https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/pohnoj-si-sam-domaci-vyroba-zemedelskych-hnojiv-z-lidske-moci-ma-budoucnost
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Pohnoj si sám: domácí výroba zemědělských hnojiv z lidské moči má budoucnost

13.11.2020 11:06 | PRAHA (Ekolist.cz)
Recyklovaná moč by mohla pokrýt čtvrtinu globální spotřeby hnojiv a zanechat odpadní vodu o poznání čistější.
Recyklovaná moč by mohla pokrýt čtvrtinu globální spotřeby hnojiv a zanechat odpadní vodu o poznání čistější.
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | Piqsels
Produkce potravin v současném zemědělství je jednou z nejvýraznějších činností, jakými lidstvo ovlivňuje přírodní cykly fosforu a dusíku na planetě. Dostupnost těchto dvou prvků limituje, kolik a kde se podaří vypěstovat, a proto je do půdy zanášíme uměle, formou hnojiv. Není to čistý ani laciný proces a určitě by to šlo jednodušeji. Svou zásobu hnojiv si totiž nosíme s sebou. O jejím zužitkováním píše Conversation.
 

Nápadů na zužitkování lidské moči už tu pár bylo (například speciální záchod, pisoár nebo dokonce elektrárna), ale tenhle aktuální, ze Švédské zemědělské univerzity, má potenciál k plošné aplikaci.

Současná přeměna dusíku na amoniak s cílem získat hnojivo si momentálně žádá kolem 2 % globální spotřeby energie a těžba fosfátů s limitovanou dostupností rovněž nepatří k nenáročným počinům. Lidská moč tak má značný potenciál. Byť tvoří jen 1 % odpadních vod, váže v sobě až 80 % dusíku a 50 % fosforu z kanalizací. Jde jen o to, jak je vytěžit.

Problém vychází z tekuté povahy tohoto odpadního produktu. Pokud bychom moč s pomocí speciálních toalet či sběrných pisoárů jímali a aplikovali ji přímo na pole, museli bychom ji tam odvést cisternou. Na hektar zemědělské půdy bychom jí museli aplikovat kolem 15 000 litrů. A to je to nákladné a zrovna by to nevonělo. Po stránce živin by nám přitom stačily jen 4 metráky snadněji aplikovatelného granulátu.

Přínos švédských badatelů spočívá v tom, že navrhli postup, při kterém s pomocí specifických enzymů přeměňují močovinu na amoniak. A také, že zvýšením pH roztoku zabránili uvolňování nelibého pachu během dehydratace. Výsledkem procesu nenáročného na energii je získání potřebného granulátu a také přečištění odpadní vody, zbavené o dusíkaté složky.

Další výhodou je, že tento postup je s upravenou toaletou (rozšířenou o chemickou sušičku) možné aplikovat i v domácnosti. Provozní náklady, zahrnující alkalizační činidlo, se blíží u čtyřčlenné rodiny jedné stokoruně za rok. Sušička by přitom mohla fungovat na solární zdroj. Hnojivo, obsahující 10 % dusíku, 1 % fosforu a 4 % draslíku, v podobném složení jako má komerční produkce, by si tak každý mohl produkovat doma sám.

„První splachovací záchod, autorský počin vynálezce Alexandera Cummingse v roce 1775, způsobil revoluci v sanitaci,“ zmiňuje Prithvi Simha, docent Švédské zemědělské univerzity. „Tohle by mohlo znamenat druhou takovou revoluci.“ Recyklovaná moč by mohla pokrýt čtvrtinu globální spotřeby hnojiv a zanechat odpadní vodu o poznání čistější.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter
Vydání článku finančně podpořilo Hlavní město Praha v rámci projektu Ekoporadnypraha.cz.


Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (20)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

AM

Anežka M

13.11.2020 09:42
Článek z rubriky "vědci objevují Ameriku". Že moč je skvělé hnojivo vám řekne každý zahrádkář.
Jasněže zpracování moči s sebou nese jistá rizika a rozhodně nenabádám k používání syrové moči, která je infekční vektor.
Splachování do záchodů je však posílání fosforu kamsi na mořské dno, odkud ho za pár desítek let (?) budeme pracně a draho znova těžit.
Už se těším, až vedle městských vodovodů a plynovodů budou pod chodníky i městské močovody :)
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

13.11.2020 13:32 Reaguje na Anežka M
Problém tak nějak je v tom že by jsme na to museli udělat buď speciální nezávislé kanalizace... a lidi by do záchoda nesměli splachovat nic mimo moči (tzn druhý záchod se separátním odvodem na "velkou")

a nebo by jsme museli v každém baráku vyhradit sakra velký objem na nádrž kterou někdo jednou za čas pojede vyvézt... což asi bydlení výrazně prodraží... jak na místo tak technicky.

