Návrh Evropské komise o plynu a jádru odmítá Rakousko nebo Španělsko, zastáncem je Francie i Česko

Evropská komise (EK) na přelomu roku představila několikrát odložený návrh nových pravidel pro ekologické investice, označovaný jako taxonomie. Jádro a zemní plyn jsou v něm označeny za přechodové zdroje energie, což má k jejich podpoře přilákat soukromé investory. Brusel vyslyšel volání řady zemí včetně České republiky, které chtějí jádro či plyn využívat jako náhradní zdroj při odstavování neekologických uhelných elektráren či tepláren. Dnes komise představí konečné znění těchto pravidel. Při této příležitosti přinášíme informace o dosavadním vývoji tohoto jednání. "Evropská komise vzala v potaz vědecké expertizy, současný technologický pokrok i to, že přechod (k čisté energetice) bude pro jednotlivé členské státy znamenat rozdílné výzvy. Komise si proto myslí, že zemní plyn a jádro sehrají roli jako nástroje v přechodu k budoucnosti založené převážně na obnovitelných zdrojích," napsala EK v tiskové zprávě.

Členské země a Evropský parlament budou mít čtyři až šest měsíců na to, aby návrh případně odmítly. Návrh by neprošel v případě, že by se proti němu vyslovilo nejméně 20 zemí s nejméně 65 procenty obyvatel EU, nebo alespoň 353 europoslanců.

Komise dala zelený status těm novým blokům jaderných elektráren, které získají povolení pro stavbu nejpozději v roce 2045. Podle odhadů odborníků i tisku by to Česku umožnilo postavit nové bloky jaderných elektráren Dukovany či Temelín. Plán počítá s tím, že do roku 2050 budou muset mít jaderné elektrárny pro svůj odpad hlubinná úložiště, která zatím neexistují.

Plyn podle návrhu musí do roku 2035 pocházet z obnovitelných zdrojů nebo produkovat nízké emise.

Návrh vyvolal kritiku zejména v zemích, které z bezpečnostních důvodů odmítají jadernou energetiku. Rakousko kvůli němu komisi dokonce pohrozilo žalobou, odmítají jej i Španělsko či Dánsko.

Vedle Francie, která se na začátku ledna ujala předsednictví Evropské unie, patří mezi zastánce pravidel Polsko a Česká republika. Ta ale do Bruselu zaslala své námitky.

Česká republika chce mimo jiné, aby jádro bylo za čistý zdroj označeno déle než do roku 2045 či aby EU odložila povinnost budovat hlubinná úložiště jaderného odpadu za plánovaný rok 2050. Jejich budování je přitom velmi složité a zatím se k němu odhodlalo pouze Finsko, které první zařízení tohoto druhu plánuje otevřít do dvou let. Mluvčí Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) Martina Bílá uvedla, že zprovoznění hlubinného úložiště jaderného odpadu v České republice je z technického pohledu za určitých předpokladů možné v horizontu desítek let. Kvůli těmto podmínkám se k taxonomii v současné podobě staví opatrně například i Švédsko, které jinak jádro podporuje.

Česko také požaduje volnější termíny pro zařazení plynových elektráren mezi zvýhodněné ekologické investice. Podle Teplárenského sdružení České republiky jsou v Česku nerealizovatelné všechny podmínky - že zemní plyn musí být už do roku 2026 nejméně ze 30 procent nahrazen obnovitelnými nebo nízkoemisními plyny, do roku 2030 pak nejméně z 55 procent a do konce roku 2035 musí být nahrazen zcela.

K podpoře celého textu patrně přispěje fakt, že komise dala oba zdroje dohromady, přičemž skupiny stoupenců jádra a plynu se liší. Například vlivné Německo sice odmítá atom, avšak stojí o podporu energie z plynu; očekává se proto, že proti taxonomii nevystoupí. Němečtí politici jsou v pohledu na taxonomii rozděleni. Vlivný ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck zastupující ve vládě Zelené doporučil jeho odmítnutí kvůli obavám z provozu jaderných elektráren či ukládání vyhořelého paliva. Naproti tomu sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz se k němu vyjadřuje pozitivněji, neboť Německo stojí o podporu plynu.

---

reklama

---