https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ponurou-realitu-farmoveho-chovu-lososu-odhaluje-investigace-ochrancu-zvirat
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ponurou realitu farmového chovu lososů odhaluje investigace ochránců zvířat

29.3.2021 15:47 | PRAHA (Ekolist.cz)
Farmový losos s poškozenou čelistí a bez očí.
Farmový losos s poškozenou čelistí a bez očí.
Zdroj | Compassion in World Farming
Ochránci zvířat přinášejí odhalení, podle kterého dochází při průmyslovém chovu lososů ve Skotsku k porušování zákonů o ochraně zvířat. Chov způsobuje rybám utrpení a provází jej "šokující" úmrtnost ryb. Z vyšetřování vznikla zpráva s názvem Podvodní klece, paraziti a mrtvé ryby: Proč je nutné vyhlásit moratorium na rozšiřování chovů skotského lososa, která odhaluje ponurou realitu života bezpočtu ryb chovaných v podmořských klecích, odkud pochází světoznámý skotský losos. O vyšetřování a podpisové akci informuje organizace Compassion in World Farming (CIWF).
 

Skotsko je třetím největším producentem faremně chovaného lososa na světě, v roce 2019 vyprodukovalo přibližně 38 milionů ryb. Skotská vláda podporuje plány na masivní rozšíření odvětví do roku 2030. Více než 96 % skotské produkce lososa ovládá pět společností: Cooke Aquaculture, Grieg Seafood, Mowi, Scottish Sea Farms a The Scottish Salmon Company. V období od září do listopadu 2020 CIWF prováděl průzkum za pomoci dronů celkem na 22 farmách a na 6 farmách také za pomoci potápěčů. Na několika z těchto farem vyšetřovatelé zjistili silné napadení ryb mořskými vešmi a vysokou míru úmrtnosti.

Vyšetřovatelé také zjistili, že lososi se mačkají v holých podvodních klecích, kde těmto přirozeně migrujícím rybám nezbývá, než jen bezcílně plavat ve stísněných podmínkách po dobu až 2 let. Tato zvířata trpí natolik, že až čtvrtina jich uhyne dřív, než se vůbec dostanou na porážku.

„Lososi tiše a nepozorovaně trpí v krutých podvodních průmyslových velkochovech po celém Skotsku. Dokonce i zkušení vyšetřovatelé byli šokováni tím, co zjistili,“ uvedla Lucie Moravcová, koordinátorka kampaně RyboLove z CIWF Česko. „Záběry odhalují lososy s deformacemi a chorobami, s chybějícíma očima a bez velkých kusů masa a kůže, které jim ožírají mořské vši. To je absolutně nepřijatelné. Lososi jsou cítící bytosti – neměli by být vystaveni tak strašnému utrpení. V celém tomto průmyslovém odvětví naprosto selhává základní ochrana zvířat, a to se musí změnit. Je nutné zavést okamžité moratorium na průmyslový chov lososů ve Skotsku.“

Mořské vši jsou paraziti, kteří se živí kůží, krví a slizem ryb. Jejich počet vzrostl s expanzí lososího průmyslu, který ještě nezavedl metodu léčby nebo prevence, která by byla účinná, ekologická a zohledňovala welfare zvířat. Metody, které průmysl vyvinul ve snaze zbavit ryby mořských vší – zahrnující chemické koupele, ponoření do horké vody, využití proudu vody k odstranění vší – jsou podle CIWF kruté a neúčinné. Mnoho ryb v důsledku toho uhyne.

Chov lososů je špatný nejen z hlediska welfare zvířat, ale poškozuje také životní prostředí. Organický a chemický odpad ze skotských lososích farem mění chemické složení sedimentů a zabíjí život na mořském dně. Odpad z farem může vést ke špatné kvalitě vody a škodlivému bujení řas. Chemické látky a léky, jako jsou antibiotika a insekticidy, se také uvolňují do životního prostředí. O mnoha insekticidech je přitom známo, že jsou toxické jak pro ryby a jiné mořské organismy, tak i pro ptáky a savce. Kromě toho je chov masožravých ryb, jako právě lososů, zodpovědný za velkou část průmyslového rybolovu našich zdecimovaných oceánů. Miliony tun ulovených volně žijících ryb jsou zpracovány na rybí olej a moučku, kterými jsou pak krmeny ryby v intenzivních velkochovech.

„Vzhledem k nesčetným problémům skotského lososího průmyslu v oblasti welfare zvířat a životního prostředí jsou plány na jeho expanzi absolutně nezodpovědné,“ řekl Krzysztof Wojtas, vedoucí oddělení welfare ryb z CIWF.

„Žádáme naléhavě skotskou vládu, aby vyhlásila moratorium na expanzi skotského lososího průmyslu. Věznění masožravých ryb v podvodních klecích a jejich krmení volně žijícími rybami ulovenými v našich vyčerpaných oceánech, to je čiré šílenství. Přímo také zpochybňujeme, zda faremní chov volně žijících, migrujících ryb, jako jsou lososi, má jakékoli místo v udržitelném potravinovém systému.”


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (30)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.3.2021 15:54
Jednou jsem si tu blátivě chutnající filetu z ogelitu dal a nikdy více. Zlatý kapr!
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.3.2021 15:55 Reaguje na Karel Zvářal
igelitu
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

31.3.2021 01:55 Reaguje na Karel Zvářal
On se (hlavně kvůli celním pravidlům EU) hojně užívá ten fígl, že losos odchovaný u pobřeží jižního Chile se zamrazí, odveze do Norska a tam se po rozmrazení zpracuje a zabalí jako norský losos.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

29.3.2021 17:07 Reaguje na Karel Zvářal
O nic nepřicházíte. Lososi jsou cpáni léčivy, aby u nich nepropukaly při intenzivním chovu nemoci a hormony, aby co nejrychleji přirůstali. Takže nekonzumací lososího masa děláte to nejlepší pro své zdraví.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

29.3.2021 15:57
Tak kde jsou apologeti evropských hodnot Ulrika s Grétou ?
Mizivé koncentrace CO2 je přivádějí do extáze, příklady násilnického vztahu člověka k přírodě je míjí velkým obloukem.
Odpovědět
AM

Aleš Malík

30.3.2021 07:30 Reaguje na Miroslav Vinkler
Nevím jak vy pane Vinklere, ale Gréta je strikní vegan, tak nechápu proč se do ní zde opět navážíte. Myslím, že by bylo fajn vaši energii přesměrovat z nenávisti k něčemu pozitivnímu. Vaše komentáře mne již delší dobu zarážejí.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

29.3.2021 16:36
Nejsem rybář, ale i v ČR se na sportovních vodách vnadí vším. Hlavně aby braly ...třeba granulemi pro psy...( s masokostní moučkou.., přesně s tou co nesmí přijít do potravního řetězce člověka).
On ten náš kapr je taky chován v hospodářstvích tz. intenzivně. Obohacování vody živinami je li třeba i fosfáty.... Rybníky jsou naraženy na maximum. Ryba je tam na rybě, stačí bouřka a je hned problém.
Nevím jak vyčlenit část rybníků pro extenzivní rybníkaření s letněním atd. Odstraní se tím butulotoxiny z bahen, ptactvo má kde hnízdit..., smrduté bahno se přemění v rostliny, které pak následně zkonzumuje přiměřená rybí osádka. Přeruší se řetězec nemocí a jede se od začátku. Samozřejmě tato ryba bude daleko dražší. Když vidím povahu českého spotřebitele tak je to hodně o ceně ( třeba se potom potravina vyhodí... ale byla v akci).
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

29.3.2021 17:15
Realita lososí farmy - V klecích jsou nahusto nacpány ušlechtilé ryby, které trpí nedostatkem pohybu a jsou stresovány hustotou obsádky. Dno pod klecemi připomíná hnijící fekálie. Nejsou tam žádné ryby, korýši ani jiní živočichové. Vše buď uhynulo, nebo se stihnulo přesunout jinam. Celé dno je pak pokryto povlakem slizu, v které mohou žít snad jedině anaerobní bakterie. Prostě chuťovka.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.3.2021 17:38 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Když asi před dvaceti lety ten chov začínal a viděl jsem ty naškrobené panáky s kufříky a důležitým výrazem, jak ten superbiznis mají skvěle naplánovaný, hned mě napadlo, že to nebude jen tak. Ten stres z nepřirozené potravy a nedostatku pohybu tam prostě je. Tak jako se vyřazují z chovu prasata háklivá na manipulační stres a nedobré maso (halotanový test), něco podobného by se mělo týkat asi nově "domestikovaného" druhu. Prostě ten kapr byl po stovky generací šlechtěn ve vodní prase, takže jemu ten zabahněný rybník s předimenzovanou obsádkou vyhovuje. Udělat něco podobného na moři je dosti riskantní, a jak jsem uvedl, na tom nedobrém mase je to znát. Když dva dělají totéž,...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

29.3.2021 20:54 Reaguje na Karel Zvářal
Taky v těch začátcích pamatuji na chvalozpěvy ekologů,
že se tak nahradí divocí lososi těmi farmovými a že
se podaří ty divoké zachránit před vyhynutím. Paradoxem
je, že se z farem šíří nemoci i přes tuny léčiv na ty
neléčené divoké populace. Dnes už od toho dávají ruce
pryč, jako od jiných přešlapů. Bohužel vše se řídí
stále nabídkou a poptávkou a pokud budou zákazníci,
tak budou i producenti. Pokud se to v EU zakáže, tak
se dovezou odjinud a výsledek bude jako s našim chovem
drůbeže, prasat a jiných zvířat. Na uvolněný trh se
vždy vtlačí někdo jiný a často ještě horší .....!
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.3.2021 21:03 Reaguje na Břetislav Machaček
Na zmíněné potróblé teorie mám jedinou odpověď: plánované rodičovství. Všem bez rozdílu. Rovnost šancí, rovný přístup k řešení megaproblému.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

30.3.2021 08:42 Reaguje na Karel Zvářal
V civilizovaných zemích by to šlo, ale jak chcete tuhle ideu praktikovat v Africe? Leda by tam neziskovky vyvážely místo potravinové pomoci osvětu o plánovaném rodičovství a prezervativy.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.3.2021 09:28 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Intenzita všeho je jen důsledek vyčerpání (přirozených) zdrojů. Ta planeta není nekonečná, narozdíl od lidského libida. A jak tuto disproporci řešit? - jsem dalek toho, abych radil daleko větším hlavám...
Odpovědět
RP

Radim Polášek

2.4.2021 11:36 Reaguje na Břetislav Machaček
Tak záleží jak je to podané.
Věci kolem insekticidů a antibiotik v článku jsou evidentně aktivistické bláboly. Rezidua antibiotik v mase ryb jsou snadno zjistitelná a v potravinách v EU nepřípustná, takové rybí maso by okmžitě po zjištění těchto reziduí bylo staženo z oběhu a zlikvidováno v kafilérii. Podobné to je i reziduí jakýchkoliv nežádoucích látek v krmivu pro takové ryby.
A insekticidy, to už je totální aktivistický blábol, způsobené asi tím, že těm parazitům se říká "vodní vši" A když vši, tak podle aktivisty s příslušným myšlenkovým deficitem se jedná o hmyz. A když se jedná o hmyz, musí být proti němu insekticidy. Taková drobnost, že se jedná o vodní prostředí nebo taková drobnost, že lososovité ryby jsou extrémně citlivé na jakékoliv chemikálie, u pesticidů jsou často o řády citlivější než teplokrevní živočichové, aktivistu nezajímá.
Když teda článek očistíme od těch aktivistických nesmyslů, vyjde nám pouze že někteří provozovatelé těch rybích farem své chovy intenzifikovali až na doraz, co to jde. A že tamější státní správa, nějaká obdoba našich oddělení životního prostředí, buď nastavili vyšší limity využívání toho prostředí těmi rybími farmami, než se líbí tamějším zeleným aktivistům anebo tolerují překračování příslušných limitů.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

29.3.2021 17:33
Klecový chov - stejný jako slepice na vajíčka.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

2.4.2021 10:21 Reaguje na smějící se bestie
Snad takzvaní ochránci zvířat s typicky nadprůměrným myšlenkovým deficitem nezhorší velfare lososů podobně jako zhoršili velfare slepic a kvalitu produkovahnýczh vajec silovým propagandistickým zrušením klecových chovů a prosazením podestýlkových chovů.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

29.3.2021 18:07
Existuje málo odpornějších potravin, než jsou v klecích chované mořské ryby, ale i další mořští živočichové. Jde o zdraví nebezpečnou potravinu nejen ze Skotska, ale hlavně z Norska. Inu tržní ekonomika, hlavně když to nese peníze, protože se vždycky najdou dobráci, kteří skočí na pojmenování "losos". Totéž se týká pstruhů, třeba z Holandska, je to stejný fujtajbl, nacpaný léky, které jsou v medicině pro lidi mnohdy zakázané.
Odpovědět
kk

karel krasensky

29.3.2021 18:23
Jednou jsem měl duháka z umělého odchovu.Nechutné řídké bláto.Není nad vlastnoručné upatlačeného potočaka
Odpovědět
kk

karel krasensky

29.3.2021 18:25
Sorry jako.Upytlačeného
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

30.3.2021 17:03
Hlavní problém s velkochovy lososů je výroba potravy pro ně. Kvůli nim se loví jemnými sítěmi drobné rybky i jiní menší nořští živočichové. Výlovek se nepřebírá (takže se mnohdy odloví i potěr vzácných a chráněných druhů) a všechno se zpracuje na granule pro lososy. Tím dochází k vážnému poškozování mořských ekosystémů a ohrožování biodiverzity.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.3.2021 18:53 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Nevím jak kde, ale kamarád pracoval na konzervárenské rybářské
lodi a pobýval i půl roku na lodi na jižní polokouli. Lovili
průmyslově ryby a zpracovávali na filety a jiné výrobky. Všechen
odpad byl semílán a vyráběny granule a rybí moučka. Při doplutí
do Dánska se vyskladňovaly jak ty filety, tak i ty granule určené
k výkrmu ryb a kožešinových zvířat. Od práce u pásu se vypracoval
na skladníka, ale i tak se mu ryby zhnusily tak, že je vůbec nejí.
Pokud vím, tak normy na ochranu ryb v EU jsou naopak až nesmyslně
přísné a ze sítí se vyhazují zpět do moře i mrtvé ryby, pokud
jsou chráněny zákonem. Oka sítí musí mít určené rozměry aby mohly
menší ryby proklouznout a při lovu sardinek se vyhledávají pouze hejna sardinek.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

31.3.2021 01:36 Reaguje na Břetislav Machaček
Evropa, Severní Anerika a Austrálie si rybolov u svých břehů dost pečlivě hlídají, ale jsou státy, zejména v Africe a Jižní Americe, kde nejsou prostředky na ochranu mořské fauny v pobřežních vodách a tam se to pak zneužívá. Rybáři, kteří loví podle regulí a zaměřují se na ryby pro humánní konzumaci, loví spíše tam, kde funguje ochrana, ne tam, kde nefunguje a moře je proto vydrancované od těch, kteří na pravidla nedbají.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

2.4.2021 10:47 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Ano, to je skutečně problém.
Lososi jsou logicky lososovité ryby a ty jsou masožravci. Proto se za prvé musí v chovech krmit převážně potravinami živočišného původu a ty mořského původu vyrobené z jinak nezpracovatelných plodů moře jsou logicky nejlevnější. A za druhé protože to je krmivo z podobného biotopu, kde lososi žijí, moře, takové krmivo využijí nejvíc, mají po něm největší přírůstky a produkují přitom nejméně odpadních látek. Takže buď i okolí těch klecových chovů méně znečišťují nebo mohou v těch skotských zátokách a fjordech produkovat těch lososů víc.
Navíc krmivo s původem z moře obsahuje žádané omega mastné kyseliny, které potom přecházejí i do masa těch lososů a lososi krmení těmito krmivy tak mají kvalitější maso.
Odpovědět
RP

Roman Papík

30.3.2021 19:57
Co blázníte vy snílkové, kopud bude na planetě 8 mld lidí, musí něco jíst. Intenzivní chovy jsou jedinou možností jak uživit populaci. Proto papáme kuřata ve stáří pěti týdnů ...atakdále
Odpovědět
JH

Jaqen Hghar

30.3.2021 20:50
hmm, zajímavej článek, ani ho pisálek nepodepsal, takže chovatelé lososů jsou takoví kreténi, že je ani nenapadne dát klece dál od pobřeží do nějakého proudu, jo, lososa nekupuju, je to hnus, stejně jako pstruh s oranžovým masem :-)))))
Odpovědět
FK

František Kakalejčík

1.4.2021 09:11
A v Norsku je to ještě horší samá antibiotika a jedy na ty vodní vši .Na YouTube je o tom celý film ,vysílali to v televizi Poláci ,a v Asii zase chov pangasiu , děs běs. U Aljašky se loví jen pár dnů v roce ryby a se posílají na zpracování do Číny a po zpracování je vezou zpátky do Ameriky . Co na to Gréta ? Já ryby nejím vadí mi ten rybí pach . Podívejte se na .Lososí farmy Salmonopoly
Odpovědět
RP

Radim Polášek

2.4.2021 10:16
Holt zelení aktivisté si musí vybrat.
Buď budou tlačit na omezování lovu divoce žijících lososů, který tuto přírodní populaci dnes už skutečně velmi omezuje nebo naopak budou tlačit na omezování průmyslových chovů lososů.
Obojí současně nejde, protože lidi musí něco jíst a intenzívně chované ryby v umělých chovech je alternativa získávání potravy s podstaně menší ekologickou stopou než velkolovy ryb v přírodě.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

2.4.2021 11:23 Reaguje na Radim Polášek
Ovšem je určitým spíš kulturním problémem auroatlantické civilizace, že si jako svou ikonickou rybí potravu zvolila lososovité ryby.
Lososovité ryby jakožto masožravé totiž potřebují pro svůj růst živočišnou potravu, která má sama o sobě velkou ekologickou stopu. Je to totéž, jako bychom místo kuřat a chleba či pečiva jedli třeba masově psy, které bychom vykrmovali těmi kuřaty vychovanými na zrní vypěstovaném na poli.
Kromě toho to jsou ryby, které potřebují pro svůj vývoj studenou vodu, což se zase odráží v potřebě vysoce energetického krmiva. A u klecových chovů v přírodních studených vodách jsou pak problémy s odpadními látkami z těchto chovů, protože samočisticí schopnost studené vody je výrazně nižší než třeba teplé tropické vody.
Výrazně lépe jsou na tom třeba kapři. Kaprovití jsou většinou všežravé ryby a zrovna kaprům stačí z podstatné části rostlinná potrava vypěstovaná na pevné zemi, v podobě zrní obsahujícícho energeticky bohaté škroby a bílkoviny. Jejich optimální teplota pro růst je podstatně vyšší než u lososvitých ryb, okolo 25 st C, sami přitom zvládají znatelně vyšší množství škodlivin ve vodě než lososovité ryby, takže ekologická stopa chovu kaprů je výrazně menší. Z dalších našich ryb je pak pro produkci rybích bílkovin perspektivní například sumec, hlavně proto že je všežravec a zdá se, že zvládne i o dost vyšší znečištění vody než kapr.
Nejefektivnější a s nejmenší ekologicjko u stopou budou potom chovy tropických ryb. A to zejména proto, protože optimální teplota jejich chovu je vysoká, okolo 35 st C, takže mají velmi rychle fungující metabolismus zajišťující rychlý růst. Taky zvládají vysoká znečištění vody. Měli by tak být efektivní pro venkovní chovy v tropických oblastech, kde významnou část krmiva těchto ryb mohou být organismy žijící z odpadních látech produkovaných těmito rybami nebo i jiných odpadních látek stejně jako v intenzívních chovech v uzavřených prostorách. Které mohou být všude, kde je levná energie umožňující udržovat onu tropickou teplotu vody.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

12.4.2021 17:22
Umělý chov duháka...

https://www.televizeseznam.cz/video/jidlo-s-r-o/pstruhova-farma-236792#dop_ab_variant=544121&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&dop_req_id=09oaAgP2b8y-202104121501&dop_id=9781872&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

12.4.2021 17:22
Umělý chov duháka...

https://www.televizeseznam.cz/video/jidlo-s-r-o/pstruhova-farma-236792#dop_ab_variant=544121&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&dop_req_id=09oaAgP2b8y-202104121501&dop_id=9781872&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist