Projekt Národního parku Šumava potvrzuje přirozenou obnovu lesa po kůrovci

Kůrovcovou kalamitou poničený les se dokáže bez zásahu člověka sám obnovit. Ukazuje to průzkum šumavského národního parku, který začal před 10 lety. Na tamních bezzásahových plochách nyní roste v průměru přirozeně obnovených 6352 mladých stromků. Jde o místa, kde člověk obnovu lesa nijak neovlivňuje. Pracovníci šumavského národního parku sledují 1111 lokalit, každá má půdorys kruhu o velikosti 500 metrů čtverečních. Novinářům to v pátek řekl ředitel Národního parku Šumava Pavel Hubený.

"Výsledky projektu jsou z našeho hlediska úžasné. Zjistili jsme, že les i po tom, co jej většinou proselektuje kůrovec a zabije stromy, je schopen se sám obnovit. A navíc se potvrdilo, že kůrovec nezabije úplně všechno a v průměru zůstane na hektaru až osm stromů o průměru kmenu 30 centimetrů," uvedl Hubený.

Pozorovací lokality ponechané samovolné obnově jsou na různých místech Šumavy. Rozléhají se od okolí Prášil na Klatovsku po Stožec na Prachaticku. Hubený uvedl, že projekt po 10 letech nekončí, ale bude pokračovat. Dodal, že výsledky ukazují další pozitivní věc. Popadané stromy v těchto místech plní i jinou roli. "Fungují do určité míry jako retenční prvek, protože zadržují srážkovou vodu, mění mikroklima a například se tak v těchto místech objevují rašeliníky, které tam předtím nebyly," uvedl.

Nejvíce se na Šumavě přirozeně zmlazují smrkové porosty. Představují více než 78 procent obnovených stromů. Ve výrazně menší míře pak jde o buk, jeřáb, břízu, javor a jedli. "Je to dáno skladbou lesů, kde smrk převládá," řekl referentka biomonitoringu Pavla Čížková.

Podle Hubeného nelze přesně říct, jak dlouho trvá přirozená obnova lesa zasaženého kůrovcovou kalamitou. Záleží na řadě podmínek v dané lokalitě. Někde strom povyroste jen o centimetr za rok a jinde zase o půl metru. Ovšem v čase se tento údaj může různě měnit. "Myslím si, že po 15 až 20 letech od kůrovcové kalamity může mít člověk pocit, že jde skutečným lesem. Do té doby je to spíš otevřená krajina," řekl.

Šumavský národní park je na více než 68.000 hektarech plochy. Bezzásahové území se rozkládá na 27 procentech tohoto výměru. V horizontu desetiletí by se mělo postupně zvýšit na více než 50 procent plochy.

Lesy v České republice se na řadě míst potýkají s kůrovcovou kalamitou. Nejpostiženějšími oblastmi jsou podle projektu Kůrovcové info severovýchodní Morava a Slezsko. Ministerstvo zemědělství dříve uvedlo, že by chtělo na příští rok zvýšit rozpočet na boj proti kůrovci o půl miliardy korun. Stav lesů se zhoršuje kvůli přetrvávajícímu suchu. Oslabené stromy se pak nedokážou bránit kůrovci, který je likviduje.

---

reklama

---