Pokácené lipy z brněnské ulice pomohou vědcům ve výzkumu stability stromů ve městech
Vědci získali vzorky dřeva ze 14 pokácených lip, které šly k zemi kvůli úpravám tramvajové trati a chystané výstavbě inženýrských sítí. Z pokácených stromů odebrali dvoumetrové výřezy a tenčí příčné sekce. Výřezy převezli do univerzitního Výzkumného centra Josefa Ressela v Útěchově, kde je podrobí analýze. Poslouží k měření fyzikálních a mechanických vlastností čerstvého dřeva a k identifikaci přítomných dřevokazných hub.
"Výsledky zkoumání vlastností jak čerstvého zdravého dřeva, tak i degradovaného, budou v budoucnu využity v používaných metodách hodnocení stability stromů a predikci jejich chování," uvedl Cristini.
Získat vzorky z městských alejí je podle něj unikátní příležitost. Vědci totiž dosud zkoumali především materiálové vlastnosti stromů z lesních celků. Cílem výzkumu je pak získat poznatky, které v budoucnu poskytnou více informací odborníkům, kteří pečují o městské aleje. "Nejdůležitější je pro nás prevence, abychom byli schopni předpovědět chování stromů v městském prostředí. Jde zejména o vývrat a zlom stromů," uvedl Cristini.
Podle vědce budou výsledky k dispozici zhruba za rok. Po zkoumání dřeva v laboratoři bude nutné ještě matematické zpracování dat.
Odborníci Mendelovy univerzity už v minulosti upozorňovali, že změna klimatu, která se v českém prostředí projevuje dlouhými periodami sucha a přívalovými srážkami, bude mít do budoucna značný dopad na výsadbu a skladbu stromů ve městech. Tradiční lípy, javory nebo jasany už nyní nahrazují nepůvodní dřeviny, jako jerlíny a akáty. Ani ty ale do budoucna v městském prostředí podle odborníků patrně nepřežijí více než několik desítek let. Jejich údržba bude navíc mnohem náročnější.
reklama
Silničáři provedli první etapu obnovy starobylé aleje z Bohdanče do Neratova
V Česku se od roku 2003 podél silnic vykácelo více stromů než vysadilo
Arboristé po 10 letech přeměřili nejvyšší strom ČR, vyrostl o 2,67 m na 66,72 m