Průmyslové svazy: Snížení emisí do roku 2040 o 90 procent je nesplnitelný cíl
Pro ČR jako zemi s vysokým podílem průmyslu na HDP by podle zástupců firem byly dopady zvlášť negativní a dotkly by se krom jiného výroby ocele, vápna, skla, keramiky, papíru, cementu, cihel či chemického průmyslu. "České firmy připravují řadu projektů na snížení emisí. Návrh (Evropské) komise ale de facto znamená dekarbonizaci průmyslu o deset let dříve, než bylo původně zamýšleno, a to v situaci, kdy v řadě odvětví zatím ještě neexistuje technologie bezemisní výroby," řekl Roman Blažíček, jednatel společnosti Lasselsberger, výrobce obkladů a dlažby.
Podle návrhu komise by si EU měla stanovit za cíl snížení emisí skleníkových plynů o 90 procent do roku 2040 ve srovnání s rokem 1990. Devadesátiprocentní snížení emisí má být celoevropský cíl, přičemž jednotlivé země by se v hodnotách mohly lišit. Český postoj k danému cíli je podle dřívějších informací ČTK spíše realističtější a zástupci ČR v debatách hovořili o 75 až 80 procentech. Podle Česka musí být cíle „realistické, proveditelné a musí být brány v potaz socioekonomické dopady,“ uvedly diplomatické zdroje. Legislativní návrh týkající se těchto plánů by měla vypracovat příští Evropská komise, která vznikne po evropských volbách letos v červnu.
"Návrh přichází v nejméně vhodnou dobu, kdy průmyslová výroba stagnuje v Německu i u nás. Pokud by návrh prošel, přijdeme o deset let času, který jsme podle ještě nedávno platných plánů měli mít na dekarbonizaci," uvedl ředitel Svazu chemického průmyslu Ivan Souček.
Kromě snižování emisí v českém a evropském průmyslu škodí trhu podle zástupců firem drahé energie a emisní povolenky, ekonomika v recesi, absence účinné průmyslové politiky, nedostatečná dekarbonizační infrastruktura, omezená dostupnost nízkoemisních technologií a velká byrokracie.
Podle listopadového rozhodnutí Energetický regulační úřad (ERÚ) měla v letošním roce vzrůst regulovaná část elektřiny na hladině vysokého napětí meziročně o 105,5 procenta, na velmi vysokém napětí o 190,9 procenta. Oceláři, skláři, podnikatelé ve stavebnictví a další se proti návrhu vymezili a žádali o finanční podporu ze strany státu. Obdobně jako u návrhu EK ke snížení emisí argumentovali poklesem konkurenceschopnosti českých firem. Stát na to v reakci pro energeticky náročné podniky vyčlenil finanční podporu v hodnotě 3,5 miliardy korun.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (12)
karel krasensky
14.2.2024 18:17Jaroslav Řezáč
15.2.2024 07:43 Reaguje na karel krasenskysv
18.2.2024 13:38 Reaguje na Jaroslav Řezáčsv
18.2.2024 13:39 Reaguje na karel krasenskyHonza Honza
14.2.2024 18:38Viktor Šedivý
14.2.2024 22:03Uhlíkové povolenky stáhnu tak, aby cena vyrostla aspoň na desetinásobek, na jadernou energetiku přihodím nějakou ... třeba "rizikovou" daň, topení dřívím podmíním použitím účinných filtrů - pro všechna topidla.
Co si budeme povídat, takový Pol Pot dosáhl ještě mnohem většího pokroku mnohem rychleji. Obyvatelům se to sice nelíbilo, i na to ale našel účinné postupy.
Jaroslav Řezáč
15.2.2024 07:48pepa knotek
15.2.2024 07:58 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Studnička
15.2.2024 07:59Takto to půjde snadno...
Tomáš Jelínek
15.2.2024 08:43Břetislav Machaček
15.2.2024 09:37 Reaguje na Tomáš Jelínekpříjmů vytvářených průmyslem a bude po tom nadšení. To brzo ale
díky nim nastane, kdy už nebude na dotace získané ziskovou částí
ekonomiky. Zatím díry lepí úvěry, ale i u nich věřitelé jednou
poví dost. Zatím to dojíždí setrvačností, ale setrvačník není
motor, ale pouze ho doplňuje, aby tlumil výkyvy výkonu.