Projekt na obnovu horských luk v Krkonoších pokračuje
"Spousta horských luk v minulých desetiletích degradovala kvůli zániku tradičního citlivého hospodaření krkonošských hospodářů trvajícího bezmála 500 let. Cílem je obnovit hospodaření v moderním pojetí, a tak pomoci navrátit krkonošským loukám jejich bývalou pestrost," uvedl v tiskové zprávě náměstek ředitele Správy KRNAP Jakub Kašpar.
Projekt by měl podpořit péči v 50 krkonošských lučních lokalitách. "Péči podporujeme na vybraných lokalitách, které přešly z projektu Life Corcontica. Začínáme také s obnovou péče na zcela nových loukách," uvedl Kašpar.
Samotným pracím na kultivaci vybraných luk předchází komunikace s novými hospodáři a vlastníky pozemků. Od vlastníků pozemků potřebuje národní park souhlas s pastvou, sečí, výřezem náletových dřevin, sběrem kamenů, obnovou vodního režimu na loukách nebo likvidací invazivních druhů, jako je šťovík alpský nebo lupina mnoholistá.
"Pro nové projektové louky, na kterých se v tomto roce nepodařilo vyjednat péči a uzavřít smlouvy, budeme na podzim vyhlašovat druhou výzvu pro podání žádosti o příspěvek na hospodaření," uvedl Kašpar. Podle něj tak vlastníci a potenciální hospodáři, kteří se nestihli přihlásit letos na jaře v první výzvě, budou mít další příležitost přihlásit se do projektu a pobírat příspěvek na hospodaření.
Projekt Life Corcontica skončil v roce 2017 a za šest let se do péče o 490 hektarů luk zapojilo 48 hospodářů. Celkové náklady na projekt dosáhly zhruba 90 milionů korun. Hospodaření se podařilo obnovit i na nejvýše položených loukách v České republice, například v lokalitě Růžohorky v nadmořské výšce 1240 metrů nebo na Zadních Rennerovkách ve výšce 1250 metrů nad mořem. K obnovení luk bylo potřeba vykácet 40 hektarů náletových dřevin či zlikvidovat na 50 hektarů invazních rostlin. Projekt Life Corcontica se zabýval kromě luk také ohroženou rybkou vrankou obecnou. Aby mohla v krkonošských potocích volně migrovat, zpřístupnili ochránci více než pět kilometrů toků a upravili 14 takzvaných stupňů.
reklama