Odpovědět
TP

Tomas Peltan

14.11.2020 09:10 Reaguje na Vaclav Sobr
Prodraží... záleželo by, jestli by se ta surovina ekonomicky vyplatila (zatím ne, ale kdo ví za pár (desítek) let). Ve starověkém Římě byla moč například placenou surovinou. A peníze nesmrdí ani dneska.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

13.11.2020 15:09 Reaguje na Anežka M
infekční vektor je naopak stolice. Moč u zdravého jedince je naopak sterilní, tj. s početně zanedbatelným zlomkem výjimek ledvinových a infekčních onemocnění moč.cest. ... říkaj dochtoři a knihy, sám jsme to nepil.
Odpovědět
AM

Anežka M

13.11.2020 22:08 Reaguje na Daniel Fiala
Jo, máte pravdu. U moči bude problém spíš ta rezidua léků a hormony, což...

Já to taky nepila :) ale moč zdravého člověka je prý mírně hořká, říkaj knihy.
Odpovědět
TP

Tomas Peltan

14.11.2020 09:10 Reaguje na Daniel Fiala
To zdravého před jedince bude docela důležitý kousek :-).
Odpovědět
AM

Anežka M

13.11.2020 09:43
A ještě k tématu: často se tu žehrá, že není dost hosp. zvířat a tedy ani hnoje. V ČR žije přitom cca 10,7 mio středně velkých zvířat, jenom jsme si toho jaksi nevšimli...
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

13.11.2020 11:33 Reaguje na Anežka M
1 průměrný člověk má dejme tomu hmotnost 70 kg, tj. 0,14 DJ (dobytčí jednotky - nějak to porovnat musíte). To znamená, že máme na našem území 1,5 milionu dobytčích jednotek (něco jako 1,5 milionu krav o hmotnosti 500 kg) zdrojů výkalů a moči. Obsah žump se v minulosti jako hnojivo běžně využíval a dodnes se tak s omezeními děje - jde v podstatě o infekční materiál - lidi se prostě neodčervují. Navíc obsahuje zbytky léků a hormonálních látek. Při vhodném sběru a úpravě by to bylo perspektivní hnojivo. Ale obávám se, že vzhledem k tomu, že i lidská kejda (protože to, co je v žumpě, je kejda) páchne, tak obyvatelstvo, které chce sice všechno přírodní - "bez chémie" ale nehodlá tolerovat zápach statkových hnojiv, by aplikaci na zemědělskou půdu ve velkém stejně nakonec bojkotovalo.
Odpovědět
AM

Anežka M

13.11.2020 22:06 Reaguje na Marcela Jezberová
Díky za usměrnění vycházející z praxe.

Nebezpečí infekcí by se snad dalo nějak řešit, třeba horkým kompostováním nebo jiným zdrojem zahřátí.

Já nevím, v zemědělství se přímo nepohybuju, pouze sadařím, ale moc často jsem se s námitkami ohledně zápachu z hnoje nesetkala - vážně to lidem tolik vadí? Nejde tak trochu o legendu, v tomto případě tedy ne městskou, ale venkovskou?

A zkušenost z drobné praxe podnikané na vlastní triko a nebezpečí - kompostované lidské fekálie nijak zvlášť cítit nejsou, když se zasypává slámou, "voní" to jako čerstvý kravský hnůj, když pilinama, není to cítit nijak. Klasická prasečí kejda smrdí daleko víc.

Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

13.11.2020 23:00 Reaguje na Anežka M
Pach rozhozeného hnoje na polích není žádné legenda, ale realita ještě dob, kdy se hnůj na pole používal.
Záleželo na toleranci - kdo na vesnici, či menším městě žil delší dobu a neměl frňák důležitosti zvednutý nahoru, tak těch několik dnů se přežilo - nezřídka se ta specifická vůně stáhla i do obce. Kdo byl "důležitý", tak dělal problémy.
Dneska je to v pohodě - hnojí se umělými hnojivy, hospodářská zvířata pokud jsou, tak jsou na pastvinách tedy s výjimkou velkých zemědělských družstev. A lidi jsou spokojení - maso si již nekupují u řezníka podle potřebného množství, ale předem zabalené, vodou nalepšené porce v plastových krabicích.
Odpovědět
TP

Tomas Peltan

14.11.2020 09:12 Reaguje na Anežka M
Kravský hnůj a kejda všežravců jsou úplně jiná liga.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

13.11.2020 13:34 Reaguje na Anežka M
Dovolil bych si poznamenat že "lidská biomasa" je řádově nižší než naše pěstování hovězího či vepřového.

A náš odpad proti nim je též poměrně nízký. K tomu aby jsme se přírodně takto zvládli najíst hnojením bez chemických hraček by bylo naopak třeba "živočišnou výrobu" začít navyšovat. až o řád.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.11.2020 10:07
Proto je třeba zakázat žumpy a septiky, vše poslat do ČOV. Polít v zimě na sníh louku fekáliemi, jako v minulosti, tak mne budou budou vláčet v tisku,
TV a po soudech. A ejhle najednou už nevadí moč? Ne, ale musí být zpracována v drahých technologických zařízeních za cenu zlata. Opět pouhý
nesmysl z pera akademiků a stačil by pouhý návrat k těm žumpám bez těch
desinfekčních prostředků a větší tolerance při jejich využití ke hnojení
alespoň pastvin a nebo technických plodin. Společná kanalizace exkrementů
z domácí chemií je výplod dnešní doby, plýtvání hnojivem a výroba odpadu.
Hlavně povinně odkanalizovat i samotu s kanalizací stovek metrů dlouhou.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

13.11.2020 23:03 Reaguje na Břetislav Machaček
Svým způsobem máte pravdu, ale to vypouštění fekálií na pole či louku nebylo ořechové.
Dost často se vše dostalo do potoků a nebo spodních vod. Protože se to vyváželo na nejpřístupnější plochy, takže některé pozemky dostaly dávky, o kterých se lidem ani nesní.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.11.2020 09:17 Reaguje na Pavel Jeřábek
V tom máte pravdu, ale to nebyla chyba v tom, že se to dělo,
ale v tom, že ti lidé porušovali zásady přiměřenosti a taky
vhodnosti místa. Ještě i já jsem před 40 léty takto hnojil
louku na "sníh" za mrazu, protože ten "vytáhl" zápach. Bylo
to ale pouze separátem z druhé komory septiku a nikdy hustou směsí z prvé komory. Ta se používala ke zkompostování do
suchého slámového hnoje, který fekálie vstřebal a použil
se až příští rok ke hnojení před podzimním zaoráním. Mráz
tak zničil většinu bakterií a případných cizopasníků.
Děda vždy vyprávěl, jak se sedláci v zimě předháněli ve
vyvážení městských žump, které vyváželi lidem zdarma.
Vedle polí mívali studny, studánky a potůčky s rybami a raky. Dnes je voda ve studních a studánkách nepitná a v potocích je mrtvo. Tak nevím kde je ta chyba, ale asi
v nás lidech, kteří se zahleděli do sebe a svého rozumu.
Zkušenosti přestaly mít váhu a tak se musejí vymýšlet
stále nové postupy a nařízení, které ale mnohdy končí
neslavně. Když vidím u ČOV ty povodňové ochozy a taky
to vypouštění splašek bez čištění při přehlcení do řek,
tak si říkám:hloupost vystřídala moudrost a zkušenosti.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

13.11.2020 14:59
Bill Gates přišel před lety s geniální soutěží o nový haj ... záchod, "Reinvent the Toilet Challenge". Protože si moudře spočítal (nebo nechal spočítat), kde je největší slabina stran řetězce lidstvo-voda-obživa. No a protože mu vyšlo WC (water closet), tak dal pár miliard USD jako odměnu.
Po několikaletém úsilí na všech koncích světa z toho vzešel jeden překvapivě univerzální závěr: nesmí se smíchat moč a stolice. Potom už je to otázka klimatu, sofistikovaného sedátka, estetických a technologických libůstek, apod.
Separaci moči nejdál dotáhli v JAR, když jim předloni hrozilo uschnutím na žízeň celé Capetown. Potom ještě jedna německá skupina to dotáhla do poloprovozu v Africe v rámci rozvojové pomoci. O Švédech čtu poprvé, ale princip pořád stejný.
O masovějším návratu ke staré tradici "night soils" si s ohledem na "ekonomickou vyspělost" necháme ještě chvíli zdát. Ale v ČR by perspektivně mohly začít chaty, zahrádkářské domečky, trampské samoty a podobně izolovaná sedátka, kde si každý ručí za své.
Odpovědět
AM

Anežka M

13.11.2020 22:20 Reaguje na Daniel Fiala
Ve Skandinávii se kompostování používá hodně, mj, i proto, že tam je řídké roztroušené osídlení a nevyplatí se budovat kanalizaci. Kompostovací záchody ve Švédsku dnes najdete celkem běžně i v administrativních budovách, školách i v domácnostech.

Já používám obyčejný, levný, vlastnoručně vyrobený pilinový záchod se separací moči už kolik let, funguje to perfektně, chce to jen zásobu pilin/slámy, nic nesmrdí a to byste koukal, jak po tom rostou rajčata :) Rozhodně jde o mnohem lepší řešení než různé klasické kadibudky, které pamatuju z různých chat a chalup.

Jo a splachovací záchod mám - pro návštěvy a protože barák bez wc neprojde na SÚ. Za mě jde jen o extra drahou štokrli v koupelně, na kterou odkládám koš s prádlem :)
Odpovědět
AM

Anežka M

13.11.2020 22:21 Reaguje na Daniel Fiala
... samozřejmě po zkompostování, ale to je snad jasné, že obsah kýble neklopím rovnou do záhonku...
Odpovědět
TP

Tomas Peltan

14.11.2020 09:14 Reaguje na Daniel Fiala
No, ono už v Bídnících od Victora Huga je před tou částí, která se odehrává v kanalizaci, takový úvod, který žehrá nad tím, kolik hnojiva se kanalizací ztrácí. Aneb z jiné knihy: co se získá na pohodlí, to se ztratí na kompostě.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

13.11.2020 17:22
V románech nositelky Nobelovy ceny za literaturu z roku 1938, Američanky Pearl S. Buckové, se píše o tom, že v Číně se ještě ve 20. století běžně hnojilo lidskými výkaly, které sbírali po domech sběrači výkalů, kteří je pak jako hnojivo dál prodávali. Takže, opravdu nic nového ...
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist