Poslanci opět nedokončili debatu o pařížské klimatické dohodě

Sněmovna ani napotřetí nedokončila úvodní kolo debaty o ratifikaci pařížské klimatické dohody, která je namířena proti globálnímu oteplování. Kritici dokumentu se obávají dopadů na průmysl, dopravu, zemědělství i každodenní život obyvatel. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) dnes naopak řekl, že Česko se zavázalo ke snížení emisí už před pařížskou konferencí a dohoda nejde nad tento rámec. Kdy bude sněmovní diskuse pokračovat, není jasné.

Oteplování se má podle textu dohody udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Signatáři dohody se zavázali, že proto dále výrazně omezí emise, především oxidu uhličitého. Milan Urban (ČSSD) tvrdí, že ačkoli obhájci dokumentu uvádějí, že se jedná o nevinný materiál, ve skutečnosti bude mít dalekosáhlé dopady. "Dokud nebude jasné, jakou strategii pro naplňování závazků využijeme, nelze je podporovat," řekl.

Podobně se vyjádřil Jan Zahradník z ODS, jenž zapochyboval i o souladu s ústavou. Za dohodou vidí politiku a ideologii. Sněmovna by měla po ukončení diskuse, do níž jsou nyní přihlášeni ještě dva poslanci, hlasovat o Zahradníkově návrhu na přerušení ratifikace. Pokračovat by mohla až potom, co vláda předloží rozbor dopadů dohody na ústavní pořádek a na hospodářství.

"Debata o dopadech na průmysl už proběhla," podotkl Mládek. Připomněl, že Česko se už dřív zavázalo snížit do roku 2030 emise o dvě pětiny ve srovnání s rokem 1990. Michal Kučera z TOP 09 zase uvedl, že motorem ekonomiky se můžou stát energetické úspory.

Nový klimatický plán podepsali předloni v prosinci v Paříži zástupci téměř 200 zemí. K loňskému 5. říjnu se dosáhlo cíle, aby dohodu ratifikovalo 55 zemí, které se celkově podílejí na více než 55 procentech emisí skleníkových plynů světa. Dohoda pak mohla vstoupit do 30 dní v platnost, což se stalo začátkem listopadu. Pařížský dokument nahrazuje Kjótský protokol z roku 1997.

---

reklama

---