Podmáčené pole přeměnili v Novosedlech v biocentrum, v obci se zlepšilo klima

Na polích v Novosedlech na Břeclavsku, kde dřív meandrovala řeka Dyje, vzniklo přírodní biocentrum. Tok řeky byl v 70. letech narovnán a ustoupil potřebám zemědělců, i přesto se voda na polích stále objevovala. Podmáčená půda se stala pro zemědělce nehospodárnou a nemohli na ní nic vypěstovat. Obec se proto rozhodla vyhloubit na místě původního toku tůně a okolí nechat zarůst keři a stromy, řekla ČTK iniciátorka projektu a zastupitelka Romana Ondrášková (PRO Novosedly).

Díky proměně krajiny se podařila zvýšit biodiverzita a zlepšit klima. Spolu se starostou Janem Mondekem (PRO Novosedly) letos projekt přihlásili do soutěže Jihomoravského kraje Cena za krajinu, nápad ocenila i veřejnost.

Pro zemědělce byla takto podmáčená půda nevýhodná. "Oni pole obdělávali, ale Dyje si po narovnáni stále hledala svou cestu, proto byla podmáčená. Zemědělci na jaře zaseli, ale někdy jim voda pole vytopila a nic nesklidili," popsala Ondrášková.

Nejvíce podmáčené plochy obec využila k vybudování biocentra. Vyhloubila tři tůně, které se naplnily spodní vodou, a několik struh. Vodní plochy, které ani při velkém suchu nevysychají, obrůstají rákosem, keři a trávami. Obec také vysadila 146 listnatých stromů, například dubů, třešní, jilmů nebo habrů. V porostech našlo úkryt mnoho zvířat. "Běhají tu zajíci, srnky, z ptáků tady máme třeba vzácného čápa černého. Nad tůňkami létají vážky, žijí v nich obojživelníci. Dokonce i divoké prase tu je," uvedla Ondrášková, zatímco stojí na střeše zarostlého bunkru, z níž je výhled na celou plochu.

Podle Ondráškové je také v biocentru rozhodně lepší klima. Zorané pole se v létě bez problémů ohřeje až na 50 stupňů. "Biocentrum lépe pohltí sluneční záření a vzduch je zde vlhčí i chladnější," popsala zastupitelka obce, ve které lze najít i pozůstatek lužních lesů nebo suchou stepní oblast.

Vybudování biocentra stálo více než dva miliony korun, na investici získala obec dotaci. V budoucnu by takových míst mohlo vzniknout i více. "Například na poli, kde je letos kukuřice, se na jaře objevilo podmáčené místo, se kterým budeme něco také možná dělat," řekla Ondrášková. Starosta doplnil, že zeleň se snaží udržovat i na dalších místech v obci, před několika lety vysázeli lipovou alej.

Ve druhém ročníku Ceny za krajinu projekt vyhrál v hlasování veřejnosti a má ještě šanci uspět i v některé z dalších kategorií, o nichž rozhoduje odborná komise. Účast vnímá Mondek s Ondráškovou jako cestu, jak ostatní inspirovat. "Přišlo mi fajn, že tady tento projekt máme a chtěl jsem jej přiblížit lidem, aby viděli, že podobná opatření mají smysl," vysvětlil starosta.

Podle Ondráškové je v oblasti životního prostředí důležitá také osvěta. "Je potřeba říct, že je nutné s přírodou něco dělat a vrátit jí to, co jsme jí jako lidé sebrali. Lidé mají na domech černé střechy, okolo kamení a klimatizační jednotku. Když ale vysadí stromy a zasejí trávu, bude se jim také lépe dýchat," doplnila zastupitelka.

---

reklama

---