https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/plejtvaci-denne-spolknou-az-deset-milionu-kusu-mikroplastu-vyplyva-ze-studie
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Plejtváci denně spolknou až deset milionů kusů mikroplastů, vyplývá ze studie

2.11.2022 09:28 (ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Plejtváci obrovští mohou za den spolknout až deset milionů kusů mikroplastů. Zjištění naznačuje mnohem větší dopady znečištění na největšího živočicha na světě, než se dosud předpokládalo. Uvádí to výzkum, o kterém napsal britský list The Times.
 

Vědci už odhalili mikroplasty v placentách těhotných žen, mateřském mléku, lidské krvi i v plicích. Tyto drobné částečky, které pocházejí z vláken oblečení, pneumatik, kosmetiky a mnoha dalších zdrojů, byly nalezeny po celé planetě, od vrcholu Mount Everestu až po nejhlubší oceány. Podle mnoha studií je lidé konzumují v potravinách i ve vodě a také je vdechují.

Autoři nejnovější studie se zaměřili na potravní chování 191 kytovců - plejtváků obrovských, plejtváků myšoků a keporkaků - a označili je speciálními přístroji. Pak je sledovali při krmení u pobřeží Kalifornie. Podle shromážděných údajů se krmili hlavně v hloubkách mezi 50 a 250 metry, kde je největší koncentrace mikroplastů ve vodním sloupci, uvádějí vědci.

Výzkumníci ze Stanfordovy univerzity odhadují, že téměř všechny mikroplasty, které velryby zkonzumují, pocházejí ze živočichů, kterými se živí. Například z krilu či ryb, nikoli z obrovského množství mořské vody, kterou polykají.

"V potravním řetězci jsou níže, než by se dalo očekávat," řekl jeden z autorů studie Matthew Savoca. "Existuje pouze jedna spojnice: kril sežere plast a plejtvák pak sežere kril," dodal.

Keporkakové, kteří se živí převážně rybami, jako jsou sledi a sardele, denně pozřou odhadem 200.000 kusů mikroplastů. Kytovci, kteří ale konzumují převážně kril, ale snědí nejméně milion kousků drobných plastových částic.

Plejtváci, kteří se živí krilem i rybami, podle odhadů vědců zkonzumují tři až deset milionů kusů mikroplastů denně. Míra konzumace je pravděpodobně ještě vyšší u kytovců, kteří se živí ve více znečištěných oblastech, jako je Středozemní moře, uvedl Savoca.

Podle vedoucí výzkumu Shirel Kahaneové-Rapportové budí obavy skutečnost, že mikroplasty snižují výživnost potravy. Chemické látky přidávané do plastů také mohou být toxické.

"Potřebujeme další výzkum, abychom pochopili, zda kril, který konzumuje mikroplasty, je pak méně bohatý na olej a zda jsou ryby (méně) masité, méně tučné - to vše v důsledku toho, že snědly mikroplasty, které se jim zdají být syté," řekla vědkyně.

Plejtváci vydají při lovu mnoho energie. Tito kytovci se ponoří pod hejno krilu a prudce vyrazí vzhůru směrem k hladině s otevřenou tlamou, do které nabírají korýše i s vodou. Vodu pak vypustí pomocí speciálního filtračního systému uvnitř tlamy a kril spolknou. Pokud plejtvák spolkne obrovské množství mikroplastů, je pro něj lov částečně ztrátou času, protože sežral něco, co je v podstatě nevýživný odpad.

Plejtváci nejsou jediní, kdo konzumuje plasty, které byly poprvé zaznamenány v mořských potravních řetězcích před 50 lety a nyní byly nalezeny nejméně u 1000 druhů. "Jedinečným problémem těchto kytovců je, že jich mohou zkonzumovat tolik," řekl Savoca.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (3)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

2.11.2022 12:24
Zamoření životního prostředí odpady je daleko horší zprávou než mediálně profláknutý sodovkáč.
Ale jak vidno, nikoho to nezajímá a podle toho homo sapiens dopadne.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

2.11.2022 15:09
Nebylo by vhodnější uvádět údaje v molekulách mikroplastů? To by to číslo mohlo být ještě vyšší.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.11.2022 09:16
Raději nezkoumat a žít v blažené nevědomosti jaké sajrajty jíme a pijeme
i my. Člověk se stal pohromou pro přírodu a nevěřím už na jeho zmoudření.
Kam se podívám, tak plasty a jiné chemikálie v rukou laiků, kteří nevědí
jak je používat a jak se před nimi chránit.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist