Panel OSN: Lidská činnost způsobuje globální oteplování, vlny veden i povodně Aktualizováno
Globální oteplování nezvratně poškozuje přírodu; lesní a mořské ekosystémy už nebudou mít dost sil, aby lidem pomáhaly s bojem proti klimatickým změnám. Jejich kapacita vstřebávat skleníkové plyny bude nižší a lidé na ně nesmí ve svých plánech tolik spoléhat, uvádí text zprávy.
V roce 2019 byla koncentrace CO2 v atmosféře nejvyšší za poslední dva miliony let, možná i déle. Koncentrace metanu a oxidu dusného, lidově zvaného rajský plyn, je nejvyšší za posledních 800.000 let, uvedl panel OSN. Přítomnost těchto plynů v atmosféře zabraňuje úniku určité části tepla vytvořeného slunečními paprsky zpět do vesmíru a zajišťuje tak dostatečné teplo na Zemi, jejich vysoká koncentrace ale vede k rostoucí teplotě, což má negativní vliv na celkový stav klimatu. Od roku 1970 teplota na povrchu Země podle zprávy stoupá nejrychleji v historii.
Odborníci se již dříve shodli, že klíčovou hranicí ve změnách klimatu je oteplení o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriálním obdobím. Při respektování nejambicióznějšího plánu, který zahrnuje naprosté zastavení jakýchkoliv emisí CO2 a razantní snížení všech ostatních emisí, překonáme tuto teplotní hranici zhruba za 20 let. Teplota se nejprve přehoupne přes hranici oteplení o 1,6 stupně Celsia a poté ke konci století bude klesat na 1,4 stupně Celsia ve srovnání s dobou před průmyslovou revolucí, uvádí zpráva IPCC. Celosvětově se již oteplilo o 1,2 stupně Celsia a lidstvo kritickou hranici nejspíš překoná zhruba o deset let dříve, než vědci původně odhadovali. Panel OSN dnešní zprávou apeluje na politiky i firmy, aby razantně změnili svůj přístup k výrobě a pojetí ekonomiky, které jsou hlavní příčinou globálního oteplování.
Bez lidského přičinění by velmi pravděpodobně nenastal žádný z extrémních klimatických jevů posledních let jako jsou vlny veder na souši i na moři, sucha nebo záplavy. „Je velmi pravděpodobné, že epizody s vydatnými srážkami budou ve většině regionů s dalším globálním oteplováním intenzivnější a častější,“ uvádí se ve zprávě.
Dopady globálního oteplování jsou odlišné v různých částech planety. Zatímco s extrémními teplotami se potýká severní Amerika, Evropa, Austrálie a část Latinské Ameriky, sucho dopadá nejhůře na severovýchodní Afriku a Středomoří. Severní Evropa a Amerika se zase nejčastěji potýkají s extrémními srážkami a povodněmi.
Rostoucí teploty také nezvratně povedou ke stoupání hladiny oceánů, do roku 2100 by se hladina světových moří mohla zvednout až o dva metry, do roku 2150 až o pět metrů. Skutečná výše vody bude záležet na rychlosti oteplování a na opatřeních přijatých jednotlivými vládami i mezinárodním společenstvím. Od roku 1900 podle AFP hladina moří stoupla o 20 centimetrů.
Odborníci jednali o finální podobě zprávy virtuálně od 26. července a své závěry zveřejnili dnes. Zpráva zaměřená na fyzikální dopady změn klimatu pracovala se 14.000 odbornými články, na jejím obsahu a schválení se podílelo 234 odborníků a 195 vlád. Dnes vydaný materiál je součástí již šesté hodnotící zprávy, kterou IPCC vydá v roce 2022. Minulá hodnotící zpráva vyšla v roce 2014.
Součástí zprávy je také interaktivní online mapa, na které si uživatelé mohou zobrazit požadovaný region a předpovědi, co jej čeká.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (9)
Jaroslav Řezáč
9.8.2021 13:10 Reaguje na smějící se bestiePavel Hanzl
9.8.2021 13:58 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPetr
9.8.2021 16:24 Reaguje na Pavel HanzlEkologická výroba neexistuje. Nic nelze vyrobit bez drancování přírody, dokonce ani natisknout kačáky.
Z tohoto kruhu nejde vystoupit. Jde pouze jet až na konečnou.
Jan Omasta
15.8.2021 19:44 Reaguje na PetrZastiňováním půdy stromy a porostem
Opravou umělých svahů, aby jimi neunikala voda do kanálu,
Zkypřením půdy, po které při deštích valí voda.
Zkypřením půdy pod trávníky u domů do hloubky 50-60 cm,
Mezemi umístěnými po vrstevnicích.
Ve mětech by pomohlo zakázat sluneční kolektory jiné než svislé a nařídit bílé střechy.
Milan Štrupl
13.8.2021 10:07 Reaguje na Pavel HanzlRichard Vacek
9.8.2021 18:24 Reaguje na Jaroslav Řezáčhttps://www.dotyk.cz/magazin/kambodza-rudi-khmerove-ucitele-30000929.html
Milan Štrupl
13.8.2021 09:36Představte si, že přistane na zemi Ufon, který nikdy neviděl sníh a najednou začne sněžit a ochladí se - má dvě možnosti - buď si bude říkat, že sníh ochladil vzduch, nebo že kvůli zimě začalo sněžit:) I když vypouštíme hodně CO2, tak stále je to v globálu tuším méně než 5% toho, co vypustí příroda. Ekologové a vědci mají jasno - stoupá teplota, protože stoupá obsah CO2, ale úplně stejná logika je, že teplota stoupá z jiných důvodů (například změnami oběžné dráhy planety) a do vzduchu se tak dostává víc CO2 z hornin a naše role je v koloběhu uhlíku spíš zanedbatelná, respektive oteplovalo by se i kdybychom nevypouštěli nic... I kdyby nakonec měli pravdu, tak celá Evropa produkuje asi tak jen 20% z 5% a naše uhlíková neutralita naprosto nic neřeší, navíc převážná část emisí uhlíku, která vzniká v rozvojovém světě soustavným vypalováním lesů není vůbec podchycena, takže ve skutečnosti je Evropa zodpovědná jen za pár % z 5%... Pak tu máme geografickou polohu - je jasné, že život ve středu na severu Evropy je nutně energeticky náročnější, než na jihu nebo v Africe. V Africe se taky prakticky nic nevyrábí - nic neumí vyrobit, takže naše a Asijské továrny vyrábí za ně - vyrábí věci, které potřebují a značnou část emisí uhlíku vypouštíme za ně a pro ně. Přívalové deště a rozkolísané počasí pak vůbec nesouvisí s růstem teploty a CO2 (nebo jen okrajově). 20.století bylo prokazatelně nejmokřejší období za tisíce let zpět - pršelo prakticky pořád a nejen v Londýně. Měly to na svědomí znečišťující částice popílku, síry a dalších polétavých částic, které se z továren, tepláren, elektráren a aut dostávaly do atmosféry a nutily vzdušnou vlhkost plošněji kondenzovat - ty jsme ale od roku 1990 snížily až o 80% a výsledek je, že se sice lidem podstatně lépe dýchá, ale nad Evropou dramaticky klesla koncentrace prachových částic a vlhkost, která se do Evropy dostává většinou od Golfského proudu (převládá západní proudění) nekondenzuje plošně, ale lokálně a o to intenzivněji. Souvislost prachových částic a deště byla vědecky prokázána - vlhkost kondenzuje na prachových částicích - bez nich by nepršelo. Historický důkaz je výbuch sopky Toba tuším kolem roku 1816 - v Evropě o tom nikdo nevěděl, ale následující rok způsobilo ohromné množství prachových částic a síry vyvržené sopkou (na druhé straně světa) do Evropy katastrofální počasí - pršelo a pršelo a úroda shnila na polích a následoval strašný hladomor a statisíce lidí zemřelo hlady a další statisíce migrovaly do Ameriky, která nebyla tak zasažená tímto jevem, jako Evropa. Celé 20.století jsme vlastně dělali plošně a v menším totéž, co tahle velká sopka a dnes už ne - zachycuje většinu částic ve filtrech, auta také téměř nic nevypouští a vzduch se dá s přehledem dýchat i ve velkých městech (pamatuji když ne). Přívalové deště tedy nejsou způsobeny globálním znečištěním, ale LOKÁLNÍM VYČIŠTĚNÍM ovzduší nad Evropou - vlhkost z oceánu prostě nekondenzuje plošně, ale intenzivněji lokálně... Řada vědců tohle ví, ale nikdo proti ekologické církvi nevystoupí - čekala by ho okamžitá výpověď a i nikdo z vědců nechce jít prodávat rohlíky:(
Jan Omasta
15.8.2021 19:362. důvod ne globálního, ale lokálního oteplování je móda černých střech, černého asfaltu místo světle šedých silnic. A pak především černé sluneční kolektory, které 90% sluneční energie přemění na odpadní teplo.
3. s tepelnými ostrovy souvisí i vysušování krajiny, nebož stoupající vzduch z tepelných ostrovů má tak vysokou teplotu, že po vystoupání nahoru se neochladí pod rosný bod, neprší z toho a vlhkost vysátá z okolní krajiny tak vítr odvane k našim sousedům.