https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/petice-bezzasahove-zony-prispivaji-k-sireni-kurovce
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Petice: Bezzásahové zóny přispívají k šíření kůrovce

1.6.2019 00:30 | PRAHA (ČTK)
Bezzásahové zóny přispívají k šíření kůrovce, se kterým si příroda sama neporadí. V boji proti němu jsou nutné zásahy člověka. Vyplývá to z petice Za zákon pro zelené lesy Šumavy, o které se dnes diskutovalo na senátním Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. / Ilustrační foto
Bezzásahové zóny přispívají k šíření kůrovce, se kterým si příroda sama neporadí. V boji proti němu jsou nutné zásahy člověka. Vyplývá to z petice Za zákon pro zelené lesy Šumavy, o které se dnes diskutovalo na senátním Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. / Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Bezzásahové zóny přispívají k šíření kůrovce, se kterým si příroda sama neporadí. V boji proti němu jsou nutné zásahy člověka. Vyplývá to z petice Za zákon pro zelené lesy Šumavy, o které se včera diskutovalo na senátním Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Tu s více než 11.000 podpisy na konci března předal vládě její autor Petr Martan. Petici vyjádřily podporu i Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR).
 

"Odmítáme vyhlašování dalších forem ochrany přírody, které vyžadují bezzásahové zóny. Není možné bojovat s kůrovcem bez zásahu člověka. Navrhujeme odklad vyhlašování nových bezzásahových území se smrkovými porosty nad 20 procent, dokud se nezastaví sucho a kůrovec," uvedl Martan. Petice vyžaduje pouze 23 procent těchto území místo současných 27 procent. "Člověk přestal ochraňovat smrkové porosty. Ekologové vštípili lidem, že kůrovec je přírodní věc a příroda si s ním poradí sama," dodal.

Podle Petra Lepešky z Odboru územního plánovaní MMR se s bezzásahovými zónami lidé zřekli zodpovědnosti za ochranu přírody. "Co bylo dříve argumentem aktivistů, se dnes dostalo do zákona, tedy chránit přirozené procesy. Člověk má říct, co je přírodní hodnota, a tu máme chránit," sdělil. Podle Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu bezzásahový režim přispívá nejen k šíření kůrovce, ale také k vysychání lesů.

Podle náměstka ministerstva životního prostředí pro řízení sekce ochrany přírody a krajiny Vladimíra Dolejského nejsou důkazy, že by kůrovcová kalamita vznikala na chráněných bezzásahových územích. "Hlavními příčinami je klimatická změna a dlouhodobé pěstování smrku na nevhodných místech. Kolem ostrůvku bezzásahových zón je dostatečně pod kontrolou plocha lesa, která zabrání úniku kůrovce do okolí," vysvětlil.

"Nerozšiřovat bezzásahové zóny, protože by Šumava měla být zdrojem kůrovce pro celou republiku, je nesmysl. Jakým způsobem probíhají kůrovcové gradace, řídí příroda, ne lidi," řekl ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený. Podle něj popadané stromy a ponechané v přírodě zpomalují odtok povrchové vody a pomáhají vsakování vody do půdy. "Zásahem akorát způsobíme, že lesy budou zničené těžbou. Těžíme jen tam, kde jsou smrky mladší 80 let. Je tam asi 8000 smrků na hektar a metr daleko od sebe. Tam, když přijde kůrovec nebo vichřice, tak to pobije vše," dodal.

Nový návrh zón rozděluje krajinu do čtyř oblastí. Nejpřísnější režim má platit pro více než 27 procent plochy, což bude zóna bezzásahová, která se ponechá pouze přírodním procesům. Následuje zóna přírodě blízká, která počítá s minimálním zásahem lidí a zabere 24,6 procenta. Poté je zóna přírodní péče s více než 46 procenty, 1,2 procenta je vyčleněno pro krajinu s obývanými a zastavěnými oblastmi. Nový návrh by měl platit 15 let. Rada NP Šumavy bude o zónách jednat 7. června.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

KP

Katka Pazderů

1.6.2019 16:05
Copak tu nebyl kůrovec dříve než lidé? Tak proč se s ním nedá bojovat bez zásahu lidí? Lidé chtějí bojovat, kůrovec jen žere. Lidé mu připravili vhodnou lokalitu, tak on toho využívá. Nechtějme řídit celou planetu.
Odpovědět
LL

Lemra Líná

1.6.2019 19:51
Každý další brouk, rána smrkovým pouštím :-)
Odpovědět
Anyr

Anyr

2.6.2019 00:14
"Existuje jen jedno dobro, a to vědění. Existuje jen jedno zlo, a to nevědomost."
- Sokratés

"Co však nejnerozumnějším činem lidským zůstává, je zasahování do vlastní činnosti přírodní tam, kde živelná dění, málo posud a částečně jen člověkem ovládaná, samy prospěšný na konec stav zemi vytvářejí, třeba s počátku působení jich zhoubným býti se zdálo."

- Josef Váchal, Šumava umírající a romantická, 1931

Ach, jak rád bych autory petice, a i její signatáře, označil za de**ly. Ovšem, nejde to. Jsou jen neznalí.
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.6.2019 04:53
Problém spočívá v tom, že prakticky veškeré lesy na Šumavě jsou uměle vysazené smrkové plantáže z minulého a předminulého století, navíc nepůvodním smrkem z Karpat a Alp.
Jejich ponechání "přírodním procesům" nemůže vést k ničemu jinému než k totálnímu zničení lesa a jeho náhradou degradovanými biotopy, neumožňujícími přirozenou obnovu lesa.

Další věcí je, že kůrovec se šíří z bezzásahových zón natolik masívně, že napadá i stromy, které by mu normálně byly s to odolat.

Tohle ničení lesů v ČR ekology je naprosto jasně záměrné. Chybí nám zákon o "cizích agentech", který mají v USA a v Rusku, kde každá organizace financovaná ze zahraničí musí tuto skutečnost povinně zveřejňovat. Protože pak by bylo jasné, kdo tyhle lidi platí.
Odpovědět
MM

Milan Milan

4.6.2019 09:41 Reaguje na Jan Šimůnek
Jsou možná uměle dovysazené, ale přežili stovky let, navíc do vyšších poloh je smrk ideální. Že se brouk přemnožil a chce žrát není vina těch smrků ani borovic na které navíc vlezla nějaká houba, je to vina nerozumných lidí. Již v dávných dobách každý panovník kladl důraz na péči o bohatství lesů, měl své hajné a hospodáře, tvrdé tresty...Jen polistopadová doba a novodobý experti zřejmě nepochopili že lidský život je krátký na rozdíl od života stromu a chceme-li užívat za svého života krásné lesy holt se musíme starat. Navíc srovnávat doby minulé bez letadel a stovek tun padajících spalin, neskutečné nápady na hustou dálniční síť, množství okusující zvěře, likvidace drobné pernaté, ale i skotu,ovcí, domácí drůbeže...to vše nenápadně ale účinně likvidovalo mnoho škůdců. Bohužel,neléčená infekce často končí smrtí pacienta. I stalo se.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist