https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/puvodni-obyvatele-brazilske-amazonie-se-boji-budoucnosti
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Původní obyvatelé brazilské Amazonie se bojí budoucnosti

13.10.2019 00:20 (ČTK)
V brazilské Amazonii, regionu, k němuž dramatické požáry a rychlé odlesňování přitáhly pozornost celého světa, žije 20 milionů lidí. / Ilustrační foto
V brazilské Amazonii, regionu, k němuž dramatické požáry a rychlé odlesňování přitáhly pozornost celého světa, žije 20 milionů lidí. / Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Oriol Massana and Adrià López-Baucells
V brazilské Amazonii, regionu, k němuž dramatické požáry a rychlé odlesňování přitáhly pozornost celého světa, žije 20 milionů lidí. Claudeth Gabriel Sau Mundurukuová má ale o své žáky starost. Tato domorodá učitelka ve škole původní komunity v Praia do Mangue v severobrazilském státě Pará si klade otázku, zda tu amazonský prales ještě bude, až nynější děti vyrostou, píše agentura AFP.
 

"Vidí jen ničení. Nevím, zda jejich generace ještě prales uvidí. Nevíme, co se stane za deset let," říká čtyřiačtyřicetiletá učitelka.

Claudeth začíná vyučování matematikou. Dopoledne učí ještě dějepis, zeměpis, vědy a portugalštinu. Odpolední vyučování je věnováno základům místního jazyka munduruku.

Avšak školáci v tomto předmětu dosahují jen malého pokroku. Claudeth vysvětluje, že většina dětí doma mluví portugalsky a jejich rodiče se jen obtížně vyjadřují ve svém domorodém jazyce.

A jakmile žáci odejdou ze školy pro původní obyvatelstvo a nastoupí do základního školského systému ve městě Itaituba, promluvit jazykem svého kmene se už ani neodváží. "Ostatní děti by se jim smály a oni se stydí," říká učitelka.

Claudeth se však nevzdává. Učí už 17 let a soudí, že se děti musejí naučit munduruku, aby mohly posílit svou identitu a hájit svá práva. "Rodiče nám musejí pomáhat. Aby se děti jazyk naučily, je třeba, aby se jím hovořilo i doma," zdůrazňuje.

Zachování jazyka munduruku není jedinou výzvou, s níž se učitelka vypořádává, aby ochránila děti před špatnými vlivy z města. Drogy, alkohol a prostituce se v komunitě rovněž rozšířily.

Luis Medeiros dos Santos chová dobytek v Ruropolisu na jihozápadě státu Pará. Přišel z jihu Brazílie a před 20 lety vykácel polovinu stromů na pozemcích, které si koupil. "Když jsem sem přijel, dopustil jsem se přehmatů vůči životnímu prostředí," přiznává nyní třiašedesátiletý muž. "Nakonec jsem vysadil stromy na svazích, které neobdělávám," dodává.

Luiz vyrostl ve státě Paraná na jihu, kde se pěstují především obiloviny. Rozhodl se zkusit štěstí na severu poté, co tu byly postaveny dvě dálnice, které umožnily zřízení velkých chovných farem a plantáží na úkor lesa.

Luizův pozemek má 700 hektarů a z velké části byl přeměněn na pastviny pro 150 kusů dobytka. Polovinu plochy pronajal pěstitelům obilí.

V době, kdy sem přišel, povoloval zákon vykácet polovinu parcely, ale dnes už jen 20 procent.

"Je třeba, aby si lidé uvědomili, že Amazonie musí být zachována, ne zničena," říká chovatel. "Musíme produkovat s umírněností, aniž bychom poškodili životní prostředí a aniž bychom opakovali chyby z minulosti," zdůrazňuje.

Život zemědělce v Amazonii není žádná procházka růžovou zahradou, neboť tu jsou časté bouře a příjmy závisejí na změnách cen surovin.

Po nedávné rekonstrukci dálnic už nicméně Luiz není tak odříznutý od světa. Původní nevyasfaltované cesty bývaly v době dešťů od listopadu do června nesjízdné.

Luiz a jeho žena Maria jsou hrdí na své úsilí zachovat parcely tropického lesa, které na jejich farmě zůstaly nedotčené.

Stromy na jejich zahradě lákají ptáky a stín skýtá trochu osvěžení v období veder. Maria sklízí banány mačetou, zatímco v bahnu hrabou slepice.

Farmářka nechává vždy na stromě několik banánů pro ptáky. "Máme sice o něco nižší příjmy, ale oni tu musejí najít něco k snědku, jinak by sem už nepřiletěli," říká.

"Největším problémem je tady to, že ti, kdo sem zvenčí přicházejí, myslí jen na to, aby produkovali a produkovali a nakonec všechno zničí," soudí Maria.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (4)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ig

13.10.2019 00:26
Takže dobrácká Claudeth učí děti jazyk který je nezajímá a kterým nemluví ani doma, ale ví lépe než oni, co je pro ně dobré :-) A my je zase můžeme poučovat, že nepotřebují pole ani silnice, protože víme lépe než oni co je pro ně dobré :-)
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

13.10.2019 07:13 Reaguje na
Ubohé blábolení Pražáčka, který ví nejlíp, co domorodé kmeny potřebují, tedy hned po Bolsonarovi (vyhladit, příp. "civilizovat"). Portugalštinu potřebují, protože s tou jejich hatmatilkou pro svět jako by nebyli.
Odpovědět
ig

13.10.2019 10:20 Reaguje na Karel Zvářal
Promiňte, příště zkusím o stupeň jednodušší styl vyjadřování, abyste pochopil i Vy.
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.10.2019 09:18
Tohle je opravdu velký problém, protože na jedné straně je zde realita života loveckých kmenů (tj. průměrné dožití kolem 25 let, při nezapočtení úmrtnosti malých dětí, a umírání na z našeho pohledu banální choroby a úrazy), na druhé straně jejich přiblížení současné civilizaci s jejími výdobytky, včetně dožívání se hodně přes 70 let, za cenu určitého "odetnění" a s rizikem, že se to nepovede a skončí to jako ekvivalet genocidy (a takových negativních příkladů historie zná spoustu).

Přiznám se, že je mi sympatický projekt "českých Chamakoků", v jehož rámci se čeští potomci cestovatele A. V. Friče starají o potomky jeho nemanželské dcery Hermíny z kmene Chamakoků, podporují je při získávání vzdělání a v rozjezdu podnikatelských aktivit (vesměs zemědělství). Jsem toho názoru, že takováto individuální (ze strany podporovatele i podporovaného) podpora je daleko efektivnější než jakákoli podpora institucionální a s menšími riziky pro podporované (a i s menšími riziky, že se podpora rozkrade na způsob Matky Terezy).
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist