https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/pokud-chce-britanie-zachranit-hmyz-musi-se-zrici-naduzivani-pesticidu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Pokud chce Británie zachránit hmyz, musí se zříci nadužívání pesticidů

20.7.2020 11:15 | PRAHA (Ekolist.cz)
Regionální legislativa zapovídající používání pesticidů je už platná v Barceloně, Kodani, Torontu a Vancouveru.
Regionální legislativa zapovídající používání pesticidů je už platná v Barceloně, Kodani, Torontu a Vancouveru.
Foto | will668 / Flickr.com
Momentálně k nejkritičtějším tématům v pobrexitové Velké Británii patří boj o konečné znění návrhu Zákona o zemědělství. Jeho první verze byla předložena parlamentu v polovině letošního ledna a od té doby prochází připomínkováním, čtením a bouřlivými diskuzemi. Má totiž vytýčit nový kurz nejen ve vztahu odklonu od dotací, k podpoře nezávislé zemědělské produkce a potravní soběstačnosti, ale i ve standardech a kvalitě, ochraně přírody a adaptace na klimatické změny. Své k němu dodávají i zástupci organizací Wildlife Trust. Chtějí zredukovat používání pesticidů. Píše o tom Independent.
 

„Hmyz je jako kanárek v uhelném dole. Jeho kolaps je jako výstražné zvonění, které nemůžeme ignorovat,“ říká Dave Goulson, profesor univerzity v Sussexu a hlavní autor textu o tom, jak zvrátit katastrofický úbytek hmyzu v Británii. Podle něj je okamžitá reakce na všech úrovních společnosti naprosto nezbytná. „Když se povede dobře hmyzu, bude vše v pořádku i pro ostatní organismy,“ dodává. Jak to ale souvisí s diskutovaným zemědělským zákonem? Silně. Zástupci z organizací pozemkových fondů ochrany přírody by do jeho návrhu rádi vpravili i opatření stabilizující a podporující hmyzí populace v Británii. Není prý důvod, aby byl připravovaný zákon ve svých cílech méně ambiciózní než dosavadní nařízení poplatné v Evropské unii.

Od třicátých let minulého století přišla Británie o 87 % svých mokřadů a ztratila 97 % plochy divokých luk. V posledních 48 letech se 41 % britských zástupců fauny a flóry potýká s vážným nebo středním propadem populací. A na tom, že úbytek a fragmentace přírodních stanovišť je pak ještě více akcelerována průmyslovým nadužíváním pesticidů, se shodují i odborníci. Každý rok je do zdejší přírody volně rozptýleno 16 900 tun toxických látek. „A to se bavíme jen o pesticidech užívaných v zemědělském hospodářství. Dalšími tunami přispívají města, vesnice, zahradníci,“ říká Craig Bennett, vedoucí Wildlife Trust. „Na svět kolem nás to má zdrcující efekt.“ Co tedy navrhuje? Aby to návrh zákona o zemědělství počítal s hmyzem. Přesněji, aby se objem užívaných pesticidů snížil až o 50 %, a aby 30 % zemědělské půdy bylo obděláváno bez jejich aplikace.

Ochrana přírody začíná u hmyzu, bez něj prý nebude možné udržet krajinu vitální. Patří k tomu i zakládání květnatých pásů podél dopravních komunikací, vytváření biokoridorů a zpřírodnění parků, které ale – dokud budou nadužívány pesticidy – nebudou moci svou roli pro zachování hmyzu naplnit. Regionální legislativa zapovídající používání pesticidů je už platná v Barceloně, Kodani, Torontu a Vancouveru. Připomínky Wildlife Trust se netají ambicí dosáhnout téhož na celonárodní úrovni. „Nový návrh zákona o zemědělství nám dává možnost politicky prosadit silné nástroje ochrany přírody, na které všichni závisíme,“ uzavírá Bennett.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (37)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

20.7.2020 06:22
Bezesporu krok správným směrem.Mělo by se ale také říci b) .
To povede k nárůstu cen potravin a i o tom by měla být veřejná diskuze.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

20.7.2020 07:15 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ano, je to krok správným směrem, ale jelikož není jiná možnost, než tyto změny provést, tak jakákoliv diskuse povede jen k dalšímu odkládání a rozmělňování nutných opatření....

Pokud je něco v režimu chceme/nechceme, tak je diskuse vždy na místě. Pokud jde ale o přežití celé planety, tak není o čem diskutovat.....
Odpovědět
Ss

Sparkling soda

20.7.2020 08:12 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Přežití celé planety nestojí na britském hmyzu, takže jsou zde v režimu chceme/nechceme a diskuze je relevantní.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

20.7.2020 16:01 Reaguje na Sparkling soda
Vymírání hmyzu a nejen jeho je celosvětový problém, takže není o čem...

Samozřejmě je na britech, jak to budou řešit u sebe, ale prioritu by to mělo mít a zřejmě i má vysokou.

Hranice státu platí jen pro člověka... všechno ostatní žije na planetě Zemi....
Odpovědět

Jan Šimůnek

20.7.2020 07:29
Obávám se, že klíčový je ten úbytek a fragmentace přirozených stanovišť.
A pesticidy jsou jen argument zelených fanatiků, nechápajících realitu.

Pokud se prosadí tato pitomost, tak to bude stát víc (v přímých i nepřímých nákladech), než vykoupení a následná obnova a scelení přirozených stanovišť, aniž by to mělo významný pozitivní dopad.

Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

20.7.2020 11:31 Reaguje na Jan Šimůnek
Vliv úbytku stanovišť je nepochybný. Nicméně, jak dokládá např diskuse pod článkem P. Blažka, ochota byť i jen k malým ústupkům směrem ke zvýšení výměry přírodě blízkých stanovišť, je ze strany zemědělské veřejnosti naprosto marginální, ne-li přímo nulová.
Tvrdit však, že vliv pesticidů je jen argumentem nějakých fanatiků, zavání poněkud demagogií. Devastační vliv pesticidů a jejich rezidují např na vodní a polní druhy hmyzu, je zjevný. Vidím to denně, na bramborách (protože nestříkám) jsem letos odchytil už 11 taxonů slunéček, v poli na též kultuře jen o kilometr dále 2. Co se týče četnosti je tento poměr v podstatě identický. Nehledě k faktu, že poněvadž se obtěžuju s organickým hnojením, tak je můj porost výrazně vzrostlejší a vitálnější. Co se týče terestrických druhů (střevlíčci, drabčíci...) se mi to pokaždé, když jdu kopnout ranné brambory, jen hemží. Ten problém současného zemědělství a jeho negativního vlivu se neomezuje jen na pesticidy, ale na celkově příliš vysokou míru intenzifikace.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

20.7.2020 11:53 Reaguje na Jakub Graňák
Jedním z impulzů pro intezifikaci zemědělství a tedy i pro používání pesticidů, je úbytek zemědělsky obdělávatelné půdy v důsledku úspěšného úsilí developerů stavět všechno na zelené louce. Ono totiž opravdu vše souvisí se vším.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

20.7.2020 12:46 Reaguje na Jiří Daneš
Úbytek orné půdy od roku 1930 se pohybuje zhruba na úrovni 600000 ha, většinu tohoto objemu padá na margo přeměny na travní porosty. Souhlasím s Vámi, že roční míra zástavby zemědělské půdy (celkově) na úrovni cca 5000 ha ročně, je problém. Na druhou stranu roční nadprodukce základních zemědělských komodit na úrovni 30-40% je problém větší a to z důvodu větší "zasažené" plochy. Nechť si tedy zemědělci hospodaří na cca 60% orné intenzivně a dejme tomu 10-15% slouží mimoprodukčním funkcím zemědělství. Produkce potřebná pro zajištění soběstačnosti zůstane zachována a zároveň bude do značné míry eliminován problém s klesající biodiverzitou.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

20.7.2020 13:08 Reaguje na Jakub Graňák
Aby to mohlo fungovat, musely by být splněny dva předpoklady- a)nedovážet základní komodity ze zemí, kde by toto nebylo dodržováno a za b) takovéto hospodaření by museli lidé zaplatit. Je jisté, že při současně nastavené politice volného obchodu minimálně bod a) nemůže fungovat.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

20.7.2020 16:01 Reaguje na pavel peregrin
a)Jaká je struktura? Dováží se potravinářská pšenice a žito, vyváží se krmná pšenice, mlíko, cukr... Dováží a vyváží se jiné komodity.
b) cena takových opatření je v jednotkách mld., v objemu ropočtu v řádech promilí.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

20.7.2020 16:33 Reaguje na Jakub Graňák
Dováží se základní komodity jak ze ŽV tak z RV a to je špatně. Bod b) zahrnuje jak cenu za komodity- skutečnou, tak cenu za v podstatě udržovací práce v krajině. Kolik by to stálo, je práce pro úředníky min. financí. Možná jsou to promile, možná ne.
Odpovědět
JS

Jiří S

20.7.2020 14:01 Reaguje na Jakub Graňák
Ono na druhou stranu, kdybychom jako zemědělci měli vyprodukovat alespon 80 % komodit asi vedlejších, když mluvíte o hlavní a to zeleninu a ovoce, tak by pak jistojistě nezůstala výměra pro ty nadbytky v základních. Takže celkově vzato, by se z této výměry rozhodně nemělo ukusovat na neprodukční systémy, ale spíše je nahradit pěstováním jiných plodin.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

20.7.2020 15:57 Reaguje na Jiří S
Bavíme se o cca 500000 ha(40%), kdyby se na takové ploše měla pěstovat zelenina (včetně brambor) a ovoce, tak máme problém s nadprodukcí ovoce a zeleniny. 10-15 % = 130-190 tis. ha
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

20.7.2020 16:35 Reaguje na Jakub Graňák
A propos četl jste co jsme vám připsal ohledně těch stínů stromů v LPISe? Mám ten článek v záložkách, tak vám to můžu zkopírovat i sem
Odpovědět
JS

Jiří S

21.7.2020 10:51 Reaguje na Jakub Graňák
Ten článek jsem hledal, ale už ho nemůžu dohledat, něco si matně pamatuji, ale když tak mi to prosím zkopírujte sem. Děkuji.

Ano 0,5 mil ha a ted si vemte, kdyby se měli navrátit brambory do původního stavu, nějaká ta zelenina a ovoce, to by takových 0,2 mil ha odpáralo. A ten zbytek 0,3 mil ha by se dalo zkrmit v živočišné, aby se dorovnaly stavy vepřového a hovězího. Takže by to dle mého nakonec bylo šul nul, jak jsem říkal.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

21.7.2020 11:38 Reaguje na Jiří S
Oni musí udělat zákres podle vás (ze zákona), jste to vy kdo nese za zákres odpovědnost, tudíž máte právo rozhodovat, jak bude zákres vypadat. Jeden kolega to vyřešil tak, že si sedl a řekl, že neodejde, dokud zákres nebude podle něho.
Oni dokonce mají i možnost vyjet do terénu a sporné bloky přeměřit, ale v praxi jenom hnípou třičtvrtě roku v kanclu.
Umíte s LPISem? Tam za mojich časů byla dokonce i vrstva nazvaná Zákresy farmářů, nebo Návrhy farmářů, tak by jste si to mohl zakreslit sám a u příjmu žádosti říct, že to chcete podle vašeho zákresu:-)

Výměra sadů: cca 17 tis ha, soběstačnost:40%, tudíž jednoduše dojdeme tomu, že 40 tis ha bohatě stačí, zelenina 14 tis ha, soběstačnost 40%, taktéž stačí 40 tis ha. Výsledek: 80 tis ha stačí k plošnému pokrytí a hned tu máme 120 tis ha pro mimoprodukční fce. Soběstačnost v hovězím 80%, takže se tady bavíme řádově o pár desítkách tis. ha, u vepřového to bude asi více, ale řádově tak 100 tis ha, když k tomu přičtu i drůbež, tak se stejně nepřehoupneme přes 200 až 250 tis ha, když k tomu přidáme korekci ploch pro energetiku, tak plochy pro mimoprodukční fce je víc než dost.
Odpovědět
JS

Jiří S

21.7.2020 12:10 Reaguje na Jakub Graňák
Tak to jsem nevěděl, že to musí udělat podle mne. Samozřejmě tyto návrhy kreslím v LPISu sám a obvykle mi to úřednice doopraví. Děkuji za velice užitečnou informaci. Dost to pomůže.

Teď jsem si to konečně taky spočítal zhruba a dávám vám za pravdu, pokud by se korigovaly plochy pro energetiku. Avšak byl bych velice opatrný s tou soběstačností, takhle to relativně vypadá dobře, ale v reálu to tak nebude. Každopádně mým odhadem po korekci ploch pro energetiku by se takových 200 tis. ha mohlo uvolnit, což je nějakých 5 %. O takové míře by se dalo hovořit. Těch 10 % co je v greendealu mi připadá přemrštěné.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

21.7.2020 17:45 Reaguje na Jiří S
Rádo se stalo:-)
Ještě docela pomáhá přijít co nejdříve, když se začnou přijímat žádosti, později nebývají už tak "povolní", nejspíš únava materiálu:-)

Vy počítáte celkovou výměru zem půdy, já operoval jen s výměrou orné, takže v podstatě máme oba na mysli totéž číslo.
Odpovědět
JS

Jiří S

21.7.2020 18:49 Reaguje na Jakub Graňák
Myslím si, že jsme se dopočítali nakonec ke stejnému. Takže souhlasíte, že 10 % by bylo moc? Dle mého by stačilo 5 %, co si o tom myslíte?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

21.7.2020 19:55 Reaguje na Jiří S
To by asi bylo nutné promítnout do určitých lokalit, např. u nás na bruntálsku by to nebylo třeba skoro vůbec, bloky jsou tu relativně optimální (nižší desítky ha), taktéž krajinných prvků zůstalo relativně dost. Naproti tomu např na opavsku, nebo v polabí by těch 10% asi bylo potřeba (jeden kolega mi před pár lety vykládal o bloku u opavy, na kterém za osmihodinovou směnu při orbě dojel na jeden konec a zpátky a měl po šichtě, což je až absurdní.
Odpovědět
JS

Jiří S

21.7.2020 23:40 Reaguje na Jakub Graňák
Tak takové bloky jsou předpokládám v ČR výjimky. My jezdíme na Slovenskou na družbu a tam taky mají 500 ha blok, což je extrém.

Každopádně jsem to myslel obecně v sumě pro ČR těch 5 %.
Odpovědět

Jan Škrdla

20.7.2020 23:10 Reaguje na Jiří S
Zatím se bavíme o pěstování potravin. Významná část půdy ale slouží k pěstování biopaliv (kukuřice do bioplynky, řepka do nafty, obilí do biolihu). Tyto plodiny jednak zabírají plochu, která by se dala použit jinak, při jejích pěstování se obvykle používá větší množství pesticidů než při produkci potravin.
Odpovědět
JS

Jiří S

21.7.2020 10:54 Reaguje na Jan Škrdla
V tom by se teoreticky dal vidět nějaký potenciál, i když to tak žhavé taky nebude, ale souhlasím, že technické plodiny by se daly jistě lehce omezit.

S tím větším množstvím pesticidů nesouhlasím. Naopak u kukuřice to je jeden herbicid a nic víc a obilí na biolih je pěstováno stejně, jako na potravinu, stejně tak technicka a potravinářská řepka se nijak neodlišují, samo o sobě tento podíl chemie zvyšuje řepka jako taková. To souhlasím.
Odpovědět
va

vaber

20.7.2020 21:45 Reaguje na Jakub Graňák
je otázka jak dlouho se může intenzivní zemědělství provozovat
v pralesích Brazílie, které jsou prý chudé na kvalitní půdu se našla místa kde jsou metrové a silnější vrstvy, velice kvalitního humusu,údajně umělého původu a odborníci se snaží zjistit jak něco podobného vyprodukovat, zatím neúspěšně
dnešní civilizace spoléhá příliš na techniku ,žijeme v představě ,že nás vytahne z každé bryndy a v některých směrech vývoje zaostáváme za starými civilizacemi
Odpovědět
JS

Jiří S

21.7.2020 10:57 Reaguje na vaber
Vy asi myslíte Terre preta, nebo tak nějak se to jmenuje. Fígl spočívá v tom, že vědci to umějí vyrobit, ale nemají na to 1000 let, takže to vlastně vyrobit neumějí. Základem je pyrolizní biouhel s kdejakými zbytky potravina a výkalů, v těchto oblastech z těch dob měl tento substrát dost času na to, aby se takto přetvořil. Když by jste biouhel aplikoval jen tak na pole, tak se nic nestane, možná si tak akorát snížíte výnosy plodin. V poslední době se u lidí pěstujících v permakulturách rozšířilo tento biouhel zkompostovat s nějakou trávou, moukou, výkaly a zalitím vodou, rozšířením mikrofauny obecně, takový substrát je již na pole aplikovatelný, ale zcela jistě by to měla být ještě otázka výzkumu.
Odpovědět
JS

Jiří S

21.7.2020 11:02 Reaguje na Jiří S
Možná teď budu znít za úplného hlupáka. Ale jak vznikly černozemě? V podstatě ve stepích dost často hořelo a ten popel pak takto přetvořil půdu za několik století, či tisíciletí. Viděl bych to obdobně s biouhlem, dle mého v něm dříme velký potenciál k obnově degradovaných půd, ale samozřejmě to nesmí být hurá akce jako obvykle, ale promyšlená krok.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

21.7.2020 17:56 Reaguje na Jiří S
Ne tak docela: dlouhodobé deponování organických zbytků a jednou za čas "pořádnej fajrák". Svršek prohoří a spodek postupně vytváří horizont. Doba vzniku: desetitíce až statisíce let.
Odpovědět
JS

Jiří S

21.7.2020 18:53 Reaguje na Jakub Graňák
Teď úplně nerozumím tomu, ne tak docela. Nejsem pedologem, takže jsem se o pár tisíc let seknul :D ...

každopádně co si o nějakém kompostovaném biouhlu myslíte? Dle mého by šlo například nyní využít vytěžené lesy napadené kůrovcem, ale kdo ví.

Je zajímavou věcí, že pálení slámy se zakázalo a to hlavně z důvodu zničení půdních organismů a přitom dlouhodobý pokus v Žabčicích s pálením poskliznových zbytku je jednoznačný. Vede ke snížení zatížení pesticidy, organická hmota zůstává stejná, výnosy jsou vyšší a vodozádržnost se nesnižuje, naopak lehce zvyšuje.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

21.7.2020 19:46 Reaguje na Jiří S
Tím jsem chtěl pouze naznačit, že je potřeba dvou faktorů (zbytků z travin a toho ohně). Část shoří, část ne, aby vznikla černozem je potřeba obojího.

Organický uhlík je super věc, navíc nepoměr C/N vede k urychlení degradace humusu a edafonu. Já pole ob-rok přihnojuju popelem (topení dřevem) a v kombinaci s hnojem to má neskutečně rychlý pozitivní vliv na tvorbu drobtovité struktury.

U nás se dříve vypalovaly louky, paradoxně to vedlo ke zvýšení rozmanitosti u rostlin a pokud se to provádí od pozdního podzimu do brzkého jara, tak to nemá ani negativní vliv na zviřátka.
Odpovědět

Jan Šimůnek

20.7.2020 11:56 Reaguje na Jakub Graňák
Bylo by zajímavé porovnat stav u nás se zeměmi EU, které mají až pětinásobnou spotřebu pesticidů na hektar.

Za další problém považuji obrovské plochy FV elektráren, rovněž stojící na kvalitní orné půdě. Výjimky sice existují, ale jejich málo.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

20.7.2020 13:01 Reaguje na Jan Šimůnek
Data pro takové srovnání nejsou k dispozici (a že jsem mnohokrát hledal). Je však třeba uvažovat o komplexu, nikoli jen o pesticidech, ale také o vlivu nedostatku organického hnojení, celkovém managementu... Kupříkladu, když posečete stohektarovou louku naráz (tak jak se to v současnosti dělá), tak hmyz na dané ploše (ten který se vyhne likvidaci sečí) strádá nedostatkem potravy. Po dvou sečích ročně jde o dvě periody nedostatku potravy (a to právě v době rozvoje populací). A na konec sezony se ta plocha pomulčuje, čímž jsou rozšmelcovány poslední přeživší zbytky. Pamatujete jak to kdysi znělo v létě na louce? Porovnejte s tím tichem dnes.

Ty FV jako takový problém nevidím (z pohledu vlivu na biodiverzitu) Alespoň u těch, které jsem měl možnost si prohlédnout zblízka, stačí vytáhnout patky, obrátit skývu a můžete zasít. Větší problém vidím spíš v pěstování biopaliv.
Odpovědět
Pa

PavelA

20.7.2020 13:22 Reaguje na Jakub Graňák
S hmyzem na loukách máte pravdu.Nejen seč velkých kusů,absence hnojení,ale i mnohde seč 3x do roka.
Za 22let v lokalitě kde mám včelstva,jsem zažil jen jednou hnojení nájemných luk hnojem. Ani sousední eko-sedlák louky nehnojí.Louky jsou vyšisované s několika druhy odolných trav.
Další věc je,že stačí seč posunout a už je to,co se týče výskytu hmyzu,strašně znát.
A pak ty dotace..
V jiné lokalitě byly krásné meze se suchomilnými rostlinami.Pochopitelně v létě obalenými hmyzem.Pak přišel dotační titul na údržbu mezí,sedláci nakoupili mulčovač a je po kytkách.Naštěsí jim to lidé sabotují a k těm krásným rostlinám tlučou dřevěné kolíky,aby je nezmulčovali:)
Odpovědět
JS

Jiří S

20.7.2020 14:04 Reaguje na PavelA
On je nejspíš má ten ekosedlák v nějakém dalším režimu a tzn., že je ani hnojit nesmí, i takové tituly jsou, každopádně jestli ta jeho louka má nad 10 ha, tak musí nechávat části nepokosené. Nechává to tak?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

20.7.2020 16:26 Reaguje na Jiří S
To platí pouze v režimu AEKO, a je to u bloků nad 12 ha, takže stačí účelově rozdělit blok a můžete s radostí všechno pošmelcovat do balíku. Dobrovolně u menších bloků to dělají jenom nadšenci.

Více k problematice vlivu intenzivních sečí na biodiverzitu:
https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/co-se-deje-v-trave-vliv-sece-a-vyznam-neposecenych.pdf
Odpovědět
JS

Jiří S

21.7.2020 10:59 Reaguje na Jakub Graňák
Omlouvá se za špatný údaj, máte pravdu, 12 ha.

Těch nadšenců ale pomalu jistě přibývá. Nemyslím si, že je úplně snadné rozdělit blok jen tak, musí k tomu být účel, např vznik nové polní cesty, nebo keře a podobně.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

21.7.2020 18:01 Reaguje na Jiří S
Stačí pár sezón pojíždět v jedné koleji "a je to tam"
Odpovědět
JS

Jiří S

21.7.2020 18:54 Reaguje na Jakub Graňák
Ano, máte pravdu. Ale pořád je to několik sezon v jedné koleji, to se až tak často zase nestává a nemůžeme si to usmyslet, jakože letos kvůli rozdělení bloků si je rozdělíme. Ale myslím si, že do budoucna se to tak bude dělat, během třeba pěti let to bude běžná praxe, jak to tu říkáte vy.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist