https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/premnozena-zver-zpusobuje-velke-poskozeni-mladych-stromu-potvrdily-statistiky
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Přemnožená zvěř způsobuje velké poškození mladých stromů, potvrdily statistiky

28.5.2022 02:20 | PRAHA (ČTK)
Poškození zvěří má velký vliv na rozmanitost druhů v lesích a ztěžuje úspěšnou obnovu lesů pro kůrovcové kalamitě.
Poškození zvěří má velký vliv na rozmanitost druhů v lesích a ztěžuje úspěšnou obnovu lesů pro kůrovcové kalamitě.
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | Pixabay
Stále se zvyšující stavy zvěře způsobí v lesích po celém Česku velké škody hlavně na mladých stromech. Podle statistiky zpracované Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů z kontrolních stanic je v oplocených částech lesů, kam zvěř nemá přístup, v 63 procentech případů větší počet malých stromů než stromů na volné ploše. V tiskové zprávě o tom informoval Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti. Poškození zvěří má velký vliv na rozmanitost druhů v lesích a ztěžuje úspěšnou obnovu lesů pro kůrovcové kalamitě, dodal.
 

Vlastnící lesů, kteří mají více než 50 hektarů, mají ze zákona povinnost umísťovat na každých započatých 500 hektarů minimálně jednu kontrolní a srovnávací plochu. Ústav z těchto údajů vychází při hodnocení poškození lesů. "Exaktně zjištěná a statisticky zpracovaná data ukazují ohromující rozsah poškození malých stromků zvěří," uvedl.

Šetření se uskutečnilo na 1383 kontrolních plochách. Ústav upozorňuje na to, že na většině lokalit dochází při obnově lesních porostů k úbytku stromů nadměrným poškozením zvěří. Zvěř podle statistiky zničí v průměru 15 procent stromů na plochách, kde se obnovuje lesní porost.

Data z kontrolních stanovišť ukázala, že na volné ploše lesů bylo v průměru o 13,4 procenta méně druhů dřevin než na oplocené ploše. Podle zjištění ústavu byl u 70 procent druhů dřevin větší počet stromů v oplocené části než na volné ploše. Například vrb bylo zničeno během obnovy lesů 46 procent, u jedlí to bylo 34 procent.

Výzkumníci také poukazují na statisticky významný rozdíl mezi průměrnou výškou malých stromů, kdy v oplocených částech je to 90 centimetrů, na volné ploše měly průměrně 65 centimetrů, což je rozdíl o 28 procent. Menší velikost stromů na volné ploše s sebou nese ekonomické ztráty a mizení druhů, které jsou na okus zvěří citlivé, což podle ústavu vede ke snižování stability a odolnosti lesů. Dochází k také mezidruhové konkurenci u smíšených porostů, kdy pro zvěř méně atraktivní druhy přerůstají ostatní a způsobují jejich úhyn.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (14)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

28.5.2022 06:24
Ono je to takové laciné tvrdit, že zvěř je přemnožení, když všude okolo stavíme ploty a přerušujeme migrační cesty. Já homo sapiens przní krajinu liniovými stavbami a urbanizací tak se snižují možnosti zvěře migrovat, tak, že na některých místech může docházet k přemnožení.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

28.5.2022 06:31 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Pokud homo sapiens nepochopí, že na Zemi není jediný, kdo tu žije a že tu s námi žijí i zvěř, živočichové a ptáci, jímž čím dal více ubíráme životní prostor a egoisticky zabíráme čím dál více, tak nakonec dojde i na nás.
Odpovědět
Pe

Pepa

28.5.2022 06:51 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Píšete jakoby lesY, louky a pole byla oplocene. Plocha lesů se každoročně zvětšuje o par tisíc hektaru. Přiznejme si, ze tady někdo nedělá to co má, a jsou naši novodobí lovci.
Řešení je jednoduché, nechat to na přírodě samotné, ale to by si ti pastevci museli oplotit za naše peníze ty sva kuzlatka.
Odpovědět
kk

karel krasensky

28.5.2022 11:46 Reaguje na Pepa
Dobře.Každý rok mi přibude pár tísíc hektaru.V tom případě mi každý rok musí ubýt pár tísíc hektaru luk a polí.
Odpovědět
JH

