Podobu a princip vzniku slaných mořských aerosolů poprvé popsali vědci z Brna

Vědcům se poprvé podařilo popsat podobu a princip vzniku slaných mořských aerosolů, které se tvoří v polárních oblastech. Brněnští výzkumníci ze skupiny Environmentální elektronové mikroskopie Ústavu přístrojové techniky AV ČR pod vedením Viléma Neděly pro ten účel specificky upravili elektronový mikroskop. Díky novým zjištěním je možné lépe určit vliv miniaturních částic mořské soli ve vzduchu na počasí, klima a atmosféru, sdělil mediální zástupce výzkumníků Kryštof Turek.

Slané aerosoly jsou směsí vzduchu a dostatečně malých částic mořské soli, které se v něm dokážou vznášet. "Nad otevřeným oceánem slané aerosoly vznikají přímo z mořské vody v důsledku lámání vln a praskání bublin mořské pěny. Jejich dalším podstatným zdrojem jsou pak slané ledy, tedy ledy vzniklé ze slané mořské vody či sněhu. Tyto slané ledy přitom pokrývají významnou část arktických oblastí," uvedl jeden z vědců Dominik Heger. Slané aerosoly jsou důležité pro atmosférické děje, částečky soli slouží jako kondenzační jádra pro mraky a jejich počet má přímý vliv na množství srážek.

Další vlastností slaných aerosolů je to, že částice soli mají velký specifický povrch, proto jsou ideální látkou pro řadu chemických reakcí. "Kvůli nim dochází například k bromové expozici, tedy řetězové chemické reakci, která je spojená s uvolňováním bromu do atmosféry. To následně způsobuje ničení ozonu v troposféře nad Antarktidou a Arktidou," vysvětlila Ľubica Vetráková. Doplnila, že slané aerosoly mají také vliv na přeměnu rtuti v životním prostředí do lépe vstřebatelné formy, čímž hrozí kontaminace polárních oblastí tímto těžkým toxickým kovem. Chemické reakce tak významně ovlivňují regionální i globální atmosférické děje, mají vliv na skleníkový efekt či na globální oteplování.

Přesný mechanismus vzniku slaných aerosolů byl dlouho nejasný a za pomocí běžně dostupných elektronových mikroskopů nebylo možné simulovat v laboratoři obvyklé podmínky. Skupině vědců se však podařilo upravit již existující mikroskop a vytvořit pro vzorek fyzikálně-chemické podmínky, jaké panují v arktických oblastech. Díky tomu mohli sledovat proces sublimace, kdy z ledu vznikají částečky soli unikající do ovzduší. Díky mikroskopu bylo možné uchovat vzorky při požadovaném tlaku a při minus 50 stupních Celsia. "Přestože skutečné sublimační procesy v přírodě jsou mnohem složitější než podmínky v laboratoři, naše data jasně dokazují, že slané aerosoly mohou pocházet ze sublimujícího slaného mořského ledu, respektive slaného sněhu. Zjistili jsme, že jak teplota, tak koncentrace soli jsou důležité pro určení velikosti a hustoty počtu solných částic vznikajících během sublimace. Tyto dva parametry jsou tedy důležité pro chemii polárních mezních vrstev a klimatu," uvedl Heger.

Porozumění mechanismu, jakým se mořská sůl dostane z mořské vody do atmosféry, má velký význam pro matematické modelování a předpovědi atmosférických dějů. "Naše výsledky mohou pomoci zpřesnit matematické modely, které simulují procesy v atmosféře, a tím pomoci v porozumění změnám klimatu, k předpovídání a k boji proti nežádoucím změnám," uvedl Neděla.

---

reklama

---