https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/projekt-np-sumava-potvrzuje-prirozenou-obnovu-lesa-po-kurovci
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Projekt Národního parku Šumava potvrzuje přirozenou obnovu lesa po kůrovci

27.8.2018 00:12 | STOŽEC (ČTK)
Kůrovcovou kalamitou poničený les se dokáže bez zásahu člověka sám obnovit. Ukazuje to průzkum šumavského národního parku. / Ilustrační foto
Kůrovcovou kalamitou poničený les se dokáže bez zásahu člověka sám obnovit. Ukazuje to průzkum šumavského národního parku. / Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Tomáš Pospíšil / Ochrana přírody
Kůrovcovou kalamitou poničený les se dokáže bez zásahu člověka sám obnovit. Ukazuje to průzkum šumavského národního parku, který začal před 10 lety. Na tamních bezzásahových plochách nyní roste v průměru přirozeně obnovených 6352 mladých stromků. Jde o místa, kde člověk obnovu lesa nijak neovlivňuje. Pracovníci šumavského národního parku sledují 1111 lokalit, každá má půdorys kruhu o velikosti 500 metrů čtverečních. Novinářům to v pátek řekl ředitel Národního parku Šumava Pavel Hubený.
 

"Výsledky projektu jsou z našeho hlediska úžasné. Zjistili jsme, že les i po tom, co jej většinou proselektuje kůrovec a zabije stromy, je schopen se sám obnovit. A navíc se potvrdilo, že kůrovec nezabije úplně všechno a v průměru zůstane na hektaru až osm stromů o průměru kmenu 30 centimetrů," uvedl Hubený.

Pozorovací lokality ponechané samovolné obnově jsou na různých místech Šumavy. Rozléhají se od okolí Prášil na Klatovsku po Stožec na Prachaticku. Hubený uvedl, že projekt po 10 letech nekončí, ale bude pokračovat. Dodal, že výsledky ukazují další pozitivní věc. Popadané stromy v těchto místech plní i jinou roli. "Fungují do určité míry jako retenční prvek, protože zadržují srážkovou vodu, mění mikroklima a například se tak v těchto místech objevují rašeliníky, které tam předtím nebyly," uvedl.

Nejvíce se na Šumavě přirozeně zmlazují smrkové porosty. Představují více než 78 procent obnovených stromů. Ve výrazně menší míře pak jde o buk, jeřáb, břízu, javor a jedli. "Je to dáno skladbou lesů, kde smrk převládá," řekl referentka biomonitoringu Pavla Čížková.

Podle Hubeného nelze přesně říct, jak dlouho trvá přirozená obnova lesa zasaženého kůrovcovou kalamitou. Záleží na řadě podmínek v dané lokalitě. Někde strom povyroste jen o centimetr za rok a jinde zase o půl metru. Ovšem v čase se tento údaj může různě měnit. "Myslím si, že po 15 až 20 letech od kůrovcové kalamity může mít člověk pocit, že jde skutečným lesem. Do té doby je to spíš otevřená krajina," řekl.

Šumavský národní park je na více než 68.000 hektarech plochy. Bezzásahové území se rozkládá na 27 procentech tohoto výměru. V horizontu desetiletí by se mělo postupně zvýšit na více než 50 procent plochy.

Lesy v České republice se na řadě míst potýkají s kůrovcovou kalamitou. Nejpostiženějšími oblastmi jsou podle projektu Kůrovcové info severovýchodní Morava a Slezsko. Ministerstvo zemědělství dříve uvedlo, že by chtělo na příští rok zvýšit rozpočet na boj proti kůrovci o půl miliardy korun. Stav lesů se zhoršuje kvůli přetrvávajícímu suchu. Oslabené stromy se pak nedokážou bránit kůrovci, který je likviduje.



reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Marek Bílek
tisknout poslat
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama




Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist