https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/podle-mariana-jurecky-byla-cesko-polska-dohoda-o-turowu-nejlepsim-resenim
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Rok od dohody o Turówu ji kladně hodnotí Fiala, Jurečka i polská ministryně Aktualizováno

2.2.2023 18:05 | LIBEREC (ČTK)
Díky dohodě má teď podle Jurečky česká strana data o stavu podzemních vod, o hluku a kvalitě ovzduší.
Díky dohodě má teď podle Jurečky česká strana data o stavu podzemních vod, o hluku a kvalitě ovzduší.
Dohodou o řešení vlivu těžby hnědého uhlí v polském dole Turów, kterou loni 3. února podepsali premiéři Česka a Polska, se podle předsedy vlády Petra Fialy (ODS) podařilo vyřešit spor, který zatěžoval sousedské vztahy s Polskem i v rámci celé Evropské unie. Po roce od podpisu mezinárodní smlouvy o dole Turów můžeme říct, že se daří naplňovat její hlavní cíl, tedy dlouhodobě chránit zájmy obyvatel Libereckého kraje, napsal Fiala dnes večer ČTK. Podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL), který dočasně vede ministerstvo životního prostředí, byla dohoda nejlepším řešením sporu.
 

Vedle finančních prostředků, které využije zejména Liberecký kraj pro lepší dodávky vody, je zásadní, že polská strana plní své závazky a česká strana získala možnost kontroly vlivu těžby na životní prostředí, uvedl v tiskové zprávě Jurečka. Polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová ocenila zlepšení česko-polských vztahů. Podle místních lidí a ekologických organizací je ale dohoda nedostatečná a česká vláda vyměnila ochranu vody v přilehlém pohraničním území za peníze na krizovou infrastrukturu.

"Všechna opatření, která postupně zlepší dostupnost pitné vody pro obce nebo ochranu místních obyvatel před hlukem, prachem a dalšími dopady na zdraví, se realizují a průběžně vyhodnocujeme jejich účinnost," uvedl Fiala. Podle Jurečky má teď díky dohodě česká strana data o stavu podzemních vod, o hluku a kvalitě ovzduší. "Díky tomu můžeme dříve a lépe reagovat, pokud se objeví problém," řekl. Jedním z nejdůležitějších bodů dohody je ochrana před úbytkem podzemní vody. Tomu má zabránit podzemní těsnicí stěna, která byla dokončena loni v červnu a nyní je v ročním testovacím provozu. Testy ukazují, že podzemní stěna splňuje dohodnuté parametry, data naznačují, že dochází ke zpomalení poklesu podzemních vod.

"Aktuálně zaznamenaný nárůst hladiny podzemní vody v monitorovacích vrtech ještě není zárukou trvalého trendu do budoucna, ale určitě je už indicií pro naději, že stěna může fungovat a zpomalovat odtok podzemní vody z hlubších vrstev. Jsme ale teprve v polovině testovacího období, nemůžeme tedy s jistotou říct, že hladina podzemních vod se trvale zvyšuje," komentoval výsledky ředitel České geologické služby Zdeněk Venera.

Polsko kromě jiného na základě dohody zajistilo kontinuální měření, které slouží ke zpřesnění monitoringu hluku na českém území. Měření ukázalo, že mezi roky 2020 a 2021 došlo k mírnému snížení dlouhodobé hlukové zátěže. Dvě automatické stanice monitorují ovzduší na české straně a dosavadní výsledky ukazují, že jsou dodržovány všechny sledované imisní limity pro ochranu lidského zdraví. Polská strana provedla loni také audit světelného znečištění a upravila osvětlení strojů a nově je možné vypínat reflektory na stožárech v době, kdy se stroje nepoužívají.

Podle místních lidí a ekologických organizací životnímu prostředí dohoda nepomohla, uhlí se těží dál. "Na lidi a škody na jejich majetku se zapomnělo," řekl ČTK za kritiky dohody Milan Starec ze Sousedského spolku Uhelná, právě tato malá obec je polskému dolu na české straně nejblíž.

"Ukončit spor o důl Turów bylo velmi důležité, zejména s ohledem na současnou geopolitickou situaci a nutnost zajištění energetické bezpečnosti," dodala polská ministryně klimatu a životního prostředí Anna Moskwová. Podpisem smlouvy se podle ní zlepšily česko-polské vztahy, experti jsou neustále v kontaktu. V prvním roce trvání dohody byly podle ní splněny všechny plánované úkoly.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (11)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

BM

Břetislav Machaček

2.2.2023 18:35
Kecy v kleci. Odškodnění na účtu už je skoro rok a vodovody jsou v nedohlednu. Mohou být jak na vodu pitnou, tak užitkovou, ale hlavně
nečekat, až se ty peníze rozplynou na všelijaké monitoringy hluku,
světelného smogu atd. Lidé potřebují vodu a nikoliv vědět, že je
hluk a světelný smog v nějaké normě. Čekat, až zafunguje těsnící stěna
a zdali vůbec, tak to lidem vodu asi letos do studní nevrátí. Oni ji
potřebují dodat vodovody a pak budou mít čas čekat, až zafunguje ta
těsnící stěna. A jsou ty peníze vůbec ještě na účtu?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

3.2.2023 10:04 Reaguje na Břetislav Machaček
Vy fakt věříte, že odtok vody z tak rozsáhlého území lze vyřešit nějakou těsnící stěnou?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.2.2023 14:22 Reaguje na Jiří Svoboda
Nevěřím a proto píšu o tom vodovodu. Voda se do krajiny sama
vrátí pouze po ukončení těžby a zatopení dolu na hladinu
bývalé hladiny spodní vody. Těsnící stěna je úlitbou laikům
a ochranářům, aby mohla těžba dál pokračovat. Prioritou musí
být vodovod a pak trpělivost, než se důl dotěží a zaplaví.
Odpovědět
JO

Jarka O.

