Piráti se postavili proti česko-polské smlouvě týkající se dolu Turów Aktualizováno
"Česká pirátská strana je proti dohodě o řešení vlivu těžební činnosti v dole Turów uzavřeného premiérem Fialou a premiérem Morawieckým a proti utajenému způsobu projednání popírajícímu základní principy transparence," stojí v usnesení, které pro které hlasovalo 252 z 367 hlasujících. Ukončit projednávání bez přijetí usnesení chtělo 108 Pirátů. Hlasování se uskutečnilo od pátečních 10:00 do pondělních 22:00.
Hlasování vyvolala během únorového celostátního fóra Pirátů část z nich mimo jiné s odkazem na to, že neveřejné projednávání dohody a její až pozdější zveřejnění porušily zásady strany, mezi které patří co největší transparentnost.
Bartoš dnes ČTK napsal, že hlasování je deklaratorní, takže nemá a nemůže mít právní vliv na uzavřenou smlouvu. "Strana vnímá jako problém, že byla dohoda projednána narychlo a uzavřeně. Rozhodnutí členské základny respektuji a rozumím mu. I já jsem říkal, že bychom jako Piráti preferovali otevřenější postup a apeloval alespoň na rychlé zveřejnění smlouvy," uvedl Bartoš.
Transparentnějším postupem a zapojením širší odborné veřejnosti by se podle Bartoše předešlo dohadům či nejasnostem, které nyní panují. "Kvůli uzavřenému režimu nebylo navíc možné detaily dohody šířeji konzultovat s našimi specialisty vyjma Libereckého kraje, ale spoléhat se hlavně na informace od ministerstva životního prostředí a resortních právníků, podle kterých jsme v dobré víře hlasovali," řekl.
"Dohoda byla schvalovaná na vládě, kde ji všichni viděli, nebyla utajovaně domlouvaná. Myslím si, že to je dobrá dohoda pro Českou republiku a pro lidi, kteří žijí v tom regionu," sdělil na dotaz ČTK v Londýně Fiala. Soudním sporem by se podle něj podobných podmínek zakotvených ve smlouvě nedosáhlo.
"Nakonec se ukazuje, jak bylo důležité odstranit tento balvan ze vzájemných vztahů s Polskem a jak v takto složitých chvílích, kterým čelí obě naše země, je důležité, že s Polskem můžeme úzce spolupracovat," dodal s odkazem na aktuální situaci na Ukrajině po ruské invazi.
Podle ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové nemohla být mezivládní dohoda projednávána jinak. "Postupovali jsme plně v souladu s platným právem. Smlouvu jsme vyjednávali dlouhodobě nejen s polskou stranou, ale i s regionem, a to zcela transparentně a okamžitě po přijetí jsme ji zveřejnili. Zvolená forma oběma zemím zajišťuje zachování vzájemné důvěry do budoucnosti," napsala ČTK Hubáčková.
Polsko na základě smlouvy poslalo Česku 45 milionů eur (zhruba 1,094 miliardy korun) jako kompenzaci za vliv těžební činnosti. Česko v návaznosti na to stáhlo žalobu u Soudního dvora Evropské unie. Podle Fialy ani ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové (KDU-ČSL) by Česko nemělo zaručeno lepší podmínky smlouvy ani v případě, že by soud vyhrálo.
Smlouvu kritizovaly opoziční hnutí ANO a SPD, podle nichž je dohoda pro ČR nevýhodná a vláda ji uzavřela ukvapeně.
Polský důl Turów zásobuje uhlím nedalekou elektrárnu, která je podle polské strany nezbytná pro zajištění energetické bezpečnosti země. Lidé z příhraničních oblastí v Libereckém kraji si vedle úbytku spodní vody stěžují také na hluk a znečištění prachem.
reklama
Pohyb způsobený těžbou v Turówě bude Liberecký kraj sledovat v 18 budovách
Polsko poskytne Česku požadovaná data k těžbě v dole Turów
V Libereckém kraji začnou práce na přivaděči vody do příhraničí