Rok od dohody o Turówu ji kladně hodnotí Fiala, Jurečka i polská ministryně Aktualizováno
Vedle finančních prostředků, které využije zejména Liberecký kraj pro lepší dodávky vody, je zásadní, že polská strana plní své závazky a česká strana získala možnost kontroly vlivu těžby na životní prostředí, uvedl v tiskové zprávě Jurečka. Polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová ocenila zlepšení česko-polských vztahů. Podle místních lidí a ekologických organizací je ale dohoda nedostatečná a česká vláda vyměnila ochranu vody v přilehlém pohraničním území za peníze na krizovou infrastrukturu.
"Všechna opatření, která postupně zlepší dostupnost pitné vody pro obce nebo ochranu místních obyvatel před hlukem, prachem a dalšími dopady na zdraví, se realizují a průběžně vyhodnocujeme jejich účinnost," uvedl Fiala. Podle Jurečky má teď díky dohodě česká strana data o stavu podzemních vod, o hluku a kvalitě ovzduší. "Díky tomu můžeme dříve a lépe reagovat, pokud se objeví problém," řekl. Jedním z nejdůležitějších bodů dohody je ochrana před úbytkem podzemní vody. Tomu má zabránit podzemní těsnicí stěna, která byla dokončena loni v červnu a nyní je v ročním testovacím provozu. Testy ukazují, že podzemní stěna splňuje dohodnuté parametry, data naznačují, že dochází ke zpomalení poklesu podzemních vod.
"Aktuálně zaznamenaný nárůst hladiny podzemní vody v monitorovacích vrtech ještě není zárukou trvalého trendu do budoucna, ale určitě je už indicií pro naději, že stěna může fungovat a zpomalovat odtok podzemní vody z hlubších vrstev. Jsme ale teprve v polovině testovacího období, nemůžeme tedy s jistotou říct, že hladina podzemních vod se trvale zvyšuje," komentoval výsledky ředitel České geologické služby Zdeněk Venera.
Polsko kromě jiného na základě dohody zajistilo kontinuální měření, které slouží ke zpřesnění monitoringu hluku na českém území. Měření ukázalo, že mezi roky 2020 a 2021 došlo k mírnému snížení dlouhodobé hlukové zátěže. Dvě automatické stanice monitorují ovzduší na české straně a dosavadní výsledky ukazují, že jsou dodržovány všechny sledované imisní limity pro ochranu lidského zdraví. Polská strana provedla loni také audit světelného znečištění a upravila osvětlení strojů a nově je možné vypínat reflektory na stožárech v době, kdy se stroje nepoužívají.
Podle místních lidí a ekologických organizací životnímu prostředí dohoda nepomohla, uhlí se těží dál. "Na lidi a škody na jejich majetku se zapomnělo," řekl ČTK za kritiky dohody Milan Starec ze Sousedského spolku Uhelná, právě tato malá obec je polskému dolu na české straně nejblíž.
"Ukončit spor o důl Turów bylo velmi důležité, zejména s ohledem na současnou geopolitickou situaci a nutnost zajištění energetické bezpečnosti," dodala polská ministryně klimatu a životního prostředí Anna Moskwová. Podpisem smlouvy se podle ní zlepšily česko-polské vztahy, experti jsou neustále v kontaktu. V prvním roce trvání dohody byly podle ní splněny všechny plánované úkoly.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (11)
Břetislav Machaček
2.2.2023 18:35nečekat, až se ty peníze rozplynou na všelijaké monitoringy hluku,
světelného smogu atd. Lidé potřebují vodu a nikoliv vědět, že je
hluk a světelný smog v nějaké normě. Čekat, až zafunguje těsnící stěna
a zdali vůbec, tak to lidem vodu asi letos do studní nevrátí. Oni ji
potřebují dodat vodovody a pak budou mít čas čekat, až zafunguje ta
těsnící stěna. A jsou ty peníze vůbec ještě na účtu?
Jiří Svoboda
3.2.2023 10:04 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
3.2.2023 14:22 Reaguje na Jiří Svobodavrátí pouze po ukončení těžby a zatopení dolu na hladinu
bývalé hladiny spodní vody. Těsnící stěna je úlitbou laikům
a ochranářům, aby mohla těžba dál pokračovat. Prioritou musí
být vodovod a pak trpělivost, než se důl dotěží a zaplaví.
Jarka O.
4.2.2023 17:16 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
4.2.2023 19:17 Reaguje na Jarka O.zázrak s návratem vody do studní a nebo k jistotě
vodovodu. Já mám taky ve studni vodu, ale železitou
s velkým obsahem manganu díky podloží. Byla to
voda z nouze, kterou jsem nadšeně vyměnil za vodu
z vodovodu(z Kružberku). Stát dostal od Poláků
kompenzaci za škody a měl by lidem nabídnout
vodovody a pak už je to na nich, zda je chtějí.
My si vybrali a nelitujeme.
Jarka O.
5.2.2023 09:24 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
3.2.2023 14:27 Reaguje na Jiří Svobodaprůmyslovému odběru vody z pískovny v těsné blízkosti
studny. Po ukončení čerpání se v pískovně zvedla hladina
na úroveň přepadu do potoka a ve studni na úroveň hladiny
v pískovně. Takže totéž čekám u Turowa, kde je ale do
ukončení těžby a zatopení dolu sakra daleko a taktéž na
návrat vody do studní! Proto ať budují vodovod a nečekají
na zázrak zvaný těsnící stěna!
Jiří Svoboda
3.2.2023 20:06 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
4.2.2023 19:08 Reaguje na Jiří Svobodapod nimi. Ideální zaizolování tak velkého dolu
je nemožné a zaplavují se i hlubinné doly při
absenci odvodnění a čerpání. Zaplavení lze ale
urychlit napuštěním z řeky při povodních jako
u Slezské Harty, kdy se napustila za tři dny
místo tří let. Naplnění tak velkého dolu spodní vodou bude trvat po ukončení těžby desítky let
a spoléhat se na tu těsnící stěnu je naivní představa.
sv
4.2.2023 15:54 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
4.2.2023 18:55 Reaguje na sva přitom i my máme máslo na hlavě. Odrou jim posíláme takový
sajrajt, že jim znehodnocuje studny na pitnou vodu na jejich březích. Až se jednou naštvou, tak to nebude pouze ta miliarda jako u Turowa. Nečiň jiným zlo, aby ti neopláceli
zlem. Blb jde cestou konfrontace, ale inteligent cestou
dohody.