4.2.2023 17:16 Reaguje na Břetislav Machaček
Těsnící stěna by měla utěsnit jednu otevřenou hlubší zvodeň, kterou utíká voda do dolu, takže trochu pomoct by mohla. Pokud si spodní voda nenajde jinou únikovou cestu, která kvůli otřesům z těžby klidně mohla vzniknout. Pokud jsem to pochopila, místní vodovod nechtějí, chtějí své studny. Snad záleží na tom, co jim k tomu řeknou místa znalí hydrogeologové.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.2.2023 19:17 Reaguje na Jarka O.
Ono záleží asi koho se ptají, zda chce čekat na
zázrak s návratem vody do studní a nebo k jistotě
vodovodu. Já mám taky ve studni vodu, ale železitou
s velkým obsahem manganu díky podloží. Byla to
voda z nouze, kterou jsem nadšeně vyměnil za vodu
z vodovodu(z Kružberku). Stát dostal od Poláků
kompenzaci za škody a měl by lidem nabídnout
vodovody a pak už je to na nich, zda je chtějí.
My si vybrali a nelitujeme.
Odpovědět
JO

Jarka O.

5.2.2023 09:24 Reaguje na Břetislav Machaček
Myslim, že máte s obavami o spodní vodu pravdu. Taky jsem si myslela, že voda pro Uhelnou byla priorita. Asi ne pro tuto vládu. Tak nejlépe by bylo, kdyby se k vodovodu vyjádřil vedoucí aktivistů. Jestli je ten vodovod vůbec zajímá. Taky tahle vláda nemá na dohodě žádnou zásluhu, vyjednával ji Brabec, měl v jednání lepší dohodu, delší monitoringy, více peněz, a Viala pouze urychleně podepsal návrh Poláků. Oni všechny podmínky splnili, je to na Češích, jak s penězi naloží.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.2.2023 14:27 Reaguje na Jiří Svoboda
Na bývalém pozemku mého dědy vyschla kdysi studna díky
průmyslovému odběru vody z pískovny v těsné blízkosti
studny. Po ukončení čerpání se v pískovně zvedla hladina
na úroveň přepadu do potoka a ve studni na úroveň hladiny
v pískovně. Takže totéž čekám u Turowa, kde je ale do
ukončení těžby a zatopení dolu sakra daleko a taktéž na
návrat vody do studní! Proto ať budují vodovod a nečekají
na zázrak zvaný těsnící stěna!
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

3.2.2023 20:06 Reaguje na Břetislav Machaček
Jo, ale jaká je vzdálenost té studny od pískovny a jaká je vzdálenost studní od dolu? A jak se liší propustnost zeminy? Kolik tam spodní vody do dolu vlastně nateče?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.2.2023 19:08 Reaguje na Jiří Svoboda
Pokud je studna spojená s pískovnou stejným písčitým podložím, tak není vzdálenost směrodatná. Jinak voda si svou cestu vždy najde na nejnižší místo. Prosakují i přehrady všech typů a podloží
pod nimi. Ideální zaizolování tak velkého dolu
je nemožné a zaplavují se i hlubinné doly při
absenci odvodnění a čerpání. Zaplavení lze ale
urychlit napuštěním z řeky při povodních jako
u Slezské Harty, kdy se napustila za tři dny
místo tří let. Naplnění tak velkého dolu spodní vodou bude trvat po ukončení těžby desítky let
a spoléhat se na tu těsnící stěnu je naivní představa.
Odpovědět
sv

sv

4.2.2023 15:54 Reaguje na Břetislav Machaček
Prozatím jsi to byl pouze ty, machačku, který tady v minulosti navrhoval vlézt polákům mezi půlky a nehnat je před soud. Takže ano, kecy v kleci ... ale tvoje kecy v kleci.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.2.2023 18:55 Reaguje na sv
Vždy jsem byl pro dohodu, ke které taky nakonec došlo a žaloba byla stažena. Vy milujete konfrontaci a já dohodu při které musí každý něco slevit, aby něco získal. Vy by jste možná Polsku vyhlásil se svým rozumem i válku kvůli Turovu
a přitom i my máme máslo na hlavě. Odrou jim posíláme takový
sajrajt, že jim znehodnocuje studny na pitnou vodu na jejich březích. Až se jednou naštvou, tak to nebude pouze ta miliarda jako u Turowa. Nečiň jiným zlo, aby ti neopláceli
zlem. Blb jde cestou konfrontace, ale inteligent cestou
dohody.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist