Posvátná Ganga. Získala statut lidské bytosti a hned o něj zas přišla. Její hlavní problém ale trvá dál

Svým průtokem je sice Ganga po Amazonce a Kongu až třetí největší řekou světa, ale rozhodné světové prvenství drží svým statusem posvátné řeky.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Jeevan / Pixabay

„Tudy do řeky přitéká 150 milionů litrů splašků denně,“ ukazuje na výpusť kanalizace u města Kanpur Rakesh Jaiswal, který v organizaci EcoWatch už pětadvacet let neúspěšně bojuje za čistší Gangu. „Výkaly jednoho milionu lidí se tu setkávají s Gangou. A to je jen jedna výpusť. Po celé délce toku je to miliardy litrů každý den. Nevidím zlepšení, jen horšící se situaci.“

Kanalizační splašky, průmyslový odpad z továren, barviva a chemické látky z koželužen, biologický odpad z nemocnic léčících pacienty s tuberkulózou. To vše svatá řeka přijímá na denní bázi. A současně přitom slouží jako zdroj vody pro 1,5 miliardy lidí. Negativní důsledky a hygienická rizika jsou zřejmé. Říká se, že spirituální potenciál této řeky místní nedokáží jiným kulturám vysvětlit, musíte jej procítit sami. A vzhledem k tomu, co v řece plave, jej skutečně nosem ucítíte.

Přečtěte si také |

90 % veškerých plastů se do oceánů dostane jen z deseti řek Asie a Afriky

Prostě to uklidíme!

Svým průtokem je sice Ganga po Amazonce a Kongu až třetí největší řekou světa, ale rozhodné světové prvenství drží svým statusem posvátné řeky. Sama je totiž božstvem, symbolem koloběhu života od zrození po smrt, a k jejímu toku se přímo váže náboženství jedné miliardy hinduistů. Věří, že z této řeky vzešli, a že by se sem po skončení svého bytí měli ve formě popela navrátit, aby mohli být v budoucnu reinkarnováni. Sama posvátnost řeky ale nezajišťuje to, že se k ní lidé v Indii budou chovat nějak odlišně, a z hlediska kvality vody dnes patří mezi nejvíce znečištěné toky celé Asie. I když pro ně tolik znamená.

Přečtěte si také |

Náboženská praxe jako zátěž životního prostředí? Příkladem mohou být hinduistické pohřební hranice

V roce 2014 se v Indii blížily volby do Parlamentu, což byl s velkou pravděpodobností ten hlavní důvod, proč tamní vláda zahájila program Namami Gange. Kampaň, jejíž název můžeme volně přeložit jako „Projevení úcty řece Ganga“, měla tehdy přislíbený rozpočet ve výši 3 miliard dolarů. Bylo to ale zjevně jen politické gesto. Skutečně profinancováno od té doby bylo jen 205 milionů, vesměs na studie toho, co by bylo zapotřebí učinit, aby se řeka stala čistší. Nedošlo ke slibovanému uzavření 48 průmyslových areálů ani vybudování sítě čističek odpadních vod u výstupu městských kanalizací do řeky. Připravený program měl dále zahrnovat přímé čištění řeky a sběr odpadků v toku i na březích, zalesnění a úpravu břehů, podporu biodiverzity, likvidaci skládek přetékajících do vody.

Kam zmizely želvy? Lidé je snědli

Jedinou poněkud kuriózní akcí, která byla ještě v roce 2014 učiněna, bylo vysazení 25 000 želv do řeky. Ty se měly postarat o „dekompozici organického materiálu“, včetně ročního příspěvku 200 tun nedokonale spálených těl zesnulých hindů. Tak „čištění“ fungovalo po staletí, než byly želvy vyloveny rybáři pro maso. Program na odchov a vysazení želv (za 32 milionů dolarů) se ale ukázal být katastrofou. Místní je snědli dříve, než se mohla nějaká pozitivní změna vůbec projevit.

Satelitní snímek delty Gangy.

Licence | Volné dílo (public domain)

Foto | Jacques Descloitres / Wikimedia Commons

Řeka vs. znečišťovatel? Ale jděte…

Podobně neslavně skončilo i gesto, které řeku Ganga v březnu 2017 prohlásilo za lidskou bytost a dalo jí stejná práva, jako člověku. Byla to velká sláva, ale v červenci téhož roku bylo toto vyhlášení zrušeno.

„Nedávalo to smysl,“ vysvětluje Shadan Farasat, advokát Nejvyššího soudu. „Dát řece stejná práva a legální status… to v zásadě neznamená nic, je to prázdná proklamace. Řeka sama nebude žalovat své znečišťovatele, nepřijde k soudu. Nikdo nevysvětlil, jak má takové vyhlášení přispět k tomu, že se řeka nakonec stane čistší. Ta myšlenka byla čistě symbolická. Nápad na vyčištění řeky je v pořádku, ale tohle je špatný nástroj.“ Indický Nevyšší soud tehdy upozornil i na právní rozpor, vyjádřený otázkou: „Žalovali byste v případě povodní a vlastních škod řeku?“

Zdá se tedy, že téma čištění Gangy se otevře až s dalšími blížícími se volbami. „Jinak ale této řece politici žádní zvláštní respekt neprojevují,“ říká Jaiswal. Podle něj navíc většina hindů vnímá problém znečištění řeky dost rozostřeně. „Lidé tu totiž věří, že Ganga je tak svatá, že se dokáže vyčistit sama.“ A dokud bude ve společnosti tento názor přetrvávat, budou se nejspíš i nadále chovat k Matce řece hinduisté jako její nepořádné děti.