Případ Walker Crisps. Jak spotřebitelský trolling dotlačí firmu přejít na ekologičtější obal

Přibližně 7000 sáčků za minutu, dohromady 11 milionů za den. Taková je produkční bilance britské společnosti Walker Crisps, tamní jedničky v prodeji solených brambůrek. A právě ohromné množství produkovaných balení se stalo terčem poněkud zvláštní environmentálně laděné kampaně. Píše o tom Independent.

Pravdou je, že vzhledem k úctyhodným číslům produkovaných balení nepřekvapí, že logo Walker Crisps na vás kouká z nemalého množství plastových odpadků. Na skládkách, v kontejner, koších. Ale pohrává si s nimi i vítr na ulicích nebo třeba leží na anglických plážích, kde čekají, až si je vezmou vlny. A otázka za milion liber zní: „Může za to Walker Crisps?“ Vedoucí představitel protibrambůrkové kampaně Geraint Ashcroft o tom nepochybuje. A tak na webu 38degrees (kde můžete vytvořit prakticky libovolnou on-line petici) rozjel svůj boj za to, aby se brambůrky největšího výrobce začaly prodávat v sáčcích, které budou biologicky degradovatelné či kompostovatelné.

Když se vám to nelíbí, tak to nejezte

Dosáhl nemalého úspěchu a k jeho volání se připojilo přes 330 000 lidí. Zaznívaly pochopitelně i kritické hlasy, zhusta od dalších profesionálních stěžovatelů a průkopníků jiných environmentálních kampaní. Asi nejčastější argument byl: „Nelíbí se vám brambůrky v obalech od Walker Crisps? Tak je prostě nejezte!“ Představa, že petenti vytrvale protestují proti nevhodnému balení oblíbeného produktu, který i nadále konzumují, je skutečně netradiční. Rozhodně pohodlná, stejně jako celá forma internetového protestu. Na účastníky totiž kladla minimální nároky a nenutila je omezit svou spotřebu oblíbené křupavé pochoutky.

Geraint Ashcroft se s tím pochopitelně nespokojil a přešel na aktivnější formu vyjádření. Vyzval své příznivce, aby „odpad vrátili zpátky k původci“. Stalo se. Lidé začali houfně posílat prázdné sáčky zpět do továrny Walker Crisps v Leicesteru a nezapomněli se přitom vyfotit u poštovní schránky a dát takovou fotku na Twitter. Neobešlo se to bez komplikací. Ne každý protestující chtěl investovat do známky, a tak se někde poštovní schránky změnily na odpadkové koše.

Boj za životní prostředí?

Problém byl i v tom, že se Královská pošta na sáčcích dost zasekla, na rozdíl od dopisních obálek byl problém s tříděním. Poštmistři to ale ustáli se ctí a vyzvali protestující, aby sáčky řádně dávali do obálek a opatřili je známkou. „Takto vybavené psaní máme povinnost doručit.“ V třídírně Walker Crisps se tak skutečně začaly v doručené poště hromadit vyjedené sáčky. Logika takového počínání sice měla jisté trhliny (například mnohem větší ekologickou stopu sáčku, který nejprve putoval ke spotřebiteli a pak zase poštou zpátky k výrobci), ale nikdo se nad tím moc nepozastavoval.

Vedení Walker Crisps pak stejně muselo sáčky vzít a nechat je vyvézt na skládku. A tak raději zveřejnilo seznam recyklačních center a předplatilo svým sáčkům poštovné, aby je tam lidé mohli posílat přímo a zdarma. To se ale moc neujalo. A tak nakonec Walker Crisps ustoupili nátlaku a přistoupili na to, že do roku 2025 zajistí, aby 100 % jejich obalových materiálů bylo z biologicky rozložitelných kompostovatelných plastů. Do té doby mohou lidé posílat své sáčky do recyklačních center, kde se z nich budou vyrábět lavičky a zahradní nábytek. Což teď Geraint Ashcroft prezentuje jako úspěch spotřebitelsky motivované kampaně.

---

reklama

---