Jiří Hušek

28.5.2022 10:49 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Normované tavy jelení zvěře pro celou ČR jsou přibližně 12 tis.ks. Roční odstřely se pohybují kolem 30 tis., přičemž se neodloví ani přírůstek a jenom laní tedy musí být nejméně 40 tis. a při poměru pohlaví 1:1 je to celkem jelení zvěře 80 tis.kusů a více. K tomu se v podobném režimu "neredukce" loví přes 100 tis.ks srnčí zvěře, pomalu 25 tis.daňčí a podle zpětných propočtů se nám po krajině potuluje cca 50 tis.kusů invazivních jelenů sika. O zvěři černé nemluvím, její stavy na poškození lesa významný vliv nemají (na rozdíl ovšem od zemědělských kultur). Opravdu chcete tvrdit, že se jedná o lokální přemnžení způsobené fragmentací krajiny??
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

28.5.2022 12:53 Reaguje na Jiří Hušek
No jo. Co to tak říci celé i s určitými dalšími souvislostmi a nevymýšlet si, pane Hušek. Je celkem jedno jestli byla v ČR jeleni zvěř normována v počtu 12 nebo 13 tisíc. V roce 2020 to bylo 13 tisíc a ulovek byl 24 tisíc. Důležitější je, že zvěř je normováná podle výměry spolu souvisejících lesních porostů..... a je tedy pro tu celou republiku , jak píšete, normována na ploše pouhých 642 tisíc ha. Tedy asi na čtvrtině lesních porostů a desetině honebních pozemků. U dančí je potom normována pouze na 327 tisících hektarech honební plochy. Ano, nyní se lovcí přibližně kolem 100 tisíc kusů srnčí zvěře ale norma je 283 tisíc. Když si to "zpětně" propočtete tak musíte zjistit, že u srnčí není naplněna nakonec ani ta norma. Pokud by se nelovil v minulých letech přibližný přírůstek tak by ta čísla vypadala již po dvou třech letech podstatně jinak. To samé nakonec platí i pro tu černou zvěř, kde ale díky vyššímu přírůstu se rozdíly v lovu meziročně počítají v desítkách tisíc. Opravdu chcete tvrdit, že u zvěř nejde o lokální přemnožení v určitých oblastech a je přemnožena celorepublikově? Ten váš výpočet ohledně jelení zvěře je naprostý nesmysl.
Odpovědět
JH

Jiří Hušek

28.5.2022 13:51 Reaguje na Jarek Schindler
Jistě, to, co jsem napsal, jsou úplně rámcová čísla "od boku" jako ilustrace neúnosné praxe. Pokud se budeme zabývat oficiálními daty z Mysl101, tak se nevymotáme z pasti podvodné myslivecké statistiky. Můžeme se ptát, když v roce 2019 nasčítáme JKS jelena 24800, čemuž odpovídá přírůstek max.10000 a 23700 ulovíme, jak můžeme sčítat v roce 2020 přes 26000 kusů. Totéž daněk. Proč sčítáme 280000 srnčí, plánujeme 140000 a lovíme 100000 z roku na rok? Na co si hrajeme se sikou, když normujeme 1600, sčítáme 12500, plánujeme 9000 a střílíme 17300 (tedy o 40% víc, než jsme nasčítali)? Přitom když skutečné stavy se pohybují mezi 40-60000? Jak můžeme nanormovat 13000 jelenů na 642 tis.ha (tedy 20 ks na 1000 ha), když standard podle bonity honitby je 11-16 kusů? To jsou všechno pouhé hrátky a mlha - důležitý je skutečný stav lesních porostů a ten je objektivně tristní, přižemž do ochrany proti zvěři tečou neskutečné peníze. Připouštím přitom,že existují honitby, kde spárkatá zvěř přemnožená není, ale jedná se o početně i plošně marginální výjimky.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

28.5.2022 16:45 Reaguje na Jiří Hušek
Jo, tak od boku? Není spíš to "střílení čísel " od boku tou neúnosnou ale ochranaři tak rádo používanou praxí? Podvodná myslivecká statistika? Já spíš vidím ochranářské lži. Pořád bych řekl, že čísla od myslivců jsou přesnější než ty ochranářské. Jinak jestli jste si nevšiml, nepoužívám čísla JKS protože vím, že je to nějaký nástřel k výpočtu výše lovu. Ano je to přesný součet nepřesných čísel a slouží to jako základ k nějakému plánování. No a ten plán se potom dá podle skutečnosti v době lovu navýšit. Nedá se ale snížit. Jen pomatený ochranáč si může myslet, že jde ve volných honitbách přesně sečíst zvěř a dlouho dopředu podle toho naplánovat lov. Jen dodám, že čím menší honitba tím je to obtížnější.
Zmínil jsem plochu na kterou je ta která zvěř normována. Opravdu si myslíte, že se jednotlivé druhy zvěře vyskytují jen v honitbách kde jsou normované a mají tedy plán lovu. Čím víc je zvěře mimo tyto honitby kde se ale také loví, tím větší rozdíl může být mezi plánem a skutečností.
Proboha jak jste zjistil, že na nasčítaných 24 tisíc kusů jelení zvěře muže být přírůstek pouze max. 10 tisíc. Jste opravdu přesvědčen že poměr pohlaví je 1: 1? To je například již z výše lovu naprostý nesmysl. Ten sám nesmysl píšete i u toho srnčího. Sčítají se příbližně normované stavy. Plánuje se 140 tisíc , uloví se 100 tisíc a uhyne 50 tisíc. Něco vám na tom snad nesedí? Navíc tyto čísla jsou již celkem dlouhodobá. Jaké je tedy to přezvěření srnčím?
Siku jsem dobrých 5 let neviděl takže u nás není žádná natož aby byla přemnožená. Je to čistě lokální záležitost menších části tří krajů.
Já nanormovat jeleny bohužel nemůžu. To je dané vyhláškou, tedy státem a má to každá honitba při jejim vyhlášení. Jaký standart máte na mysli. Máte 4 bonitní třídy a ten váš standart je jestli se nepletu dán pro III. bon. třídu.
Jo důležitý je stav lesních porostů. Pro mě je ta zvěř v přírodě stejně důležitá. Je opravdu směšné házet ten váš skutečný "objektívně" striktní stav porostů na zvěř. Na tom se podepsalo a to výrazně podstatně víc jiných subjektů. Hlavně , že Vy máte viníka. No a do ochrany lesa nenateče tolik kolik nateče z pronájmu honiteb.
No a k článku. Pokud ústav uvádí, že zvěř poškodí 15% stromků či dokonce , že byl u 70 procent druhů dřevin větší počet stromů v oplocené části než na volné ploše, tak by taky měla dodat, že již v prvním výchovném zásahu ( prořezávce) se počet stromků redukuje minimálně o nějakých 30%. No a v mytním věku bude na ploše se zvěří stejně jako bez zvěře nějakých +- 600 stromů.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

28.5.2022 06:45
Spíše mám za to , že se přemnožuje homo sapiens a rozlézají se stavby po krajině , které brání přirozené migraci zvěře.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

28.5.2022 06:54
Nadcházející zdražování to vyřeší. V zemích, kde je nouze, kvete pytláctví. Můžeme se těšit, že takto vyřešíme problém s přemnoženou zvěří.
Odpovědět
kk

karel krasensky

28.5.2022 11:43 Reaguje na Richard Vacek
Tak jest.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

28.5.2022 14:12 Reaguje na Richard Vacek
Naprostý nesmysl.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

28.5.2022 19:04 Reaguje na Richard Vacek
Aj tak možno.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

30.5.2022 11:13
Tak 15 %, to by byla úplná brnkačka. To by v podstatě mohlo suplovat prořezávky, jak bylo níže zmíněno. Ve Slavkovském lese je to místy 100% (přestože je většina oplocená)
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist