Pro les nevidět stromy? Domácí dřeviny v Evropě zažívají krizi, nesrovnatelnou s tropy

Odhad počtu druhů stromů, rostoucích na celém světě, se blíží 60 000. Ano, tropická diverzita v této cifře hraje prim. V Evropě se nachází výrazně méně původních druhů dřevin, jen 454. To ale neznamená, že by jejich rozmanitost měla menší význam nebo hodnotu, než dřevin typických. Zvlášť, když nadpoloviční většina z nich čelí riziku vyhubení. Píše o tom IUCN.

Chtělo by se říct, že v Evropě nemáme o zeleň nouzi. Konec konců, 33 % povrchu je tu pokryto lesy, které se nachází na úctyhodné ploše 215 milionech hektarů. Proto ani tolik nepřekvapí, že v dřevozpracujícím průmyslu tu nachází zaměstnání kolem 2,3 milionů lidí a že celý ten byznys s lesnictvím, dřevem a jeho zpracováním generuje ročně obrat 410 miliard eur.

Jenže těmto ohromujícím číslům a sumám navzdory, jsou evropské stromy v hluboké krizi. Celkem 58 % druhů (265 druhů z 454) totiž čelí riziku vyhubení, vymizení. Šestašedesát druhů stromů je přímo kriticky ohrožených, vázaných na jednu nebo jen málo lokalit, nebo růst v arboretech.

A než si zase posteskneme nad tím, že v Amazonii je to jistě horší, zmíníme, že 56 % z těchto našich „domácích“ druhů je svým výskytem endemických a nikde jinde na světě než v Evropě nerostou. Jejich ztráta by tak byla totální a nenahraditelná. Míra ohrožení stromů v tropech dosahuje jen 10 %. A přesto ty naše vytrvale ignorujeme. Protože většina z nich nemá bezprostřední produkční význam, jako třeba smrk ztepilý nebo borovice.

Když se hovoří o ohrožení biodiverzity, často je dnes zmiňována hmyzí apokalypsa a úbytek opylovačů. Kolik je ale v Evropě takových zařazeno do Červeného seznamu? Vlastně „jen“ 9 % včel a 9 % motýlů.

Přitom naprosto nejohroženější skupinou jsou sladkovodní měkkýši (těch je v seznamu 59 % z v Evropě se vyskytujících druhů), následovanou právě stromy. Nadpoloviční většina jejich druhů má totiž problém. S čím? Se zavlékáním nepůvodním konkurenčních druhů, s parazity a nejrůznějšími patogeny, změnou hospodaření v krajině, lesnickým hospodařením, úpadkem farmaření, s legálním i nelegálním kácením, požáry, neodbornou péčí a rozrůstáním měst.

Aktualizovanému Červenému seznamu ohrožených dřevin vévodí ikonické druhy, jako například jírovec maďal, co do počtu zastoupení nejvýraznější zástupce růžovitých jeřábů (těch je v seznamu 107 druhů) a pár exotických zajímavostí, jako například Heberdenia excelsa z Kanárských ostrovů. Tristní je, že pro 57 domácích endemitních druhů, které nám rostou pod nosem, nemáme ani dostatek dat, takže vlastně nevíme, jak dobře nebo špatně na tom jsou.

Takže možná, než se zase pustíme do zachraňování tropických pralesů, by bylo příhodné udělat si nejdřív pořádek v našich stromech. Ty jsou totiž v Evropě druhou nejohroženější skupinou endemických organismů a čistě v procentech, nachází se teď v šestinásobně horším stavu, než dřeviny tropické.

---

reklama

---