https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/pandemie-ve-spojenych-statech-pohrbiva-celou-zemedelskou-produkci
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Pandemie ve Spojených státech pohřbívá celou zemědělskou produkci

23.4.2020 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
V těchto týdnech svět vyprodukoval rekordní množství biologicky rozložitelných odpadů, a to potravin i výpěstků ze zemědělství. Neměl je kdo konzumovat, ani kdo sklízet.  / Ilustrační foto
V těchto týdnech svět vyprodukoval rekordní množství biologicky rozložitelných odpadů, a to potravin i výpěstků ze zemědělství. Neměl je kdo konzumovat, ani kdo sklízet. / Ilustrační foto
Licence | Volné dílo (public domain)
Nákupní panika kolem koronaviru se v Česku omezila na shánění mouky, těstovin, paralenu, kečupu a droždí a vyjma těchto položek se nedostatek zboží nebo potravin zásadním způsobem neprojevil. Proto je snadné přehlédnout, že právě v těchto týdnech relativního dostatku svět vyprodukoval rekordní množství biologicky rozložitelných odpadů. Potravin i výpěstků ze zemědělství. Neměl je kdo konzumovat, ani kdo sklízet. Píše o tom New York Times.
 

Restaurace a jídelny, které měly dopředu naskladněné zásoby, je už nejspíš vyexpedovaly do odpadkových kontejnerů. Supermarkety zase udělaly pořádek v obsahu regálů a upřednostnily v nich trvanlivé potraviny, o něž byl v prvotním pandemickém návalu větší zájem. Malí zemědělci částečně přišli o možnost prodeje výpěstků, protože zelinářské trhy byly v důsledku karanténních opatření zrušeny, a uzavřené restaurace od nich neodebírají.

Omezení pociťují i naši velcí zemědělští hospodáři, na které dopadají komplikace s vývozem do zahraničí. Je to bolavé, ale pořád to v Česku neseme zdá se o něco lépe, než ve Spojených státech amerických. Tamní zemědělská produkce zažívá opravdu extrémní nápor, protože čerstvost zboží a šíře nabídky tu byla vždy prioritou. Teď má ale přednost toaletní papír a konzervy, takže o ovoce a zeleninu nikdo zájem nemá.

New York Times nešetří příklady: farmář z Idaha musel vyvést půl milionu kilogramů vypěstované cibule, tedy celoroční úrodu, na místní skládku. Nebyl o ni zájem. Na jižní Floridě, která zásobuje fazolemi východní polovinu Států, zaorávají traktory uzrálé lusky zpět do země. Není odbyt. Z hlávek zelí a salátů na rozsáhlých lánech v Arkansasu se stalo zelené hnojení. Sdružení producentů mléčných výrobků teď každý den vylévá do kanalizace 14 milionů litrů mléka, další konglomerát drůbežáren likviduje 750 000 slepičích vajíček týdně. Není odbyt.

Většina lamentujících farmářů bez poptávky po zboží darovala zdarma své výpěstky do potravních bank, charitám a nejrůznějším programům pro výživu obyvatel. Ale i jejich kapacity jsou už dávno naplněné. Domácí trh s potravinami prochází enormním útlumem a vývoz za hranice tu prakticky ustal.

„Neexistuje způsob, jak včas redistribuovat objemy zeleniny, které tu teď bez odbytu máme, někam jinam, kde by mohla být ještě prospěšná,“ říká farmářka Shye Myersová. Ukazuje se také, jaké bylo nastavení spotřebních řetězců a režimu spotřeby potravin ve Státech. Lidé, kteří si vaří sami doma, totiž spotřebovávají jen minimální množství zeleniny. Skoro by se chtělo říct, že moc vařit neumí.

Hlavním odběratelem zeleniny byly restaurace a jídelny a ty jsou teď povětšinou bez hostů. Na velkých odběratelích byla závislá většina farmářů. Sítě školních jídelen nebo kaváren Starbucks a fast foodů teď ale omezily objednávky na minimum. A tak kolem 5,5 % celonárodní produkce vajíček, 5 % nadojeného mléka a desítky tisíc tun nesklizené a nezpracované zeleniny končí každý den v odpadu.

Komplikace vychází i z toho, že zemědělci odbytem navázaní na velké řetězce nenabízí své zboží v „rozumném“ množství. Třicetilitrový vak smetany nebo metrák brambor v běžném krámku neudáte. Prvním, momentálním problémem, je enormní nárůst kompostovatelného odpadů a promrhaná hodnota vyprodukovaného jídla.

Druhý ale nastane, až se situace vrátí zpět blíže k normálu a většina ze zemědělců, teď balancujících na hraně bankrotu, už nebude schopna obnovit svou produkci.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (37)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Katka Pazderů

Katka Pazderů

23.4.2020 06:16
V této situaci pomáhá prodej ze dvora. Ale ta koncentrace výroby je opravdu problém, pokud umíte vyprodukovat desítky tun zboží, musíte mít pro ně odpovídajícího odběratele. A v USA opravdu neumějí vařit doma.
Naštěstí u nás v ČR jsou vzdálenosti menší, i když velcí zelináři také mohou mít problémy. Více ale s nedostatkem lidí na polní práce a sklizeň. A toto je i důvod velmi drahé zeleniny v supermarketech, protože je většinou z Itálie nebo Španělska, kde jsou ještě více než u nás závislí na zahraniční ruční práci.
A poznámka k množství cibule v textu: půl milionu kilogramů je 500 tun! to je 25 ha, při výnosu cibule 20t/ha. tzn. 25 naložených kamionů. V přepočtu na dotace na plochu je to hodnota 125 tisíc Kč!
Je to smůla pro každého producenta, že musí něco vyhodit, ale vyhazuje se ve skutečnosti daleko více, rovnou z pole.
Odpovědět

Jan Šimůnek

23.4.2020 09:00 Reaguje na Katka Pazderů
Prodej ze dvora ovšem naráží na řadu předpisů, které ho v praxi téměř znemožňují.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

23.4.2020 10:44 Reaguje na Katka Pazderů
Prodej ze dvora je v případě USA fakt dobrý vtip.
U nás by byla situace samozřejmě odlišná, je ale otázka co v období březen+duben ze dvora prodávat. Zelenina a ovoce to asi nebude.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

23.4.2020 11:03 Reaguje na Svatá Prostoto
Proč ne? V dobrém sklepě v březnu až dubnu dost zimních odrůd jablek, zimní zelí, kapusta, pozdní kedlubny, mrkev, některé druhy tuřínu, řepa červená, cukrovka i třeba krmná, možná i nějaká kvalitní dýně a stoprocentně brambory.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

23.4.2020 11:29 Reaguje na Radim Polášek
Tak pokud se jedná u uskladněnou produkci, tak není takový tlak na její okamžitý prodej, a to ani v běžné obchodní síti. Takže nějakou masivní potřebu zrovna v této době prodávat "ze dvora" a snažit se tak kompenzovat výpadek v běžně fungujícím řetězci dodavatel-odběratel nevidím.

Pokud jsem to pochopil, bavíme se o stavu, kdy producent musí produkci realizovat relativně rychle a nemá mimořádně komu. Což nevím, zda u nás je nějak masově rozšířený problém.

Že se dá koupit např. u silnice na některých osvědčených místech ledacos po celý rok je samozřejmě pravda, ale to bylo vždy. Ale ten skutečný "boom" nastává později, s první sklizní zeleniny a ovoce.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

24.4.2020 12:22 Reaguje na Svatá Prostoto
Ale profesionální producent nemůže prodávat ze dvora. Respektive k ničemu mu to není, protože legálně Ze dvora může prodávat ze svého hlediska jen velmi malé množství produktů. Prodej Ze dvora je určen jen pro "přebytky" produkce. Právě proto , aby se malí pěstitelé legálně zbavili nadbytků, ale aby jim současně velcí pěstitelé nekonkurovali.
A tlak na prodej uskladněné produkce zrovna v tuto dobu by byl, protože zrovna nyní, březen až květen i v kvalitním sklepu spoustě uskladněných produktů končí životnost. Déle by to vydrželo jen ve speciálních skladech s řízenou atmosférou a teplotou, ne v běžném, i když kvalitním sklepě.
Odpovědět
JS

Jiří S

23.4.2020 12:55 Reaguje na Svatá Prostoto
A ještě si řekněme na rovinu. Vzhledem k tomu, že většina obhospodařované půdy v ČR je u středních a větších podniků, tak v takových podnicích se nikdo nebude zabývat cibulí, bramborem a dalšími na pár hektarech. Pokud již by zřizovali linku, vždy to bude na větší výměře a žádný prodej ze dvora vám nezajistí prodej aspoň poloviny produkce. Vždy musí jít drtivá část k obchodníkovi, respektive supermarketu.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

23.4.2020 19:43 Reaguje na Svatá Prostoto
On tam, v USA leckde existuje, třeba Amiši, sídlící kolem Lincolnu, PA, to provozují běžně. A mají výborné zejména klobásy a doutníky.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

23.4.2020 20:32 Reaguje na Jiří Daneš
Ale samozřejmě že to tam funguje. Divil bych se, kdyby to vůbec někde na světě nefungovalo ... ale jedná se z pohledu celkové produkce opravdu o její zlomky, které občas mohou vyřešit situaci některého producenta, ale ne sektoru jako celku.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

23.4.2020 21:11 Reaguje na Svatá Prostoto
Prodej ze dvora je v USA realitou, u malých příměstských farem. Podobně jako v ČR. A podobně jako v ČR velké podniky prodávají komodity, tak ty malé prodávají finální produkci.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

24.4.2020 12:24 Reaguje na Katka Pazderů
Předpokládám, že tam to je prodej ze dvora, ne Prodej ze dvora.
Náš Prodej ze dvora je vysloveně bruselský institut. Jeden z mála, kdy byl Brusel co k čemu.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

25.4.2020 23:56 Reaguje na Katka Pazderů
Prodej ze dvora hraje v USA tak marginální roli, že v celkovém objemu produkce nestojí za řeč.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

23.4.2020 10:59 Reaguje na Katka Pazderů
Prodej ze dvora je uskutečnitelný pouze z malé produkce. Ve větším rozsahu než činí spotřeba dvou nebo několika rodin (přesně to omezení z hlavy neznám) není legálně možný.
Pro větší pěstitele a jako náhrada za odbyt zemědělského podnikatele zpracovatelským subjektům je tedy nereálný. U takového pěstitele je pouze reálné udělat za poplatek samosběr.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

23.4.2020 06:18
A ještě je tam zajímavá poznámka, že to odvezl na místní skládku! Proč to nerozházel na svoje pole a nezaoral? Vždyť ta biomasa může být hnojivem.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

23.4.2020 07:39 Reaguje na Katka Pazderů
Skoro bych řekl, protože Američané dost počítají a je to tak správně, že to vyvezl na tu skládku proto, že finančně mu to vyšlo líp než kdyby to zaoral, i za cenu neobohacení o tu hmotu. On viděl hotové peníze a v této situaci se nelze divit.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

23.4.2020 10:46 Reaguje na pavel peregrin
Hotové peníze a hned. V tom je ten hlavní průser této civilizace.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

23.4.2020 10:51 Reaguje na Jiří Daneš
Nemáte příjem ... a volíte, kde vzít na výrazně vyšší náklady spojené s navrhovaným postupem. Schválně, co uděláte? Napíšete do Čech panu Danešovi ať vám přispěje:-)?
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

23.4.2020 10:52 Reaguje na Svatá Prostoto
Samozřejmě ne kde vzít, ale zda vynaložit ...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

23.4.2020 11:16 Reaguje na Jiří Daneš
Neříkám, že není, ale v rámci jeho přežití se jinak zachovat nemůže.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

23.4.2020 10:49 Reaguje na pavel peregrin
Asi tak ... pokud už měl sklizeno a naskladněno, tak za situace opravdu dramatického propadu příjmů by zpětný rozvoz na pole a následné zaorávání byla ekonomická sebevražda. U produkce, co zůstala na poli, je to samozřejmě něco jiného, ale jak se v článku píše, ta se tam samozřejmě zaorává.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

23.4.2020 14:26 Reaguje na Svatá Prostoto
Ano.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

23.4.2020 21:18 Reaguje na Svatá Prostoto
Proč by to měla být ekonomická sebevražda? Skládku máte daleko od města, a pole hned za barákem.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

25.4.2020 18:35 Reaguje na Katka Pazderů
V prvé řadě by mne zajímalo, jak víte kde má dotyčný skládku a kde pole s cibulí.

Za druhé je trochu rozdíl naložit x tun cibule a někde ji prostě vysypat, nebo tu cibuli "rozmístit" rovnoměrně po poli a pak ji navíc ještě zaorávat.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

23.4.2020 11:05 Reaguje na Katka Pazderů
No to by dopadl, kdyby tu cibuli zaoral! Vždyť by mu tam vyrostla a musel by ji nějak na tom poli likvidovat!
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

23.4.2020 19:45 Reaguje na Katka Pazderů
Je to evidentně Američan anglosaského původu. Třeba Amiši by to udělali tak, jak doporučujete.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

23.4.2020 20:37 Reaguje na Jiří Daneš
Za co? Uvedený postup s sebou nese nemalé náklady, a kde nic není ... protože nejsou tržby ... ani Amiš nebere.

Krom toho Amišové jsou prostě taková svébytná mini-minorita, takže co budou na poli vyvádět zrovna oni je z celkového hlediska tak nějak šumák.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.4.2020 07:13
Běžně se vyhodí (nezužitkuje) třetina produkce. Akorát v čase koronaviru se v tom hodí ponimrat, jiná témata přestala existovat.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

23.4.2020 10:55
Ekolist tradičně zeleně alarmisticky.
Až teprve kdo si přečte článek podrobně a trochu uvažuje, zjistí, že v USA přišl o nazmar jen asi několik procent celkové produkce těch potravin. Pravděpodobně ti obchodně méně schopní, co skutečně nedokázali najít pro své produkty nějaký alternativní odbyt.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

23.4.2020 21:16 Reaguje na Radim Polášek
Teď jste na to kápnul, a pan Zvářal výše také. Je to novinářem zvednuté téma, myslím ten původní článek NYT.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

24.4.2020 07:14
Pokud by se nyní likvidovalo nadměrné množství potravy, tak by to muselo vést později k nadměrnému nedostatku potravy.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.4.2020 07:25
To jako Američani masivně hubnou? To se mi nezdá.
Odpovědět
RM

René Mikolas

24.4.2020 13:00 Reaguje na Pavel Hanzl
RUŽOVÝ PRÍKLAD NA "PONUKA – DOPYT" apríl 2020
"Je to vôbec prvýkrát v histórii, čo niečo také musíme urobiť. Holandská kvetinová burza už funguje viac ako 100 rokov a nikdy sme nečelili takej kríze, "dodáva van Schie pre AFP. Cez Royal Flora Holland denne prejde okolo 60 miliónov kvetín, ročne to potom činí cez 12 miliárd rastlín. Momentálne sa však viac ako polovica z tohto počtu vyhodí, zvyšok sa predá hlboko pod cenu. "Kvôli koronavírusu nám úplne opadol dopyt po kvetinách. Ak zničujúce tempo nepoľaví, budeme musieť zlikvidovať 70 až 80 percent celkovej holandskej ročnej produkcie kvetín, "uvádza van Schie.

Kampaň nabáda aj k nákupu u lokálnych floristov a kvetinárov, ktorí čelia veľkým ťažkostiam.
"Situácia v Holandsku je jednoducho tragická. Burza funguje len na princípe dopytu a ponuky. Dopyt šiel výrazne dole, a preto sa väčšina kvetov nepredala. Jedna ruža sa potom predávala za dve tri koruny. Pestovatelia boli požiadaní o to, aby dodali iba tretinu svojej klasickej dodávky, ale nepredalo sa ani to.
Ďalší deň potom skúsili dodať len 20 percent, čo zase bolo málo, takže ceny vyleteli na nejakých 30 až 40 korún za kus, čo je viac ako na Valentína. Burza sa snaží nájsť nejakú rovnováhu, ale vzhľadom k všetkým vonkajším vplyvom je to veľmi ťažké, "
Odpovědět
RM

René Mikolas

24.4.2020 13:00 Reaguje na Pavel Hanzl
Obmedzenia zavádzané v rámci boja s koronavírusom a súvisiaci celosvetový ekonomický útlm oslabujú práve aj dopyt po potravinách, od mlieka po cukor. Klesá tiež dopyt po biopalivách, ktoré sú významným zdrojom dopytu po cukre či rastlinných olejoch, pretože sa vyrábajú z plodín ako repka, kukurica alebo cukrová trstina.
Odpovědět
RM

René Mikolas

24.4.2020 13:03 Reaguje na Pavel Hanzl
NEUVERITEĽNÉ SA STALO SKUTOČNOSŤOU

Aj bez toho ale kríza už natvrdo zasiahla do života Američanov. Skoro polovica dospelých prišla o prácu alebo časť platu. Potravinovým bankám sa kvôli náporu krátia zásoby. Generácia mileniálov možno opäť stratí, čo sa jej podarilo získať od minulej krízy.
Tento týždeň (21.04.2020) cena tej texaskej ropy, WTI, svetu vyrazila dych - klesla totiž pod nulu, do záporných hodnôt. Predajcovia teda platili kupujúcim za to, že si od nich surovinu vezmú. Ťažiari dokonca hovorí o tom, že im na pomoc bude musieť pribehnúť vláda.
Odpovědět
RM

René Mikolas

24.4.2020 12:59
I. BEZ ČLOVEKA VÝROBCU NIE JE PONUKY
II. BEZ ČLOVEKA SPOTREBITEĽA NIE JE DOPYTU
III. PRI EPIDÉMII NEEXISTUJE PONUKA ANI DOPYT
IV. AK STROJ NAHRADÍ ČLOVEKA VÝROBCU, PONUKA EXISTUJE ALE DOPYT NIE
EXISTUJE RIEŠENIE?
a) Keď inteligentné učiace sa stroje nahradia ľudí a okrem čohokoľvek budú vyrábať aj ďalšie učiace sa stroje s explodujúcou produktivitou, niečo sa stane. Príde k Technologickej singularite.
b) Stroje nemožno vykorisťovať - prisvojovať si istú časť nezaplatenej pracovnej doby.
c) Stroj nepotrebuje prestávku na obed, nepotrebuje čerpať dovolenku, OČR ani PN.
d) Stroju neprekáža teplota na pracovisku ani nepotrebuje pitný režim ani vzduch.
e) Stroj neochorie a nepotrebuje dýchať, nepotrebuje ochranné prostriedky a ani rúško.
f) Stroj nevyradia epidémie z pracovného procesu.
g) Stroj nepredáva svoju pracovnú silu a nepoberá mzdu, replikovať a opravovať sa bude sám.
h) Celá práca stroja (celý pracovný čas) bude patriť vlastníkovi.
i) Človek výrobca vyradený strojom z procesu, zostane bez mzdy
j) Stroj je prostriedkom na výrobu nadhodnoty (Kapitál I.)
k) Vlastníkov zisk bude anulovaný miznúcim dopytom.
l) To isté sa stane ak nastúpi pandémia
RIEŠENIE EXISTUJE : SOCIALIZMUS
Kapitalizmus nezomiera na starobu, musí ho niečo zabiť! Najskôr jeho nechcená samovražda.
Odpovědět
RM

René Mikolas

24.4.2020 13:04 Reaguje na René Mikolas
MILENIÁLI V USA VOLAJÚ PO SOCIALIZME

Generácia Z, alebo tiež mladší mileniáli majú 15-25 rokov, a okrem svojich nákupov ovplyvňujú trh aj cez svojich rodičov.
Starší mileniáli, tzv. „pravá generácia Y“, sú ľudia vo veku od 26 do 35 rokov, ktorí sa postupne stávajú hlavným faktorom ovplyvňujúcim trh.

Polovici mileniánov v USA sa páči socializmus
18. marca 2019 Finančné Noviny
Medzi americkou mládežou a ľuďmi „mladšieho stredného veku“ sa postupne stávajú populárnymi myšlienky socializmu. O tom svedčia napríklad výsledky prieskumu verejnej mienky, ktorý uskutočnila výskumná agentúra Harris Poll.
Podľa výsledkov publikovaných portálom Axios v Spojených štátoch medzi mileniánmi a predstaviteľmi generácie Z, čo si ľudia narodení v roku 1995 a neskôr, by takmer polovica – 49,6% – chcela žiť v socialistickom štáte. V celých Spojených štátoch amerických sa podiel generácie Z premieta do ich podielu na celkovej populácii a podieli na voľbách tak, že k socialistickému spoločenskému zriadeniu sa môže prikloniť, 37 % respondentov.
Portál Axios píše, že “slovo „socializmus“ nemá teraz rovnakú stigmu ako v minulosti, pretože ho vzkriesili politické celebrity ako Bernie Sanders a Alexandria Ocasio-Cortez. Politické názory mladých ľudí často starnú, ale ich podpora socialistických politík je znakom toho, že staré pravidlá politiky sa rýchlo menia.”
Mnohí respondenti považujú za potrebné dosiahnuť socialistické ciele: platby zo strany štátu za vysokoškolské vzdelávanie (67,1%), vytvorenie všeobecného systému zdravotnej starostlivosti (73,2%) a zrušenie migračnej služby, ktorej aktivity sú pre utečencov a utečencov blízke, napr. z Latinskej Ameriky a Blízkeho východu a severnej Afriky (43,1%).
Odpovědět
va

vaber

25.4.2020 19:02
podle článku to vypadá jako by přestali v USA lidi jíst
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist