Patogeny se šíří i v Antarktidě, přenašeči jsou lidé i tučňáci

Vaše kočka od vás může chytit chřipku, na šimpanze můžete přenést zápal plic a pták od vás může odletět s tuberkulózou, pokud ji máte. Situaci, kdy patogeny tradičně neproudí od zvířat k nám, ale v opačném směru, se říká reverzní zoonóza. Pozorována byla na všech kontinentech, s výjimkou mrazivé Antarktidy. Jenže teď už byla zaznamenána i tam, jak píše Science.

Seznam nemocí, které mohou zvířata přenést na lidi, je skutečně vydatný. Antrax, ebola, tuberkulóz, Zika. Zvířatům to také umíme oplatit, byť naše chřipka nebo příušnice zdaleka nejsou tak výkonnými zabijáky. A některé patogeny, třeba Campylobacter nebo Salmonella, dokáží mezi zvířaty a lidmi přeskakovat tam a zase zpátky. Tam už je trochu těžší zjistit, kdo se stal zdrojem a kdo nakaženým. Pořád se ale tyhle zjištěné výměny bakterií a virů děly mimo Antarktidu, jejíž mrazivé klima přenosu chorob nepřálo. Nebo jsme si to aspoň mysleli.

Mikrobioložka Marta Cerdà-Cuéllar z barcelonského Výzkumného centra zdraví zvířat si tím rozhodně jistá nebyla, a tak mezi lety 2008 až 2011 vytrvale odebírala vzorky trusu ze zvířat. Pracovala na čtyřech destinacích (ostrov Livingston u Antarktidy, Marion Island, Gough a Falklandy) a odchytila přitom 666 dospělců ptáků čtyřiadvaceti různých druhů. Výběr lokalit přitom nebyl náhodný, přirozeně totiž odrážel jak migrační trasy ptáků, tak směrem k Antarktidě se snižující frekvenci kontaktu ptáků a lidí. Výsledek? Nic dobrého pro tučňáky skalní.

Fekální vzorky v laboratoři vydaly formou izolované DNA svědectví o přítomnosti Campylobacter a Salmonella v jejich trusu. Což jsou zrovna patogeny, u kterých si nejsme stoprocentně jistí, kdo je komu předal a jak dávno k tomu došlo. Nepříjemné to ale je. „Ve skutečnosti, pokud je to nedávný přenos, by to mohlo být pro antarktickou faunu zdrcující,“ vysvětluje Kyle Elliott z McGill University v kanadském Montrealu, který se na výzkumu podílel. „Ptačí kolonie by totiž na něco takového nebyly připravené.“

Tým Marty Cerdà-Cuéllar tak zjistil dvě podstatné věci. Ta první je, že i v polárním klimatu Antarktidy k šíření patogenů dochází. A ta druhá? „Že bude zapotřebí výrazně přehodnotit vliv přítomnosti lidí v Antarktidě,“ říká Elliott. „Například zpřísnit pravidla pro nakládání s lidskými exkrementy, které se mohly stát zdrojem ptačí nákazy. Jedním z důvodů, proč byla dosud Antarktida tak dalece nedotčená, byla relativně nízká aktivita vědců a turistů v oblasti. A to se nyní mění. Dá se tedy předpokládat, že pokud nepřijmeme patřičná opatření, bude přenos patogenů z člověka na zvířata pokračovat.“

---

reklama

---