarů. Celkově je ohrožena erozí asi čtvrtina orné půdy v Česku a zhruba 4,5 procenta orné půdy je ohroženo silně, řekl ČTK mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
"Chceme motivovat zemědělce ke zmenšování půdních bloků. Osevní plochu jedné plodiny v silně erozně ohrožených oblastech omezíme na deset hektarů," oznámil Nekula. "Podmínku jsme zařadili do upraveného Strategického plánu SZP (Společné zemědělské politiky EU, pozn. red.), platit by měla od příštího roku," doplnil ministr. Omezení plochy pro monokultury v erozně ohrožených oblastech si vláda stanovila v programovém prohlášení.
Na třetinu by se měla zmenšit plocha pro osetí jednou plodinou v oblastech silně ohrožených erozí. Od příštího roku bude zřejmě moci činit jen deset hektarů. Uvedl to na twitteru ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Zpřísňují se tak podmínky, které musí zemědělci dodržovat, aby měli nárok na dotace. Úpravu ještě musí schválit Evropská komise. Zatím je plocha pro monokultury omezena jak v oblastech ohrožených erozí, tak i v neohrožených lokalitách na 30 hektarů. Celkově je ohrožena erozí asi čtvrtina orné půdy v Česku a zhruba 4,5 procenta orné půdy je ohroženo silně, řekl ČTK mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Plán bude nyní podle mluvčího ministerstva do konce ledna odeslán Evropské komisi. "Evropská komise má tři měsíce na zaslání připomínek," uvedl Bílý. Po zpracování připomínek má komise půl roku na finální schválení plánu. Pokud bude schválen, začne změna platit od 1. ledna 2023.
Maximální výměra půdy pro osetí jednou plodinou se zmenšovala už v předchozích letech. Od roku 2020 byla omezena na 30 hektarů v oblastech ohrožených erozí a od začátku loňského roku činila maximálně 30 hektarů i pro oblasti mimo ohrožení. V případě nedodržení pravidel hrozí zemědělcům sankce. Podlé Bílého toto omezení zemědělci v drtivé většině dodržují.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (17)
Krok správným směrem. V tomto megalostánu je přísnost namístě. Eroze není totéž, co erotika.
Odpovědět
Já bych to tak růžově neviděl. Mnoho podniků, aby se vyhnulo problémům s těmito plochami prostě v těchto místech zjednoduší osevní postup. Takže vězte, že kde mohla být třeba, vojtěška, pšenice, ječmen, řepka, pšenice, mák, tak bude ječmen, řepka, pšenice a tak stále dokola. Dle mého to v té lokalitě naopak diverzitu plodin a tedy i plevelů sníží a naopak se tam zvýší intenzita chemizace.
Odpovědět
Oziminy erozi nepřispívají (minimálně v porovnání s TTP), narozdíl od velkoplošné kuku. Jiná věc je saturovat náročný osevní postup živinami. Vemte si, že J Morava je stále KUKUŘIČNÁ oblast! Žádná reflexe nepříznivého stavu půdy! Takže ač mají někteří odborníci Nekulu za figurku, je to další (po Tomanovi) ministr, který chápe význam zmenšení megalánů ve vztahu umenšení eroze. Má mou důvěru a sympatie!-)
Kontrolovaná chemizace je u nás (obecně) na velmi dobré úrovni. Co mi vadí, je časté ošetření glyfosátem i tam, čemu se měl obloukem vyhnout, tj. mezím a okrajům cest. Nevěřím tomu, že je to "z nepozornosti", dle mého je to systémový přístup: Příroda je semeništěm plevelů a různých škůdců - a s tím je nutno rázně skoncovat! Osobně bych těch 10% pro greening omezil na 2% - ale STRIKTNĚ!!! dodržovaných. Ekologických 25% ano (HURÁ), ale převážná většina pozemků bude intenzivně obhospodařovaná. Aby se Vlk najedl a kozy zůstaly celé...
Odpovědět
Zní to rozumně, já tedy mám opačné zkušenosti, obsluha postřikovačů naopak nedojíždí kraje, aby neulomili ramena. Ale to je asi lokální záležitost, jinak nevím.
Odpovědět
Viděl jste někdy ulomené rameno?-) To já několikrát procházel totálně zažlutěný kopec. Žádný pohyb, žádný zvuk. Téma na horror... Žel, nejsou lidi...
Odpovědět
To je právě asi ta lokální věc, ulomené rameno jsem viděl 3x během dvou let a těch zemědýmů, kakostů, dokonce jsem po letech viděl chrpy, které byla dva metry do pole nepožehnaně. Ale chápu vaše rozčilení, praxe je všude jiná.
Odpovědět
Já bych všechno zatravnila. A pak se půjdeme všichni pást.
Odpovědět
To by bylo v pohodě.
Budou tam běhat bifteky, svíčková, ... , a nebudeme je dovážet ze zámoří.
Odpovědět
Děkuji za smazání, ale jinak jsem na ten nápad nemohl
reagovat.
Odpovědět
Dobrý den paní Pazderů,
Mám takový pocit, a nebudu jistě sám, že jste nepochopila podstatu tohoto článku. Nemyslím si, že zatravnění veškerých půdních bloků by bylo vhodné řešení, ba naopak by to byla spíše komplikace pro nás a naši budoucnost. Protože by jsme museli dovážet, kdejakou ,,blbost‘‘ což by pro náš už teď schodkový státní rozpočet nebylo moc dobré. Proto si myslím, že by jste si měla celý tento článek přečíst znovu a poté si znovu rozmyslet svůj komentář. Ano je to sice Váš názor, ale ne moc k této problematice.
Odpovědět
čím více půdy se obdělává tím je větší eroze, s tím nikdo nic neudělá ,
jakmile je půda suchá a bez vegetace ,zůstane brzy jen písek ,každý si může prohlédnout poušt
Odpovědět
No tak to jsme v pohodě. Na našem území se půda obdělává minimálně 3000 let a poušť tu nemáme. Taková Sahara také nevznikla zemědělských obděláváním, ale údajně proto, že se díky horotvorné činnosti zdvihly Himaláje a tak trochu stály v cestě těm správným vzdušným proudům. Zdá se, že zemědělství tak, jak se u nás provozuje, je přeci jen dostatečně udržitelná činnost. Tedy pokud do něj nebudou pořád víc kecat lidi, kteří o hospodaření vůbec nic nevědí, ale zastávají ten správný politický názor (to tu bylo poměrně nedávno a už zase, ach jo).
Odpovědět
Podívejte se do LPIS, kolik půdních bloků označených jako silně erozně ohrožené má ještě ornou půdu. K tomu si přečtěte kontrolní požadavek DZES 5, dejte si to obé dohromady a zjistíte, jak moc je omezení 10 ha jedné plodiny potřeba. Nástroje na omezení eroze už máme, používáme je, ale nikdo nestanovil kontrolní období, které musí být několik let, aby bylo možné zhodnotit výsledky a dnes žádný politik nebude mít odvahu říct, že je třeba nejdříve provést hodnocení, identifikovat slabá místa a potom teprve rozhodnout, co dál. Dnes se dělá líbivá politika - zakážeme, přikážeme, omezíme, potrestáme a samozřejmě preventivně všechny zemědělce.
Odpovědět
|
|