Proč mizí drobní ptáci?

Z rakve na talíř
Nedávno celníci odhalili zásilku ptačích mrtvolek na maďarsko-rumunském hraničním přechodu Ártánd. Byla již několikátou za poslední půlrok. Tentokrát však byl k transportu zvolen zvlášť morbidní způsob - tisíce mrtvolek bylo ukryto v prázdných rakvích. Přestože jejich hodnotu jde jen stěží vyčíslit, byla nakonec stanovena na 3,5 milionu korun. Odhalit je se podařilo díky rentgenové kontrole a následné prohlídce. Náklad téměř tří tisíc pěnkav, skřivanů, ťuhýků, křepelek a mnoha dalších druhů směřoval stejně jako většina ostatních podobných zásilek do italských restaurací. Ptačí maso je totiž oblíbenou pochoutkou italských gurmánů. Na jejich talířích končí ročně desetitisíce ptáčků.

"V celém středomoří má konzumování drobných ptáčků dlouhou tradici," říká ornitolog Zdeněk Vermouzek z České společnosti ornitologické (ČSO). Již víc než deset let je však jejich lov pro komerční účely zakázán. "Pěvci se tam sice lovit mohou, ale nesmí se prodávat. Takže ulovit si ho a sníst je povoleno. Na jednu porci je ale potřeba tak pět až šest ptáčků," dodává ornitolog. Jelikož je ale tato pochoutka v zemi pizzy a makaronů stále velmi žádaná, našli si Italové jiný způsob k ukojení svých chutí. Pořádají organizované lovy v zemích východní a střední Evropy a do Itálie je pašují. Dalšími místy, kde jsou ptáci loveni ve velkém, jsou i Malta a Kypr. "Někde jsou ptáci důležitým zdrojem obživy, ale Italové to rozhodně nepotřebují," říká Vermouzek.

V minulých dvou letech se jen v Maďarsku podařilo odhalit 14 tisíc pašovaných ptáků včetně nejvzácnějších druhů. Pro řadu druhů však mohou tyto lovecké nájezdy znamenat reálné ohrožení celého druhu. "Nájezdy náruživých italských lovců se objevují již řadu let. Absolutně se neslučují s pojetím myslivosti a etikou lovu. Navíc to pro některé druhy může znamenat opravdové ohrožení," potvrzuje ornitolog. Podle ČSO se v České republice organizované vybíjení ptáků zatím neděje. "Nemáme o tom informace, ale vyloučit to s jistotou nelze," doplňuje Vermouzek.

Vyhyne vrabec?
Podle organizace Birdlife International hrozí během sta let úplné vyhynutí každému osmému ptačímu druhu. Celkem žije na Zemi přibližně 1 200 ptačích druhů. Ohrožení 182 z nich je již nyní kritické a mají jen 50% šanci na přežití. Dalších 320 druhů je ohroženo vážně. V Evropě hrozí vyhynutí 17 druhům ptáků a tři druhy ptáků mají jen poloviční naději, že přežijí víc než tři generace.

V ČR patří k ohroženým druhům už i dřív běžná vlaštovka nebo chocholouš. Lze k nim řadit i vrabce, který byl dřív považován za škůdce. Vrabců byly plné parky i pole. Tyto doby jsou však tytam. Větší pozornosti se tomuto drobnému opeřenci dostalo až nedávno, kdy byl zaznamenán rapidní pokles počtu "vrabčáků". Za posledních dvacet let jich ubylo 60 %. Zatímco v 80. letech u nás žilo kolem čtyř milionů vrabčích párů, dnes jich je mnohem méně. Vrabec domácí byl dokonce vyhlášen ptákem roku 2003.

Příčina neznámá
O příčinách tak náhlého poklesu zatím odborníci jen spekulují. Jako jedna z těch pravděpodobných se jeví nedostatek hnízdišť a potravy. Ruku v ruce s tím jde i měnící se kvalita životního prostředí. Podle studie britských vědců přispívá k vymírání vrabců paradoxně i ekologický bezolovnatý benzín. Při jeho spalování se totiž uvolňuje toxická sloučenina, která hubí drobný hmyz, například mšice. "Mláďata vrabců jsou v prvních dnech života krmena právě takovouto potravou. Pro vrabce, kteří získávají potravu hlavně v těsné blízkosti člověka, to může být mnohem významnější limitující faktor než pro jiné druhy ptáků," vysvětluje Lucie Brejšková z ČSO.

Odpověď za pět tisíc
Významná může být i skutečnost, že vrabcům ubylo míst, kde mohou hnízdit. Zatímco dřív si stavěli hnízda pod střešními krovy, v různých skulinkách a otvorech, dnes se používají nové metody zateplování staveb, které jim to znemožňují. Ve městech navíc ubývá zeleň a mění se její druhová rozmanitost. Stejné příčiny stojí i za výrazným úbytkem vlaštovek a chocholoušů. "U chocholouše jsme zaznamenali dokonce markantní úbytek. Například v Praze dřív žily stovky párů. Dnes jich tu zůstalo jen několik," říká Jaroslav Cepák z ČSO. Na venkově zase dnes člověk jen stěží zahlédne vlaštovku, která velmi citlivě zareagovala na úbytek hospodářských zvířat. "Počet vlaštovek se pomalu stává kritický," potvrzuje ornitolog. Další ohrožený druh - sýček na tom není o nic lépe. "Ještě před 50 lety jich u nás žilo kolem 10 tisíc párů, dnes jich zůstalo pouhých 250," konstatuje Cepák.

S rapidním úbytkem drobných ptáčků se potýká i většina západoevropských zemí. Britští vědci pracují v současné době na několika studiích, které by měly odhalit příčiny jejich vymírání. Zájem o úbytek ptáků projevil vloni i britský premiér Tony Blair. Jeden britský deník dokonce nabízí odměnu pět tisíc liber tomu, kdo tyto důvody objasní.

Markéta Kutilová
Autorka je redaktorkou Lidových novin