https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/panel-osn-lidska-cinnost-zpusobuje-globalni-oteplovani-vlny-veden-i-povodne
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Panel OSN: Lidská činnost způsobuje globální oteplování, vlny veden i povodně Aktualizováno

9.8.2021 10:13 | ŽENEVA (ČTK)
Emise CO2.
Emise CO2.
Foto | ZV / / Ekolist.cz
Lidská činnost jednoznačně způsobila růst teploty na Zemi, stojí za nedávnými zásadními výkyvy klimatu, vlnou veder či záplavami a vedla k menší stabilitě celé planety, uvedl ve své dnes zveřejněné zprávě Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC), který působí při OSN. Podle vědců se planeta v každém případě ohřeje o 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální úrovni, otázkou zůstává jen jak rychle. Při respektování nejambicióznějšího plánu překonáme tuto teplotní hranici ve 30. letech tohoto století a její překročení podle vědců spustí nezvratné změny po celém světě.
 
Vědci, kteří připravovali zprávu, se shodují na potřebě snížit emise všech skleníkových plynů, tedy nejen oxidu uhličitého, kterému je věnována největší pozornost. Obavy budí zejména emise metanu. Plány na nulové emise CO2 jsou nezbytné, ale přinesou kýžený efekt jen pokud vlády prosadí také rychlé a zásadní snížení všech emisí, upozorňuje zpráva.

Globální oteplování nezvratně poškozuje přírodu; lesní a mořské ekosystémy už nebudou mít dost sil, aby lidem pomáhaly s bojem proti klimatickým změnám. Jejich kapacita vstřebávat skleníkové plyny bude nižší a lidé na ně nesmí ve svých plánech tolik spoléhat, uvádí text zprávy.

V roce 2019 byla koncentrace CO2 v atmosféře nejvyšší za poslední dva miliony let, možná i déle. Koncentrace metanu a oxidu dusného, lidově zvaného rajský plyn, je nejvyšší za posledních 800.000 let, uvedl panel OSN. Přítomnost těchto plynů v atmosféře zabraňuje úniku určité části tepla vytvořeného slunečními paprsky zpět do vesmíru a zajišťuje tak dostatečné teplo na Zemi, jejich vysoká koncentrace ale vede k rostoucí teplotě, což má negativní vliv na celkový stav klimatu. Od roku 1970 teplota na povrchu Země podle zprávy stoupá nejrychleji v historii.

Odborníci se již dříve shodli, že klíčovou hranicí ve změnách klimatu je oteplení o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriálním obdobím. Při respektování nejambicióznějšího plánu, který zahrnuje naprosté zastavení jakýchkoliv emisí CO2 a razantní snížení všech ostatních emisí, překonáme tuto teplotní hranici zhruba za 20 let. Teplota se nejprve přehoupne přes hranici oteplení o 1,6 stupně Celsia a poté ke konci století bude klesat na 1,4 stupně Celsia ve srovnání s dobou před průmyslovou revolucí, uvádí zpráva IPCC. Celosvětově se již oteplilo o 1,2 stupně Celsia a lidstvo kritickou hranici nejspíš překoná zhruba o deset let dříve, než vědci původně odhadovali. Panel OSN dnešní zprávou apeluje na politiky i firmy, aby razantně změnili svůj přístup k výrobě a pojetí ekonomiky, které jsou hlavní příčinou globálního oteplování.

Bez lidského přičinění by velmi pravděpodobně nenastal žádný z extrémních klimatických jevů posledních let jako jsou vlny veder na souši i na moři, sucha nebo záplavy. „Je velmi pravděpodobné, že epizody s vydatnými srážkami budou ve většině regionů s dalším globálním oteplováním intenzivnější a častější,“ uvádí se ve zprávě.

Dopady globálního oteplování jsou odlišné v různých částech planety. Zatímco s extrémními teplotami se potýká severní Amerika, Evropa, Austrálie a část Latinské Ameriky, sucho dopadá nejhůře na severovýchodní Afriku a Středomoří. Severní Evropa a Amerika se zase nejčastěji potýkají s extrémními srážkami a povodněmi.

Rostoucí teploty také nezvratně povedou ke stoupání hladiny oceánů, do roku 2100 by se hladina světových moří mohla zvednout až o dva metry, do roku 2150 až o pět metrů. Skutečná výše vody bude záležet na rychlosti oteplování a na opatřeních přijatých jednotlivými vládami i mezinárodním společenstvím. Od roku 1900 podle AFP hladina moří stoupla o 20 centimetrů.

Odborníci jednali o finální podobě zprávy virtuálně od 26. července a své závěry zveřejnili dnes. Zpráva zaměřená na fyzikální dopady změn klimatu pracovala se 14.000 odbornými články, na jejím obsahu a schválení se podílelo 234 odborníků a 195 vlád. Dnes vydaný materiál je součástí již šesté hodnotící zprávy, kterou IPCC vydá v roce 2022. Minulá hodnotící zpráva vyšla v roce 2014.

Součástí zprávy je také interaktivní online mapa, na které si uživatelé mohou zobrazit požadovaný region a předpovědi, co jej čeká.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (9)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

9.8.2021 11:37
Zřejmě částečně ano.

Ale která činnost ?
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

9.8.2021 13:10 Reaguje na smějící se bestie
v podstatě všechny. Kýžený stav je se dostat před průmyslovou revoluci. Vše co bylo po ní, je uhlíková nálož.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.8.2021 13:58 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Nesmysl jak dycky. S modrními technologiemi se dokážeme už uhlíku vyhnout, ovšem stojí to kačáky. Které samozřejmě máme, ale ropáčci to úspěšně blokují.
Odpovědět
Pe

Petr

9.8.2021 16:24 Reaguje na Pavel Hanzl
A ty moderní technoogie a kačáky vyrostou na permakulturní zahradě, nebo kde to vezmeme?
Ekologická výroba neexistuje. Nic nelze vyrobit bez drancování přírody, dokonce ani natisknout kačáky.
Z tohoto kruhu nejde vystoupit. Jde pouze jet až na konečnou.
Odpovědět
J

Jan Omasta

15.8.2021 19:44 Reaguje na Petr
Už dlouho se ví, že proti letním vedrům je důležité zadržovat vodu v krajině.
Zastiňováním půdy stromy a porostem
Opravou umělých svahů, aby jimi neunikala voda do kanálu,
Zkypřením půdy, po které při deštích valí voda.
Zkypřením půdy pod trávníky u domů do hloubky 50-60 cm,
Mezemi umístěnými po vrstevnicích.
Ve mětech by pomohlo zakázat sluneční kolektory jiné než svislé a nařídit bílé střechy.
Odpovědět

Milan Štrupl

13.8.2021 10:07 Reaguje na Pavel Hanzl
Milý pane Hanzl - to co říkáte jsou naprosté nesmysly a neskutečný protimluv. Vy a vám podobní si neuvědomujete, že cena a emise uhlíku jsou provázané veličiny. V zásadě se dá říct, že cena jakéhokoli zboží či komodity přesně odráží její uhlíkovou stopu. Ať si vezmete cokoli - jakýkoli výrobek a jdete zpět ve výrobním procesu, tak skončíte u energie vložené do produktu. Tuna písku stojí cca 150Kč, ale tuna zlata stovky milionů Kč - proč??? Protože na tunu zlata musíte vytěžit miliony tun zeminy a pak těch pár gramů z tuny separovat - je to šíleně energeticky náročné. Říkat tedy že když utratíme víc peněz, budeme bezemisní je taková neskutečná pitomost, že si to ani neumíte představit - já jo, kalkulacemi se živím... Nejspíš to stejně nepochopíte, ale je to tak hloupé, jako když si za 100Kč koupíte slevu 50Kč... Pravda ale je, že se můžeme tvářit, že si za ohromné peníze koupíme - vaše kačáky, uhlíkovou neutralitu v Evropě, ale globálně tím někde jinde na světě produkce uhlíku vzroste a to několikanásobně víc, než jsme my ušetřili. Jediné co uhlík opravdu snižuje je racionalizace - zefektivnění výrobního procesu a tedy jeho zlevnění!!!! Od páry lidstvo neustoupilo proto, že byla méně ekologická než benzín a nafta, ale protože bylo používání benzínu a nafty efektivnější - levnější!!!! nikoli dražší. Aby byl nový produkt, který nahrazuje funkčně stejný opravdu ekologičtější, musí mít výrazně nižší cenu, nebo výrazně delší životnost a nebo výrazně nižší spotřebu energie. Děje se pravý opak - vyrábíme výrobky, které jsou dražší a mají kratší životnost a těch pár watů, co ušetříme v provozu nikdy ani nevyrovná vyšší uhlíkovou stopu z výroby a kratší životnosti. Naprostý extrém je pak elektromobil - drtivá většina lidí najezdí do 20tis km/rok (já tak 12tis/rok) - to je žalostně málo na to, aby se emise "uspořené" při provozu vyplatily - pro 80% lidí je tedy pořízení elektromobilu nejen neekonomické, ale logicky i neekologické!!!!! Má ekologická duše doslova krvácí, když vidím, jak podprůměrně inteligentní papaláši z Bruselu ničí planetu svými naprosto zcestnými nápady. Mám to štěstí, že až na to dojde, tak si elektromobil koupím - kačáky na to mám, ale na rozdíl od vás z toho budu mít strašně špatný pocit, když si uvědomím, jakou ekologickou ránu Zemi zasadím - pěšky ale chodit 1000km měsíčně nebudu, ani jezdit ve sněhu a dešti na kole... mimochodem ani pro těch zbylých 20% není elektromobil ekologický, což souvisí s tím, že cena tzv. čisté energie je vyšší, než té špinavé a to znamená, že čistá energie není čistá - to by musela být levnější!!!!!!! Představte si, že těžíte jámu 1000m3 a máte bagr, co stojí i s posádkou 10tis/den a vytěží 100m3 a spotřebuje cca 100litrů nafty. Tomuto stroji to bude trvat 10dnů a spálí 1000litrů nafty. Jde to udělat ale levněji - vezmete větší stroj, který stojí 15tis/den vytěží 200m3/den, spotřebuje 150litrů/den a práci udělá za 5dnů - ušetřil jste nejen náklady - snížil cenu, ale kupodivu i emise, protože jste spálil jen 750litrů nafty!!! A přesně tak je to naprosto se vším - co je levnější je v zásadě ekologičtější a co je dražší, to nechává větší uhlíkovou stopu - ve skutečnosti jste tedy ropáček paradoxně vy pane Hanzl....
Odpovědět
RV

Richard Vacek

9.8.2021 18:24 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Inspirací by nám mohli být Rudí Khmérové. Ti se odebrali do lůna přírody, kde začali budovat novou, lepší a trvale udržitelnou společnost:
https://www.dotyk.cz/magazin/kambodza-rudi-khmerove-ucitele-30000929.html
Odpovědět

Milan Štrupl

13.8.2021 09:36
Většina lidí asi potřebuje k životu nějaké božstvo-víru a z Ekologie se bohužel stalo nové náboženství.
Představte si, že přistane na zemi Ufon, který nikdy neviděl sníh a najednou začne sněžit a ochladí se - má dvě možnosti - buď si bude říkat, že sníh ochladil vzduch, nebo že kvůli zimě začalo sněžit:) I když vypouštíme hodně CO2, tak stále je to v globálu tuším méně než 5% toho, co vypustí příroda. Ekologové a vědci mají jasno - stoupá teplota, protože stoupá obsah CO2, ale úplně stejná logika je, že teplota stoupá z jiných důvodů (například změnami oběžné dráhy planety) a do vzduchu se tak dostává víc CO2 z hornin a naše role je v koloběhu uhlíku spíš zanedbatelná, respektive oteplovalo by se i kdybychom nevypouštěli nic... I kdyby nakonec měli pravdu, tak celá Evropa produkuje asi tak jen 20% z 5% a naše uhlíková neutralita naprosto nic neřeší, navíc převážná část emisí uhlíku, která vzniká v rozvojovém světě soustavným vypalováním lesů není vůbec podchycena, takže ve skutečnosti je Evropa zodpovědná jen za pár % z 5%... Pak tu máme geografickou polohu - je jasné, že život ve středu na severu Evropy je nutně energeticky náročnější, než na jihu nebo v Africe. V Africe se taky prakticky nic nevyrábí - nic neumí vyrobit, takže naše a Asijské továrny vyrábí za ně - vyrábí věci, které potřebují a značnou část emisí uhlíku vypouštíme za ně a pro ně. Přívalové deště a rozkolísané počasí pak vůbec nesouvisí s růstem teploty a CO2 (nebo jen okrajově). 20.století bylo prokazatelně nejmokřejší období za tisíce let zpět - pršelo prakticky pořád a nejen v Londýně. Měly to na svědomí znečišťující částice popílku, síry a dalších polétavých částic, které se z továren, tepláren, elektráren a aut dostávaly do atmosféry a nutily vzdušnou vlhkost plošněji kondenzovat - ty jsme ale od roku 1990 snížily až o 80% a výsledek je, že se sice lidem podstatně lépe dýchá, ale nad Evropou dramaticky klesla koncentrace prachových částic a vlhkost, která se do Evropy dostává většinou od Golfského proudu (převládá západní proudění) nekondenzuje plošně, ale lokálně a o to intenzivněji. Souvislost prachových částic a deště byla vědecky prokázána - vlhkost kondenzuje na prachových částicích - bez nich by nepršelo. Historický důkaz je výbuch sopky Toba tuším kolem roku 1816 - v Evropě o tom nikdo nevěděl, ale následující rok způsobilo ohromné množství prachových částic a síry vyvržené sopkou (na druhé straně světa) do Evropy katastrofální počasí - pršelo a pršelo a úroda shnila na polích a následoval strašný hladomor a statisíce lidí zemřelo hlady a další statisíce migrovaly do Ameriky, která nebyla tak zasažená tímto jevem, jako Evropa. Celé 20.století jsme vlastně dělali plošně a v menším totéž, co tahle velká sopka a dnes už ne - zachycuje většinu částic ve filtrech, auta také téměř nic nevypouští a vzduch se dá s přehledem dýchat i ve velkých městech (pamatuji když ne). Přívalové deště tedy nejsou způsobeny globálním znečištěním, ale LOKÁLNÍM VYČIŠTĚNÍM ovzduší nad Evropou - vlhkost z oceánu prostě nekondenzuje plošně, ale intenzivněji lokálně... Řada vědců tohle ví, ale nikdo proti ekologické církvi nevystoupí - čekala by ho okamžitá výpověď a i nikdo z vědců nechce jít prodávat rohlíky:(
Odpovědět
J

Jan Omasta

15.8.2021 19:36
Přestaňte už do nás hustit nesmysly. Již v roce 2007 Václav Klaus oznámil, že přichází malá doba ledová. Ta je jedním z důvodů letních veder, povodní nebo sucha.
2. důvod ne globálního, ale lokálního oteplování je móda černých střech, černého asfaltu místo světle šedých silnic. A pak především černé sluneční kolektory, které 90% sluneční energie přemění na odpadní teplo.
3. s tepelnými ostrovy souvisí i vysušování krajiny, nebož stoupající vzduch z tepelných ostrovů má tak vysokou teplotu, že po vystoupání nahoru se neochladí pod rosný bod, neprší z toho a vlhkost vysátá z okolní krajiny tak vítr odvane k našim sousedům.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist