Ponurou realitu farmového chovu lososů odhaluje investigace ochránců zvířat
Skotsko je třetím největším producentem faremně chovaného lososa na světě, v roce 2019 vyprodukovalo přibližně 38 milionů ryb. Skotská vláda podporuje plány na masivní rozšíření odvětví do roku 2030. Více než 96 % skotské produkce lososa ovládá pět společností: Cooke Aquaculture, Grieg Seafood, Mowi, Scottish Sea Farms a The Scottish Salmon Company. V období od září do listopadu 2020 CIWF prováděl průzkum za pomoci dronů celkem na 22 farmách a na 6 farmách také za pomoci potápěčů. Na několika z těchto farem vyšetřovatelé zjistili silné napadení ryb mořskými vešmi a vysokou míru úmrtnosti.
Vyšetřovatelé také zjistili, že lososi se mačkají v holých podvodních klecích, kde těmto přirozeně migrujícím rybám nezbývá, než jen bezcílně plavat ve stísněných podmínkách po dobu až 2 let. Tato zvířata trpí natolik, že až čtvrtina jich uhyne dřív, než se vůbec dostanou na porážku.
„Lososi tiše a nepozorovaně trpí v krutých podvodních průmyslových velkochovech po celém Skotsku. Dokonce i zkušení vyšetřovatelé byli šokováni tím, co zjistili,“ uvedla Lucie Moravcová, koordinátorka kampaně RyboLove z CIWF Česko. „Záběry odhalují lososy s deformacemi a chorobami, s chybějícíma očima a bez velkých kusů masa a kůže, které jim ožírají mořské vši. To je absolutně nepřijatelné. Lososi jsou cítící bytosti – neměli by být vystaveni tak strašnému utrpení. V celém tomto průmyslovém odvětví naprosto selhává základní ochrana zvířat, a to se musí změnit. Je nutné zavést okamžité moratorium na průmyslový chov lososů ve Skotsku.“
Mořské vši jsou paraziti, kteří se živí kůží, krví a slizem ryb. Jejich počet vzrostl s expanzí lososího průmyslu, který ještě nezavedl metodu léčby nebo prevence, která by byla účinná, ekologická a zohledňovala welfare zvířat. Metody, které průmysl vyvinul ve snaze zbavit ryby mořských vší – zahrnující chemické koupele, ponoření do horké vody, využití proudu vody k odstranění vší – jsou podle CIWF kruté a neúčinné. Mnoho ryb v důsledku toho uhyne.
Chov lososů je špatný nejen z hlediska welfare zvířat, ale poškozuje také životní prostředí. Organický a chemický odpad ze skotských lososích farem mění chemické složení sedimentů a zabíjí život na mořském dně. Odpad z farem může vést ke špatné kvalitě vody a škodlivému bujení řas. Chemické látky a léky, jako jsou antibiotika a insekticidy, se také uvolňují do životního prostředí. O mnoha insekticidech je přitom známo, že jsou toxické jak pro ryby a jiné mořské organismy, tak i pro ptáky a savce. Kromě toho je chov masožravých ryb, jako právě lososů, zodpovědný za velkou část průmyslového rybolovu našich zdecimovaných oceánů. Miliony tun ulovených volně žijících ryb jsou zpracovány na rybí olej a moučku, kterými jsou pak krmeny ryby v intenzivních velkochovech.
„Vzhledem k nesčetným problémům skotského lososího průmyslu v oblasti welfare zvířat a životního prostředí jsou plány na jeho expanzi absolutně nezodpovědné,“ řekl Krzysztof Wojtas, vedoucí oddělení welfare ryb z CIWF.
„Žádáme naléhavě skotskou vládu, aby vyhlásila moratorium na expanzi skotského lososího průmyslu. Věznění masožravých ryb v podvodních klecích a jejich krmení volně žijícími rybami ulovenými v našich vyčerpaných oceánech, to je čiré šílenství. Přímo také zpochybňujeme, zda faremní chov volně žijících, migrujících ryb, jako jsou lososi, má jakékoli místo v udržitelném potravinovém systému.”
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (30)
Karel Zvářal
29.3.2021 15:54Jaroslav Štemberk
31.3.2021 01:55 Reaguje na Karel ZvářalZbyněk Šeděnka
29.3.2021 17:07 Reaguje na Karel ZvářalMiroslav Vinkler
29.3.2021 15:57Mizivé koncentrace CO2 je přivádějí do extáze, příklady násilnického vztahu člověka k přírodě je míjí velkým obloukem.
Aleš Malík
30.3.2021 07:30 Reaguje na Miroslav VinklerJaroslav Vozáb
29.3.2021 16:36On ten náš kapr je taky chován v hospodářstvích tz. intenzivně. Obohacování vody živinami je li třeba i fosfáty.... Rybníky jsou naraženy na maximum. Ryba je tam na rybě, stačí bouřka a je hned problém.
Nevím jak vyčlenit část rybníků pro extenzivní rybníkaření s letněním atd. Odstraní se tím butulotoxiny z bahen, ptactvo má kde hnízdit..., smrduté bahno se přemění v rostliny, které pak následně zkonzumuje přiměřená rybí osádka. Přeruší se řetězec nemocí a jede se od začátku. Samozřejmě tato ryba bude daleko dražší. Když vidím povahu českého spotřebitele tak je to hodně o ceně ( třeba se potom potravina vyhodí... ale byla v akci).
Zbyněk Šeděnka
29.3.2021 17:15Karel Zvářal
29.3.2021 17:38 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaBřetislav Machaček
29.3.2021 20:54 Reaguje na Karel Zvářalže se tak nahradí divocí lososi těmi farmovými a že
se podaří ty divoké zachránit před vyhynutím. Paradoxem
je, že se z farem šíří nemoci i přes tuny léčiv na ty
neléčené divoké populace. Dnes už od toho dávají ruce
pryč, jako od jiných přešlapů. Bohužel vše se řídí
stále nabídkou a poptávkou a pokud budou zákazníci,
tak budou i producenti. Pokud se to v EU zakáže, tak
se dovezou odjinud a výsledek bude jako s našim chovem
drůbeže, prasat a jiných zvířat. Na uvolněný trh se
vždy vtlačí někdo jiný a často ještě horší .....!
Karel Zvářal
29.3.2021 21:03 Reaguje na Břetislav MachačekZbyněk Šeděnka
30.3.2021 08:42 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
30.3.2021 09:28 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaRadim Polášek
2.4.2021 11:36 Reaguje na Břetislav MachačekVěci kolem insekticidů a antibiotik v článku jsou evidentně aktivistické bláboly. Rezidua antibiotik v mase ryb jsou snadno zjistitelná a v potravinách v EU nepřípustná, takové rybí maso by okmžitě po zjištění těchto reziduí bylo staženo z oběhu a zlikvidováno v kafilérii. Podobné to je i reziduí jakýchkoliv nežádoucích látek v krmivu pro takové ryby.
A insekticidy, to už je totální aktivistický blábol, způsobené asi tím, že těm parazitům se říká "vodní vši" A když vši, tak podle aktivisty s příslušným myšlenkovým deficitem se jedná o hmyz. A když se jedná o hmyz, musí být proti němu insekticidy. Taková drobnost, že se jedná o vodní prostředí nebo taková drobnost, že lososovité ryby jsou extrémně citlivé na jakékoliv chemikálie, u pesticidů jsou často o řády citlivější než teplokrevní živočichové, aktivistu nezajímá.
Když teda článek očistíme od těch aktivistických nesmyslů, vyjde nám pouze že někteří provozovatelé těch rybích farem své chovy intenzifikovali až na doraz, co to jde. A že tamější státní správa, nějaká obdoba našich oddělení životního prostředí, buď nastavili vyšší limity využívání toho prostředí těmi rybími farmami, než se líbí tamějším zeleným aktivistům anebo tolerují překračování příslušných limitů.
Radim Polášek
2.4.2021 10:21 Reaguje na smějící se bestieJiří Daneš
29.3.2021 18:07karel krasensky
29.3.2021 18:23Jaroslav Štemberk
30.3.2021 17:03Břetislav Machaček
30.3.2021 18:53 Reaguje na Jaroslav Štemberklodi a pobýval i půl roku na lodi na jižní polokouli. Lovili
průmyslově ryby a zpracovávali na filety a jiné výrobky. Všechen
odpad byl semílán a vyráběny granule a rybí moučka. Při doplutí
do Dánska se vyskladňovaly jak ty filety, tak i ty granule určené
k výkrmu ryb a kožešinových zvířat. Od práce u pásu se vypracoval
na skladníka, ale i tak se mu ryby zhnusily tak, že je vůbec nejí.
Pokud vím, tak normy na ochranu ryb v EU jsou naopak až nesmyslně
přísné a ze sítí se vyhazují zpět do moře i mrtvé ryby, pokud
jsou chráněny zákonem. Oka sítí musí mít určené rozměry aby mohly
menší ryby proklouznout a při lovu sardinek se vyhledávají pouze hejna sardinek.
Jaroslav Štemberk
31.3.2021 01:36 Reaguje na Břetislav MachačekRadim Polášek
2.4.2021 10:47 Reaguje na Jaroslav ŠtemberkLososi jsou logicky lososovité ryby a ty jsou masožravci. Proto se za prvé musí v chovech krmit převážně potravinami živočišného původu a ty mořského původu vyrobené z jinak nezpracovatelných plodů moře jsou logicky nejlevnější. A za druhé protože to je krmivo z podobného biotopu, kde lososi žijí, moře, takové krmivo využijí nejvíc, mají po něm největší přírůstky a produkují přitom nejméně odpadních látek. Takže buď i okolí těch klecových chovů méně znečišťují nebo mohou v těch skotských zátokách a fjordech produkovat těch lososů víc.
Navíc krmivo s původem z moře obsahuje žádané omega mastné kyseliny, které potom přecházejí i do masa těch lososů a lososi krmení těmito krmivy tak mají kvalitější maso.
Roman Papík
30.3.2021 19:57Jaqen Hghar
30.3.2021 20:50František Kakalejčík
1.4.2021 09:11Radim Polášek
2.4.2021 10:16Buď budou tlačit na omezování lovu divoce žijících lososů, který tuto přírodní populaci dnes už skutečně velmi omezuje nebo naopak budou tlačit na omezování průmyslových chovů lososů.
Obojí současně nejde, protože lidi musí něco jíst a intenzívně chované ryby v umělých chovech je alternativa získávání potravy s podstaně menší ekologickou stopou než velkolovy ryb v přírodě.
Radim Polášek
2.4.2021 11:23 Reaguje na Radim PolášekLososovité ryby jakožto masožravé totiž potřebují pro svůj růst živočišnou potravu, která má sama o sobě velkou ekologickou stopu. Je to totéž, jako bychom místo kuřat a chleba či pečiva jedli třeba masově psy, které bychom vykrmovali těmi kuřaty vychovanými na zrní vypěstovaném na poli.
Kromě toho to jsou ryby, které potřebují pro svůj vývoj studenou vodu, což se zase odráží v potřebě vysoce energetického krmiva. A u klecových chovů v přírodních studených vodách jsou pak problémy s odpadními látkami z těchto chovů, protože samočisticí schopnost studené vody je výrazně nižší než třeba teplé tropické vody.
Výrazně lépe jsou na tom třeba kapři. Kaprovití jsou většinou všežravé ryby a zrovna kaprům stačí z podstatné části rostlinná potrava vypěstovaná na pevné zemi, v podobě zrní obsahujícícho energeticky bohaté škroby a bílkoviny. Jejich optimální teplota pro růst je podstatně vyšší než u lososvitých ryb, okolo 25 st C, sami přitom zvládají znatelně vyšší množství škodlivin ve vodě než lososovité ryby, takže ekologická stopa chovu kaprů je výrazně menší. Z dalších našich ryb je pak pro produkci rybích bílkovin perspektivní například sumec, hlavně proto že je všežravec a zdá se, že zvládne i o dost vyšší znečištění vody než kapr.
Nejefektivnější a s nejmenší ekologicjko u stopou budou potom chovy tropických ryb. A to zejména proto, protože optimální teplota jejich chovu je vysoká, okolo 35 st C, takže mají velmi rychle fungující metabolismus zajišťující rychlý růst. Taky zvládají vysoká znečištění vody. Měli by tak být efektivní pro venkovní chovy v tropických oblastech, kde významnou část krmiva těchto ryb mohou být organismy žijící z odpadních látech produkovaných těmito rybami nebo i jiných odpadních látek stejně jako v intenzívních chovech v uzavřených prostorách. Které mohou být všude, kde je levná energie umožňující udržovat onu tropickou teplotu vody.
Jaroslav Vozáb
12.4.2021 17:22https://www.televizeseznam.cz/video/jidlo-s-r-o/pstruhova-farma-236792#dop_ab_variant=544121&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&dop_req_id=09oaAgP2b8y-202104121501&dop_id=9781872&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
Jaroslav Vozáb
12.4.2021 17:22https://www.televizeseznam.cz/video/jidlo-s-r-o/pstruhova-farma-236792#dop_ab_variant=544121&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&dop_req_id=09oaAgP2b8y-202104121501&dop_id=9781872&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu